Druhým probíraným tématem byla všeobecně nízká participace občanů na věcech veřejných. Panašování hlasů na volebních kandidátkách a možnost „vykroužkovat“ některé kandidáty jsou podle pana Zemana užitečné nástroje, nicméně nedostatečné. Řešením by mohlo být zvýšení počtu volebních krajů, čímž reagoval na smutný fakt vyskytující se v české politice, totiž neznalost osobnosti jednotlivých kandidátů. Posteskl si nad zvyšující se anonymitou, která zachvátila kandidátní listiny, a zdůraznil, že volič by měl mít právo uchazeče fyzicky vidět a slyšet, což by mu usnadnilo možné ztotožnění s názory a vizemi. Je tudíž třeba, aby se kandidáti sami snažili daným voličům představit a přiblížit své cíle.
Posledním tématem, které již léta zaměstnává veřejnost nejen po celé České republice, ale i v zahraničí, je boj s korupcí. Host připomněl první zákon bojující proti korupci, který byl však vydán již za první republiky, a to v roce 1919. Nyní však podobný razantní zákon chybí. Dále se zaměřil na otázku povinného přiznání příjmů a majetku českých politiků. Tento návrh byl již třikrát vznesen na půdě Parlamentu ČR a třikrát také zamítnut.
Druhá část této akce byla již dopředu avizovaná diskuze, v níž rozhodně nebyla nouze o dotazy. První otázka byla směřována k možnosti přímé volby starostů, primátorů či dokonce premiéra. Zde Miloš Zeman prvně zmínil politickou stranu SPOZ (Strana Práv Občanů ZEMANOVCI), jejímž je čestným předsedou a která prosazuje přímou volbu starostů, primátorů a hejtmanů. Co se týče přímé volby ministerského předsedy, byl poněkud skeptický, protože premiér nepotřebuje pouze podporu obyvatel (tedy potenciálních voličů), ale i prezidentovu, který ho pověřuje sestavením nové vlády.
Další dotaz směřoval k možnému zavedení dvoukolové většinové volby v komunálních volbách. Zde Zeman zopakoval svůj návrh na vytvoření většího počtu menších volebních obvodů. Zároveň však v tomto případě varoval, že by mohlo dojít k situaci, kdy by kandidát ve druhém kole zvítězil jen s velmi malým náskokem hlasů a netěšil by se tak většinové podpoře a respektu obyvatel.
Ve třetím dotazu byla vypíchnuta situace malých a středních podniků a daňová politika státu. Bývalý předseda ČSSD zde narazil na klíčový vztah vzájemné interdependence, když řekl, že každý velký podnik potřebuje své malé a střední dodavatele, kteří by zase bez své almy mater mohli jen těžko existovat. Není proto třeba podniky striktně dělit dle jejich výkonnosti či počtu zaměstnanců. Zbankrotovat může každý z nich a díky vzájemnému provázání jeden podnik často stojí a padá s druhým. V oblasti daňové politiky je pan Zeman pozici zastáncem progresivního zdanění. Uvedl empirický příklad Švédska, které zavedlo nejvyšší zdanění tohoto typu a svůj státní dluh nyní splácí mnohem rychleji než ostatní země. Lehce se dotkl i problematiky daní z přidané hodnoty. Zastává názor, že základní potraviny a léky by měly být zatížené sníženou sazbou, na vše ostatní by se měla vztahovat sazba vyšší.
Diskuze se dále stočila k otázce politické kultury a jejího vývoje. Pozornost se znovu upřela k oblíbenému tématu korupce a naší neschopnosti ji potírat, neboť na to české zákony jednoduše nestačí. Zeman vysvětlil, že pro něj má politická kultura dva komponenty: umět se dohodnout a umět dohodu dodržet. Ve skutečně kulturních zemích totiž platí podaná ruka stejně jako podepsaná smlouva.
Miloš Zeman byl následně vyzván, aby provedl komparaci politické éry 2. poloviny 90. let a éry současné. Zmíněna byla pozitiva i negativa 2. poloviny 90. let, zde za všechny vzpomněl zatčení ministra financí ze svého vládního kabinetu. Zdůraznil však také některé úspěchy, a to zavedení regionální samosprávy, profesionalizaci armády či nízkou míru korupce.
Paní docentka Mauritzová poté položila dotaz na téma, které v současné době trápí většinu vysokoškolských studentů, a to zavedení školného či zápisného. Pan Zeman se jasně distancoval od rozlišování mezi školným a zápisným. Kriticky zhodnotil tento návrh s poukazem na možné vyloučení talentovaných studentů ze sociálně slabších rodin z vysokoškolského systému vzdělávání. Odmítl financování univerzit podle počtu studentů a předložil konstruktivní návrh na placení penalizací za nesplnění zkoušek či za opakování akademického roku. Tento plán by podle něj zajistil univerzitám talentované studenty, kteří mají skutečný zájem o studium, a zbavil systém tzv. „věčných“ studentů. Návrh vyvolal vzrušené debatování v obecenstvu a podnítil další dotazy na podobné téma.
Hodinovou debatu zakončil poněkud netradičně, a to vtipem, ve kterém dokázal, že je schopen zasmát se i sám sobě. Beseda sklidila skutečně velký úspěch a za AS CPSSU můžeme doufat, že Miloš Zeman přijme v blízké době opět naše pozvání na podobnou akci.
Odpovědný redaktor: Petr Vrchota
Text neprošel jazykovou korekturou
Titulní fotografie převzata z: http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/politika/milos-zeman-jde-do-voleb-proti-paroubkovi_153617.html
Fotografie pořídil PhDr. Jiří Hroza
CPSSU, AS. Studenti Západočeské univerzity (vy)zpovídali Zemana [online]. E-polis.cz, 28. září 2012. [cit. 2021-03-03]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/studenti-zapadoceske-univerzity-vyzpovidali-zemana.html>. ISSN 1801-1438.
[Nahoru ↑]
Hodnocení: 3 hvězdiček / Hodnoceno: 1x
Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!
E-polis.cz hledá autory!
[28. leden 2019]
Časopis hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na emailovou adresu: reda…