Problematika ekonomického rozvoje národů SVE (2)

 6. únor 2007  Mgr. Ida Gančarčíková   komentáře

Pro hospodářský růst na počátku devadesátých let bylo přízné značné zpomalení (viz výše důvody). Tento pokles se podařilo zastavit zhruba v období let 1992 až 1994. Česká republika, Slovensko a Maďarsko se z hlubší recese vymanily až v roce 1994, Polsko už v roce 1992 a Slovinsko v roce 1993. Rumunsko zaznamenalo mírné oživení roku 1993, 1995, Bulharsko teprve v roce 1995.

Problematika ekonomického rozvoje národů SVE (2)Problematika ekonomického rozvoje národů SVE (2)

Hospodářský růst v 90. letech

Pro hospodářský růst na počátku devadesátých let bylo přízné značné zpomalení (viz výše důvody). Tento pokles se podařilo zastavit zhruba v období let 1992 až 1994. Česká republika, Slovensko a Maďarsko se z hlubší recese vymanily až v roce 1994, Polsko už v roce 1992 a Slovinsko v roce 1993. Rumunsko zaznamenalo mírné oživení roku 1993, 1995, Bulharsko teprve v roce 1995.

Od poloviny devadesátých let byl silnější hospodářský růst pro země střední a východní Evropy dost příznačný, ale pro jednotlivé země to platilo v diferencované míře. V samotné České republice se silné oživení z poloviny devadesátých let (1995, přírůstek HDP téměř o 6%) již neopakovalo a v letech 1997 a 1999 nastal útlum (útok spekulantů na českou měnu, pád vlády ODS). Vyššího hospodářského výkonu dosahovalo Slovensko a Polsko (1995, 1997, přírůstek HDP nad 6%), trvale HDP rostlo ve Slovinsku a následně i v Maďarsku (HDP nad 4%). V Bulharsku nastalo znatelnější oživení po recesi z roku 1995 až koncem devadesátých let, Rumunsko zasáhla nová recese v mezidobí let 1997-1999. Při pozorném sledování indikátorů je zřejmé, že nejvýznamnější roli hrál růst exportu a z poptávkových faktorů pak příliv přímých zahraničních investic. Soukromá a veřejná spotřeba procházela tou dobou značnými výkyvy. [1]

Pro potřebu objektivního náhledu je důležité uvést komparativně výrazné charakteristiky jednotlivých ekonomik v rámci regionu SVE.

Česká republika

Největším úspěchem české ekonomiky devadesátých let z komparativního pohledu byl její silný výkon v polovině desetiletí. Za ten vděčila rychlému postupu transformačních kroků, respektive souvisejícím masivním přímým zahraničním investicím a silnému exportu. Naopak nedostatkem české ekonomiky byl útlum v letech 1997 až 1999. Ten vyplýval souběžně z nedostatečné produktivity a exportní konkurenceschopnosti, z navršení strukturálních problémů a ve vzájemné propojenosti s tím z výkyvů v přílivu kapitálu a z nepříznivé vnější i vnitřní rovnováhy. [2]

V tomto ohledu lze vysledovat, že česká ekonomika si dokázala poradit s transformací jako takovou, ale zanedbání legislativních kroků ji připravilo o možnost většího rozvoje, který byl možný pokud se zaznamenaly náznaky negativního dopadu globalizačního procesu včas a otevřel se zde prostor pro diskusi, jak společně postupovat v nových podmínkách. Toto téma se otevřelo, až při znovu-rozběhnutí činnosti Visegrádské skupiny v roce 1998.

Slovensko

Pro Slovensko je příznačný nadprůměrný výkon, kterým se zařadilo hned za Polsko. Na výsledku se podílel průběžně export tak příliv zahraničních investic. Export byl vzdor problémům s konkurenceschopností regionálně poměrně výhodně diverzifikovaný a přímé zahraniční investice přitahovala v některých obdobích jak prosperita ekonomiky tak nízká nákladovost i pro některé investory zajímaví geografická poloha země.

Naopak důsledkem univerzálnosti globalizačních ekonomických prostředků se stala vysoká míra nezaměstnanosti. Ta na Slovensku evidentně souvisela se strukturálními transformačními obtížemi a nedařilo se jí usměrnit ani v dynamicky rostoucí ekonomice.

Zatímco tak slovenské problémy s inflací, vnější a vnitřní rovnováhou nebyly v regionu SVE ojedinělým jevem, vysoká nezaměstnanost byla specifická. [3]

Polsko

Země honosící se celkovou vysokou výkonností. Podílely se na ní vedle silného exportu vysoké objemy přímých zahraničních investic. Polsko se považuje za atraktivního adresáta pro svou velikost, geografickou polohu a nízké výrobní náklady.

Na druhé straně velmi problematická transformace ekonomiky a nijak příznivý vývoj vnější a vnitřní rovnováhy, míry inflace a především nezaměstnanost stavěly polskou ekonomiku do komparativně spíše nepříznivé pozice. [4]

Maďarsko

Zde se nejvíce oceňuje dlouhodobý a mimořádně stabilní růst v druhé polovině desetiletí. Ten byl podmíněn jak vysokou exportní aktivitou tak do roku 1998 značným přílivem přímých zahraničních investic. Dalším komparativně zřejmým úspěchem maďarské ekonomiky bylo zvládnutí problému nezaměstnanosti – díky prosperitě ekonomiky i koncepční sociální politice.

Komparativně výrazně nepříznivá byla pozice Maďarska zejména pokud jde o vnější rovnováhu. Vzhledem k nedostatečně konkurenceschopnosti exportu a schodku obchodní bilance nešlo o překvapivý jev, ale jeho dlouhodobá neřešitelnost přinášela problémy. [5]

Bulharsko a Rumunsko

Bulharsko vychází z komparativního pohledu nejlépe v uspokojivé vnější a zejména vnitřní rovnováze, ale to jen z toho důvodu, že se bulharská ekonomika transformovala minimálně a navíc se jen nepatrně otevřela mezinárodnímu obchodu. Co se týče Rumunska tak zde byl přínos v únosné míře nezaměstnanosti a alespoň přijatelná vnitřní rovnováha. Událo se to zejména proto, že byli ve skluzu v oblasti transformačních kroků.Samotný ekonomický vývoj byl na základě exportních potíží a minimálního zájmu přímých zahraničních investorů komparativně velmi neuspokojivý. Extrémní byly také nedostatky měnové politiky a potažmo dlouhodobost vysoké inflace. Pro tyto dva regiony je i charakteristická oproti jiným vyšší podíl ekonomické kriminality. [6]

Slovinsko

Z komparativního pohledu regionu střední a východní Evropy byla největším úspěchem nezpochybnitelně silná a vyvážená výkonnost. Ta byla výhodná pro export, protože přímé zahraniční investice brzdily rozpačitá privatizace a malý rozměr ekonomiky. Komparativně mimořádná byla také v důsledku disciplinované fiskální politiky vynikající vnitřní rovnováha a konkurenceschopný export.

Za nedobře zvládnutý problém slovinské měnové politiky je považována vysoká inflace. Ta byla v devadesátých letech neadekvátní i s přihlédnutím k silném hospodářskému růstu. [7]

Pobaltské ekonomiky

Hospodářský růst v těchto oblastech byl poplatný silnému a vhodně regionálně diverzifikovanému exportu a posléze i rostoucímu zájmu přímých zahraničních investorů. Vzdor malému rozměru pobaltských ekonomik bylo pro investory motivující mimořádně výhodné nákladové a daňové prostředí. Povzbuzující byla celková pokročilá transformace ekonomik a zároveň občas i geografická poloha. Cílevědomá a obezřetná fiskální politika byla v pobaltských zemích provázena i systematickými a náročnými kroky politiky měnové s přímými dopady na inflaci – na rozdíl od řady zemí regionu.

Komparativně vyhraněně nepříznivá byla vnější rovnováha pobaltských ekonomik. Nedostatečná konkurenceschopnost exportu a poměrně malá poptávka po importech se do jejich bilančních výsledků promítly zvláště průkazně. [8]

Souhrnné hodnocení makroekonomických ukazatelů v letech 1989-1999

Při běžném srovnání základních makroekonomických charakteristik výše uvedených zemí ve druhé polovině devadesátých let lze konstatovat následující. Evropské socialistické ekonomiky v přechodném období neměly ještě finanční systém, který by efektivně alokoval zdroje novým firmám v soukromém sektoru a který by dostatečně napomohl privatizaci a oživení existujících podniků [9] , ale byl dost silný na to, aby se vypořádal s nerozvážnými kroky prvních „svobodných“ dnů a pokusil se dát někdy výrazněji někdy uváženěji na svébytnou cestu za vybudováním úspěšného tržního prostředí.

Deset let trvající transformace navazující na nepříznivé výchozí podmínky samozřejmě nemohla ekonomiky přidružených zemí tohoto regionu posunout na úroveň vyspělých ekonomik Rakouska Švédska či Finska. Komplikovaný a náročný proces zvláště ztížily vnější vlivy (recese v části Asie).

Hlavní příčiny hospodářských problémů SVE jsou ovšem vnitřní. Vývoj potvrdil, že zvyšovat hospodářský výkon a zároveň usilovat o stabilní ekonomiku restriktivní měnovou a fiskální politikou je mimořádně náročné. Samotné systémové a zejména strukturální změny mohou být realizovány jen postupně, obtížně se propojují a jejich ekonomické efekty mohou být v krátkodobých časových horizontech záporné. Heterogennost ekonomik zemí SVE a nevyhnutelně značná rozmanitost postupů a úspěšnost transformace zpětně negativně působily na vzájemnou hospodářskou spolupráci v regionu.

Závěr

„Názor lidstva na to, co je spravedlivé, podléhá změně a … jednou ze sil, která způsobuje jeho změnu, je, že lidstvo čas od času objeví, že to, o čem se mělo za to, že je v určitém konkrétním případě zcela spravedlivé a poctivé, začalo být, nebo snad vždycky bylo, neekonomické.“ (Erwin Canna)

V úvodu své práci si pokládám otázku, jak obstály státy SVE v náhlém a do jisté míry nečekaném souboji. Do onoho střetu si poměrně v poklidu žili v rámci svého vymezeného prostoru a nebylo potřeba přepínat síly. Ovšem každá „harmonie“ se v jisté chvíli omrzí a touha po něčem novém povětšinou převládne, tkz nakonec umožníme cizincům vstup do našeho království a z čirého nadšení, že se konečně bude něco dít, opomeneme stanovit pravidla, kterými bychom se museli my řídit na návštěvě v jiném panství.

Domnívám-li se, že ekonomická globalizace je součástí procesu nazvaného globální problémy lidstva, tak pro potvrzení své úvahy si beru pod drobnohled státy SVE, které po delší debatě se svými rádci z jiných krajů otevřeli brány hradeb a nechali téměř všemu volný průběh, což sebou přineslo nejednu zapeklitou situaci. Na první pohled by se mohlo zdát, že se důsledky této nerozvážnosti týkají jen těch nepředvídavých panovníků, ale tím, že ekonomická globalizace konečně mohla vstoupit téměř do všech koutů světa, ukázala i své do té doby skryté neřesti, a to chuť ovládat vše a všechny, vytvářet chaos a zásadně se nechovat zodpovědně. Zpočátku si země SVE v těchto neřestech libovali, ale je viditelné, že jim brzy začaly přerůstat přes hlavu a nastala debata, jakým způsobem tuto situaci řešit. Alternativou je vytvářet takový společný legislativní systém – v rámci EU a OSN, aby se zachovala volnost pohybu kapitálu – cizokrajných rytířů, kdy ovšem jakýkoliv neregulérně rozehraný obchod – boj, bude přísně hodnocen a po právu odměněn. Problematika ekonomického rozvoje států SVE vychází z počátku nerovnoměrně rozehrané partie velmocí, aby v závěru okolí překvapila svou jednotou (OECD) a zapojila se do procesu integrace v EU.

Nedá se říci, že tvrdé probuzení formou ekonomické globalizace bylo zcela v pořádku, protože diskuse k důsledkům prokazatelně schází, ale vytěžit z této skutečnosti maximum se SVE poměrně podařilo.

Použitá literatura

  1. HAYEK, F.A.: Právo, zákonodárství a svoboda, nový výklad liberálních principů spravedlnosti a politické ekonomie. Praha, Academia, 1994.
  2. MLČOCH, L.: Úvahy o české transformaci. Praha, Vyšehrad, 2000.
  3. Překlad JONÁŠ, J., BULÍŘ, A.: Ekonomie reformy – vybrané stati o přechodu k tržní ekonomice. Praha, Management Press, 1995. str. 420
  4. KARPOVÁ, E.: Vývoj ekonomik zemí střední a východní Evropy v letech 1991 až 2003. Praha, VŠE, 2004.
  5. ADDY, T., SILNÝ, J.: Globalizace ve střední a východní Evropě. Praha, Ekumenická akademie, 2003.
  6. LANDES, D. S.: Bohatství a bída národů. Praha, Art, 1998
  7. KUBÁT, M.: Východní rozšíření Evropské unie. Brno, Masarykova univerzita, 2001. str. 31-58.
  8. HEYWOOD, A. Politologie. Praha: Eurolex Bohemia, 2004.

Poznámky

[1] srovnej: KARPOVÁ, E.: Vývoj ekonomik zemí střední a východní Evropy v letech 1991 až 2003. Praha, VŠE, 2004.

[2] srovnej: KARPOVÁ, E.: Vývoj ekonomik zemí střední a východní Evropy v letech 1991 až 2003. Praha, VŠE, 2004.

[3] viz tamtéž

[4] srovnej: KARPOVÁ, E.: Vývoj ekonomik zemí střední a východní Evropy v letech 1991 až 2003. Praha, VŠE, 2004.

[5] viz tamtéž

[6] srovnej: KARPOVÁ, E.: Vývoj ekonomik zemí střední a východní Evropy v letech 1991 až 2003. Praha, VŠE, 2004.

[7] viz tamtéž

[8] viz tamtéž

[9] srovnej: Překlad JONÁŠ, J., BULÍŘ, A.: Ekonomie reformy – vybrané stati o přechodu k tržní ekonomice. Praha, Management Press, 1995. str. 420

Jak citovat tento text?

Gančarčíková, Ida. Problematika ekonomického rozvoje národů SVE (2) [online]. E-polis.cz, 6. únor 2007. [cit. 2025-02-18]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/problematika-ekonomickeho-rozvoje-narodu-sve-2.html>. ISSN 1801-1438.

Autor Mgr. Ida Gančarčíková

Autor:

Autorka je člen Studentské komory Akademického senátu Ostravské univerzity


[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 4.25 hvězdiček / Hodnoceno: 4x


Přidat komentář

Vložit komentář

Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!