Předsednictví ČR v Radě EU
14. březen 2008 Bohumila Sedlačíková komentářeČR bude Radě EU předsedat 1. pololetí roku 2009, tj. od 1. 1. 2009 do 30. 6. 2009. Máme sice zkušenosti s přípravami různých summitů, ale ty se podle mě nedají srovnávat s 18-ti měsíční intenzivní prací. Funkce předsednictví není pouhou administrativou, ale přesto je kladena velká náročnost na připravenost české státní správy. Příprava celého projektu je také otázkou prestiže a zájmu o chod EU. Technické zázemí, nastavení priorit, omezení a spoustu dalších faktorů ovlivňuje úspěšnost českého předsednictví. Neexistuje žádný zaručený manuál jak správně postupovat a zvládnout funkci. Má ČR jako malá a nezkušená země předpoklady vést úspěšně předsednictví?
Úspěšné předsednictví?
Úvod
Rada Evropské Unie (EU) reprezentuje členské zájmy v oblasti EU. Je to instituce s hlavním rozhodovacím statusem, i když některé své pravomoci delegovala na Evropskou Komisi (EK) a Evropský parlament (EP). Tvoří ji vždy jeden představitel každého členského státu, tj. 27 zástupců (zároveň existuje nápomocná resortní struktura). (Mikeštík: 1997, s. 223 – 224).
V současné době by se každý z členských států měl jednou za 12,5 let stát předsedající zemí Rady EU na dobu 6-ti měsíců. Vytvářet administrativní zázemí pro jednání směřující k lepší funkčnosti EU. Je tedy na místě, že poslední členské rozšíření EU položilo otázku, jak je možné udržet funkčnost předsednických států v takovém počtu. [1]
Je potřeba dodržet mezi jednotlivým předsedáním kontinuitu, proto existuje systém tzv. trojky. Předsedající země připravuje program spolu se zemí, která jejímu předsednictví předchází a se zemí, která bude předsedat po ní. Vzniká tak 18-ti měsíční spolupráce. V případě předsednictví České republiky (ČR) je to spolupráce s Francií (2. pololetí roku 2008) a se Švédskem (2. pololetí roku 2009). [2]
ČR bude Radě EU předsedat 1. pololetí roku 2009, tj. od 1. 1. 2009 do 30. 6. 2009. Máme sice zkušenosti s přípravami různých summitů [3] , ale ty se podle mě nedají srovnávat s 18-ti měsíční intenzivní prací. Funkce předsednictví není pouhou administrativou, ale přesto je kladena velká náročnost na připravenost české státní správy. Příprava celého projektu je také otázkou prestiže a zájmu o chod EU. Technické zázemí, nastavení priorit, omezení a spoustu dalších faktorů ovlivňuje úspěšnost českého předsednictví. Neexistuje žádný zaručený manuál jak správně postupovat a zvládnout funkci. Má ČR jako malá a nezkušená země předpoklady vést úspěšně předsednictví?
Priority předsednictví
Jednotlivá předsednictví musí Radě EU a EP předložit programovou náplň, o níž se během období bude jednat. Obvykle to jsou aktuální problémy EU a dané otázky předsedající země. Je pravděpodobné, že priority budou nejprve obecnějšího charakteru, a následně se postupně převedou do konkrétních souvislostí. [4]
V ČR vznikl otevřený dokument „Východiska k prioritám předsednictví České republiky v Radě EU v prvním pololetí 2009“, který má být průběžně doplňován. Dokument má za úkol rozvinout debatu o pěti tématech a určit hlavní programový okruh předsednictví. Z těchto výstupů se pak s Generálním sekretariátem Rady, Evropskou komisí a Evropským parlamentem sestaví struktura agendy předsednictví. Je nutné si zvolit reálné cíle a nezapomenout na to, že každé předsednictví zároveň řeší nedořešenou legislativu a projekty z minulých předsedání. [5]
Hlavní priorita předsednictví se zaměřuje na „konkurenceschopnost, čtyři svobody (volný pohyb kapitálu, osob, služeb a zboží) a liberální obchodní politiku“. Zvolená témata jsou definována: 1) Energetika bezpečná a udržitelná, 2) Revize rozpočtu a reforma Společné zemědělské politiky, 3) Transatlantické vztahy, západní Balkán, východní Evropa, 4) Další rozvoj prostoru svobody, bezpečí a práva, 5) Instituce a jejich reforma, volba předsedy Komise a vysokého představitele pro Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. Určitě je nutné nadále pečlivě sledovat další vývoj v daných tématech! [6]
Hlavní priorita
K zamyšlení existuje mnoho konkrétních bodů, ale uvedu pouze body, které mě osobně přijdou nejdůležitější bez jakéhokoliv hlubšího vysvětlení.
ČR chce odstranit poslední přechodná opatření volného pohybu pracovníků. Chceme ulehčit administrativní zátěž, podporujeme rozvoj elektronické veřejné správy. Mohli bychom získat prostor projevit vlastní chápání volného pohybu zboží a měli bychom usilovat o obchodní principy tzv. Free Trade a Fair Trade.
Úloha českého předsednictví bude také spočívat v pokračování realizace lisabonské agendy (konkurenceschopnost). S velkou pravděpodobností se bude ukončovat revizní zpráva o fungování vnitřního trhu v 21. století. [7]
Nezapomeňme na již zmiňovanou agendu z předchozích předsednictví. V této agendě bude ČR hrát prostředníka mezi zájmy členských států a EK.
Témata
1) Energetika bezpečná a udržitelná
Je paradoxem, že přes historii evropské integrace nemá EU společnou energetickou politiku. EU se alespoň angažuje v prostředí vnitřního trhu a konkurence. Nedávno byl předložen projekt, který by v rámci dokumentu „Energetická politika pro Evropu“ umožnil tzv. třetí liberalizační balíček. Předpokládají se vnitřní rozpory mezi členskými státy, a proto je reálné, že se diskuze dotkne i předsednictví ČR. Zásadní je pro nás energetika, měli bychom podpořit rozhovory o nediskriminačním využívání všech možných energetických zdrojů. Najít společnou vnější energetickou politiku vůči třetím zemím a promýšlet eventualitu jaderné energie. [8]
2) Revize rozpočtu a reforma Společné zemědělské politiky (SZP)
Revize rozpočtu i SZP jsou úzce spojené. SZP má většinový podíl na rozpočtu EU. Bylo by dobré obě otázky oddělit nebo je řešit paralelně. Důležité je zavést postupné snižování výdajů SZP na rozpočtu. Buď se diskuze otevře již před českým předsednictvím, a nebo až v průběhu. Kladný výsledek spočívá pouze na tom jak rychle budeme schopni formulovat svůj pohled na budoucnost SZP. Pokud se ČR podaří dohodnout model zreformované SZP a ještě k tomu otevře debatu o její snížení rozpočtu, budeme hovořit o velkém úspěchu! (Palán: 2007, s. 12-13 [9] ).
3) Transatlantické vztahy, západní Balkán, východní Evropa
Oblast těchto zájmů je velmi komplikovaná, neboť nemůžeme předurčit jak budou vypadat vnější vztahy a Společná zahraniční a bezpečnostní politika EU. V současnosti máme několik dlouhotrvajících problémů, např. řízení blízkovýchodního míru, humanitární a vojenská pomoc, vtahy EU s NATO a OSN atp. ČR se nebude snažit problémy ukončovat, ale má tendenci je posunout opět o krůček dále ve směru jejich uzavření. [10]
Měli bychom se věnovat posílení spolupráce EU s USA ve vztahu ke třetím zemím (Blízký východ, jihovýchodní Evropa). Nezapomínejme, že USA vnímá Evropu hlavně prostřednictvím organizace NATO (ne přes EU!!). Chceme se pokusit přiblížit západní Balkán k EU (to závisí na dalších faktorech, kodaňských kritériích atp.). Mohlo by dojít k udělení statutu kandidátské země Albánii, Bosně a Hercegovině, Černé Hoře, Srbsku a otázkou je Kosovo. [11]
Na české předsednictví spadá řešení východní otázky. Hlavně téma spolupráce EU a Ruska (např. energetické zdroje), partnerství s Ukrajinou, Běloruskem (pokud se změní daný režim).
4) Další rozvoj prostoru svobody, bezpečí a práva
Předsednictví ČR bude probíhat v závěru pětiletého tzv. Haagského programu. Předmětem jednání této oblasti by měla být migrační politika EU, dále omezování organizovaného zločinu a terorismu, elektronický vízový systém, evropský systém vydávání zatykačů a možná i příprava zapojení Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru. [12]
5) Instituce a jejich reforma, volba předsedy Komise a vysokého představitele pro Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku.
Reforma institucí by se měla projednat v rámci francouzského předsednictví. Pokud se jednání stihne, ČR bude řešit organizační stránku dokumentu. V opačném případě by pokračování v jednání/ukončení spadalo na ČR. [13]
Příprava předsednictví
Omezující faktory předsednictví
Během předsednictví budou probíhat volby do EP, respektive předvolební kampaň. To znamená, že EP nebude přijímat žádné nové legislativní návrhy a bude pouze projednávat starou agendu. Evropská komise bude ukončovat své funkční období. V případě ratifikace Reformní smlouvy bude muset také ČR počítat s možnými institucionálními změnami. [14]
Faktory ovlivňující dojem z předsednictví
Česká republika je druhou zemí rozšiřující vlny EU z roku 2004, která bude připravovat předsednictví. Myslím, že si tak můžeme vysvětlit důvod formulovaného motta „Evropa bez bariér“. Je to symbolické vyjádření vnitřních bariér nově přidružených států, např. přechodná období schengenského prostoru atp. Překlad do angličtiny: Europe without barriers a francouzštiny: Europe sans barriéres. [15]
Spolu s mottem souvisí celková komunikace našeho předsednictví, jak bude vypadat jednotný vizuální styl (např. logo), jaké reklamní předměty se budou rozdávat (užitečné, prezentující ČR), tisk publikací (informačních, prezentující ČR). Oficiální webová stránka předsednictví bude na www.eu2009.cz (pro ilustraci portugalské stránky http://www.eu2007.pt ). Další internetové stránky by měly sloužit hlavně české veřejnosti. Celkový dojem z “akce” ovlivní doprovodné akce, které se většinou uskutečňují před zahájením a na konci (v ČR i Bruselu).
Během naší funkce proběhnou významná výročí EU (10 let od zavedení eura, 5 let od integrace středních a východních států Evropy, 30 let od prvních voleb do EP). Komunikace se bude řešit v rámci tzv. Kulatého stolu.
Prezentace české veřejnosti
Z monitorování názorů občanů ČR na EU víme, že téměř polovina (43%) občanů o informace zájem má. Zatím stále převládají tradiční informační kanály jako je televize, noviny a rozhlas. Proto je dobře, že mediální prezentace bude probíhat prostřednictvím vstupů v televizi. [16]
Myslím si, že by měla existovat spolupráce (dohoda) mezi veřejnoprávní televizí a ostatními televizemi. Probíhat by mohly podobné spoty, jako když jsme vstupovali do EU. Neměli bychom občany pouze nalévat informacemi, ale vést s nimi dialog (= zpětná vazba). Bude probíhat analýza, která se zaměří na ohlasy předsednictví ČR u nás a ve světě. Nyní nevnímám ani průměrný zájem o to, že ČR bude předsedat Radě EU. [17]
Finanční stránka
Na financování by se měl podílet Generální sekretariát Rady EU, jednotlivá ministerstva. Bude na to připraven státní rozpočet? Nebudeme muset některé výdaje omezit? Vrátí se nám to? Uvažuje se o financování ze strany regionů a dále se spoléháme na sponzoring (pronajímání aut atp.), kterého využívá každé předsednictví (viz. například funkční období Portugalska v II. polovině roku 2007 ). [18]
Podle odborníků by se na přípravu a průběh předsednictví mělo vynaložit 3,3 miliardy Kč. Na přípravy 1,6 miliardy (400 milionů v roce 2007, 1,2 miliardy v roce 2008) a na průběh zbude 1,8 miliardy Kč. [19]
Technická a organizační příprava
Výhodou je začít s přípravami brzy, to se nám podařilo. Připravit si scénář celého zasedání (podrobně schůzka, po schůzce atp.) a jeho program. V žádném případě jej nelze připravovat během předsednictví! Musíme si zachovat flexibilitu, a nezapomenou, že cokoliv se může jakkoliv změnit. Je proto výhodné zachovávat proaktivní přístup a hledat potencionální problémy (nic nás pak nemůže úplně srazit). Dále musíme navázat kontakty se všemi členskými zeměmi, znát jejich politickou situaci (ta by mohla ovlivnit jednání), zajímat se o lobbyisty atp. [20]
Pro lepší řízení probíhá vzdělávání úředníků, hlavně v jazykové průpravě a v odbornosti. Zde například spolupracujeme s Francií (výuka francouzštiny). [21] ČR si přibere na pomoc 480 dočasných úředníků. Vzhledem k tomu, že se samotným předsednictvím nemáme zkušenosti, je proto důležité získávat zkušenosti jiných států (probíhají různé konference, jednání atp. – např. Konference Ano pro Evropu, jak zorganizovat úspěšné předsednictví konané 23. 10. 2007 atp.).
Závěr
Úspěšné předsednictví? Jak dobří jsme manažeři se dozvíme až po absolvování celého kolosu. Uznejme ale, že výzvu úspěšnosti si ČR vzala zodpovědně k srdci. Udrží-li tempo a využije-li toho, že má jako malá země šanci vytvořit si autoritu v EU, tak má také šanci správně nakročit do budoucnosti v rámci EU. ČR bude za EU mluvit, stane se její tváří.
Zlepšíme si schopnosti státní administrativy (pokud se do té doby nestane, tak by to mohlo přispět k dokončení reformy veřejné správy) a v zahraniční politice. Nevýhodou je, že se ministři budou muset 6 měsíců soustředit na předsednictví a ne na domácí otázky. Mírné obavy bych měla z naší politické scény (na základě různých vnitropolitických sporů, která dnes známe), ale snad je to jen nemožná iluze. Vláda musí vystupovat jako „jeden muž“, tj. zastávat stejné stanovisko.
Nemějme přehnaná očekávání, víme, že cca 90% agendy je „zděděná“ [22] , vítejme naopak zkušenosti, které nás čekají (týmová spolupráce s Francií a Švédskem). Pro ČR je prioritou číslo jedna reforma SZP, nemůžeme očekávat větší vlastní ambice, než prosazení naší představy.
Použité zdroje
Publikační zdroje
- Bednaříková, M., Mikeštík, A.: 1997. Evropská unie od A do Z. Karolinum, Praha
- Palán, J.: 2007. Reforma společné zemědělské politiky EU. Parlamentní institut, Praha
- Dokument: Východiska k prioritám předsednictví ČR v Radě EU v prvním pololetí 2009 a Evropa bez bariér. Úřad vlády České republiky, sekce pro přípravu předsednictví ČR v Radě EU
- Prospekt: Předsednictví Evropské unie. Eurocentrum Praha
- Zápis: Jak zorganizovat úspěšné předsednictví z 23. 10. 2007. Konference Ano pro Evropu, Eurocentrum Praha
Internetové zdroje
http://www.zmenyprobudoucnost.cz
Poznámky:
[1] http://ec.europa.eu/ceskarepublika/information/glossary/term_115_cs.htm (upraveno ze 7,5 let na 12,5 let, B.S.)
[2] http://ec.europa.eu/ceskarepublika/information/glossary/term_169_cs.htm
[3] např. IMF v roce 2000
[4] prospekt Předsednictví Evropské unie z |eurocentra v Praze
[5] Dokument: Evropa bez bariér, Úřad vlády České republiky, sekce pro přípravu předsednictví ČR v Radě E. Eurocentrum Praha
[6] http://www.euroskop.cz/57759/120753/clanek/predsednictvi-cr-v-rade-eu/priority-ceskeho-predsednictvi-/
[7] www.asocr.cz/dokumenty/070402predsednictvi.doc (dokument Východiska k prioritám předsednictví České republiky v Radě EU v prvním pololetí 2009, str. 3 – 7)
[8] www.asocr.cz/dokumenty/070402predsednictvi.doc (dokument Východiska k prioritám předsednictví České republiky v Radě EU v prvním pololetí 2009, str. 8 – 9)
[9] www.psp.cz/cgi-bin/ascii/kps/pi/prace/pi-5-273.pdf
[10] http://www.zmenyprobudoucnost.cz/prectete-si/program-vlady/ix-evropska-unie-mezinarodni-spoluprace-a-bezpecnost.aspx
[11] www.asocr.cz/dokumenty/070402predsednictvi.doc (Dokument: Východiska k prioritám předsednictví České republiky v Radě EU v prvním pololetí 2009, str. 13 – 15)
[12] www.asocr.cz/dokumenty/070402predsednictvi.doc (dokument Východiska k prioritám předsednictví České republiky v Radě EU v prvním pololetí 2009, str. 16 – 17)
[13] www.asocr.cz/dokumenty/070402predsednictvi.doc (dokument Východiska k prioritám předsednictví České republiky v Radě EU v prvním pololetí 2009, str. 18)
[14] http://www.euractiv.cz/cr-v-unii/clanek/o-predsednictvi-cr-je-mezi-odboou-verejnosti -
[15] http://www.vlada.cz/assets/cs/eu/dokumenty/shuti_koncepce_komunikace_a_prezentace_predsednictvi.pdf (s. 5, 6-8, 9)
[16] www.scac.cz/files/press/TZ_nazory_naEU.pdf (s. 2)
[17] http://www.vlada.cz/assets/cs/eu/dokumenty/shuti_koncepce_komunikace_a_prezentace_predsednictvi.pdf (s. 10)
[18] http://www.euroskop.cz/admin/gallery/24/f4ab78457e12359e2b90a229f7d03401.ppt (prezentace ze semináře z 12. 4. 2007)
[19] http://www.euroskop.cz/19099470/clanek-zpravodajstvi/ceske-predsednictvi-eu-ma-stat-pres-tri-miliardy/
[20] zápis z Konference Ano pro Evropu – jak zorganizovat úspěšné předsednictví konaná 23. 10. 2007. Eurocentrum Praha, s. 1
[21] http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/ i/predsednictvi_v_eu_2009
[22] zápis z Konference Ano pro Evropu – jak zorganizovat úspěšné předsednictví konaná 23. 10. 2007. Eurocentrum Praha, s. 2
Jak citovat tento text?
Sedlačíková, Bohumila. Předsednictví ČR v Radě EU [online]. E-polis.cz, 14. březen 2008. [cit. 2024-09-12]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/predsednictvi-cr-v-rade-eu.html>. ISSN 1801-1438.
Autor: Bohumila Sedlačíková
[Nahoru ↑]
Hodnocení
Hodnocení: 2.5 hvězdiček / Hodnoceno: 6x