Romská otázka očima anglicky píšících médií
20. říjen 2010 Bc. Adam Jelínek komentářeFrancouzské deportace Romů zpět do jejich vlasti oživily v Evropě otázku přistěhovalectví a s ním spojené problematiky. Přinášíme vám tedy pohled anglicky píšících médií na francouzské deportace a na reakci, kterou tento akt vyvolal.
Francouzské deportace Romů zpět do jejich vlasti oživily v Evropě otázku přistěhovalectví a s ním spojené problematiky. Přinášíme vám tedy pohled anglicky píšících médií na francouzské deportace a na reakci, kterou tento akt vyvolal.
CNN se zmiňuje o varování, které udělila Evropská komise Francii. Předcházelo mu vyšetřování komise, které mělo ukázat, zdali Francie postupuje v souladu se zákonem Evropské unie o svobodě pohybu a zdali se francouzské autority nezaměřují na specifické etnické minority. Vyšetřování ukázalo, že Francie zachází se všemi občany EU stejně. Nicméně v otázce souladu s evropským zákonem o svobodě pohybu vyvstává již dlouho problém, jelikož ho Francie ještě nezakotvila do své státní legislativy. Komise tedy poslala Francii formální dopis, ve kterém požadovala co nejrychlejší zakotvení direktivy o svobodě pohybu osob na půdě Evropské unie. K celému problému se také vyjádřila Viviane Redingová, místopředsedkyně Evropské komise a komisařka pro spravedlnost, základní práva a občanství: „Jedno si ujasněme: Pro diskriminaci na základě etnické příslušnosti nebo rasy není v Evropě místo,“ řekla. Celkově vzato francouzský akt deportace ilegální romské komunity vyvolal v celém světě vlnu kritických reakcí. Někteří tento čin dokonce přirovnávají k židovským deportacím za druhé světové války, píše CNN. [1]
Suzanne Daley v článku pro New York Times napsala o problematice romského přistěhovalectví jako o testu evropské politiky otevřených hranic. Romové ve svých domovech ve východní Evropě vidí jen chudobu a diskriminaci, a proto mnoho z nich odchází na západ kvůli útlaku ve své zemi za lepším životním standardem. Tato romská migrace vyvolala střet uvnitř Evropské unie ohledně toho, jak hodně otevřeny její „otevřené hranice“ vlastně jsou. Téma se vyhrotilo po příchodu ekonomické krize. Poslední rozšíření unie do ní přivedlo relativně chudé státy v podobě Rumunska a Bulharska. S příchodem těchto nových členů se opět dostala do popředí zájmu otázka, zdali chudí lidé, kteří cestují daleko od svého domova za prací, nebudou přítěží pro ekonomiku bohatých západních států. Romská migrace také vyvolala spekulace ohledně schopností Rumunska a Bulharska plnit závazky, jež oba státy daly při vstupu do unie. Rumunsko například slíbilo vytvořit komplexní strategii na zlepšení životní úrovně a vzdělávání romské menšiny. Otázkou je, zdali tento konflikt donutí Evropskou unii pojmout romskou problematiku jako vážný problém, který zoufale vyžaduje řešení, píší New York Times.[2]
Britská BBC přichází se zajímavým rozhovorem. Francois Goulard z prezidentovy vládnoucí strany UMP poukazuje na fakt, že ne všichni členové strany souhlasí s prezidentovým rozhodnutím. Podle Goularda mají praktiky francouzské vlády pouze zaujmout pravicový elektorát a ne vyřešit otázky ilegálního přistěhovalectví. Tato problematika by dle jeho názoru měla být řešena případ od případu, protože někteří Romové sice jsou ve Francii ilegálně, ale rozhodně ne všichni. Faktem také je, že deportovaní Romové jsou občany Evropské unie. Politika prezidenta Sarkozyho je dle jeho názoru proti principům a hodnotám samotné strany UMP. [3]
The Economist tvrdí, že perzekuce Romů nevyřeší největší sociální problém Evropské unie. Lídři Evropské unie kritizují Irán za porušování lidských práv či Ameriku za sociální nerovnosti. Méně rádi ovšem mluví o více jak deseti milionech Romech, kteří žijí uvnitř unie. V každém sociálním aspektu od předpokládané délky života přes gramotnost až po kriminalitu si vedou Romové hůře než jakákoliv jiná evropská skupina. Některé západní státy mají jednoduché řešení: deportace. Pionýrem tohoto přístupu byla Itálie a nově ho od ní přejala i Francie. Důvodem je veliká oblíbenost mezi voliči. Tento přístup ovšem léčí pouze symptomy a ne příčinu problému. The Economist vidí řešení ve vzdělání. Je ovšem nutné překonat diskriminaci, která panuje na školách po celé Evropě, viz například Slovensko, kde je 60 % dětí ve zvláštních školách romského původu. Je nutné umožnit romským dětem studovat v lepších podmínkách a bez strachu ze šikany a diskriminace. Není to otázkou peněz, ale důmyslu a vůle po změně, píše The Economist.[4]
Leo Cendrowicz poukazuje v časopise TIME na fakt, že Francie není jediným státem, který podporuje romské deportace. Itálie, Belgie, Rakousko, Dánsko, Švédsko také posílají romské imigranty zpět do země jejich původu. Německo nedávno podepsalo dohodu s Kosovem o repatriaci 14000 utečenců, z nichž 10000 jsou Romové. Ředitel kanceláře Amnesty International pro EU v Bruselu Nicolas Berger označil politiku Evropské unie vůči Romům za „hrůzostrašnou“. Romská problematika je marginalizována, většina z nich žije v chudobě bez přístupu ke vzdělání a zdravotní péči. Berger také poukázal na to, že ačkoliv se Evropská unie prezentuje jako společenství založené na pevných hodnotách, tak existuje jen velmi málo způsobů, jak donutit členské státy, aby dodržovali lidská práva.[5]
Romská kultura a s ní spojený styl života se může jevit jako nepřekonatelná překážka pro soužití s touto specifickou menšinou. Pokud ovšem chceme pokračovat v budování postmoderní Evropy bez rasových, etnických a národních předsudků, budeme muset tento problém vyřešit.
Zdroje:
BBC: (2010). French Roma deportations: dissent within Sarkoyz’s party. BBC 19.8.2010. Dostupné na: http://www.bbc.co.uk/worldservice/news/2010/08/100819_roma_et_sl.shtml, 17.10.2010
Cendrowicz, Leo: (2010). Sarkomy Lashes Out as Roma Row Escalates. TIME 17.9.2010. Dostupné na: http://www.time.com/time/world/article/0,8599,2019860,00.html, 17.10.2010
Daley, Suzzane: (2010). Roma, on Move, Test Europe’s ‘Open Borders’. New York Times 16.9.2010. Dostupné na: http://www.nytimes.com/2010/09/17/world/europe/17roma.html?_r=1&pagewanted=1&sq=french%20roma&st=cse&scp=7, 17.10.2010
The CNN Wire staff: (2010). France gets warning on Roma deportations. CNN 30.9.2010. Dostupné na: http://edition.cnn.com/2010/WORLD/europe/09/29/france.roma/index.html?iref=allsearch, 17.10.2010
The Economist: (2010). Hot melas for hard cases. The Economist 16.9.2010. Dostupné na: http://www.economist.com/node/17039101?story_id=17039101, 17.10.2010
Zajímavé a doplňující články:
Racism, criminality and having too many kids - a Roma view of the French expulsions row. Dostupné na: http://www.bbc.co.uk/worldservice/news/2010/09/100917_roma.shtml
A long road. Dostupné na: http://www.economist.com/node/17043366?story_id=17043366
Home Thoughts. Dostupné na: http://www.economist.com/node/17103983?story_id=17103983
Outsiders: The trouble with the Roma. Dostupné na: http://www.independent.co.uk/news/world/europe/outsiders-the-trouble-with-the-roma-2096671.html
France Deports Gypsies: Courting the Xenophobes? Dostupné na: http://www.time.com/time/world/article/0,8599,2011848,00.html
Odpovědný redaktor: Bc. Martin Fedina
Odpovědná redaktorka: Bc. Hana Stýblová
Titulní obrázek převzat z: http://www.afriscoop.net/journal/IMG/arton793.jpg
[1] The CNN Wire staff: (2010). France gets warning on Roma deportations. CNN 30.9.2010. Dostupné na: http://edition.cnn.com/2010/WORLD/europe/09/29/france.roma/index.html?iref=allsearch, 17.10.2010.
[2] Suzzane Daley: (2010). Roma, on Move, Test Europe’s ‘Open Borders’. New York Times 16.9.2010. Dostupné na: http://www.nytimes.com/2010/09/17/world/europe/17roma.html?_r=1&pagewanted=1&sq=french%20roma&st=cse&scp=7, 17.10.2010
[3] BBC: (2010). French Roma deportations: dissent within Sarkoyz’s party. BBC 19.8.2010. Dostupné na: http://www.bbc.co.uk/worldservice/news/2010/08/100819_roma_et_sl.shtml, 17.10.2010
[4] The Economist (2010). Hot melas for hard cases. The Economist 16.9.2010. Dostupné na: http://www.economist.com/node/17039101?story_id=17039101, 17.10.2010
[5] Cendrowicz, Leo: (2010). Sarkomy Lashes Out as Roma Row Escalates. TIME 17.9.2010. Dostupné na: http://www.time.com/time/world/article/0,8599,2019860,00.html, 17.10.2010
Jak citovat tento text?
Jelínek, Adam. Romská otázka očima anglicky píšících médií [online]. E-polis.cz, 20. říjen 2010. [cit. 2025-02-19]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/romska-otazka-ocima-anglicky-pisicich-medii.html>. ISSN 1801-1438.
[Nahoru ↑]
Hodnocení
Hodnocení: 4 hvězdiček / Hodnoceno: 2x
Vložit komentář
Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!