Posezení s režisérem Morisem Issou

Dalším velice zajímavým hostem, který svou návštěvou poctil plzeňský Arabfest, byl režisér syrského původu Morise Issa. Ten v úterý 9. dubna v kulturní kavárně Jabloň publiku převyprávěl svůj bohatý životní příběh. Život však Issa nenatáčel kamerou, ale vlastním okem a při úterním výkladu nemusel ani příliš pátrat v paměti. Ač Sýrii, svoji rodnou zem, opustil v necelých osmnácti letech, syrská města a zákoutí, beduíny či různé vůně si pamatuje, jako by to bylo včera.

Posezení s režisérem Morisem Issou

Dalším velice zajímavým hostem, který svou návštěvou poctil plzeňský Arabfest, byl režisér syrského původu Morise Issa. Ten v úterý 9. dubna v kulturní kavárně Jabloň publiku převyprávěl bohatý životní příběh. Život však Issa nenatáčel kamerou, ale vlastním okem a při úterním výkladu nemusel ani příliš pátrat v paměti. Ač Sýrii, svoji rodnou zem, opustil v necelých osmnácti letech, syrská města a zákoutí, beduíny či různé vůně si pamatuje, jako by to bylo včera.

Moris Issa se narodil v roce 1945 v nejlidnatějším městě Sýrie Aleppo, kde se mísí celá řada náboženství a kultur – v době svého mládí byli Syřané velmi tolerantní, a tak spolu bez konfliktů vyrůstali Arabové, Kurdové, Turci i Arméni, křesťané a muslimové či sunnité a šíité. Issa od mládi snil o profesi filmového režiséra. Miloval film a nevynechal žádnou z kovbojek, které běžely v místním kině. Od čtrnácti let si psal deníky, ve kterých popisoval celé filmové štáby. Dobře se učil, a tak rodiče proti jeho snu nijak výrazně neprotestovali a dokonce kontaktovali strýce žijícího v Kanadě, aby Morisovi zajistil místo na University of California v USA. Ve chvíli, kdy se Moris začal těšit na americké dobrodružství, náhodou se ozval jeden z jeho tří bratranců, se kterým do té doby v kontaktu nebyl. Ten Morisovy rodiče přemlouval, aby svého syna místo do Kalifornie poslali do Prahy, kde již studovali další dva Morisovi bratranci. Rodičům se nápad zamlouval – jejich nezletilý syn by byl pod dohledem a studoval by na vyhlášené filmové škole, jakou česká FAMU v 60. letech bezpochyby byla. Moris Issa studoval pod vedením oscarového režiséra Elmara Klose, který pak zůstal Issovým blízkým přítelem až do konce svého života. Po dokončení studia se Issa oženil se známou českou herečkou Lenkou Termerovou a mohl se radovat z prvního potomka. Přesto se v roce 1975 dočkal zamítavého postoje k prodloužení svého pobytu v České republice. Vše však vyřešila náhoda – o jeho služby projevila zájem syrská ambasáda v Praze, která potřebovala překladatele a tlumočníka. Na této pozici Moris Issa pracoval téměř dvacet let a v roce 1997 spolupracoval s Václavem Havlem, díky kterému se dostal do „nepřátelské země“ Izraele. Vztahy Sýrie a Izraele jsou podle Issy napjaté hlavně od roku 1948, kdy Izraelci vyhlásili samostatný stát. Nenávist mezi Izraelci a Syřany je dokonce v Sýrii „pěstována“ odmalička. Přestože si vzdělaní Syřané uvědomují složitost situace a ví, že nic není černobílé, prakticky neustále bojují s vnitřním blokem, který v nich vznikl. Čím je obyvatelstvo vzdělanější, tím situaci přijímá objektivněji, přesto se Issa zakořeněných předsudků zbavil až po letech pobytu v Česku. Dnes má mezi Izraelci přátele a v Plzni si velmi pochvaloval návštěvu synagogy.

Během své cesty do Izraele navštívil Issa i Jeruzalém, ve kterém bloumal celou noc. Ve chvíli, kdy naslouchal svatebnímu veselí, neubránil se dojetí – Syřané a Izraelci mají společné kulturní kořeny, přesto je jejich nenávist velmi silná. Nejsou to však vztahy s jižním sousedem, co v současní době trápí Syřany nejvíce. Občanská válka, která v zemi zuří již více než dva roky, zničila v podstatě všechno, co se dalo. Sýrie bývala známá po celém Středním Východě i mimo něj pro velké množství intelektuálů, dnes je však situace úplně jiná. Konflikt, který si vyžádal tisíce lidských životů a další desetitisíce vyhnal ze svých domovů, se přirovnává k hrůzám v Jugoslávii či střední Africe. Po „Arabském jaru“, které odstartovalo v Tunisku, měli i Syřané různá očekávání. Chtěli se zbavit Asadova diktátorského režimu, ale ukázalo se, že konflikt má mnohem hlubší kořeny a širší rozměr. Zdali se najde smysluplné řešení, ukáže až čas. K nevratným škodám však došlo už dávno. Podle slov Morise Issy je dnes možné kdysi intelektuální Sýrii přirovnat např. k Iráku. Stejně tak Libanon, kdysi jedna z nejperspektivnějších zemí Středního Východu, ztratil svůj lesk.

Velmi emocionální posezení s nesmírně srdečným českým Syřanem však neskončilo nijak pochmurně. Režisér prozradil, že je velkým obdivovatelem Felliniho a příznivcem současné dánské kinematografie. Mezi své favority řadí například snímky Po svatbě, Lepší svět či Hon. Tyto filmy byste si rozhodně neměli nechat ujít, patří totiž i mezi mé favority a jsou proklatě dobře natočené.

Odpovědná redaktorka: Nikola Klímová

Odpovědná korektorka: Zuzana Ledbová

Titulní obrázek převzat z: http://www.arabfest.cz/program/prednasejici/#moris-issa

Autor: Petra Vomelová

[Nahoru ↑]

Přidat komentář

Další články autora

Soumrak českého filmu

Další články z rubriky

Arabské jaro na filmovém plátně - Nedáme se umlčet, Pátek důstojnosti

Reportáž z přednášky Rozvoj Blízkého východu: Specifika, rizika, příležitosti

Vložit komentář