Pracovní migrace do zemí Perského zálivu
7. duben 2016 Zuzana Ledbová komentářeOblast Perského zálivu se za poslední desetiletí změnila k nepoznání. Díky obrovskému nerostnému bohatství se řada zdejších zemí zařadila mezi ekonomickou elitu světa. Prudký rozvoj tak logicky vyvolal hlad po zahraniční pracovní síle. Jak tato migrace ovlivnila dotčené státy? Dozvíte se v článku Zuzany Ledbové.
Mezinárodní ekonomická migrace
Mezinárodní ekonomická migrace obyvatel představuje významný prvek internacionalizace a globalizace světového hospodářství, které spočívají v propojování světových trhů a zapojování národních ekonomik do celosvětových ekonomických vazeb (Fárek 2008: 8; Chlebeček – Konečný et al. 2008). Základem pro dobrovolný, ekonomicky motivovaný pohyb lidí přes hranice států jsou rozdílné úrovně hospodářského vývoje jednotlivých zemí (Fárek 2008: 8).
Efekty ekonomické migrace se projevují rozdílně v mateřských a v hostitelských zemích. Pro mateřskou zemi může vystěhovalectví znamenat ztrátu prostředků, které byly vynaloženy na výchovu a vzdělání emigrantů. V případě vysoce kvalifikovaných pracovních tzv. brain drain související s odlivem znalostí a dovedností z chudých zemí do bohatých (OECD 2015). Na druhé straně odchod přebytečných pracovních sil přispívá ke snížení nezaměstnanosti nebo třeba k úsporám na sociálních dávkách. Příznivě působí emigrace na příliv devizových zdrojů ze zahraničí, neboť lidé často udržují s mateřskou zemí kontakty a převádějí tam část svých výdělků v podobě úspor nebo finanční podpory rodin (Fárek 2008: 9). Remitence představují pro mnoho států podstatnou část hrubého domácího produktu a v některých případech jsou dokonce nezbytné pro fungování ekonomiky (Hugo 2009).
Co se týká vlivu na hospodářství hostitelské země, dopady přistěhovalectví jsou v tomto případě obecně považovány za pozitivnější. Mezi účinky imigrace můžeme zařadit stoupající nabídku práce, což tlumí tlak na růst mezd nebo se odráží na snižování výrobních nákladů. Přijímající země navíc těží z levné pracovní síly, kterou nemusela vzdělávat, neboť přišla až v produktivním věku. Zahraniční pracovní síly jsou mnohdy nezastupitelné v řadě profesních oblastí. Jedná se hlavně o kvalifikačně nenáročné profese, o které je ze strany místních malý zájem, a to bez ohledu na mzdové ohodnocení (Fárek 2008: 9).
Pracovní migrace v Perském zálivu
Region Perského zálivu se stal jedním z významných center pracovní migrace v návaznosti na rychlý ekonomický růst, ke kterému došlo díky zvyšujícím se cenám ropy na světových trzích v několika posledních desetiletích. V oblasti se nacházejí dvě třetiny ověřených zásob ropy, jejíž vývoz pro většinu států Perského zálivu a Arabského poloostrova představuje jeden z hlavních zdrojů příjmů (Černoch 2007: 6).
Mnoho ropných ekonomik se stalo na zahraniční pracovní síle závislých a velké množství přistěhovalců se stalo typickým znakem tohoto regionu (Luciani – Salamé 2015: 164). Zatímco v Saúdské Arábii tvoří migranti přibližně třetinu populace a v Ománu přes dvě pětiny, v některých dalších státech se jedná o většinu obyvatelstva. V Bahrajnu migranti představují asi polovinu populace, v Kuvajtu jde o více než dvě třetiny. V Kataru a Spojených arabských emirátech dosahuje počet přistěhovalců dokonce bezmála 90 % (Začalová 2015: 7).
K výraznému přílivu pracovních migrantů do Perského zálivu začalo docházet zejména v návaznosti na ropné šoky v letech 1973 a 1979. Růst světové ceny ropy a zvyšující se příjmy z jejího exportu do státních pokladen zemí okolo Zálivu předznamenaly nové pracovní příležitosti. Do regionu v té době přicházeli nejprve hlavně arabští přistěhovalci z Egypta nebo Súdánu, později šlo především o asijské pracovníky. Imigranti přicházející z Asie, převážně z Indie, Pákistánu, Nepálu nebo Indonésie, byli vládami států Perského zálivu obecně preferováni, neboť ekonomické podmínky byly v jejich rodných zemích většinou horší než v arabských zemích, a tím pádem kladli menší požadavky na platové ohodnocení (Richards – Waterbuy 2008: 369-371). Arabští pracovníci navíc vyžadovali pro sebe i své rodiny, které je často doprovázely, bezplatné vzdělání nebo lékařskou péči a mnoho z nich se chtělo v hostitelských zemích usadit natrvalo (Kapiszewski 2006: 7). Značný podíl migrantů pocházejícíh z Egypta, Indie a Pákistánu byl dán mj. tím, že tyto země stejně jako státy okolo Perského zálivu v minulosti spadaly pod britskou koloniální správu nebo vliv.
Pracovní migrace do Saúdské Arábie
Vliv ropy na vývoj pracovní migrace
Saúdská Arábie má podle amerického Úřadu pro energetické informace (EIA) největší zásoby ropy na světě, které by při současném tempu těžby (denně se v zemi vytěží asi 11 milionů barelů) měly stačit zhruba na dalších 90 let. I díky tomu, že monarchie má nejnižší náklady na těžbu na světě, je Saúdská Arábie největším světovým producentem ropy již od roku 1976. V současné době se ropa podílí na celkovém exportu země více než 85 % (E15 2013; BussinessInfo.cz 2015a). Hospodářství a prosperita Saúdskoarabského království tím pádem na těžbě ropy značně závisí.
Vývoz ropy a s tím spojené rostoucí hospodářství si vyžádaly dostatečnou pracovní sílu. Saúdská Arábie se postupně stala jednou z nejbohatších zemí světa, závislou na práci zahraničních migrantů. Před objevením ropných ložisek poblíž města Dammán na saúdském pobřeží v březnu roku 1938 přitom tato monarchie patřila mezi nejchudší země, odkud obyvatelstvo spíše odcházelo (E15.cz 2013). Mnoho obyvatel cestovalo do zahraničí, kde hledalo uplatnění jako dělníci nebo obchodníci. Saúdové zakládali obchodní sítě od Egypta až po Indii a někteří z nich se dokonce v 19. st. podíleli na stavbě Suezského průplavu. Když došlo k objevení ropy a její těžbě, situace se zcela obrátila a Saúdská Arábie začala, jako první země Perského zálivu, přijímat přistěhovalce. K prudkému nárůstu migrantů došlo zejména v 70. letech, kdy se zde ropa začala těžit skutečně ve velkém (Al-Rasheed 2013; E15.cz 2013).
Pracovní a životní podmínky migrantů
Příchozí pracovníci se v Saúdské Arábii angažují v kvalifikovaných i nekvalifikovaných profesích, přičemž 95 % je zaměstnáno v soukromém sektoru. Cizinci dnes tvoří asi 32 % celkové populace a okolo dvou třetin pracovní síly (Al-Rasheed 2013; BussinessInfo.cz 2015b).
S mírou kvalifikace pracovníků souvisí profesní hierarchie, která v Saúdskoarabské monarchii panuje. Určujícím faktorem je v první řadě země původu pracovníka, která de facto předurčuje jeho pracovní pozici. Zatímco lidé pocházející z oblasti Perského zálivu nebo západních zemí obecně zastávají vyšší manažerské pozice, migranti z Afriky, indického subkontinentu nebo jihovýchodní Asie bývají obsazováni na nižší pracovní pozice. Postavení v profesní hierarchii s sebou pak přináší určité výhody, nebo naopak znevýhodnění. Pracovníci na nižších nekvalifikovaných pozicích si do Saúdské Arábie například nemohou vzít rodinu – toto právo nabývají až od určité platové kategorie (Anisru 2010: 14).
Saúdské vedení se různými prostředky snaží závislost na zahraniční pracovní síle snižovat již několik desetiletí, zatím však neúspěšně. Od 90. let se prioritou stala politika tzv. saudizace, jejíž snahou je zvýšit zaměstnanost Saúdů napříč všemi sektory domácí ekonomiky a zachytit a reinvestovat příjmy, které by jinak ze země odcházely v podobě remitencí (Pakkiasamy 2004). V roce 2012 byla v parlamentu znovu otevřena diskuze o zdanění příjmů zahraničních pracovníků. Důvodem byla snaha o zvýšení nákladů na jejich zaměstnávání a tím vytvoření lepších podmínek pro zaměstnání místního obyvatelstva, které obvykle požaduje vyšší mzdy a platy (BussinessInfo.cz 2015b). O rok později pak novela pracovního práva znemožnila zahraničním pracovníkům provozovat v Saúdské Arábii vlastní podnikání. Pokud migrant zákon poruší, hrozí mu deportace (Black 2013a).
Navzdory vládou vyhlášeným programům a několika pětiletým plánům však zahraniční pracovníci proudí do saúdské monarchie nadále. Ve skutečnosti jich dokonce přibývá, přičemž tlak na co nejlevnější pracovní sílu způsobil, že se do země dostalo mnoho migrantů nelegálně (Al-Rasheed 2013). V březnu roku 2013 se proto úřady rozhodly rázně zakročit a spustily bezprecedentní sérii zátahů ve firmách a zřídily kontrolní body napříč celou zemí s cílem najít a zajistit pracovníky, kteří neměli potřebné dokumenty nebo nepracovali u svých zákonných zaměstnavatelů (Human Rights Watch 2013). Zemi poté musely do roku 2015 opustit asi dva miliony migrantů z Bangladéše, Indie, Filipín, Nepálu, Pákistánu, Jemenu a dalších zemí. Tvrdý zásah navíc rozpoutal mezi přistěhovalci a saúdskými občany napětí i krvavé střety (Black 2013b). Britský deník Guardian například informoval o případu migrantů z Etiopie, kteří jsou obecně v Saúdské Arábii často zobrazováni jako alkoholici nebo kriminálníci živící se prostitucí. Na sociálních sítích podle deníku ve velkém kolovaly zprávy o nejrůznějších incidentech, v nichž byli Etiopané angažováni. Ti si naopak stěžovali na to, že se stávají terčem násilných útoků nebo krádeží. Protesty na podporu Afričanů tehdy zaplavily ambasády Saúdské Arábie v několika zemích (Black 2013a).
Migranti z nearabsky mluvících zemích bývají navíc často vystaveni špatnému zacházení a nelegálním praktikám ze strany svých saúdských zaměstnavatelů. Obzvláště známý je případ prodávání tzv. volných pracovních víz. Saúdové mají právo udělit určitý počet víz příchozím lidem, které se zavážou v zemi zaměstnat. Někdy však dochází k tomu, že zaměstnavatelé migrantům sice obstarají povolení, ale nezajistí jim práci a pak vydělají na tom, že svá sponzorská práva prodají jinému zaměstnavateli. Zahraniční migranti si tak musí práci hledat sami, přičemž většinou zaplatí vysoký najímací poplatek prostředníkovi, který tajně spolupracuje s původním zaměstnavatelem. Ani pak ale mnoho migrantů práci nedostane a pakliže je úřady odhalí, jsou deportováni (Pakkiasamy 2004). Podle saúdských zákonů si totiž nemohou občané cizích zemí požádat o pracovní povolení sami. Aby mohli získat právo a povolení v zemi pracovat, potřebují nejprve konkrétní pracovní nabídku. Každý migrant přicházející do Saúdské Arábie má tzv. sponzora, kterým zpravidla bývá právě zaměstnavatel (InterNations 2015). V rámci systému “volných víz” pracují v zemi nelegálně tisíce lidí (Human Rights Watch 2013).
Již v roce 2008 přitom lidskoprávní organizace Human Rights Watch vydala zprávu o krutých podmínkách, ve kterých někteří zahraniční pracovníci v bohaté saúdské monarchii žijí. Mnoho z nich údajně musí čelit vykořisťování a zneužívání pracovní síly včetně neplacení mezd a nadměrného pracovního vytížení na hranici otroctví. Podle zprávy dochází k případům potravinové deprivace, nucených porodů nebo k závažným psychickým, fyzickým či sexuálním zneužíváním (Human Rights Watch 2013). Deník The Economist pak například v roce 2011 informoval o šokujících případech mučení a zabití služebných pocházejících z Indonésie[1] (The Economist 2011).
Hospodářský vývoj Saúdské Arábie v posledním desetiletí a vyhlídky do budoucna
V letech 2005 až 2008 byl hospodářský vývoj pro Saúdskou Arábii příznivý a země vykazovala hospodářský růst v průměru 4 % ročně. V roce 2009 však na zemi dopadly důsledky světové ekonomické krize a reálný růst HDP spadl na pouhých 0,16 %. Stalo se tak zejména kvůli menší poptávce po ropě, jejíž cena klesla ze 150 amerických dolarů za barel v roce 2008 na 40 USD za barel. Hospodářství země negativně poznamenala i realitní krize v Dubaji, která přinesla krach několika velkých saúdských firem. Další rok ale ceny ropy na světových trzích opět stouply a s tím i ekonomický růst saúdské monarchie, jenž dosahoval podobných hodnot jako před vypuknutím krize. Za rok 2011 pak růst HDP vykazoval 8,5 %, což je nejvyšší hodnota od druhého ropného šoku v roce 1979. Vliv na to měla jednak nestabilita v regionu způsobená protesty tzv. Arabského jara, která zvýšila ceny ropy a potažmo příjmy do rozpočtu Saúdské Arábie, a také navýšení kvót na těžbu ropy. V příštích třech letech vlivem nižší těžby ropy hodnota růstu HDP pozvolna klesala, ale v roce 2014 stále dosahovala téměř 4 % (BussinessInfo.cz 2015b).
V roce 2015 se cena ropy na světových trzích prudce propadala a 6. ledna 2016 deník The Wall Street Journal informoval, že se dostala na pouhých 35,12 dolarů za barel, což je jedenáctileté minimum (Friedman 2016). Nízká cena ropy se tak zřejmě projeví na dalším snižování hospodářského růstu Saúdské Arábie. Země je nucena čerpat ze svých finančních rezerv, které se začaly ztenčovat již v srpnu roku 2014. Vláda se navíc snaží oddalovat některé velké projekty a omezovat výdaje. V červenci minulého roku kromě toho Rijád poprvé od roku 2007 vydal státní dluhopisy, aby pomohl pokrýt rozpočtový deficit (Pečený 2015).
Klesající příjmy z ropy nutí státy Perského zálivu i k zavádění daní, které byly zatím ve většině z nich pro občany i místní firmy nulové a pro zahraniční společnosti jen velmi nízké. V prosinci 2015 se Rada pro spolupráci arabských zemí Zálivu (GCC) dohodla na zavedení daně z přidané hodnoty, jež by se měla začít platit ve všech šesti členských státech včetně Saúdské Arábie nejpozději na konci roku 2018 (Hudema 2015).
Podle odhadů Mezinárodního měnového fondu (MMF) a soukromých analytiků by Saúdská Arábie měla kvůli levné ropě hospodařit za rok 2015 s rozpočtovým deficitem 120 miliard dolarů, případně ještě vyšším. Finanční rezervy monarchie dosahují více než 600 miliard dolarů a zemi tak údajně několik dalších let nehrozí, že by se ocitla bez peněz (IHNED.cz 2015). Otázkou však je, zda snižování veřejných výdajů a pozastavení některých důležitých projektů neohrozí poptávku po zahraniční pracovní síle.
Závěr
Vysoký počet zahraničních pracovníků ve státech Perského zálivu je jedním z určujících znaků regionu. Migranti začali do Saúdské Arábie a později do okolních států v Zálivu proudit po objevení ropy ve 30. letech a zejména pak v 70. letech spolu se zvýšením objemu těžby. Přistěhovalci přicházejí s vidinou výdělků a ve snaze o zlepšení své životní situace, často však končí v nelidských pracovních podmínkách na pokraji společnosti. Rychlý hospodářský vzestup zemí Perského zálivu by bez levné pracovní síly ze zahraničí byl jen těžko uskutečnitelný, migranti vykonávající většinou nízko kvalifikovanou práci však bývají stále častěji podrobováni tvrdým a mnohdy sporným opatřením i ze strany místních vlád.
Použité zdroje
Black, Ian 2013a. Saudi Arabia's foreign labour crackdown drives out 2m migrants. The Guardian. 29. 11. 2013 (http://www.theguardian.com/world/2013/nov/29/saudi-arabia-foreign-labour-crackdown-migrants, 7. 1. 2016).
Black, Ian 2013b. Saudi Arabia expels thousands of Yemeni workers. The Guardian. 2. 4. 2013 (http://www.theguardian.com/world/2013/apr/02/saudi-arabia-expels-yemeni-workers, 7. 1. 2016).
BussinessInfo.cz 2015a. Saúdská Arábie: Zahraniční obchod a investice. 1. 6. 2015 (http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/saudska-arabie-zahranicni-obchod-a-investice-18972.html, 6. 1. 2015).
BussinessInfo.cz 2015b. Saúdská Arábie: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled. 1. 6. 2015 (http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/saudska-arabie-zakladni-charakteristika-teritoria-18971.html, 6. 1. 2015).
Černoch, Filip 2007. Ropná zbraň: strašák nebo reálná hrozba? Potenciál, mechanismus fungování amožné dopady použití tohoto prostředku ekonomické války v mezinárodních vztazích. Mezinárodní vztahy Vol 42, No 3. Dostupné na: https://mv.iir.cz/article/view/267, 5. 1. 2016.
E15.cz 2013. Před 75 lety začala ropná pohádka do té doby chudé Saudské Arábie. 28. 2. 2013 (http://magazin.e15.cz/pel-mel/pred-75-lety-zacala-ropna-pohadka-do-te-doby-chude-saudske-arabie-961095, 6. 1. 2016).
Fárek, J. 2008. Mezinárodní ekonomická migrace: přínosy a rozpory. Mezinárodní politika 6/2008. Ústav mezinárodních vztahů: Praha (http://www.iir.cz/upload/MP/MPArchive/2008/MP06_08.pdf, 5. 1. 2016).
Friedman, Nicole 2016. Brent Crude Prices Fall to 11-Year Low. The Wall Street Journal. 6. 1. 2016 (http://www.wsj.com/articles/oil-prices-fall-to-11-year-low-1452074961, 6. 1. 2016).
Hudema, Marek 2015. Nízké ceny ropy znamenají pro země Perského zálivu výpadky v příjmech. Chtějí proto zavést daně. IHNED.cz. 23. 12. 2015 (http://archiv.ihned.cz/c1-64992940-petrodolary-dochazeji-sejkove-chystaji-dane, 6. 1. 2015).
Hugo, Graeme 2009. Cirkulační migrace a rozvoj: asijsko-tichomořská perspektiva. Dostupné na: http://www.migraceonline.cz/cz/e-knihovna/cirkulacni-migrace-a-rozvoj-asijsko-tichomorska-perspektiva, 5. 1. 2016.
Human Rights Watch 2013. Saudi Arabia: Protect Migrant Workers’ Rights. 1. 7. 2013 (https://www.hrw.org/news/2013/07/01/saudi-arabia-protect-migrant-workers-rights, 7. 1. 2016).
Chlebeček, Tomáš - Konečný, Martin et al. 2008. Rozvojovka.cz (http://www.rozvojovka.cz/globalizace, 5. 1. 2016).
IHNED.cz 2015. Saúdská Arábie přichází kvůli levné ropě o příjmy. Snaží se šetřit a odkládá některé projekty. 6. 9. 2015 (http://zahranicni.ihned.cz/blizky-vychod/c1-64559880-saudska-arabie-prichazi-kvuli-levne-rope-o-prijmy-snazi-se-setrit-a-odklada-nektere-projekty, 7. 1. 2016).
InterNations 2015. Working in Saudi Arabia (https://www.internations.org/saudi-arabia-expats/guide/working-in-saudi-arabia-15374, 6. 1. 2016).
Kálal, Tomáš 2014. Otevřená válka na ropě, komu prospěje a komu ublíží? FinExpert.cz. 15. 12. 2014 (http://finexpert.e15.cz/otevrena-valka-na-rope-komu-prospeje-a-komu-ublizi, 6. 1. 2016).
Kapiszewski, Andrzej 2006. Arab Versus Asian Migrant Workers in the GCC countries. United Nations Secretariat. 22. 5. 2006 (http://www.un.org/esa/population/meetings/EGM_Ittmig_Arab/P02_Kapiszewski.pdf, 5. 1. 2016).
Luciani, Giacomo – Salamé, Ghassan 2015. The Politics of Arab Integration. Oxford: Routledge.
Madawi, Al-Rasheed 2013. Saudi Arabia cracks down on illegal immigrants. Al-Monitor. 13. 11. 2013 (http://www.al-monitor.com/pulse/originals/2013/11/saudi-arabia-illegal-immigration-crack-down.html, 6. 1. 2016).
OECD 2015. Migration and the Brain Drain Phenomenon (http://www.oecd.org/dev/poverty/migrationandthebraindrainphenomenon.htm, 5. 1. 2016).
Pečený, Zdeněk 2015. Saúdská Arábie kvůli nízkým cenám ropy rozpouští své rezervy. E15.cz. 29. 10. 2015 (http://zpravy.e15.cz/burzy-a-trhy/komodity/saudska-arabie-kvuli-nizkym-cenam-ropy-rozpousti-sve-rezervy-varuje-mmf-1240590, 6. 1. 2016).
Rahman, Anisur 2010. Migration and Human Rights in the Gulf. In: Viewpoints Special Edition: Migration and the Gulf. The Middle East Institute (http://www.voltairenet.org/IMG/pdf/Migration_and_the_Gulf.pdf, 6. 1. 2016).
Richards, Alan – Waterbury, John. A political economy of the Middle East (Boulder : Westview Press).
The Economist 2011. Beheading the golden goose. 3. 7. 2011 (http://www.economist.com/blogs/banyan/2011/07/migrant-workers-saudi-arabia, 7. 1. 2016).
Začalová, Pavla 2015. Do Kataru s nadějí, zpět do Nepálu v rakvi. In: Rozvojovka 4. Dostupné na: http://www.rozvojovka.cz/download/docs/346_rozvojovka-4-2015-migrace.pdf, 5. 1. 2016.
[1] Remitence zasílané indonéskými pracovníky ze Saúdské Arábie podle deníku tvoří okolo 44 % všech remitencí odváděných do Indonésie (The Economist 2011).
Jak citovat tento text?
Ledbová, Zuzana. Pracovní migrace do zemí Perského zálivu [online]. E-polis.cz, 7. duben 2016. [cit. 2024-10-03]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/pracovni-migrace-do-zemi-perskeho-zalivu.html>. ISSN 1801-1438.
Autor: Zuzana Ledbová
[Nahoru ↑]