PES - nejlepší přítel člověka?

V Praze proběhl dvoudenní sjezd Strany evropských socialistů (PES). Připomeňme si, že tato jakási federace levicových a středolevých partají, je velmi vlivnou mocenskou složkou. Na půdě zákonodárného sboru Unie tvoří druhý nejsilnější poslanecký klub a současně se zásadní měrou podílí na činnosti Evropské komise. Hostitelským subjektem se stala pochopitelně Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) v čele s expremiérem Jiřím Paroubkem, kterému se tímto dostalo výrazné pocty.

PES - nejlepší přítel člověka?

V Praze proběhl dvoudenní sjezd Strany evropských socialistů (PES). Připomeňme si, že tato jakási federace levicových a středolevých partají, je velmi vlivnou mocenskou složkou. Na půdě zákonodárného sboru Unie tvoří druhý nejsilnější poslanecký klub a současně se zásadní měrou podílí na činnosti Evropské komise.

Hostitelským subjektem se stala pochopitelně Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) v čele s expremiérem Jiřím Paroubkem, kterému se tímto dostalo výrazné pocty. Šlo o první rokování vlivné formace na území tzv. nově přistoupivšího státu. Jeho úvodní projev byl pochopitelně oficiální, ale měl mimochodem jeden zajímavý rozměr: konečně zase český politik nekomunistické strany pronesl veřejně ono ostrakizované, ale jinak úctyhodné oslovení „soudruzi“.

Ve starobylém srdci starého kontinentu se v podstatě jednalo z důvodu místní dominance socialistů, jimž se dlouhodobě daří v průzkumech veřejného mínění a očekává se pokračování v úspěších posledních krajských, senátních a evropských voleb během předčasného klání o sněmovnu. Padla i vstřícná prohlášení ohledně podílu ČSSD na vyhlášení nedůvěry Topolánkově vládě, jež předsedala EU. Blahosklonná slova z úst čelních představitelů PES vyslechl take čestný host Robert Fico, jehož hodně populistické partaji SMER-SD bylo obnoveno plné členství.

Dosavadní předseda Strany evropských socialistů Dán Rasmussen (neplést s krajanem a jmenovcem, generálním tajemníkem Severoatlantické aliance) zde suverénně obhájil svůj post, což ale neznamená, že jeho stranická rodina není v krizi. Navzdory té globální, ekonomické neuspěla v posledních evropských, leč také v řadě národních voleb. Připomeňme třeba dva tradiční tahouny evropské integrace: Německo a zemi galského kohouta. Úspěch řeckého PASOKu, jenž operuje velmi radikální rétorikou, náleží skutečně spíše k výjimkám.

Jedním z důsledků je zezelenání socialistů. Možná i doslovné chycení špatné barvy, ale hlavně uplatňování nových atraktivních témat na čele s environmentální problematikou. A to například po vzoru skandinávské levice. – Obsahovala ji už sama konference. Očividně v reakci na paralelní Kodaňský summit o klimatu byla pojata „bezuhlíkově“.

Takhle jednoduše se ale ztracená popularita propagátorů „státu blahobytu“ nevrátí. Třeba stran klíčové sféry ekonomiky se pravici mnohdy podařilo masy přesvědčit o neschopnosti protivníků. Objevily se navíc mnohé další, dosud neznámé problémy a otazníky, které nepochybně zatopí i levičákům. Také jejich racionální a prozíravé zvládnutí ovlivní budoucnost sociálnědemokratických idejí.

Autor: Pavel P. Kopecký

[Nahoru ↑]

Přidat komentář

Další články autora

Zpět do Zátoky sviní aneb Patria ó muerte!

Nové libanonské exploze?

Evropská patentová judikatura, její souvislosti a konsekvence

Další články z rubriky

Fenomén volebních preferencí v České republice

Kterak zkušenosti v politice potvrdí, že „král je nahý“

Český státní dluh letos enormně roste. Jeho skutečné problémy tkví ale ještě v něčem jiném

Vložit komentář