Školné, nebo zápisné? Poučme se od sousedních zemí

Jednou z částí připravovaného zákona o vysokých školách je i možné zavedení školného na veřejných vysokých školách v České republice. Původně se mluvilo o částce asi 10 000 Kč za semestr, přičemž platit by studenti měli začít již ve školním roce 2013/2014. Nyní však ministr školství Josef Dobeš (po diskuzi s vedením ve své vlastní straně Věci veřejné) chce jednat s akademiky a vládou o „změkčení“ návrhu školného. Navrhuje, aby se platilo jen „symbolické zápisné“ kolem 2000 Kč za semestr a školné pouze při překročení běžné délky studia.

Školné, nebo zápisné? Poučme se od sousedních zemí

Jednou z částí připravovaného zákona o vysokých školách je i možné zavedení školného na veřejných vysokých školách v České republice. Původně se mluvilo o částce asi 10 000 Kč za semestr, přičemž platit by studenti měli začít již ve školním roce 2013/2014. Nyní však ministr školství Josef Dobeš (po diskuzi s vedením ve své vlastní straně Věci veřejné) chce jednat s akademiky a vládou o „změkčení“ návrhu školného. Navrhuje, aby se platilo jen „symbolické zápisné“ kolem 2000 Kč za semestr a školné pouze při překročení běžné délky studia. Avšak na tom, že školné či zápisné by se mělo začít vybírat již v roce 2013/2014, Věci veřejné prozatím trvají. Jiného názoru je však koaliční TOP 09, respektive předsedkyně výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Anna Putnová. „Realisticky jiná možnost než rok 2015/2016 není. Loňský rok ministerstvo školství na přípravu promeškalo. Chceme prosazovat motivační školné, které bude zůstávat v systému vysokých škol, a chceme, aby bylo dobře připravené,“ uvedla ve Studiu ČT24. [1]

Ať už to dopadne jakkoli, reálnější je dle mého názoru pozdější z obou termínů, tedy školní rok 2015/2016. Ať už je to jakkoli otřepaná fráze, věc se opravdu nesmí uspěchat. Pokud bychom vzali v úvahu „změkčený“ návrh školného, je třeba, aby pan ministr Dobeš jednal o tomto návrhu s akademickou obcí a vládou. Měl by tak učinit co nejdříve, aby se vyhnul kritice ze strany akademiků, kteří si již v minulosti stěžovali na nedostatečnou diskuzi a pozdní informování o řešení této problematiky. A i kdyby se vláda a akademická obec na „změkčeném“ školném shodly, věcný záměr zákona o vysokých školách obsahuje přinejmenším několik dalších problematických bodů, které je třeba řešit. A je zřejmé, že to zabere další čas. Navíc studenti, kteří se chystají na vysokou školu, mají právo znát předem podmínky studia.

Hlavní opoziční strana ČSSD je v souladu se svou politikou proti zpoplatnění veřejných vysokých škol. V létě dokonce vzkázala ministru školství Josefu Dobešovi, že pokud bude po volbách vládnout, školné zruší. Podle Dobešova předchůdce na ministerstvu Ondřeje Lišky (SZ) jsou největší slabinou českého školství právě příliš časté změny vzdělávací politiky. „Přijde nová vláda a celá koncepce se kompletně mění. Nyní je to ještě horší, protože tu nejistotu způsobuje jeden samotný ministr,“ říká Liška.[2] Nedostatečná spolupráce vlády s opozicí způsobuje problémy dlouhodobě, a nejenom v resortu školství. V případě, že by po příštích parlamentních volbách byla ČSSD skutečně schopna sestavit vládu a školné zrušila, celá věc se dostane do bodu nula. Není tedy na čase zapojit do dialogu i opozici? Je možné, že by ČSSD byla schopna akceptovat nikoli školné, ale zápisné 2000 Kč za semestr? Pokud ano, možná bychom se tak mohli vyhnout výše zmíněnému problému. Navíc zavedení zápisného ve výši 2000 Kč za semestr by bylo sociálně citlivější než zavedení standardního školného, i když odloženého. A zároveň i tato „symbolická částka“ může napomoci zbavit se tzv. „věčných studentů“ a zapůsobit jako motivace pro ty, kteří doposud studium brali na lehkou váhu. A i tato skutečnost může částečně napomoci ke zkvalitnění vysokého školství v ČR.      

Jak jsou na tom naši sousedé?

Je běžné, že zavádí-li se něco nového, v tomto případě některá z forem poplatků za studium, zkoumá se, nebo při nejmenším by tomu tak mělo být, jak daná věc funguje v zahraničí. Česká republika tak také učinila, nicméně pro svůj původní návrh odloženého školného našla inspiraci až u protinožců v Austrálii. Neměli bychom se však nejprve poučit z chyb evropských států? Ze států Evropské unie? Z chyb našich sousedů? Snažím se tím poukázat na nevydařené pokusy zavést školné v Rakousku a částečně i v Německu.

Školné bylo v Rakousku zavedeno v roce 2001, o osm let později však bylo kvůli dlouhé nespokojenosti studentů zrušeno.[3] Poplatek za jeden semestr přitom činil asi 363 euro,[4] tedy asi 9000 Kč, což je srovnatelné s částkou navrhovanou u nás. Je ale třeba vzít v úvahu výši průměrného platu u nás a v Rakousku. Jen tak pro představu, výše průměrného platu administrativního pracovníka se v Rakousku pohybuje kolem 45 000 Kč.[5] Kolik přibližně je to u nás, tuší každý z nás asi sám. Výše průměrného platu v České republice se pohybuje kolem 23 000 Kč.[6] V Rakousku je to asi 80 000 Kč.[7] Sečteno podtrženo, školné v Rakousku studenty finančně nezatěžovalo ani zdaleka tak, jak by tomu mohlo být u nás, a přesto zde bylo zrušeno.

Druhým státem, kde školné nedopadlo asi úplně tak, jak mělo, je Německo. Jeho zavedení zde umožnilo rozhodnutí ústavního soudu v roce 2005.[8] Jelikož je však Německo federací, o výši školného, či o tom, zda vůbec bude vybíráno, může rozhodnout každá spolková země sama. V minulosti bylo studium zpoplatněno asi v polovině spolkových zemí. Jednalo se o částku kolem 500 euro za semestr,[9] tedy něco přes 12 000 Kč, což s přihlédnutím k průměrné mzdě v Německu není až tak moc. Ale opět, ačkoli školné na tamější poměry nebylo tak náročné, jak by tomu mohlo být u nás v případě částky 10 000 Kč za semestr, spolkové země školné postupně rušily až do současného stavu, kdy je vybíráno pouze ve dvou spolkových zemích – v Bavorsku a Dolním Sasku.[10]  

Pár slov k zamyšlení

Ačkoli jsou pokusy politiků zpoplatnit vysokoškolské vzdělání v dnešní době úspor a škrtů vcelku pochopitelné, neukvapujme se a podívejme se na to, jak školné dopadlo v Rakousku a Německu. Naši zbylí sousedé školné prozatím nemají, ačkoli Slovensko se o jeho zavedení již také pokusilo. Proč tedy nezvolit zlatou střední cestu ve formě symbolického zápisného? Dle mého názoru je to jeden z možných způsobů, jak napomoci zkvalitnění vysokého školství, který zároveň nebrání ve studiu sociálně slabším lidem, kteří nemají zájem se do budoucna zadlužovat. Mohli bychom se tak zároveň vyhnout případným studentským bouřím a nepokojům, tak jak je známe ze zahraničí. Navíc není zcela vyloučeno, že se zavedením „symbolické“ částky za studium by souhlasila i část opozice, což by do budoucna mohlo zajistit alespoň částečnou kontinuitu ve vzdělávací politice. Kompromis zápisného by tak umožnil vyvarovat se toho, aby současná pravicová vláda zavedla školné a potenciální vláda levicová ho opět zrušila. Pokud se neukvapíme, do diskuze o možném zavedení zápisného zapojíme opozici, zástupce a studenty vysokých škol, je dle mého názoru toto řešení cestou, kterou by se v budoucnu mohly vydat i některé další státy, které doposud terciární vzdělávání zpoplatněné nemají.  

Odpovědná redaktorka: Jana Rybářová

Odpovědná korektorka: Bc. Hanka Stýblová

Titulní obrázek převzat z: http://byznys.lidovky.cz/drahota-cesko-je-osmou-nejlevnejsi-zemi-unie-f3a-/firmy-trhy.asp?c=A110628_123108_firmy-trhy_nev

[1] ČT24, ČTK: Dobeš možná ustoupí od plošného školného ČT24 7.2.2012, dostupné na: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/163549-dobes-mozna-ustoupi-od-plosneho-skolneho/, 11.2.2012.

[2] Viktora, Antonín (2010). Školné, nebo zápisné? Dobeš chce i nechce obojí 14.12.2010, dostupné na: http://zpravy.idnes.cz/skolne-nebo-zapisne-dobes-chce-i-nechce-oboji-fma-/studium.aspx?c=A101214_1498678_studium_wlk, 11.2.2012.

[3] OE 24. Studiengebühren sind abgeschafft 24.9.2008, dostupné na: http://www.oe24.at/oesterreich/politik/Studiengebuehren-sind-abgeschafft/386919, 12.2.2012.

[4] Tamtéž, 12.2.2012.

[5] Francová, Pavla (2011). Chceme vás, říkají německé firmy 13.4.2011, dostupné na: http://www.euroskop.cz/9002/18776/clanek/chceme-vas-rikaji-nemecke-firmy/, 12.2.2012.

[6] Mzdy - vývoj mezd, průměrné mzdy 2012, dostupné na: http://www.kurzy.cz/makroekonomika/mzdy/, 12.2.2012.

[7] Hloušek, Jiří (2011). Brňané míří do Rakouska. Za prací 10.5.2011, dostupné na: http://www.sedmicka.cz/brno-vyskov/clanek/brnane-miri-do-rakouska-za-praci-253597, 12.2.2012.

[8] Tuition fees at university in Germany, dostupné na: http://www.studyineurope.eu/study-in-germany/admission/tuition-fees, 12.2.2012.

[9] Tamtéž, 12.2.2012.

[10] Amory Burchard - Anja Kühne(2011). Unis in Baden-Württemberg bangen um Studiengebühr 29. 3. 2011, dostupné na: http://www.zeit.de/wissen/2011-03/studiengebuehr-baden-wuerttemberg/seite-2, 12.2.2012.

Autor: Anette Müllerová

V současné době studuji druhým rokem politologii na Západočeské univerzitě v Plzni. V rámci e-Polis budu přispívat především do rubriky Na domácí půdě.

[Nahoru ↑]

Přidat komentář

Další články z rubriky

Kdo bude příštím českým prezidentem?

Český stranický systém po roce 2013 v sartoriánské perspektivě

Jak Tomio Okamura rámuje problematiku menšin

Vložit komentář