Priority francouzského předsednictví v Evropské unii

15. říjen 2008 Mgr. Jana Poncarová komentáře

Festival francouzské kultury Bonjour Plzeň se v Plzni koná každoročně. Ten letošní je zajímavý tím, že Francie ve druhém pololetí roku 2008 předsedá Radě EU. Pořadatel festivalu, Alliance française, se rozhodla využít aktuálního tématu francouzského předsednictví a ve spolupráci s Filosofickou fakultou Západočeské univerzity v Plzni uspořádala besedu s francouzským velvyslancem Charlesem Friesem. Beseda, jíž se v hojném počtu zúčastnili jak studenti Filosofické fakulty, tak i veřejnost, nesla název Priority francouzského předsednictví Evropské unii.

Priority francouzského předsednictví v Evropské unii

Beseda s J. E. panem Charlesem Friesem, velvyslancem Francouzské republiky v ČR.

Datum besedy korespondovalo se Summitem Evropské unie, který v Bruselu začal právě 15. října. Na tomto summitu měla být mj. řešena otázka snížení emisí. Energie a klima, resp. udržitelný rozvoj a energie jsou jednou ze čtyř základních priorit Francie během jejího dvanáctého předsednictví. Na tuto skutečnost poukázal i velvyslanec Friese. Podle něho je sice nutné snižovat emise skleníkových plynů, ale tyto postupy by zároveň neměly ohrozit ekonomiky evropských zemí a zvýhodnit tak rychle se rozvíjející země jako je například Čína či Indie. Druhou prioritou francouzského předsednictví je imigrace. Tento fenomén dlouhodobě trápí Francii i další evropské země a v poslední době doléhá i na Českou republiku. Třetí prioritou Francie je zlepšení obranného potenciálu EU. Velvyslanec Francouzské republiky připomněl vystoupení Francie z vojenských struktur NATO v 60. letech 20. století. Současný prezident Francie, Nicolas Sarzkozy, je však velmi otevřen návratu země do vojenských struktur NATO. Čtvrtou prioritou Francie je zemědělství, na něž země klade ve své evropské politice dlouhodobě důraz. Velvyslanec Friese podotkl, že zemědělství je velmi důležitým aspektem Evropské unie jako celku a i když by zemědělská politika EU měla být reformována, je potřeba ji zachovat. Současná smlouva o zemědělské politice vyprší v roce 2013.

Francouzské předsednictví je zatím teprve v půlce, ale země již musela řešit několik závažných událostí, s nimiž nepočítala. Velvyslanec Francouzské republiky proto upozornil na to, že každá země by měla být během svého předsednictví flexibilní a schopná zvládat mimořádné krize. První krizí, s níž se musela Francie vypořádat, bylo vetování Lisabonské smlouvy ze strany Irska, které se v referendu z různých důvodů (daně, neutralita…) vyslovilo proti. Přestože Francie nesouhlas Irska respektuje, podle jejích představitelů by mělo v Irsku proběhnout druhé hlasování, které by mělo mít pozitivní výsledek. Jak velvyslanec naznačil, přijetí Lisabonské smlouvy je v zájmu Irska. Jeho pozice by se bez přistoupení k této smlouvě mohla v rámci EU zhoršit. Všech dalších dvacet čtyři zemí EU totiž smlouvu akceptovalo. Švédsko a Česká republika jsou zbývajícími dvěma zeměmi, jež musí smlouvu ještě ratifikovat.

Konflikt v Gruzii, který ještě nevyhasl, je další mimořádnou událostí, jenž zasáhla francouzské předsednictví. Francie se, jako předsedající země, v tomto konfliktu aktivně angažovala a podařilo se dosáhnout alespoň částečného stažení ruských vojsk z gruzínského území. Finanční krize je v dnešních dnech světovým tématem číslo jedna. Summit EU v Bruselu se pochopitelně bude věnovat i této otázce a bude hledat opatření, která by krizi odvrátila a zabránila ekonomické recesi v zemích EU. Prezident Sarkozy, který současný systém označuje za „kapitalismus spekulativních hráčů“, prosazuje nastavení pořádku v bankách a zavedení možnosti půjček mezi bankami.

Zahraniční politika Francie se s nástupem nového prezidenta změnila. To odráží i vztah Francie k Evropské unii. Sarkozy se na rozdíl od svých předchůdců rozhodl „vrátit Francii do Evropy“ a navázat užší spolupráci se středoevropskými zeměmi (jmenovitě pak s Českou republikou, Maďarskem, Polskem a Slovenskem). K dalším politickým prioritám Francie patří budování vztahu s nečlenskými zeměmi. Velvyslanec konkrétně zmínil Chorvatsko, u něhož se předpokládá, že by do Evropské unie mohlo vstoupit v roce 2009/2010, Srbsko, kde je třeba posilovat orientaci na evropské struktury, a Balkán jako takový. Pro Francii je tradičně klíčová oblast Středomoří. Jedním z francouzských konceptů je vytvoření Středomořské unie v tomto regionu. Důvodem je skutečnost, že zde zatím žádný integrační proces neprobíhá. Jedním z kroků, který by měl posílit vazby mezi EU a Středomořím je např. program Erasmus. Kromě budování partnerství se sousedními zeměmi by se podle Francie měl reformovat i vztah se Spojenými státy, jenž byl narušen rozdílným postojem k válce v Iráku.

Po představení oficiálních i neoficiálních priorit, resp. priorit vynucených mimořádnými událostmi, byl dán prostor živé diskusi. Francie má ještě asi dva a půl měsíce na to, aby se pokusila dotáhnout své závazky do konce. Její úloha byla zkomplikována několika krizemi, k nimž se postavila čelem a pokouší se je, společně s dalšími evropskými státy, řešit. Úspěšnost jejích kroků ukáže čas. V lednu 2009 Francii u evropského kormidla vystřídá Česká republika, která si odbude svoji předsednickou premiéru.

Jak citovat tento text?

Poncarová, Jana. Priority francouzského předsednictví v Evropské unii [online]. E-polis.cz, 15. říjen 2008. [cit. 2024-04-19]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/priority-francouzskeho-predsednictvi-v-evropske-unii.html>. ISSN 1801-1438.