Smrt Usámy Bin Ládina: smrt Al-Káidy?

 16. srpen 2011  Mgr. Petra Slavíková   komentáře

Druhého května 2011 obletěla svět zpráva o smrti nejhledanějšího teroristy světa Usámy bin Ládina, vůdce teroristické sítě Al-Káida, který byl zabit americkým komandem při speciální operaci v pákistánském Abbottabádu severně od hlavního města Islámábádu. Pro Západní svět je to bezpochyby jeden z oslavných momentů, zásadnější otázkou však je, zda bude mít také reálný dopad při dalším hodnocení mezinárodního terorismu.

Smrt Usámy Bin Ládina: smrt Al-Káidy?Smrt Usámy Bin Ládina: smrt Al-Káidy?

Druhého května 2011 obletěla svět zpráva o smrti nejhledanějšího teroristy světa Usámy bin Ládina, vůdce teroristické sítě Al-Káida, který byl zabit americkým komandem při speciální operaci v pákistánském Abbottabádu severně od hlavního města Islámábádu. Pro Západní svět je to bezpochyby jeden z oslavných momentů, zásadnější otázkou však je, zda bude mít také reálný dopad při dalším hodnocení mezinárodního terorismu.  

Americký prezident Barack Obama se vyjádřil, že svět po smrti teroristického vůdce Usámy bin Ládina je bezpečnější. Tvrdí, že došlo k naplnění spravedlnosti.[1] Lze s tímto výrokem souhlasit? Přitakávat lze maximálně s tím, že spravedlnosti bylo učiněno za dost a USA dostály svým slibům. V tomto ohledu lze hovořit o politickém vítězství prezidenta Baracka Obamy. O bezpečnějším světě však nemůže být slov. Je nutné vysoké dávky opatrnosti při hodnocení reálného významu smrti Usámy bin Ládina pro další vývoj boje proti mezinárodnímu terorismu. V této souvislosti je nutné připomenout, že boj proti terorismu nepředstavuje konvenční typ konfliktu, kde porážka armády státu, resp. vůdce zpravidla znamená i ukončení válečného stavu. Zde naopak hovoříme o netradičním typu konfliktu, kde aktéři využívají asymetrických strategií, které je těžké identifikovat (anonymita, neexistující teritoriální ukotvení). Teroristické sítě, buňky Al-Káidy a islámští radikálové jsou navíc rozptýleni po celém světě, působí autonomně a přijímají operativní rozhodnutí samostatně. Bin Ládinovi zajisté nelze upírat roli symbolického, ideologického a strategického jádra hnutí Al-Káidy, ani pozici aktivního bojovníka, jehož ideologie a odpor proti Spojeným státům a Izraeli bezpochyby inspiroval džihádisty po celém světě. Bylo by ale poněkud naivní domnívat se, že smrtí tohoto mystického vůdce světového terorismu je válka u zdárného konce.  

Za druhé - je nutné mít na paměti, že tak jako každá jiná organizace, i vedení Al- Káidy má své nástupce. Teroristická síť zveřejnila na islamistických webových stránkách prohlášení o volbě nového vůdce, kterým se stal Ajmán Zavahrí. Tento muž byl po celá léta pravou rukou Usámy bin Ládina, často bývá označován za hlavního stratéga Al-Káidy, někdy dokonce za „operační mozek“ útoků 11. září. Al-Káida prohlašuje, že i pod novým vedením hodlá pokračovat ve svaté válce proti USA a Izraeli.[2] Zavahrí na videonahrávkách vyzval v pokračování džihádu proti Západu. Islamisté slibují, že boj bude pokračovat, "dokud všechny nájezdnické armády neopustí zemi islámu", a že "neuznají jakoukoli legitimitu takzvaného Státu Izrael".[3] Na tomto příkladě lze zřetelně ilustrovat, že se v operativní činnosti Al-Káidy dočista nic nemění.  

Zabití Usámy naopak může inspirovat bezprostřední odvetné aktivity a tedy vyšší riziko teroristických útoků. Afghánské extremistické hnutí Taliban po přiznání smrti Usámy bin Ládina ve svém prohlášení uvedlo, že bin Ládinova smrt boj proti "okupantům" v Afghánistánu pouze posílí.[4] Dodal, že jeho bojovníci na severu Afghánistánu v provincii Baghlán zahájí operaci Badír s cílem pomstít smrt Usámy. Další operace mají následovat.[5] Pákistánský Taliban také pohrozil sérií odvetných útoků proti americkým, britským a francouzským cílům.[6] Podobně tak učinil Taliban v Afghánistánu.[7] Sám generální tajemník mezinárodní policejní organizace Interpol Ronald Noble varuje před odvetnými útoky a vyzývá členské státy k vysoké pohotovosti.[8] Je tak evidentní, že jen stěží můžeme nyní hovořit o bezpečnějším světě.  

Patrně větší implikace vyplývají pro napjaté vztahy Washingtonu a Islamabádu. Pákistánské autority oficiálně prohlašují, že netušily o místě úkrytu Bin Ládina v Abbottabádu a projevují značné rozhořčení nad tím, že nebyly předem informovány o chystané operaci, při níž zvláštní americké komando zlikvidovalo vůdce teroristické sítě a kterou považují jako zásah proti své suverenitě.[9] Otázkou ale je, jak by mohly nevědět? Zdá se neuvěřitelné, že by Usáma žil dlouhých 7 let v blízkosti vojenské akademie pouhých 50 km od hlavního města, aniž by o tom alespoň někteří pákistánští činitelé nevěděli. Netřeba dále připomínat, že již před několika lety americká rozvědka upozorňovala, že se úkryt Usáma bin Ládina může s největší pravděpodobností nacházet 20 km od Abbottabádu. Nezodpovězenou otázkou nyní zůstává, jak se vztahy obou zemí budou vyvíjet po bin Ládinově smrti.  

Neméně důležitým problémem je údajná pákistánská neinformovanost o chystané americké operaci. Skutečně o tom nikdo nevěděl? Otázka krajně diskutabilní. Deník Guardian po smrti Usámy zveřejnil článek, který odkazuje k dohodě z roku 2001 mezi bývalým pákistánským prezidentem Mušarafem a Georgem W. Bushem. Obsahem této dohody je svolení Spojeným státům k zahájení unilaterální akce proti bin Ládinovi na území Pákistánu, kdykoli USA budou vědět, kde se Ládin nachází, s tím, že pákistánské autority následně tento výpad hlasitě a veřejně odsoudí.[10] Nezdá se nám to poněkud povědomé?  

Sečteno a podtrženo. Smrt nejhledanějšího teroristy světa se sice podle Global Language Monitor stala třetí nejsledovanější zpravodajskou událostí 21. století[11], ale v rámci každodenních protiteroristických aktivit neznamená žádný zásadní obrat. O změně tendencí nelze mluvit ani v rámci Al-Káidy. Tam došlo k personální obměně ve vedení, agenda a protizápadní ideologie ovšem zůstává nedotčena. Smrt Usámy bin Ládina tedy pro světovou bezpečnost znamená pouze symbolické gesto, Al-Káida přežije svého zakladatele a svatá válka proti Západu tak beze změny pokračuje dál.     

Prameny a literatura:

Odpovědný redaktor: Petr Vrchota

Odpovědná korektorka: Bc. Hana Stýblová

Titulní obrázek převzat z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/ac/Obama_and_Biden_await_updates_on_bin_Laden.jpg


[1] http://www.nytimes.com/2011/05/02/world/asia/osama-bin-laden-is-killed.html?_r=1&pagewanted=all, (30.6.2011)

[2] http://www.bbc.co.uk/news/world-middle-east-13788594, (30.6.2011)

[3] http://zahranicni.eurozpravy.cz/asie-a-australie/29299-novym-vudcem-al-kaidy-se-stal-ideolog-zavahri/, (30.6.2011)

[4] http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/mista-kde-to-vre/smrt-usamy-bin-ladina-potvrdil-i-afghansky-taliban_201151.html, (30.6.2011)

[5] http://www.guardian.co.uk/world/2011/may/02/taliban-avenge-bin-laden-death, (30.6.2011)

[6] http://www.reuters.com/article/2011/06/27/us-pakistan-taliban-west-idUSTRE75Q18R20110627, (30.6.2011)

[7] http://zahranicni.eurozpravy.cz/blizky-vychod/26964-taliban-hrozi-odvetou-za-smrt-usamy-bin-ladina/, (30.6.2011)

[8] http://www.interpol.int/Public/ICPO/PressReleases/PR2011/PR033.asp, (30.6.2011)

[9] http://www.nytimes.com/roomfordebate/2011/05/02/the-war-on-terror-after-osama-bin-laden/will-bin-laden-have-more-power-dead-than-alive, (30.6.2011)

[10] http://www.guardian.co.uk/world/2011/may/09/osama-bin-laden-us-pakistan-deal, (30.6.2011)

[11] http://www.languagemonitor.com/top-news/bin-ladens-death-one-of-top-news-stories-of-21th-century/, (30.6.2011)

Jak citovat tento text?

Slavíková, Petra. Smrt Usámy Bin Ládina: smrt Al-Káidy? [online]. E-polis.cz, 16. srpen 2011. [cit. 2024-10-03]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/smrt-usamy-bin-ladina-smrt-al-kaidy.html>. ISSN 1801-1438.

Autor Mgr. Petra Slavíková

Autor:

Redaktorka rubriky Ze zahraničního dění v současné době končí magisterský studijní program Mezinárodní vztahy na Karlově Univerzitě v Praze. Bakalářské studium Politologie a mezinárodní vztahy absolvovala na ZČU v Plzni. Její studijní profil na domácí půdě je doplněn o jedno-semestrální zahraniční studium na Universita Autonoma de Barcelona ve Španělsku. V průběhu studijních let ve svém volném čase působila jako stážista na Ministerstvu zahraničních věcí ČR na Odboru bezpečnostní politiky a Odboru společné zahraniční a bezpečností politiky či jako stážista Blízkovýchodního programu v Asociaci pro mezinárodní otázky a absolvovala několik odborných tématických konferencí. Do jejího výsostního zájmu patří oblast bezpečností politiky, mezinárodního terorismu, boje proti terorismu, regionálně pak území Afghánistánu, Iráku. Mezi její koníčky patří sport, fitness, cestování, jazyky a kultura. V rámci e-Polis působí od května 2011.


[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 4.5 hvězdiček / Hodnoceno: 6x


Přidat komentář

Vložit komentář

Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!