Počátky statistiky na území Slovenska

 29. říjen 2008  Ing. Jaroslav Lehečka   komentáře

Na nacházející dny připadá 90. výročí vzniku Československé republiky. Proto bude jistě zajímavé připomenout si, jak se vyvíjela statistika od svých prvopočátků na území Slovenska - našeho sousedního státu, s nímž jsme sdíleli po desetiletí společný stát. Popis tohoto údobí bude tedy hlavním cílem tohoto článku, který tím chce rovněž prohloubit povědomost o rozvoji statistiky v dřívějších dobách a zároveň tím přispět k dialogu mezi našimi státy .

Zdroj: pixabay.comZdroj: pixabay.com

Na nacházející dny připadá 90. výročí vzniku Československé republiky. Proto bude jistě zajímavé připomenout si, jak se vyvíjela statistika od svých prvopočátků na území Slovenska - našeho sousedního státu, s nímž jsme sdíleli po desetiletí společný stát. Popis tohoto údobí bude tedy hlavním cílem tohoto článku, který tím chce rovněž prohloubit povědomost o rozvoji statistiky v dřívějších dobách a zároveň tím přispět k dialogu mezi našimi státy .

Vývoj statistických sledování byl úzce spojen s vývojem uherské historické statistiky. Je možné jej zasadit prakticky do třech etap. V první fázi, kterou můžeme orientačně vymezit mezi XI. a XII. století je možno nalézt např. dicasteriální soupisy, seznamy poddaných, dále pak dávky a urbáře. Jejich prostřednictví získávali někteří feudálové, klérus a v neposlední řadě dvůr potřebné údaje pro svoji potřebu. Soupisy byly zaměřeny především na registraci pozemkovou, neboť půda byla nejdůležitějším výrobním prostředkem. Tyto soupisy jsou známy zejména z rozsáhlejších panství a měst. Jednalo se nicméně převážně o soupisy dílčí, neboť o úplné soupisy nebyl zájem a to s ohledem na zdaňovací povinnost.

Druhé období lze vymezit zhruba do druhé poloviny XVIII. století. Zde se zájem státu rozšiřuje a kromě půdy se sledují také jiné zdanitelné objekty obyvatelstva a rovněž se sledování rozšiřuje na sociální složení a majetkové postavení obyvatelstva jako takového. První daňový soupis za celé Uhry se považuje konskripce duší v roce 1715 a jeho revize v 1720. Soupis byl prováděn pověřenými šlechtickými zástupci v oblasti jim cizích žup, aby byla zajištěna nezávislost těchto sledování. Soupis je velmi důležitým zdrojem pro odhad tehdejšího obyvatelstva Uher i Slovenska. Pro úplnost přísluší dodat, že byl publikován, nicméně dle některých hodnocení jeho závěry byly problematické a byla jim vytýkána v některých směrech tendenčnost.

Třetí období je rámováno josefínským sčítáním v letech 1785 –1787. Toto mělo zejména vojenský charakter. Soupisy byly vykonávány vojenskými orgány a jejich následné rozšíření i na šlechtu bylo vedeno snahou Vídně získat spolehlivé údaje pro zdaňování šlechty a jejímu bližšímu připoutání k uherské oblasti.

Potřeba údajů o obyvatelstvu vedla uherský sněm k tomu, že se v r. 1802 usnesl na nařízení o sčítání lidu . Tentokrát sčítací povinnosti nepodléhala šlechta a kněžstvo. Sčítání proběhlo v letech 1804 – 5, přičemž na ně navázalo další sčítání až po velké odmlce v r. 1850. V tomto mezidobí začal v monarchii působit vídeňský ústřední statistický orgán. Jeho náplní se stalo v počátku sepisování zdanění povinných obyvatel. Území Slovenska je v tehdejších pramenech charakterizováno 8 hornouherskými župami a to s územním přesahem do 11 dalších uherských žup.

Další vývoj statistického sledování – v první řadě obyvatelstva – je obdobný s vývojem jaký probíhal v centrální rakouské statistice v r. 1867. Po tomto období došlo k rozdělení monarchie na část rakouskou a uherskou, kdy začal pro uherskou část pracovat samostatný statistický orgán.

Pro úplnost je potřeba uvést, že se vývoji tehdejší statistiky věnovala celá řada studií. Zvláště cenné jsou teoretické práce Jána Svetoně. Toto období je rovněž významně zachyceno ve sborníku „Prameny historické statistiky“, který vydal Ústřední statistický úřad a Krajinský archiv v Budapešti a to pod redakcí J. Kovacsicsa.

Tolik o počátcích statistiky na území Slovenska. Na uvedené téma naváže další článek, který se podrobněji bude zabývat dalším vývojem statistického zjišťování na Slovensku a některými zajímavými okolnostmi jeho vývoje.


Literatura:

  1. J. Pekař – Dějiny československé : Nakladatelství a vydavatelství IPŠ, r. 1991
  2. M. Sojka – Kdo byl kdo, světoví a čeští ekonomové : Nakladatelství Libri, r. 2002

Elektronická média:

  1. www.czso.cz
  2. www.wikipedia.org
  3. www.libri.web4u.cz

Jak citovat tento text?

Jaroslav, Ing.. Počátky statistiky na území Slovenska [online]. E-polis.cz, 29. říjen 2008. [cit. 2024-09-09]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/pocatky-statistiky-na-uzemi-slovenska.html>. ISSN 1801-1438.

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Zatím nikdo nehodnotil


Přidat komentář

Vložit komentář

Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!