Prezident ČR navštívil Západočeskou univerzitu

15. leden 2008 Mgr. Martina Nováková komentáře

Prezident ČR navštívil Západočeskou univerzitu

Dne 14. 1. 2008

V pondělí 14. ledna navštívil prezident České republiky, Václav Klaus, Západočeskou univerzitu v Plzni. Návštěva proběhla v rámci třídenní návštěvy Plzeňského kraje, kterou Václav Klaus podnikl společně se svou manželkou Livií. Učebna EP 130, kde setkání se studenty proběhlo, byla už půl hodiny předem beznadějně obsazena studenty a další zájemci o setkání s prezidentem museli stát. Prezident přišel na minutu přesně doprovázen svou manželkou Livií, hejtmanem Plzeňského kraje Petrem Zimmermanemm, jeho manželkou Ivanou a rektorem Západočeské univerzity, Josefem Průšou.

Hned na začátku prezident podotkl, že zde nehodlá dělat jakoukoliv přednášku, ale že doufá v duchaplnou diskusi se studenty. Proto vyzval studenty k pokládání otázek. Na otázku jaký vidí rozdíl mezi studenty v době, kdy studoval on a mezi současnými studenty, odpověděl, že především v tom, že dříve byla povinná docházka a teď tomu tak není. „Mnoho studentů dnes při škole pracuje, to si za našich let nedovedu představit – buď jste neskonale geniálnější, anebo toho po váš chtějí páni profesoři méně,“ podotkl Klaus. Velkou výhodu prezident vidí v současných možnostech vycestování do zahraničí. Do diskuse se zapojila i Livie Klausová, která vidí hlavní rozdíl v soudržnosti studentů. „Tím, že jsme na té vysoké školy více byli, spolu jsme šli na to pivo, spolu jsme diskutovali, tak i to prožití té školy bylo za nás daleko silnější. Vy dnes můžete všechno, víte všechno, ale navzájem máte menší šanci si o tom povídat,“ doplnila k problému Livie Klausová. Václav Klaus zároveň podotkl, že dříve byly veškeré zkoušky ústní a dnes je převážná většina písemná. Vidí to jako chybu, důležitý je podle něj elementární myšlenkový postup, ne výsledek. „Já to trošku spojuji s tím internetováním. Že to internetování kliknutím dá odpověď a chybí tam ten proces, jak se k tomu dobéřu, “ vysvětlil svůj názor prezident. Na tento argument odpověděl rektor ZČU Josef Průša tím, že studentů je příliš mnoho a zkoušet všechny ústně již není možné.

Vtipnou odpověď prezident poskytl na otázku, jak se změnil jeho život po získání prezidentské funkce. Zásadní zlom, kdy se jeho soukromý život stal veřejným, proběhl již po revoluci, kdy se stal ministrem financí společné republiky Čechů a Slováků. „V tomto období došlo k té fatální změně a ten posun již jen uvnitř toho politického procesu byl menší,“ myslí si Klaus. Využil velké tabule a neváhal nakreslit graf s křivkou, kde vykreslil své životní období a ukázal ten důležitý zlom. Zároveň podotkl, že se mu podařilo během svého prezidentského období udržet prestiž prezidentského úřadu, dařilo se reprezentovat ČR v zahraničí a horké chvilky, které nám předchozí rok přinesl, se podařilo překlenout. Zároveň upozornil na to, že v ČR není prezidentský model vládnutí a proto je funkce prezidenta spíše reprezentativní, prezident nemá příliš pravomocí. On sám se snažil v mantinelech parlamentního systému pohybovat.

Zajímavý byl dotaz týkající se hledání tzv. „antiklause“. Prezident se stejně jako tazatelka domnívá, že hledání protikandidáta na prezidentský úřad je zatím hledáním „antiklause“. „Myslím si, že je to špatně pro naši zemi. Měl by se hledat někdo s pozitivním programem a pozitivními názory,“ vyzdvihl své představy Klaus. Budoucí střet o prezidentské křeslo vidí Václav Klaus jako střet názoru a nenázoru. Jeho názory jsou podle něj dostatečně známy, ovšem názory opozičního kandidáta Jana Švejnara zůstávají utajeny. Klaus se vyjádřil se i k tomu, proč se odmítal střetnout v přímém duelu s druhým kandidátem na prezidenta. V ČR není prezidentský volební systém a zároveň se nevolí přímou volbou. Tradice duelů prezidentských kandidátů v této zemi není a Klaus nevidí důvod, proč ji zavádět. Zároveň nevylučuje diskusi s rovnocenným partnerem, ale Švejnar dle něj rovnocenný není. „Za mnou stojí osmnáct let práce, na druhé straně nestojí nic. Pak to tedy nebude debata o mém názoru a protinázoru, ne, to nebude debata o mě, ale o tom, co se stalo v letech 91, 92, a tak dále. Já se pak nemohu obrátit na toho protikandidáta a zeptat se ho na to, co on v tuto chvíli zastával za názor, nebo co v těch zmiňovaných letech udělal.“ Podle Klause je iracionální se takovéto debaty zúčastnit. „Přesto jsem tak hloupý, že se toho zúčastním na otevřeném senátorském klubu ČSSD, kam je pozván i protikandidát. To, že je klub otevřený, znamená, že tam může každý přijít, takže čekám, že tam přijdou všechny televize. Ale já už opravdu nechci snášet, že se střetu bojím, opravdu ne,“ dodal prezident.

Václavu Klausovi se nelíbí nálepka euroskeptika, kterou mu média přiřkly. Upozornil na skutečnost, že přihlášku na vstup do Evropské unie v roce 1996 podal on sám. Zároveň v roce 2006 podepsal v Aténách přístup ČR k EU. Prezident podotkl, že je třeba diskutovat o dalších krocích Unie. „Lisabonská smlouva je pouze o dvou věcech. První se týká šedesáti velkých oblastí našich životů, které se přesouvají do rozhodnutí Bruselu. Patří tam například energetika a sport. A o tom by měla být férová debata, zda-li je to plus, nebo mínus,“ domnívá se prezident. Druhou zásadní změnou, kterou Lisabonská smlouva přináší, je přesun dalších oblastí EU z jednohlasného rozhodnutí do většinového. Prezident se domnívá, že když vyzývá k diskusi, neznamená to ještě, že je antievropsky naladěn…

U otázky globálního oteplování Klaus podotkl, že nevyvrací, že se změnilo klima. Ale klima se měnilo, mění a bude se měnit. V současné době se podle prezidenta toto téma zveličuje, je to nová ideologie. Domnívá se, že budoucí generace se tomu bude jen smát. Nejde o debatu o životním prostředí, jde o omezení, která mají dopad na svobodu jednotlivců a ekonomický vývoj. Je ohrožená svoboda, ne klima. Zdroje dle jeho názoru nejsou konečné. S lidskými možnostmi a technologiemi naopak rostou. Například dnes je ropy a ropných nalezišť mnohem více než v období, kdy byly publikovány Meze růstu. Když cena ropy poroste, přejde se na něco jiného. Pesimismu v tomhle ohledu prý není potřeba.

Studenti mu udělali radost svým dotazem ohledně eura a jeho zavedení v ČR. Jako výchozí do diskuse je dle Klause důležité si uvědomit, že není pravdou, že euro je dobro a koruna zlo. Nezapomněl vyzdvihnout profesora Mundella, jehož teorii o optimální měnové zóně (OMZ) považuje za velmi důležitou. Ptá, se jestli je Evropa optimální měnovou zónou a říká, že tomu tak není. Společná měna Evropě neprospěla. Je tedy pro nás výhodné přijmout euro? „Obecně se hovoří o tom, že vstoupíme do eurozóny, až splníme maastrichtská kritéria. Problémem ovšem je, že jsou to kritéria Unie, ne naše. Musíme si uvědomit, kdy je výhodné vstoupit pro nás,“ upozorňuje Klaus. Zároveň se prezident pozastavuje nad Slovenskem. Příští rok hodlá SR euro přijmout. Klaus poukazuje na skutečnost, že když došlo k rozdělení společné republiky, došlo i k rozdělení společné měnové unie, neboť Slovensko zastávalo názor, že ČR je ekonomiky mnohem silnější a není možné mít společnou měnovou unii. Klaus se ptá, zda teď je možné srovnávat ekonomiku Slovenska a například Německa, Holandska, když chce vstoupit do společné měnové unie s těmito zeměmi…

Do debaty se studenty často vstupovala i manželka Livie, která svého manžela doplňovala. Bylo to uvolněné setkání, při kterém se studenti mnohokrát zasmáli. Václav Klaus i jeho manželka Livie často sklidili velký potlesk. Na závěr prezident podotkl, že když ho nezvolí na další funkční období, přijede do Plzně častěji. Ať si vybereme, zda je lepší, aby byl dále na Hradě, nebo aby jezdil přednášet na Západočeskou univerzitu.

Jak citovat tento text?

Nováková, Martina. Prezident ČR navštívil Západočeskou univerzitu [online]. E-polis.cz, 15. leden 2008. [cit. 2025-03-17]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/prezident-cr-navstivil-zapadoceskou-univerzitu.html>. ISSN 1801-1438.