„Problémy se v Sýrii kumulovaly desítky let,“ rozhovor s Ing. Mazen Maialehem
27. duben 2013 Kateřina Zerzánová komentářeIng. Mazen Maialeh, narozený v roce 1953, pochází ze Sýrie. V tehdejším Československu vystudoval pražské ČVUT. Po studiích se vrátil do své rodné země a aktivně se zapojil do politického dění. V osmdesátých letech byl nicméně nucen emigrovat. V České republice založil sdružení “Iniciativa pro svobodnou Sýrii”, jehož je v současné době předsedou. V rozhovoru pro e-Polis se rozhovořil nejen o svém životním příběhu, ale též o poslání Iniciativy pro svobodnou Sýrii, syrské komunitě v České republice a občanské válce ve své domovině.
„Problémy se v Sýrii kumulovaly desítky let,“ rozhovor s Ing. Mazen MaialehemKdy jste se dostal do České republiky a co vás k tomu přimělo?
Přijel jsem do České republiky studovat v 70. letech. Po studiích jsem se vrátil do Sýrie, kde jsem pobyl 7 let. Teprve potom jsem se rozhodl pro život v Čechách.
Do Sýrie jste se vrátil kdy?
To bylo v roce 1981 a do Čech jsem se vrátil v osmdesátém osmém.
Proč jste se rozhodl pro návrat do České republiky?
To bylo spojené se syrským politickým režimem. Byl jsem opozičním představitelem, díky čemuž mi v Sýrii hrozilo zatčení. To mě pak přimělo hledat si útočiště jinde.
V jakém momentu jste se rozhodli založit Iniciativu pro svobodnou Sýrii?
Po událostech v Sýrii jsme nejprve v Praze organizovali různé protesty proti režimu – ať už u syrské ambasády nebo jinde, například na Václavském náměstí. Tak jsme se začali scházet, seznamovat se a z těchto akcí pak vykrystalizovala Iniciativa. Jako účastníci těchto akcí jsme si řekli, že založíme sdružení, abychom vytvořili rámec pro všechny aktivisty proti Asadovu režimu.
Jaké jsou cíle vašeho sdružení?
Cíle jsou popsané ve stanovách. Podporujeme, když to tak nazvu, demokratizační proces v Sýrii. Jsme na straně opozice, chceme skoncovat se současným diktátorským režimem. Snažíme se seznámit českou společnost se situací v Sýrii a napomáhat například sbírkami a materiální podporou pro našince v uprchlických táborech.
Jakým způsobem nebo podle čeho potom získanoou pomoc, například finanční, přerozdělujete?
My neřešíme dohled nad tím, jak se pomoc přerozděluje. V podstatě ji doručíme určitému adresátovi, který se pak jako organizace o přerozdělení postará.
Máte nějakého konkrétního adresáta, někoho, kdo zajišťuje přerozdělení pomoci přímo v Sýrii?
Měli jsme jednu zásadní zásilku, to bylo s vládním speciálem do Jordánska, kde to probíhalo tak, že část převzalo místní jordánské sdružení a část šla nějaké další organizaci. Jednalo se o léky a medicínské pomůcky, které nebylo možné doručit jinak než oficiální cestou. O zbytek se postaralo sdružení v Jordánsku.
Jaký typ podpory sháníte? Jde asi hlavně o finanční podporu a o to, aby událostem v Sýrii věnovala více pozornosti česká média veřejnost. Všimla jsem si, že na vašich internetových stránkách je zveřejněna výzva české vládě k ukončení diplomatických styků a spolupráce se syrským režimem.
Ano. Poslali jsme vládě nótu s požadavkem o přerušení diplomatických styků se Sýrií, což se samozřejmě nestalo.
A přišla vám alespoň nějaká reakce?
Reagovali, ano. Odepsali.
V jakém smyslu?
Ve smyslu, že nás chápou, ale existují určité zájmy státu, které oni sledují. Svým způsobem vysvětlili, proč diplomatický styk pokračuje. My jsme samozřejmě nevěřili v to, že na základě našeho dopisu bude reakce české vlády kladná, to bychom byli naivní. Ale přeci jen jsme se chtěli alespoň o něco pokusit.
Jaké si myslíte, že jsou ony české zájmy v Sýrii?
Já nevím, možná nějaké hospodářské zájmy, ale ty to podle mě samy o sobě nevysvětlí. Musí v tom být něco víc, co v dopise, který nám poslali, nebylo. Že česká strana zastupuje v podstatě celou západní Evropu a podobně.
Co si slibujete od činnosti Iniciativy? K čemu si myslíte, že může v rámci možností přispět?
Nemáme iluze, že bychom toho v tomto směru mohli příliš udělat. Snažíme se stmelit syrskou komunitu v České republice, což se nám ale daří jen zčásti. Určitě chceme deklarovat svůj postoj k událostem v Sýrii. Nemůžeme to pojmout tak, že se odehrávají někde daleko. Prostě máme k tomu vztah a cítíme s tamními lidmi. Bez ohledu na to, jaký efekt to bude mít, cítíme povinnost vyvinout v tomto směru nějakou snahu.
Čím si vysvětlujete, že se vám příliš nedaří tmelit zdejší syrskou komunitu? Myslíte si, že je to třeba tím, že zdejší dlouhodobí rezidenti situaci v Sýrii až tak neřeší, nebo jsou na straně Bašára Asada?
Tak objektivně je syrská společnost jako taková postižená Asadovým režimem. Ten je v Sýrii 50 let, takže lidé i myšlení….prostě to má na ten lid hluboké dopady. Takže ať jsou to etnické, náboženské nebo sektářské problémy ve společnosti, kumulovaly se desítky let.
To určitě, ale myslím přímo syrskou komunitu v Čechách. Já osobně bych třeba řekla, že pokud lidé nejsou přímo v Sýrii, mohou tím spíše rozvíjet nějaký samostatný názor. Nebo se tolik nemusí obávat potenciálního vlivu radikálního islamismu a ze strachu pak dávat přednost Asadově vládě před nejistotou či hrozbou.
Názory Syřanů se velmi liší. Na celou záležitost. Takže těžko najdete dva úplně shodné postoje nebo lidi se stejnou vizí situace. To je realita. Potom je velmi těžké lidi stmelit.
Kolik má vaše organizace momentálně členů?
Pár desítek. Kolem padesáti.
Co považujete za zatím největší úspěchy, kterých se vám, jako organizaci, podařilo dosáhnout?
Naše organizace, vzhledem k tomu jaké možnosti má k dispozici, myslím, že toho vykonala docela dost. Jedna z posledních akcí, které jsme organizovali, byl koncert pro Sýrii. Zúčastnilo se ho tak 200 až 250 lidí. Myslím, že to byla velice úspěšná akce. Účastnili jsme se také různých aktivit, festivalů a podíleli se na událostech jako je například ta dnešní, na debatách. Vystupovali jsme i v rozhlase a televizi, takže naše činnost je velice různorodá. Nechtěl bych naznačit, že děláme maximum, ale opravdu je toho dost.
A kolik se vám podařilo doposud vybrat finančních prostředků?
Peníze moc nevybíráme. Sbíráme spíš materiální pomoc, řekl bych, že zatím dohromady v hodnotě tak milión a půl korun, milión třičtvrtě. Jedná se hlavně o léky a oblečení.
V dnešní debatě bylo řečeno, že se lidé v Sýrii obávají převládnutí radikálního islámu po možném pádu prezidenta Asada. Vy jste se k tomu vyjádřil mimo jiné v tom smyslu, že opozice, například Muslimské bratrstvo, je od 90. let ve vězení nebo výrazně potlačena, a zároveň ve smyslu, že v Sýrii není pro radikálnější proudy islámu živná půda. Nemyslíte si ale, že v momentu, kdy by došlo k pádu současného režimu, budou propuštěni političtí vězni a že přeci jen to, že vláda měla potřebu se s tímto typem opozice radikálně vypořádat, svědčí o tom, že v Sýrii jisté podhoubí pro sílící náboženský fundamentalismus existuje?
Ne. Můj osobní názor je ten, že v Sýrii naopak poměry po pádu režimu budou nejlepší ze všech zemí, kterých se Arabské jaro dotklo. Pochopitelně je předpokladem nastolení stavu, kdy skončí boje a nastartuje se politická normalizace. Bez toho pochopitelně nelze mluvit o žádných jistotách v Sýrii. Pokud nepadne nynější režim a nezačne se zakládat nový demokratický, tak samozřejmě nemůžeme mluvit o žádných poměrech s jistotou. Já jsem na besedě nevyslovil obavy z toho, co bude po ukončení režimu. Spíš se obávám toho, že k takovému bodu ani nedojde.
Také jste zmínil, že nemá smysl podporovat strany konfliktu pomocí dodávek zbraní a že důležité je volit diplomatické cesty. Myslíte si, že tento způsob řešení má vůbec šanci uspět? Když si vezmeme třeba často nízkou efektivitu činnosti OSN v jiných konfliktech? Co konkrétně myslíte, že by se mělo udělat a kdo by to měl udělat?
Jak už jsem na besedě řekl, myslím si, že klíč k vyřešení situace je v rukou velmocí. Záleží na jejich dohodě. Dokud jsou na jedné straně zájmy západu a USA a na druhé straně zájmy Ruska a Číny jinde, pak dokud se mezi sebou nedomluví, těžko se dá situace v Sýrii vyřešit. Na syrském poli se odehrává na dálku boj zájmů světových velmocí. V tomto ohledu jsem říkal, že je potřeba, aby se velmoci domluvily. Pak je šance prosadit nějaké mírové urovnání situace. Syrská opozice musí mít někoho za zády, stejně tak jako má současný režim za zády Írán nebo Rusko. Nějakou reálnou sílu, která prosadí jejich zájmy.
Ale scénář, že by se dohodly západní mocnosti s Ruskem a Čínou, to asi není moc pravděpodobné.
Nevím, jestli je to pravděpodobné, ale určitě je to zapotřebí. Pro urovnání konkrétní situace v Sýrii. Myslím si, že je to velmi zapotřebí.
Odpovědná redaktorka: Nikola Klímová
Odpovědná korektorka: Zuzana Ledbová
Titulní obrázek převzat z: www.arabfest.cz
Jak citovat tento text?
Zerzánová, Kateřina. „Problémy se v Sýrii kumulovaly desítky let,“ rozhovor s Ing. Mazen Maialehem [online]. E-polis.cz, 27. duben 2013. [cit. 2023-12-03]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/problemy-se-v-syrii-kumulovaly-desitky-let-rozhovor-s-ing-mazen-maialehem.html>. ISSN 1801-1438.
[Nahoru ↑]
