Příští námořní válka?

Pozornost mnoha médií i analytiků přilákalo současné dění na konflikt v Gruzii. Pro mnohé je současná tamní válka překvapením, ale ve skutečnosti byla očekávatelná. Ukázala na fakt poněkud opomíjený, ale možná právě proto naléhavější – na nestabilitu v celém tomto regionu. Troufám si tvrdit, že tento konflikt není nijak ojedinělý a další může nastat již velice brzy. Dějištěm by mohla být nedaleká vodní plocha – Kaspické moře.

Příští námořní válka?

Pozornost mnoha médií i analytiků přilákalo současné dění v Gruzii. Pro mnohé je současná tamní válka překvapením, ale ve skutečnosti byla očekávatelná. Ukázala na fakt poněkud opomíjený, ale možná právě proto naléhavější – na nestabilitu v celém tomto regionu. Troufám si tvrdit, že tento konflikt není nijak ojedinělý a další může nastat již velice brzy. Dějištěm by mohla být nedaleká vodní plocha – Kaspické moře.

K vodám Kaspického moře se již nyní upírají zraky mnoha byznysmenů. Toto moře, na první pohled ne příliš hezké, se stává mimořádně strategickým místem pro své až neuvěřitelné ropné bohatství, ukryté na jeho šelfech. Podle většiny odhadů by zdejší, zatím objevená, pole při stávající těžbě mohla vydržet až za rok 2050 – tedy do doby, kdy v mnoha arabských státech budou zásoby této mimořádně strategické suroviny vytěženy. Navíc je velice pravděpodobné, že další ropná pole budou objevena. A co je důležité, oproti např. sibiřským ložiskům, dobře dostupná. Tedy, až na tu politiku.

Ropné bohatství tu je, ale bohužel má na něj zálusk až příliš mnoho hráčů a to včetně těch světových. Významnými hráči jsou malé státy regionu – Ázerbájdžán, Kazachstán a Turkmenistán. Pryč je začátek devadesátých let, kdy tyto státy byly symbolem chaosu . Stávající vládnoucí rody jako např. rodina Alijevových v Ázerbájdžánu drží moc pevně ve svých rukou a začínají být čím dál ambicióznější. Zásadním faktem ovšem je, že tyto státy mají své strategické spojence. Tak se do hry dostává Turecko, které zde má díky etnické příbuznosti velice silnou pozici.. Přes Turecko by se do oblasti rády dostaly americké těžařské firmy, jejichž politický vliv je velice silný. Své pozice by rádo upevnilo a ještě dále posílilo Putinovo Rusko, pro které byl ostatně konflikt s Gruzií skvělou demonstrací síly. A své ambice má také Irán, který by rád dominoval nejen Perskému zálivu, ale i této oblasti. Již před několika lety Irán neoprávněně okupoval několik malých ostrůvků patřících Spojeným arabským emirátům. Nepokusí se o něco podobného i zde, kde se hraje o mnohem víc? Není divu, že všechny státy této oblasti začaly výrazně posilovat svá válečná loďstva. Dochází k nákupu nových lodí a tento trend bude zřejmě čím dál výraznější.

Poněkud nepozorovaně ve světě dochází k výraznému námořnímu zbrojení. Spojené státy zahajují výstavbu nových tříd torpédoborců a křižníků. Rusko nebývale investuje do námořního zbrojení, které již objemem překročilo výdaje do jaderných sil. Nebývale posilují námořnictva Indie a Číny. A třeba proto je paradoxní, že nejpravděpodobnějším dějištěm budoucího konfliktu bude moře, které je přitom pouhým jezerem.

Autor: David Khol

[Nahoru ↑]

Přidat komentář

Další články autora

Kolik stíhaček pro české letectvo?

Relativita v politice

Další články z rubriky

Nové libanonské exploze?

Fenomén volebních preferencí v České republice

Kterak zkušenosti v politice potvrdí, že „král je nahý“

Vložit komentář