Ruský tisk a ekologická katastrofa v Mexickém zálivu

 13. srpen 2010  Zdeněk Vaněk   komentáře

Tématem tohoto měsíce je ekologická katastrofa v Mexickém zálivu. Ve svém článku se snažím zaměřit především na ekologické dopady a také na dopady ekonomické. To se týká hlavně společnosti BP, která musí prodávat své akcie, aby měla na zaplacení ekologických škod a dalších různých žalob.

Ruský tisk a ekologická katastrofa v Mexickém zálivuRuský tisk a ekologická katastrofa v Mexickém zálivu

Tématem tohoto měsíce je ekologická katastrofa v Mexickém zálivu. Ve svém článku se snažím zaměřit především na ekologické dopady a také na dopady ekonomické. To se týká hlavně společnosti BP, která musí prodávat své akcie, aby měla na zaplacení ekologických škod a dalších různých žalob.

Ruský server Kommersant.ru v jednom ze svých článků shrnuje katastrofu v Mexickém zálivu od jejího vzniku. Především se věnuje rozsahu ekologické katastrofě a více než 36 hodinovému požáru, který poslal plošinu Deepwater Horizon ke dnu. Zmiňuje se také o 11 lidských životech a oblastech zasažených ropou. Jedná se především o oblasti Louisiany, Alabamy a Mississippi. Ve studovaném článku se můžeme dočíst, že společnost British Petroleum začala spolupracovat s ruskou společností Tyumen na odstraňování ekologické katastrofy, jelikož její vědecký tým dlouhodobě pracuje na odstraňování oblastí zasažených ropnými produkty. Kontrakt by měl trvat podle ruské strany více než rok. Zpracovaná surovina bude využita na výstavbu silnic, tepelně-izolačních materiálů, a to přímo v USA.[1]

Článek nazvaný Neviditelná část ropy na stránkách serveru Novaja gazeta.ru je opět zaměřen především na ekologii a odbouratelnost ropy v životním prostředí. Vědci se podle článku nemohou shodnout na dvou bodech. Tím prvním je, že ekosystém Mexického zálivu je odlišný od ostatních míst světa, kde se těží ropa. Ve druhém bodě si vědci kladou otázku, za jakou dobu bude ropa odbourána, když se s podobnou katastrofou zatím životní prostředí nesetkalo. Základní problém spatřují především v tom, že vrt je přes 1,7 kilometru v hloubce a ropa, která z něj tryská, se rozpouští ještě předtím, než vystoupá na hladinu moře, proto se rozsah katastrofy dá odhadnout jen velice těžko. Tato situace se dává hodně do spojitosti s havárií ropného tankeru Exxon Valdez na Aljašce. Ukázalo se totiž, že ropa sice rychle zmizela, avšak v orgánech mořských živočichů se nacházela ještě dlouhá léta po události. Vědci však zjistili, že některé oblasti jsou chudé na výskyt kyslíku ve vodě, a proto se ropa odbourává delší dobu, v některých případech to může být i sto let. Článek také uvádí, že je třeba obzvlášť opatrně přistupovat k záchranným pracím na pobřeží. Uvádí to opět na příkladu katastrofy Exxon Valdez, kdy se pláže po ropě umyly horkou vodou, a došlo ke zničení místního ekosystému.[2]

Dále se ruský tisk zmiňuje o novém řediteli BP Robertu Dudleym, jenž se chystá na návštěvu Ruska, a to obzvláště z toho důvodu, že udržuje dobré vztahy s ředitelem ruské společnosti Rosněfť Igorem Sečinem. Server Gazeta.ru se zmiňuje o tom, že tito pánové se setkávají poměrně často a také uvádí, že poslední setkání nebylo ani po měsíci. Igor Sečin v minulosti řekl, že současný šéf Hayward z pozice generálního ředitele jistě odstoupí. To se také potvrdilo. Vztahy mezi novým ředitelem BP a ředitelem Sečinem se odvozují především od doby, kdy Dudley vedl rusko-britskou divizi TNK-BP v Rusku. Spekuluje se totiž, že společnost BP by mohla TNK-BP prodat ruské společnosti Rosněfť, a tím by získala potřebný kapitál pro likvidaci ekologické katastrofy v Mexickém zálivu. Přesto ruská strana popírá možnou transakci a říká, že je pro ni přednější udržovat strategické zájmy s touto společností.[3]

Další z článků serveru Kommersant.ru se zabývá především ekonomickou stránkou celé situace. Uvádí, že společnost BP musela jen do konce června vynaložit více než 3 miliardy dolarů na odstraňování ekologických škod. Zmiňuje i několik pokusů o zastavení ropy od snah zacelit vrt přes nasazení provizorního krytu se zvonem až po zacelení speciálním zvonem. Tento článek také mimo jiné uvádí, že rozsah škod a vynaložené prostředky na jejich likvidaci jsou tak obrovské, že společnost BP musí prodávat svůj majetek, aby mohla financovat další likvidaci surové ropy. V tomto obsáhlém textu je také zmíněna dosavadní spolupráce společnosti BP s ruskými firmami. Autor článku se ptá, zda se podobná situace nemůže stát také v Rusku a poukazuje na protiklady, kdy společnost BP dbá na ochranu životního prostředí a zanedbá bezpečností předpisy, což vedlo k tak rozsáhlé ekologické katastrofě, která je označována jako největší ropná katastrofa na světě.[4]

Na stránkách Gazeta.ru si můžeme přečíst obsáhlý ekonomický článek, že BP hledá strategického partnera, který je schopen ji ochránit před převzetím jinou společností. BP tak nabízí 10 % svých akcií za tržní cenu. Spekuluje se, že zájem o tuto emisi akcií by mohly mít některé státy z Blízkého Východu, protože dlouhodobě projevují zájem o technologie a majetek britských firem. Pokud by se BP rozhodla prodat svůj podíl mezi 5-10 % akcií společnosti, utržila by za ně okolo 9,1 miliardy amerických dolarů. Analytici z JP Morgan uvádí, že zájem o tuto emisi má další významná ropná společnost Exxon Mobile. BP však dle Guardian vyjednává s investory z Kuvajtu. Společnost Investment Authority vlastní již 1,75 % akcií společnosti BP a chtěla by dosáhnout 10 % podílu.[5]

Až čas ukáže, jakou vinu nese společnost BP na této katastrofě a zda skutečně došlo k obcházení bezpečnostních předpisů. Myslím si, že toto je bohužel smutné ponaučení, že v podobných podmínkách je důležité klást důraz na bezpečnost a ochranu jak lidí, tak i životního prostředí, protože následky mohou být fatální, což se i potvrdilo. Přesto další pozadí celé této akce bude také zajímavé, a to především, pokud skutečně dojde k odprodeji TNK-BP společností Rosněfť, která má úzké vazby na Kreml.

Seznam literatury:

  1. Тюменский НИИ очистит Мексиканский залив. Kommersant.ru 28. 7. 2010, dostupné na - http://www.kommersant.ru/doc.aspx?fromsearch=b3674837-843a-4ebd-93bd-52265ea89b98&docsid=1477385, nahlédnuto 8. 8. 2010
  2. Мексиканский залив в Москве-реке. Kommersant.ru 19.7.2010, dostupné na - http://www.kommersant.ru/doc.aspx?fromsearch=d82d0e21-7996-4187-a2b8-ed442faa09a7&docsid=1410126, nahlédnuto 8.8.2010
  3. ВР ищет защитника. Gazeta.ru 5.7.2010, dostupné na - http://www.gazeta.ru/business/2010/07/05/3394430.shtml, nahlédnuto 8.8.2010
  4. (2010). Невидимая миру нефть. Novaja gazeta.ru 23.7.2010, dostupné na - http://www.novayagazeta.ru/data/2010/the_new_york_times28/00.html, nahlédnuto 8.8.2010

Odpovědný redaktor: Bc. Jiří Mertl

Článek neprošel jazykovou korekturou. 

Titulní obrázek převzat z: http://www.afriscoop.net/journal/IMG/arton793.jpg


[1] Тюменский НИИ очистит Мексиканский залив. Kommersant.ru 28. 7. 2010, dostupné na - http://www.kommersant.ru/doc.aspx?fromsearch=b3674837-843a-4ebd-93bd-52265ea89b98&docsid=1477385, nahlédnuto 8. 8. 2010

[2] Невидимая миру нефть. Novaja gazeta.ru 23.7.2010, dostupné na - http://www.novayagazeta.ru/data/2010/the_new_york_times28/00.html, nahlédnuto 8.8.2010

[3] Новый глава BP Роберт Дадли едет в Россию с «секретной миссией. Gazeta.ru 27.7.2010, dostupné na: http://www.gzt.ru/topnews/business/-novyi-glava-bp-robert-dadli-edet-v-rossiyu-s-/316811.html, nahlédnuto 13.8.2010

[4] Мексиканский залив в Москве-реке. Kommersant.ru 19.7.2010, dostupné na - http://www.kommersant.ru/doc.aspx?fromsearch=d82d0e21-7996-4187-a2b8-ed442faa09a7&docsid=1410126, nahlédnuto 8.8.2010

[5] ВР ищет защитника. Gazeta.ru 5.7.2010, dostupné na - http://www.gazeta.ru/business/2010/07/05/3394430.shtml, nahlédnuto 8.8.2010

Jak citovat tento text?

Vaněk, Zdeněk. Ruský tisk a ekologická katastrofa v Mexickém zálivu [online]. E-polis.cz, 13. srpen 2010. [cit. 2025-02-09]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/rusky-tisk-a-ekologicka-katastrofa-v-mexickem-zalivu.html>. ISSN 1801-1438.

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Zatím nikdo nehodnotil


Přidat komentář

Vložit komentář

Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!