Revoluce v Egyptě v podání anglicky píšících médií

 16. únor 2011  Bc. Adam Jelínek   komentáře

Egyptské povstání uspělo a Husni Mubarak po 29 letech u moci odstoupil. Toto zvolání se neslo z Blízkého východu do celého světa. Pro Egypt to ovšem není jen velké vítězství, ale také velká výzva. O dalším možném směřování Egypta bude hovořit můj příspěvek čerpaný z anglicky píšících médií.

Revoluce v Egyptě v podání anglicky píšících médiíRevoluce v Egyptě v podání anglicky píšících médií

Egyptské povstání uspělo a Husni Mubarak po 29 letech u moci odstoupil. Toto zvolání se neslo z Blízkého východu do celého světa. Pro Egypt to ovšem není jen velké vítězství, ale také velká výzva. O dalším možném směřování Egypta bude hovořit můj příspěvek čerpaný z anglicky píšících médií.

Eugene Robinson ve svém sloupku pro Washington Post považuje současné dění za pouhý počátek egyptského boje za demokracii. Mubarak a celý jeho režim se držel u moci díky metodám, které rozhodně nepatří do demokratické společnosti. Věznění a mučení byla zcela standardními nástroji státní kontroly. Demokratizace Egypta bude tedy znamenat reformu fungování policie na všech úrovních. Armádní složky si sice stále ještě udržují respekt obyvatelstva, nicméně důstojníci mají extrémní platy a patřili v Mubarakově režimu do elitní „kasty“. Mubarak a jeho přívrženci sami o sobě nashromáždili během vlády miliardové bohatství a bude těžké je o něj připravit. Nutností je také napsat novou ústavu a zformovat politické strany. Důležitá bude též podpora zvenčí, zejména ze strany USA. Obyvatelé Egypta si zvolili cestu demokracie a Spojené Státy by po ní měly kráčet s nimi, píše Robinson.[1]  

Charles Krauthammer ve svém článku poukazuje, že pouhá pasivní podpora ze strany západních států v čele s USA nestačí. Stejně tak, jako Spojené státy použily masivní finanční a materiální podporu, aby zabránily vstupu komunismu do druhou světovou válkou zbídačené západní Evropy, měly by nyní bránit Egypt a všechny ostatní státy Blízkého východu, které touží po demokracii, před nástupem nové vlny totalitarismu v podobě islamismu. Spojené státy by dle jeho názoru měly vytvořit konkrétnější přístup, který ve svém příspěvku nazývá „doktrínou svobody“ (Freedom Doctrine). Tato doktrína by byla postavena na čtyřech základních principech:

  1. Spojené státy budou podporovat demokratizaci v celém regionu Blízkého východu a využijí svého vlivu, aby napomohly demokratickým hnutím svrhnout diktátorské vlády.
  2. Je klíčové podporovat nejen svobodné volby, ale také svobodný tisk, vládu zákonů, svobodu shromažďování, vznik nezávislých politických stran a mírovou tranzici moci.
  3. Americké politické zájmy v těchto nově se rodících demokraciích by se měly soustředit pouze na jejich ochranu před vnějším a vnitřním nebezpečím totalitarismu.
  4. Politika spojených států by měla oponovat začlenění jakýchkoliv nedemokratických stran do vlád nově demokratizovaných arabských států.[2]

Kim Sengupta ve své analýze pro Independent řeší otázku dalšího vývoje vztahu mezi USA a Egyptem. Jedním z bodu zahraniční politiky prezidenta Obamy je podpora demokracie na Blízkém východě, tedy i svobodných voleb v Egyptě. Nicméně je velmi pravděpodobné, že svobodné volby přivedou do egyptského parlamentu i islamisty, v Egyptě zastoupené Muslimským bratrstvem. Kdyby se jim podařilo získat podíl na vládě, nabrala by politika Egypta s nejvyšší pravděpodobností směr, který by se nezamlouval Američanům, západní Evropě, ani Izraeli. Ztráta klíčového spojence, jako je Egypt, by donutila Američany zcela přepsat svojí strategii pro region Blízkého východu, píše Sengupta.[3]

Evropa, Spojené státy a Izrael jen tak nedovolí Egypťanům, aby si splnili svůj sen o demokracii, píše ve svém článku v New York Times Tariq Ramadan. Dle jeho názoru tajná služba USA již úzce spolupracuje s Egyptskou armádou, která zatím hrála roli mediátora. Západ využívá „hrozbu islamismu“, aby ospravedlnil svojí pasivitu a podporu diktátorství. Celkově vzato demokratické principy nemají významu v porovnání s ekonomickými a politickými zájmy západních zemí. Spojené státy preferují diktatury, které zajišťují přístup k ropě a umožňují Izraelcům jejich pozvolnou kolonizaci. Evropa zatím pouze vyčkává. Ramadan je toho názoru, že se Muslimské bratrstvo musí podílet na vládě. Stejně tak, jako každá jiná politická síla v Egyptě, která respektovala a bude respektovat vládu práva a která se zřekla násilí. Pouze intenzivní výměnou názorů oproštěnou od mučení a diktátorství lze nalézt řešení, které bude respektovat vůli lidu. Turecko by v tomto mělo být egyptskému lidu inspirací. Revoluce v Egyptě je signálem pro všechny diktatury Blízkého východu a pro všechny, kteří preferují geostrategické a ekonomické kalkulace před demokratickými principy. Egypt je počátkem, dále může následovat Jemen, Jordánsko či Saudská Arábie. Muslimský svět nebude mít jinou volbu něž směřovat k otevřenějšímu politickému systému. [4]

Dění v Egyptě je ukázkou vůle a odhodlání lidu. Pevně věřím, že v nepříliš vzdálené budoucnosti budou Egypt následovat další země, které jsou nyní sužovány terorem nedemokratických vlád. Cesta za demokratickým Egyptem bude ještě dlouhá a trnitá, nicméně události těchto dnů jsou velkým a významným krokem vpřed.

Odpovědný redaktor: Adam Jelínek

Odpovědná korektorka: Jana Nováková

Titulní obrázek převzat z: http://www.afriscoop.net/journal/IMG/arton793.jpg

Rozšiřující, doplňující a zajímavé články:

Zdroje:

Krauthammer, Charles: (2011). From freedom agenda to freedom doctrine. Washington Post 10.2.2011. Dostupné na: http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/content/article/2011/02/10/AR2011021005339.html, 12.2.2011

Ramadan, Tariq: (2011). Whither the Muslim Brotherhood?. New York Times 8.2.2011. Dostupné na: http://www.nytimes.com/2011/02/09/opinion/09iht-edramadan09.html?pagewanted=1&ref=muslimbrotherhoodegypt, 13.2.2011

Robinson, Eugene: (2011). U.S must take the walk to democracy with Egypt. Washington Post 10.2.2011. Dostupné na: http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/content/article/2011/02/10/AR2011021005355.html, 12.2.2011

Sengupta, Kim: (2011). US faces diplomatic challenge of reinventing a special relationship. The Independent 1.2.2011. Dostupné na: http://www.independent.co.uk/news/world/politics/us-faces-diplomatic-challenge-of-reinventing-a-special-relationship-2200156.html, 12.2.2011


[1] Robinson, Eugene: (2011). U.S must také the walk to democracy with Egypt. Washington Post 10.2.2011. Dostupné na: http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/content/article/2011/02/10/AR2011021005355.html, 12.2.2011

[2] Krauthammer, Charles: (2011). From freedom agenda to freedom doctrine. Washington Post 10.2.2011. Dostupné na: http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/content/article/2011/02/10/AR2011021005339.html, 12.2.2011

[3] Sengupta, Kim: (2011). US faces diplomatic challenge of reinventing a special relationship. The Independent 1.2.2011. Dostupné na: http://www.independent.co.uk/news/world/politics/us-faces-diplomatic-challenge-of-reinventing-a-special-relationship-2200156.html, 12.2.2011

[4] Ramadan, Tariq: (2011). Whither the Muslim Brotherhood?. New York Times 8.2.2011. Dostupné na: http://www.nytimes.com/2011/02/09/opinion/09iht-edramadan09.html?pagewanted=1&ref=muslimbrotherhoodegypt, 13.2.2011

Jak citovat tento text?

Jelínek, Adam. Revoluce v Egyptě v podání anglicky píšících médií [online]. E-polis.cz, 16. únor 2011. [cit. 2024-12-03]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/revoluce-v-egypte-v-podani-anglicky-pisicich-medii.html>. ISSN 1801-1438.

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 3.5 hvězdiček / Hodnoceno: 2x


Přidat komentář

Vložit komentář

Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!