„Putin by byl zvolen, i kdyby ostatní kandidáti neměli žádné překážky,“ rozhovor se Zuzanou Roithovou

 30. květen 2012  Nikola Klímová   komentáře

MUDr. Zuzana Roithová, MBA se narodila 30. ledna 1953 v Praze. Vystudovala Fakultu všeobecného lékařství UK. V roce 1989 byla mluvčí OF zdravotníků. Krátce po listopadu 1989 se stala ředitelkou Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.Její politická kariéra započala v roce 1998, kdy byla jmenována ministryní zdravotnictví a následně také zvolena do Senátu ČR. Od roku 1999 je aktivní členkou KDU-ČSL. V současné době působí již druhé volební období v Evropském parlamentu, kde figuruje v poslaneckém klubu KDU-ČSL/Evropská lidová strana. V letošním roce oznámila svůj záměr kandidovat v přímé volbě na prezidentku ČR.

„Putin by byl zvolen, i kdyby ostatní kandidáti neměli žádné překážky,“ rozhovor se Zuzanou Roithovou„Putin by byl zvolen, i kdyby ostatní kandidáti neměli žádné překážky,“ rozhovor se Zuzanou Roithovou

Poslední prezidentské volby v Rusku vyvolaly bouřlivou vlnu nevole mezi ruskou střední třídou. Protesty proti staronovému prezidentovi se konají s nebývalou pravidelností. Jak vnímáte návrat Vladimira Putina do prezidentského křesla? Je podle Vás jeho zvolení legitimní?

"Zvolení" Vladimíra Putina je potřeba uvádět v uvozovkách. Rozhodně se nejednalo o volbu v demokratické, svobodné a volné soutěži. Zároveň se ale domnívám, že popularita V. Putina je v ruské populaci tak velká, že by nejspíš zvolen byl i v případě, kdyby ostatním kandidátům nebyly kladeny překážky.

Neobáváte se toho, že by mohlo znovu docházet k politickým a novinářským čistkám stejně jako během jeho prvních dvou funkčních období?

Ano, zejména kvůli rostoucímu odporu části veřejnosti by mohlo docházet k zpřísňování režimu, jak je vidět na současném drastickém zvýšení pokut a trestů pro demonstrující. Zejména pokud klesne cena ropy na světovém trhu pod sto dolarů za barel - to by vedlo k zásadním rozpočtovým problémům Ruska, které by se obrazily i v sociální sféře a nárůstu nespokojených.

Jak se podle Vás bude v Rusku vyvíjet nadále politika lidských a občanských práv?

Přála bych si, aby směrem k větší svobodě a respektu k lidským i občanským právům, jak jsou zakotveny v mezinárodních úmluvách a dokumentech. Z minulosti je dobře známo, že Rusko se rádo hlásí k liteře těchto zákonů, ale ne k jejich dodržování.

Dalším tématem, kterým se ve výboru pro občanská práva zabýváte, je současný konflikt mezi Súdánem a nedávno vzniklým Jižním Súdánem. Jak velké stigma si nese Súdán z konfliktu v Dárfúru?

Súdán zůstává pro svobodný a demokratický svět neakceptovatelným partnerem, jeho prezident je nadále stíhán Mezinárodním trestním soudem - ovšem díky podpoře států Africké unie, Arabské ligy, Hnutí nezúčastněných a především Ruska a Číny může nadále škodit. ¨

Hrozí podle Vás nebezpečí opětovného připojení Jižního Súdánu zpět k Súdánu? Celý konflikt se v podstatě odehrává na štěpící linii, kterou představují ropná naleziště v Jižním Súdánu.

Obávám se toho, nepochybně by to vedlo k dalšímu kolu dekády trvající občanské a gerilové války. Přitom se zdálo, že bylo už dosaženo smírného řešení.

Mohla by nedávná secese Jižního Súdánu nastartovat podobný trend v jiných afrických státech Sahelu, například v Nigérii?

Spíše jde o aktuální situaci v Mali, kde Tuaregové vyhlásili vlastní stát Azawad. Podobných příkladů je celá Afrika. Přiznám se, že mi není jasné, proč se lpí důsledně na hranicích vytvořených uměle na kongresech evropských velmocí v 19. století a nepovolí se tvorba organičtějších státních útvarů. Vedlo by to samozřejmě k dočasnému chaosu, ale výsledkem by byla stabilnější Afrika.

Dalším z vyhrocených konfliktů je občanská válka v Sýrii. Jak je tamější situace reflektována a sledována v rámci Vašeho výboru? Chystají se nějaká opatření proti prezidentu Asadovi, který zcela ignoruje základní doktríny právního státu?

Evropský parlament jednoznačně a silně odsuzuje dění v Sýrii. Cílené sankce na prezidenta Asada, členy jeho rodiny a na příslušníky vedení syrského státu by byly dobrým nástrojem.

Jak vidíte vývoj případu Julije Tymošenkové? Vy sama jste na pozvání její rodiny přijela na Ukrajinu, abyste mohla prozkoumat její případ. Nikdo zajisté nepochybuje, že celý proces se odehrává na úrovni politického souboje. Chystají se další žaloby, které by expremiérku vinily i z jiných přečinů, než jen z uzavření údajně nevýhodné smlouvy o dovozu ruského plynu?

Předně bych ráda vyvrátila mýtus, že JT podepisovala smlouvu. Podepsali ji zástupci obchodních firem. Expremiérka podepsala sdělení, v němž je oznámeno, že Rusko je ochotno nabídnout dvacetiprocentní slevu za cenu plynu pro Ukrajinu. Ceny se upravují každoročně. Ta sleva umožnila ukončit blokádu transitu do mrznoucí Evropy.  Navíc paragrafy, podle kterých byla odsouzena na sedm let, jsou v rozporu se standardy EU a OSN. Ukrajina se nyní zavázala provést reformu své justice. Dále je známé, že se režimní prokuratura, která tuší, že JT uspěje u mezinárodních soudů, se snaží vytvořit další obvinění. Chce otevřít dávno uzavřený případ šetření vratky daně za obchodní případ z roku 1995. Ukrajinské soudy ve všech stupních potvrdily, že k žádnému porušení zákona nedošlo již před deseti lety. Navíc se prověřovalo rozhodování finančního úřadu, nikoli úřadu premiérky. Dále prokuratura a některá media šíří bez důkazů, že JT má být obviněna ze spoluúčasti na objednané vraždě bývalého poslance, obchodního partnera současného prezidenta. Tvrdí, že měla poslat peníze na účet nájemného vraha. Evženie, její dcera, naprosto vylučuje, že by takové transakce proběhla, a tvrdí, že neexistuje žádný doklad o takovém transferu peněz.

Stav na Ukrajině je bohužel takový, že jsou schopní Julii obžalovat i za přechod na červenou v minulém století.

Jako vystudovaná lékařka jste důkladně prozkoumávala zdravotní dokumentaci ukrajinské expremiérky. Souhlasíte s diagnózou ukrajinských lékařů?

Seznámila jsem se v únoru s nálezy z listopadu a mluvila s některými lékaři. Bylo to v době, kdy ministerstvo zdravotnictví desinformovalo o jejím stavu a bagatelizovalo jednoznačné nálezy magnetické rezonance a dokonce zpochybňovali erudici kanadských odborníků, protože se jim nelíbili jejich nálezy. Dnes oficiální ukrajinští lékaři již uznali nálezy německých specialistů, ale není stále dojednáno její odpovídající léčení. Zatím je pod dohledem německého lékaře upravován narušený metabolismus JT po hladovce a vyjednává se o možnosti jejího transportu na pracoviště k zahájení léčby páteře. Podle výsledků léčby se rozhodne o operačním zákroku.

Není podle Vás možné, aby se pozice expremiérky posílila nejen ve světě, ale i na Ukrajině? Její věznění je masivně medializováno a Julije Tymošenková je tak v centru pozornosti více než dříve.

Samozřejmě - ale nezapomínejme, jak populární a výraznou postavou Ukrajiny Julije je již dlouhou dobu. Je dobře, že jejímu osudu a pronásledování v rozporu s evropskými a mezinárodními standardy je věnována taková pozornost. Je to nadějí na zlepšení situace i pro další politické vězně a nadějí na dodržování lidských a občanských práv v zemi, která je geopoliticky součástí Evropy.

Ovšem dnes jde vládním politikům o to, aby znemožnili exponentům opozice účast v podzimních parlamentních volbách.

MUDr. Zuzana Roithová, MBA se narodila 30. ledna 1953 v Praze. Vystudovala Fakultu všeobecného lékařství UK. Svou II. atestaci v oboru radiodiagnostiky absolvovala v roce 1985. Získala titul MBA na Sheffield Halam University ve Velké Británii a zúčastnila se kurzu managementu na Wharton University v USA. V roce 1989 byla mluvčí OF zdravotníků. Krátce po listopadu 1989 se stala ředitelkou Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Je spoluzakladatelkou Asociace nemocnic ČR. Byla oceněna Jubilejní medailí UK za zásluhy o rozvoj fakultní nemocnice a titulem Evropanka roku (2006). Mezi lety 2000-2002 působila jako předsedky Evropského hnutí ČR. V roce 2002 se stala čestnou předsedkyní správní rady Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Její politická kariéra započala v roce 1998, kdy byla jmenována ministryní zdravotnictví a následně také zvolena do Senátu ČR. Od roku 1999 je aktivní členkou KDU-ČSL. V současné době působí již druhé volební období v Evropském parlamentu, kde figuruje v poslaneckém klubu KDU-ČSL/Evropská lidová strana. Je členkou Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a náhradnicí ve Výboru pro občanské svobody, Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a Podvýboru pro bezpečnost a obranu. V letošním roce oznámila svůj záměr kandidovat v přímé volbě na prezidentku ČR.

Odpovědný redaktor: Petr Vrchota

Text neprošel jazykovou korekturou

Titulní obrázek převzat z: http://technet.idnes.cz/cesky-uspech-v-europarlamentu-smlouva-proti-padelkum-nesmi-byt-tajna-1kv-/sw_internet.aspx?c=A100910_142425_sw_internet_pka

Jak citovat tento text?

Klímová, Nikola. „Putin by byl zvolen, i kdyby ostatní kandidáti neměli žádné překážky,“ rozhovor se Zuzanou Roithovou [online]. E-polis.cz, 30. květen 2012. [cit. 2024-10-03]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/putin-by-byl-zvolen-i-kdyby-ostatni-kandidati-nemeli-zadne-prekazky-rozhovor-se-zuzanou-roithovou.html>. ISSN 1801-1438.

Autor Nikola Klímová

Autor:

Šéfredaktorka zabývající se především oblastí mezinárodních vztahů, zahraniční politiky a mezinárodního práva. V e-Polis začínala v rubrice Ze zahraničního dění.


[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 3.5 hvězdiček / Hodnoceno: 2x


Přidat komentář

Vložit komentář

Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!