Reportáž z Konference o mezinárodní bezpečnosti

Co všechno spadá do globálně-bezpečnostního prostředí 21. století? Žijeme ve stále rozkolísanějším světě, nebo se jedná o přirozený cyklus lidského druhu v duchu realistického pojetí? A máme metody, jak na tyto jevy adekvátně reagovat? Tyto otázky a mnohé jiné se snažila zodpovědět Konference o mezinárodní bezpečnosti z dílny Akademického spolku Česko-slovenské unie studentů politických věd v Plzni (AS CPSSU v Plzni), která se uskutečnila ve čtvrtek 15. března 2012 v prostorách Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni.

Reportáž z Konference o mezinárodní bezpečnosti

Co všechno spadá do globálně-bezpečnostního prostředí 21. století? Žijeme ve stále rozkolísanějším světě, nebo se jedná o přirozený cyklus lidského druhu v duchu realistického pojetí? A máme metody, jak na tyto jevy adekvátně reagovat? Tyto otázky a mnohé jiné se snažila zodpovědět Konference  o mezinárodní bezpečnosti z dílny Akademického spolku Česko-slovenské unie studentů politických věd v Plzni (AS CPSSU v Plzni), která se uskutečnila ve čtvrtek 15. března 2012 v prostorách Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni.

Úvodního slova se ujal doktor David Šanc, proděkan fakulty a vedoucí Katedry politologie  a mezinárodních vztahů, jehož mateřská instituce celou akci zaštítila. Ve svém krátkém výstupu poděkoval AS CPSSU v Plzni za uspořádání konference, která dle jeho vyjádření svědčí o zájmu studentů aktivně probírat horká témata i mimo stěny univerzitního campusu.

Ihned po čestném úvodním proslovu zahájila první panel moderátorka Martina Koudová, která směrem ke katedře vyslala poděkování a představila jednotlivé vystupující.

Jako první předstoupil se svým příspěvkem politolog a politický geograf, doktor Michael Romancov z Metropolitní univerzity Praha a Fakulty sociálních věd UK. Svým tématem nazvaným Vliv geopolitických teorií na reálnou politiku států ve 20. a 21. století uvedl, že geopolitické myšlení bylo odjakživa popoháněno dvěma základními přístupy – 1. usedle hospodařícími zemědělci a 2. společnostmi žijícími v trvalém pohybu, tedy nomády. Splynutím těchto kočovníků s telurokratickými společenstvími (telurokracie – vláda nad půdou, pozn. autora) se vytvořil zárodek pro budoucí mocnosti. Tento případ se dá aplikovat na Evropu, jež si po staletí udržovala v geopolitickém rozložení výsadní pozici, stejně tak jako na USA se svým unikátním opevněním uvnitř i vně svého teritoria. Podobně se začínají obrňovat i ambiciózní státy typu Číny, Ruska či Brazílie.

Druhý panelista, magistr Martin Fedina ze ZČU pohovořil o Revolution in Military Affairs s důrazem na 1. válku v Zálivu. Nejprve nastínil základní paradigmata, jak státy z převahy v RMA mohou těžit – 1. maximální informační propojenost, 2. možnost globálního monitorování, 3. možnost zneškodnit a zničit, 4. hrozba, že námi využívané prostředky se dostanou do nepovolaných rukou. Jako příklad zdokonalení v oblasti vojenské techniky a taktiky boje uvedl senzory pachu moči ve vietnamské válce, nebo vytvoření elektronického bojiště při první válce v Zálivu, kde zmínil problematická místa například v podobě maskování objektů. Dále ilustroval strategii Spojených států amerických při druhé válce v Zálivu, která si zakládá na menším počtu vojáků na bojišti relativně rozptýlených, což přirozeně naráží na pozdní a nedostatečnou informovanost mezi velícími důstojníky a řadovými vojáky.

Tématu Private Military Industry jako fenomén války v 21. století se zhostila doktorka Vendula Nedvědická z Metropolitní univerzity Praha. Zprvu připomněla, že se jedná o novodobý jev datující se do období po skončení bipolárního konfliktu a že jej nelze pojímat pouze jako prostředek odporující mezinárodnímu právu. Upozornila, že masívní privatizaci vojenství naopak provází kompatibilita s mezinárodním právem a že služeb z oblasti Private Military Industry (PMI) nevyužívají již jen paramilitární jednotky, nýbrž i regulérní armády, státy (mezi nimi nejvíce USA, Somálsko, Angola, Afghánistán, postsovětské republiky apod.), mezinárodní i nevládní organizace či jiné soukromé společnosti viz GAZPROM. K pozitivním aspektům PMI řadí například výhodnou cenu poskytovaných služeb a jejich specializaci, efektivitu a flexibilitu nebo „nejméně“ bolestivou alternativu pro zajištění bezpečnosti, pakliže neexistuje žádná jiná. K negativům patří velmi špatná kontrolovatelnost, nespolehlivost, pocit neokolonialismu, nízká kvalita zaměstnanců, porušování lidských práv a práce pro jakéhokoliv zákazníka nebo nedostatečná regulace.

S posledním příspěvkem Swarming: základní aspekty, vývoj a perspektivy využití konceptu vystoupili doktor Ľubomír Lupták z Katedry politologie a mezinárodních vztahů ZČU a bakalář Petr Kalinič, který se ve své diplomové práci zabývá způsobem boje. Swarming neboli koordinovaný způsob útoku ze všech stran za pohyblivého přeskupování sil má dle přednášejících několik atributů – mobilita semi-autonomních entit, asymetričnost s co nejmenšími ztrátami, interkonektivita, koordinace a decentralizace. Historicky se tento styl boje objevil již v Persii, Byzanci nebo za ustavení Čingischánova Pax Mongolica, poté se s nástupem palných zbraní téměř vytratil. Renesanci swarming prožívá v 19. století vlivem německé teorie Auftragstaktik a zejména v obou světových válkách, kdy se osvědčil jako optimální nástroj pro asymetrický Blitzkrieg. Studená válka uměle utlumovala lokální konflikty, proto až dnes vznikl prostor pro oživení konceptu mobility, koncentrace informací a profesionalizace s vyvinutím prototypu virtuálního supervojáka po vzoru PC her.   

Z moderátorské židle uvítal Tomáš Pergl po krátké přestávce další řečníky, kteří už na první pohled skýtali pestrou směsici pro následnou diskusi.

Druhý panel otevřel prostor pro Jaderné zbraně jako nástroj silných aktérů v podání magistra Davida Behenského, který připomněl, že jaderná zbraň je spíše nástrojem v otěžích politiků a že dnes není tolik podstatné, zda máme 200 či 5000 hlavic. Podstatné je, že s jaderným arsenálem v řádu desítek lze naši planetu nenávratně vymazat. Stát, jenž se uvolí ke snižování arsenálu, působí na mezinárodní scéně jako mírotvůrce, zároveň si však uchovává dostatečnou kapacitu pro manévrovací prostor. Soudobý systém zřizování protiraketové obrany tomuto trendu jenom prospívá, ačkoli zdánlivě oroduje za mírové uspořádání. Dle jeho slov existence jaderných zbraní v KLDR legitimizuje samotný režim, kdežto Írán buduje svá zařízení, aby čelil potenciálnímu nátlaku ze strany Západu a aby odradil vlastní obyvatele od halasného uctívání myšlenek arabského jara.  

Z poněkud jiného odbornostního zázemí vycházel první zástupce náčelníka Generálního štábu Armády ČR, generálmajor Miroslav Žižka, který si připravil vyprávění o působení českého vojska v Afghánistánu v rámci mezinárodních koaličních sil (Afghánistán jako nedobytná pevnost: vyhlídky NATO na úspěch a stabilizaci země).  V krátkosti pohovořil o historii afghánských válek vedených toho času geopolitickými mocnostmi a charakterizoval postup mise ISAF při dobývání „nedobytné země“. Ocenil činnost českého Provinčního rekonstrukčního týmu (PRT), jež se dlouhodobě těší vynikající reputaci. Promluvil však též o lidské stránce mise, kdy je mnohdy obtížné získat si srdce obyčejného Afghánce a vzbudit jeho důvěru. Působivé vystoupení dokreslovaly na zeď promítané fotografie. 

Málo probíranou problematikou zahraničních policejních misí (Vybrané aktivity MV – zahraniční dimenze) provedl magistr Michal Hořejší, vedoucí oddělení bezpečnostních hrozeb a krizového řízení Ministerstva vnitra ČR. Každoročně se zhruba 60 policistů vysílá na civilní zahraniční mise jako například EUPOL v Afghánistánu, EULEX v Kosovu či EUJUST LEX v Iráku. Zároveň ministerstvo spolupracuje s policejními orgány jako INTERPOL, EUROPOL nebo Frontex. Vysoce aktivně se projevuje Útvar rychlého nasazení PČR, který v současnosti chrání české zastupitelské úřady v Iráku a Libyi, a rozvíjí se též účast na zahraniční rozvojové spolupráci spolu s MZV ČR.

Další panelistka, bakalářka Adéla Jiránková z Metropolitní univerzity Praha se zaměřila na vskutku choulostivou záležitost – Izraelský jaderný program: hrozba pro globální bezpečnost?. Na okraj zmínila, že Izrael disponuje veřejným tajemstvím, tedy nepopiratelným vlastnictvím „zbraní posledního soudu“ dosahujících až počtu dvou set kusů. Posléze popsala kontinuální vývoj jaderného programu od vzniku státu Izrael, přes jeho výstavbu v 50. letech, francouzsko-izraelskou spolupráci, útok na irácké zařízení v Osiraku, až po vybombardování syrského reaktoru v rámci operace Ovocný sad, vycházeje ze zakořeněné tradice národní bezpečnosti. Nyní bude záležet, kterou teorii poutající se k národní bezpečnosti Izrael bude považovat za nejpříhodnější pro potenciální nálet na Írán.   

Po pauze prořídly řady hostů i posluchačů v sále, v o to uvolněnější atmosféře se nesla závěrečná debata s příslušníkem Armády ČR Vladimírem Čermákem za moderování Kamila Beneše. Oproti svým předřečníkům promluvil o své participaci na české základně Kaia v Afghánistánu. Četné otázky z publika doplňovaly historky o úmorném afghánském vedru, setkávání s Talibánci, denní rutině ve vojenském stanu i mimo něj, obětavé a ceněné práci českých jednotek, odlišnostech v mentalitě našinců a tamních obyvatel, ale také o akceschopnosti afghánské armády či neradostném přeletu zabitého vojáka zpět do ČR. Fotografie a videa z vojenských cvičení pak doprovázely celou diskusi.  

Na závěr nutno podotknout, že konference nenašla recepty na řešení vyslovených témat – ostatně to se ani ve vyšších diplomaticko-akademických kruzích namnoze neočekává. Podařilo se jí však skloubit teoretickou sféru s ryze armádním a policejním segmentem, skrz nějž se snáze reaguje na to, co Českou republikou a potažmo celým světem zmítá. Hojná účast mimo jiné prokázala, že chuť studentů podílet se na podobných akcích neochabuje. A to je dobře! 

Autor je šéfredaktorem e-Polis

Odpovědný redaktor: Jan Železný

Text neprošel jazykovou korekturou

Titulní foto pořízeno v rámci konference 

Autor: Petr Vrchota

Šéfredaktor e-Polis. Navštěvoval všeobecné gymnázium v Třeboni. V současné době dokončuje bakalářské studium oboru Mezinárodní vztahy - Britská a americká studia na Západočeské univerzitě v Plzni. Absolvoval certifikovaný program Robinson-Martin Security Scholars Program na Prague Security Studies Institute. Do jeho hledáčku spadají především témata politiky a společnosti ve Spojených státech amerických a Latinské Americe. Zabývá se rovněž otázkami mezinárodní bezpečnosti a lidských práv. Mezi jeho záliby patří cestování, cyklistika, tenis, jazyky, hudba všech žánrů, občasné muzicírování na hudební nástroje a kvalitní knihy s dávkou napětí i faktu. V redakci e-Polis působí od října 2010.

[Nahoru ↑]

Přidat komentář

Další články autora

Baby dinosaurus prezidentem

Hledání kvality aneb jak se neutopit v průměrnosti

Republikáni v Iowě - o čem caucusy skutečně vypovídají?

Další články z rubriky

Zpět do Zátoky sviní aneb Patria ó muerte!

Odborníci z řad vědců a lékařů debatovali na téma očkování proti koronaviru – kdy nás vrátí k normálními životu?

Petr Fiala, Michael Romancov a Tomáš Pojar diskutovali o česko-ruských vztazích a ruském vlivu v České republice

Vložit komentář