Pokles přeshraniční spolupráce po vstupu do EU

22. červenec 2010 Mgr. Jan Kroutil komentáře

Autor článku si vytknul za cíl poukázat na to, do jaké míry nastal pokles přeshraniční spolupráce mezi vybranými regiony České republiky, Německa a Polska. Jedním z cílů, které Evropská unie deklaruje, je posilování spolupráce mezi členskými státy. Ten byl v minulosti opakovaně uváděn také v dokumentech (Evropská komise, směrnice č. 2760/1998; Evropská rada, nařízení č. 702/2006). EU, které upravovaly podmínky přeshraniční spolupráce

Pokles přeshraniční spolupráce po vstupu do EU

Úvod

Autor článku si vytknul za cíl poukázat na to, do jaké míry nastal pokles přeshraniční spolupráce mezi vybranými regiony České republiky, Německa a Polska.

Jedním z cílů, které Evropská unie deklaruje, je posilování spolupráce mezi členskými státy. Ten byl v minulosti opakovaně uváděn také v dokumentech (Evropská komise, směrnice č. 2760/1998; Evropská rada, nařízení č. 702/2006). EU, které upravovaly podmínky přeshraniční spolupráce[1]. Jako příklad lze uvést část směrnice EK:

Společenství opakovaně zdůrazňuje potřebu posílit spolupráci a nutnost posilovat stabilitu a bezpečnost oblasti střední a východní Evropy. Cílem projektů přeshraniční spolupráce je napomáhat příhraničním oblastem střední a východní Evropy v překonávání specifických problémů rozvoje, například podporou obchodní spolupráce, pomocí při investování a poskytováním podpůrných služeb, zvláště pak poskytováním technologie a marketingu pro malé a střední podniky (EK, směrnice č. 2760/1998).

Tato deklarace se po vstupu ČR do EU minula účinkem. Platí to alespoň v případě území Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa (ERN), kde se stýkají hranice ČR, Polska a Německa a kde žije přibližně stejný počet obyvatel jako v hlavním městě Rakouska. Intenzita přeshraniční spolupráce zde po vstupu Polska a ČR do EU poklesla a mezi podnikatelskými subjekty z obou států neprobíhá vůbec.

Pokles intenzity přeshraniční spolupráce

Jako informační základnu lze použít kvantitativní výzkum, který byl proveden autorem na území ERN a který změřil vývoj intenzity spolupráce v mezinárodních ekonomických vztazích mezi aktéry v rámci tohoto území, v období let 1994-2009. Bylo zjištěno, že oslabení přeshraniční spolupráce nastalo paradoxně v době po vstupu ČR a Polska do Evropské unie. Základní parametry pro měření intenzity představovaly:

Celkové počty schválených mezinárodních projektů realizovaných za rok.
Celkové roční finanční náklady těchto projektů.

Graf č. 1 – Počty všech schválených projektů v Euroregionu Nisa[2]

(Pro náhled v plné velikosti kliknětě na obrázek)

Porovnávalo se období před vstupem do EU s obdobím po vstupu. Celkový počet všech schválených projektů v období 15 let byl roven přibližně 3100. Bylo zjištěno, že poměr počtu projektů před vstupem do EU ku počtu toho samého typu projektů po vstupu do EU se rovnal „2:1“.[3] Z hlediska druhé proměnné lze rozdíl mezi intenzitou spolupráce před vstupem do EU a po vstupu vyjádřit poměrem „3:2“, přičemž součet všech finančních investic se rovnal částce 250 mil. eur.[4] Výsledky jsou přesněji znázorněny v přiložených grafech.

Vedle statistického zpracování dat byl podniknut terénní výzkum mezi členskými městy a obcemi ERN v české části euroregionu. Od reprezentativního vzorku měst a obcí byla získána data za období let 1999-2009, přičemž postup sběru těchto dat je popsán níže. Vedlejší kritérium výběru představovalo deklarované partnerství s alespoň jedním městem/obcí ze zahraniční části ERN.[5] Hlavním kritériem reprezentativnosti pak byl počet obyvatel vybraných měst a obcí. Vzorky obcí byly vybírány podle okresů, v závislosti podle počtu obyvatel české části ERN, přičemž každý okres byl stanoven tak, aby součet obyvatelstva tvořil alespoň polovinu počtu obyvatel daného okresu, a zároveň aby průměrná hodnota podílu počtu obyvatel těch samých obcí byla větší než jedna desetina, k obyvatelstvu české části ERN (ČSÚ, 2009: 15). Po vytvoření tabulky s daty a provedení pilotního výzkumu na dvou obcích byli následně osloveni starostové a starostky dalších třiceti šesti měst a obcí. Plnohodnotnou odpověď odevzdalo dvacet z nich.

Pokles mezinárodní spolupráce po vstupu do EU byl potvrzen také v této fázi výzkumu, a to v poměru „3:2“ ve vztahu ke všem proměnným.[6]

Graf č. 2 – Celkové finanční náklady a dotace EU všech schválených projektů v Euroregionu Nisa[7]

(Pro náhled v plné velikosti kliknětě na obrázek)

Faktory poklesu

V období před vstupem do EU byly české a polské regionální elity nuceny realizovat projekty s přeshraniční působností, protože neměly k dispozici jinou možnost získání finančních příspěvků Evropské unie na svoji činnost. Tato situace se změnila po vstupu do EU.

Vstup do Evropské unie přinesl elitám a občanům obou států možnost využívat finanční podporu i z takových programů, které se mezinárodní spolupráce netýkají. Hlavní faktor poklesu přeshraniční spolupráce odvodíme porovnáním součtů alokací finančních zdrojů jednotlivých operačních programů EU v rámci fondů ERDF a ESF, které jsou v ČR k dispozici v období let 2004-2013, v řádu miliard eur. Poměr prostředků určených na přeshraniční spolupráci vůči alokacím určených na projekty uvnitř státu lze vyjádřit číslem „1:28“.[8] Tento „nepoměr“ v kombinaci s povinností autorů projektových žádostí prokazovat přeshraniční dopad svých projektů způsobil, že většina z nich ztratila zájem pokračovat ve vzájemné spolupráci s Polskem, jakož i s Německem. Místo toho se tvůrci projektů přiklonili k realizaci takových projektů, které mají pouze dopad na činnost uvnitř jednotlivých států, aniž by komunikovali se zahraničními partnery v ERN. Obdobná situace nastala i v polské části ERN.

Namísto závěru výhled do budoucna

Můžeme se pokusit dohlédnout vývoj situace v budoucnu. Úpadek přeshraniční spolupráce se pravděpodobně nebude prohlubovat. Avšak pravděpodobnost, že stávající intenzita spolupráce vzroste na úroveň, které dosahovala v době před vstupem do EU, je stejně vysoká, jako pravděpodobnost úspěchu předsevzetí zakázat si dýchat.[9]

Řešení problému může spočívat v zajištění vyššího podílu finančních alokací operačních programů přeshraniční spolupráce v následujícím programovacím období, které začne v roce 2014. Schvalování projektů přeshraniční spolupráce v rámci programů Cíle 3 ČR-Sasko a ČR-Polsko bylo naplánováno na období 2007-2012, přičemž celková alokace finančních prostředků pro zúčastněné strany přesahuje částku 207 mil. eur u obou programů. Vydělíme-li tuto částku počtem let, v nichž se finanční prostředky rozdělují, pak na česko-saskou obdobně jako na česko-polskou hranici připadá přibližně 30 mil. eur ročně. Na každý česko-saský euroregion připadá teoreticky přes 7 mil. eur příspěvků, zatímco u česko-polských euroregionů sahá příspěvek k 6 mil. eur ročně (Operační program přeshraniční spolupráce Cíl 3, ČR-Sasko; Operační program přeshraniční spolupráce Cíl 3, ČR-Polská republika; datum náhledu: 13. 11. 2009).[10] Bylo by třeba zatlačit na změnu tohoto poměru ve prospěch podílu programů orientovaných na přeshraniční spolupráci.

Autor se domnívá, že pokud k nějakým změnám po tomto datu dojde, budou spíše kosmetického rázu a k výraznému zvýšení intenzity přeshraniční spolupráce proto nedojde. Pro implementaci nových pravidel, která by k takové změně vedla, totiž neexistuje dostatečná vůle.[11]

Seznam použitých zdrojů

ČSÚ, oddělení regionálních analýz a informačních služeb Liberec. Euroregion Neisse-Nisa-Nysa v číslech: 2008. Liberec: Český statistický úřad, 2009.
Euroregion Neisse, Kommunales Partnerschaft innerhalb der ERN, URL: http://www.neisse-nisa-nysa.org/index.php?id=307, 10. 2. 2008
Evropská rada, Rozhodnutí rady ze dne 6. října 2006 o strategických obecných zásadách Společenství pro soudržnost, (2006/702/ES), URL: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2006:291:0011:01:CS:HTML
Národní orgán pro koordinaci, MMR ČR, URL: http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy-2007-2013, 20. 3. 2010; http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy-2004-2006, 20. 3. 2010
Euroregion Nisa 1991-2001, Kompendium přeshraničních projektů. Liberec: ERN, 2001.
Operační program přeshraniční spolupráce Cíl 3, Česká republika – Polská republika 2007-2013, URL: http://www.cz-pl.eu/programove-dokumenty.html?action=download&downloadID=11, 13. 11. 2009
Operační program přeshraniční spolupráce Cíl 3, Česká republika-Sasko, Programový dokument Cíle 3, 2007 – 2013, URL: http://www.ziel3-cil3.eu/media/cs/programmdokument_cz.pdf, 13. 11. 2009

Odpovědný redaktor: Bc. Jiří Mertl

Odpovědná korektorka: Bc. Berenika Bořecká

[1] V angličtině se užívá termín Cross Border Co-operation.

[2] Autor na základě vlastních výpočtů.

[3] Autor na základě vlastních výpočtů.

[4] Autor na základě vlastních výpočtů.

[5] http://www.neisse-nisa-nysa.org/index.php?id=307, 10. 2. 2008

[6] Autor na základě vlastních výpočtů.

[7] Autor na základě vlastních výpočtů.

[8] http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy-2007-2013, 20. 3. 2010; http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy-2004-2006, 20. 3. 2010

[9] Viz graf č. 2.

[10] http://www.ziel3-cil3.eu/media/cs/programmdokument_cz.pdf, 13. 11. 2009; http://www.cz-pl.eu/programove-dokumenty.html?action=download&downloadID=11, 13. 11. 2009

[11] Autor zastává tento názor na základě rozhovorů s představiteli místních samospráv ERN, které se uskutečnily v době před zahájením a také v průběhu výše popsaného terénního výzkumu.

Jak citovat tento text?

Kroutil, Jan. Pokles přeshraniční spolupráce po vstupu do EU [online]. E-polis.cz, 22. červenec 2010. [cit. 2024-12-03]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/pokles-preshranicni-spoluprace-po-vstupu-do-eu.html>. ISSN 1801-1438.