Setkání Jiřího Paroubka se studenty ZČU

Dne 17. března 2010 se na půdě Západočeské univerzity v Plzni uskutečnilo setkání Jiřího Paroubka se studenty. O názory předsedy České strany sociálně demokratické byl mezi studenty opravdu velký zájem. Aula s kapacitou sto míst k sezení byla beznadějně obsazená již deset minut před začátkem programu.

Setkání Jiřího Paroubka se studenty ZČU

Dne 17. března 2010 se na půdě Západočeské univerzity v Plzni uskutečnilo setkání Jiřího Paroubka se studenty. O názory předsedy České strany sociálně demokratické byl mezi studenty opravdu velký zájem. Aula s kapacitou sto míst k sezení byla beznadějně obsazená již deset minut před začátkem programu. Další desítky studentů postávaly v podstatě všude, kde se dalo.

Úvodní slovo přednesl člen pořadatelské organizace (Akademického spolku Česko-slovenské unie studentů politických věd v Plzni) a šéfredaktor internetového politologického časopisu e‑Polis Ondřej Stulík. Ten ve svém úvodním slovu Jiřího Paroubka nijak dlouze nepředstavoval, což by ostatně bylo u jednoho z nejznámějších politiků v naší zemi téměř zbytečné. Ve svém krátkém sdělení se zaměřil především na osvětlení důvodů, pro které se debaty tohoto typu konají. Podle Stulíkových slov slouží jako přirozený prostředek komunikace mezi občany a politikem a měly by účastníkům přinést informace ke zlepšení orientace v našem „politickém rybníku“. Své úvodní slovo uzavřel přáním, aby celá diskuze na akademické půdě proběhla korektně, a pak již předal slovo Paroubkovi.

Tématem čtvrthodinového Paroubkova projevu byl politický marketing. Jeho řeč byla doplněna prezentací promítanou na plátno. Paroubek se držel jednotlivých hesel uvedených ve své prezentaci. Některá jen přečetl, u jiných se naopak pozastavil na delší dobu. Ze všech témat stojí za zmínku například vliv médií na utváření veřejného mínění nebo Paroubkova kritika stavu panujícího v současnosti v našich sdělovacích prostředcích. Krátce se zmínil také o fenoménu mediokracie. Neopomněl se též zmínit o tom, jaký vliv mohou mít velké firmy na média. Jako konkrétní případ uvedl farmaceutické firmy, které mají ročně k dispozici 20 miliard korun na reklamu, a mají tak dostatek prostředků nejen na zviditelňování svých výrobků, ale i na ovlivňování veřejného mínění. Jako cestu ke zkvalitnění úrovně médií Paroubek navrhl například změnu zákona o „právu na odpověď“, kde by nám mohla být vzorem obdobná právní norma platící v Rakousku nebo Německu. Zkvalitnění by podle něj mohl přinést také větší důraz novinářů na ověřování informací z několika nezávislých zdrojů.

Paroubek dále řekl, že v dnešní době se již politik nemůže spoléhat na intuici. Geniální politik, který by se mohl řídit jen svou intuicí, podle něj prostě neexistuje. V dnešní době je údajně potřeba vycházet z kvalitních a detailně prováděných sociologických průzkumů a na jejich základě zjišťovat, co lidé chtějí. Malou vsuvkou pak byla zmínka o způsobu, jakým ČSSD vybírá slogany na své billboardy. V takzvaných „focusgroupech“ jsou potenciálním voličům strany předkládána určitá hesla a v kampani se objeví ta, která jsou hodnotiteli přijata nejlépe. Lehké „zahučení“ v řadách posluchačů zaznělo, když se Paroubek zmínil o tom, že přinesl studentům ukázat průzkumy veřejného mínění.

Zhruba po dvaceti minutách programu se otevřel prostor pro otázky z řad studentstva. Do jisté míry překvapivé bylo, že se v celém sále nenašel odvážlivec, který by se přihlásil do diskuze se svou otázkou jako první. Slova se tedy ujal moderátor, který se předsedy Paroubka zeptal na jeho osobní názor na koncept federalismu v Evropské unii. Paroubek odvětil s tím, že by chtěl raději odpovídat na více otázek najednou. To už bylo možné, protože se v té chvíli do diskuze hlásilo hned několik studentů. Slovo dostala studentka FF, kterou zajímal zejména plán ČSSD na snížení schodku veřejných financí do roku 2013 při současném zvyšování některých výdajů v sociální oblasti a téma poplatků ve zdravotnictví. Studentka za svůj dotaz sklidila velký potlesk.

Šéf sociálních demokratů přiznal, že nejbližší mu je takzvaná Evropa regionů. Nemyslí si totiž, že by bylo dobré, aby byla celá Evropská unie řízena z jednoho silného centra. K dotazům studentky FF dodal, že se ČSSD zavázala k tomu, že v případě zvýšení určité položky na výdajové straně dojde zároveň k navýšení na straně příjmů státního rozpočtu. Jako možnost dalších úspor ve státním rozpočtu pak Paroubek navrhl častější využívání projektů partnerství veřejného a soukromého sektoru. Ve směru k poplatkům řekl, že Ústava garantuje bezplatné zdravotnictví a že poplatky jsou de facto „daní za nemoc“.

Další otázky položil student politologie z FF ZČU. Týkaly se Bohumínského usnesení. Studenta zajímalo, jestli by Jiří Paroubek inicioval přehodnocení výše zmíněného usnesení v případě, že by tím komunisté podmínili svou podporu menšinové vládě sociálních demokratů. Student také zapolemizoval nad tím, jestli už nebylo Bohumínské usnesení porušeno skutečností, že v celé řadě krajů vznikly Krajské rady ve složení ČSSD – KSČM. I tento student sklidil potlesk od většiny přítomných.

Jiří Paroubek jasně řekl, že Bohumínské usnesení nikdy porušeno nebylo a že za jeho předsednictví české sociální demokracii nikdy porušeno nebude. Případná menšinová vláda ČSSD by podle Paroubkových slov využívala podporu v rámci celé Poslanecké sněmovny. Jako nejlepší možné řešení by Paroubek viděl vládní koalici ve spojení se středovými politickými subjekty. Poznamenal však, že v případě Krajských zastupitelstev nebylo sestavení Rad ve spojení se středovými stranami možné (tyto strany totiž ve volbách většinou neuspěly). Návrhy komunistů na přehodnocení Bohumínského usnesení pak označil za nepřípadné a drzé. KSČM je podle jeho slov „trpěnou stranou“. Předseda sociálních demokratů přítomným studentům přislíbil, že svůj názor na tuto problematiku řekne předsedovi komunistů Filipovi přímo do očí v nedělní diskuzi na televizních obrazovkách. (Tedy v případě, že pozvání – do blíže nespecifikované diskuze – nepřijme předseda občanských demokratů Topolánek. Ten však podle šéfa sociálních demokratů pravděpodobně nebude mít dost odvahy.)  Paroubek také jasně řekl, že se nebojí toho, že by si komunisté kladli podmínky, za kterých případnou menšinovou vládu ČSSD podpoří. Pokud by ji nepodpořili, otevřeli by totiž cestu k vládě pravicové, a to by jim jejich voliči neodpustili.

Další otázku položila studentka Ekonomické fakulty. Její otázky směřovaly k problematice takzvaných 13. důchodů a do oblasti přijetí penzijní reformy. Paroubek řekl, že třinácté důchody budou vyplaceny ze zisků energetické společnosti ČEZ a že jejich cílem je kompenzovat zhoršení finanční situace důchodců způsobené tím, že neproběhla valorizace důchodů. V otázce penzijní reformy se Paroubek vyslovil pro model průběžného financování důchodů, kdy „dnešní pracující financují dnešní důchodce“ a zároveň podpoří dobrovolné penzijní připojištění. On sám si podle jeho slov toto připojištění dlouhá léta platí a nepřijde mu to jako něco výstředního.

Poté se již mikrofonu ujal student britsko-amerických studií, který se v úvodu přiznal, že četl volební program ČSSD a není mu jasné, proč v něm sociální demokraté tvrdí, že podporují vojenské mise NATO a následně v praxi vystupují na půdě Poslanecké sněmovny proti nim. Paroubek k tomuto řekl, že nemůže jako předseda jednat jinak, když průzkumy veřejného mínění i průzkumy uvnitř ČSSD poukazují na to, že voliči i členové strany navyšování počtu osob v těchto misích nepodporují. Jako dostatečný projev solidarity s ostatními členy NATO považuje už to, že udržíme stávající počet nasazených jednotek. Skepticky se pak vyjádřil k možnosti vyřešit problém Afghánistánu vojenskou silou, když problém v této zemi přirovnal k Válce ve Vietnamu.

Jako poslední se bez vyvolání ujala slova studentka, která během diskuze několikrát hlasitě projevila nesouhlas s některými výroky lídra sociálních demokratů. Jiřího Paroubka se zeptala na to, proč se chová pouze tak, jak chtějí jeho voliči a proč se někdy neujme role politické elity, která by svým voličům vysvětlila kroky, které nejsou populární, ale jsou nutné. I tato studentka sklidila od přítomných potlesk. Paroubek na dotaz okamžitě reagoval s tím, že se tak již mnohokrát zachoval. Podotkl však, že jsou věci, které za to stojí a věci, které za to v žádném případě nestojí. Jako příklady, kdy jednal proti všeobecné vůli, uvedl zákon o registrovaném partnerství a gesto vůči německým antifašistům. Naopak otázka vojenských misí za to podle něj nestojí. Svou odpověď uzavřel tím, že dělat předsedu sociální demokracie v zemi, kde proti sobě má 90 % médií je odvaha. Za tento výrok Jiří Paroubek sklidil potlesk.

Celý program, trvající přesně jednu hodinu, byl zakončen poděkováním všem přítomným z úst moderátora i předsedy Paroubka.

Těžko hodnotit, jestli tato diskuze přispěla lepší orientaci jejích účastníků v našem „politickém rybníku“. Jisté však je, že celá debata proběhla v duchu fair-play a na úrovni hodné akademického prostředí, za což patří všem zúčastněným velký dík.

Autor: Jan Straka

[Nahoru ↑]

Přidat komentář

Další články z rubriky

Zpět do Zátoky sviní aneb Patria ó muerte!

Odborníci z řad vědců a lékařů debatovali na téma očkování proti koronaviru – kdy nás vrátí k normálními životu?

Petr Fiala, Michael Romancov a Tomáš Pojar diskutovali o česko-ruských vztazích a ruském vlivu v České republice

Vložit komentář