OSN a konference v Cancúnu tak, jak byla zaregistrována italskými médii

26. leden 2011 Jan Šesták komentáře

V prosinci minulého roku, kdy se minimálně třetina obyvatel planety sháněla po vánočních dárcích a dekoracích, v mexickém turistickém letovisku Cancún se konala konference OSN, kde hlavním tématem bylo ovzduší a klimatický stav Země. Světová média po kodaňském fiasku danou událost bedlivě sledovala, italští novináři a komentátoři nebyli výjimkou.

OSN a konference v Cancúnu tak, jak byla zaregistrována italskými médii

Jako úvod do projednávané problematiky nám může sloužit článek z pera Alessandri Arachi z deníku Corriere della Sera. Článek vyšel 8. prosince 2010 s titulem „Cancún, závod pro nalezení dohody“[1]. Článek je věnován vstupnímu projevu Ban Ki-moona, který poukázal na fakt, že životní prostředí nepočká do té doby, než se dohodneme na určitém řešení. Emise plynů stoupají a dosáhly nebývalé úrovně. V příštích čtyřech dekádách přibude na planetě Zemi několik miliard lidí. Ban Ki-moon se ptá, jak dokážeme uspokojit potřeby všech nově příchozích, když emise stoupají tak rychlým tempem. I vědci upozorňují, že toto je cesta do záhuby. Generální tajemník řešení nachází v zásadní transformaci světové ekonomiky a přechodu od uhlí k čistým zdrojům energie. Není jiné alternativy. Rozhodnutí mají přijít při jednáních o změnách životního prostředí. Převedeno do řeči metafor, „jsme na maratonové trati, není to sprint na sto metrů, “ uzavírá Ban-Ki moon ve své zahajovací řeči. Odtud tedy nejspíš pramení onen výraz „závod“ v titulku článku.

Šestnácté klimatické konference se zúčastnilo na 190 zemí a přes 40 000 delegátů. Arachi dramaticky píše o dni zúčtování. Zmiňuje také fakt, že to byla Čína, jakožto největší světový znečišťovatel emisními plyny CO2, která pobídla k jednání. Alessandra Arachi se na konci svého článku ptá, co zbude na papíře a co se skutečně projedná.

Hlouběji se o danou problematiku zajímá Marta Buonadonna, dopisovatelka internetového periodika Panorama.it. Článek se jmenuje „Setkání v Cancúnu: instrukce pro záchranu Země“[2] a vyšel 26. listopadu 2010. V úvodu své statě nás Buonadonna seznamuje s tématem. Konference nese název United Nations Framework Convention on Climate Change (UNFCCC[3] ) a koná se především z důvodu vypršení Kjótského protokolu roku 2012. Dalším programem, ve kterém bylo dáno si za cíl učinit určitá rozhodnutí je United Nations Environment Programme (UNEP)[4]. V rámci daného programu vyšla studie s titulem The Emissions Gap Report ve spolupráci 30 vědců z různých zemí. Bylo zjištěno, že globální teplota planety ve 21. století stoupne o 2oC. Proto je nasnadě, aby se vyspělé průmyslové země dohodly na opatřeních, která zmírní dopad jejich produkcí na životní prostředí. Bohužel je pravdou, že ne všichni se pohybují v rozmezí slibů již dříve přijatých. Jsme daleci jistoty toho, že vyspělá třetina světa udrží růst globálního oteplování pod kritickou hranicí uvedené ve zprávě Gap. Buonadonna uvádí plnění pouze 60% toho, co je nezbytné, tj. 5 miliard tun plynu CO2 uniká do ovzduší navíc. To není zanedbatelné číslo. Podle Gap se produkce skleníkových plynů musí zastavit na hranici 44 miliard tun CO2 v roce 2020. Jednání se ale týkají omezení přesahující danou hranici, a to na 49 miliard tun. Přičemž reálný stav může dosáhnout 53 miliard tun CO2 vypuštěných do atmosféry naší planety. Kritičnost situace podepisuje již výše zmíněný fakt - kdo dá ruku do ohně za to, že USA, Indie nebo Čína při honbě za získáním své ekonomické pozice ve světě budou držet slib.

Dalším bodem projednávání mělo být téma „zdraví“. Inter Academy Medical Panel [5], tvořený z cca 70 vědeckých a medicínských akademií, se zabývá zdravotními přínosy politik, které zmírní změny klimatu. Ve vědeckém časopise The Lancet byl publikován článek, jenž se zabývá bojem proti globálnímu oteplování. Globální oteplování má totiž hospodářské a sociální dopady, které mohou ohrozit i zdraví obyvatel. Praktické příklady uvádí IAMP: V Indii mohou být ušetřeny 2 miliony životů zavedením kuchyňských sporáků s nízkými emisemi do 150 milionů domácností. Příčinou mnoha neštěstí je nahromadění znečišťujících látek v uzavřených prostorách. Ve městech lze skleníkový efekt snížit i používáním alternativních forem mobility, jako je cyklistika a chůze. Snížením skleníkových plynů lze zároveň snížit počet chronických onemocnění.

Marta Buonadonna ke konci svého příspěvku upozorňuje, že i Evropa nevyvinula dostatečné úsilí v boji proti globálnímu oteplování. Podle Climate Policy Tracker, nástroje vyvinutého WWF a institutem Ecofys, jenž monitoruje různé politiky životního prostředí aplikovaných na Starém kontinentě, je dosavadní snaha nízká a nedostatečná. Do budoucna je potřeba ztrojnásobit naše úsilí k dosažení nízkouhlíkového hospodářství. Nejvíce se snaží země jako Dánsko, Německo, Irsko a Švédsko. Itálie, podle Buonadonny, patří mezi průměr. Je chválena pro daňové úlevy aplikované na zlepšení energetické činnosti budov (např. zateplení apod.), nutno však podotknout, že daná daňová úleva skončila ke konci minulého roku.

Jak bylo zmíněno výše, jedním z protagonistů, kteří se aktivně angažovali na Cancúnské konferenci, byla Čína. Toho si všímá ve svém článku Antonio Cianciullo z deníku La Repubblica: „Klima, bod čínského obratu. Ano snížení skleníkových plynů“[6]. Cianciullo píše o kroku zpět pro Japonsko a naopak kroku vpřed pro Čínu. Je to v dějinách poprvé, kdy Čína významně otevřela cestu k zahájení jednání pro snížení emisí skleníkových plynů. Z daného pohledu se zkoumá možnost vytvoření interního systému emisních povolenek. Ty se vážou k roli předních výrobců energie z obnovitelných zdrojů, které právě Peking získal na svoji stranu. Připomeňme, že právě Čína byla hlavním aktérem, jenž blokoval Kodaňská jednání. Byl to hlavní čínský vyjednavač Su Wei, který se přihlásil ve prospěch kompromisních řešení a boji proti globálnímu oteplování s odkazem na potvrzení Kjótského protokolu. Hráčem, jenž také vstupuje do hry, je Indie, též země, která blokovala Kodaňská jednání. Antonio Cianciullo si všímá faktu, že se tak stává poté, kdy Japonsko a Kanada oznamují neochotu účastnit se druhé fáze Kjótského protokolu po roce 2012. Climate Action Tracker, vědecký program nezávislého hodnocení Ecofys a Potsdam Institut při výzkumu vlivu podnebí, vypočítali, že kvóty ke snížení emisí vyplývajících z Kodaňských jednání jsou naprosto nedostatečné. Ke konci století povede globální oteplování o více než 3oC nad úroveň období před průmyslovou revolucí. Vyplývající závazky mají šanci omezit vliv oteplování na 2oC.

Na to, čeho bylo či nebylo v Cancúnu dosaženo, se svým pohledem dívá Monica Frassoni, spolupředsedkyně evropské Strany Zelených v periodiku AffarInternazionali[7]. Je toho názoru, že bez rámce OSN není možné koordinovat kroky potřebné ke snížení emisí a dosáhnout tak ambiciózních cílů obsažených v podepsaných dohodách. Frassoni poukazuje na roli Itálie, která šla proti proudu většiny členských zemí EU. Podala námitku proti rozšíření účinků Kjótského protokolu, kdy EU je pro jednostranné závazky na snížení emisí CO2 o 20-30%. Itálie je naopak pro stanovení si závazných cílů a pro energetickou účinnost. Pro Frassoniovou je to něco jako zázrak, že se konference mohla uskutečnit. Vyčetla předešlé neúspěchy na poli jednání, především již zmiňovanou Kodaň. Japonsko a Rusko se nemohou dohodnout na pokračování Kjótského protokolu. Čína, Indie a USA nesouhlasí se závazností cílů a nástrojů kontroly, které mají zajišťovat dodržování ujednaných dohod. Republikánská většina v Kongresu reprezentantů blokovala návrh Obamovy administrativy k omezení emisí. Byl to vlastně úspěch, že se zasedlo k jednacímu stolu. Frassiová tímto i děkuje mexické ministryni zahraničí Patricii Espinosové, jež dovedla všechny účastníky k jednacímu stolu. Přesto plánovaná konference OSN na příští rok v Durbanu bude klíčová pro prodloužení Kjótského protokolu. Nedojde-li k ní, Cancúnský úspěch bude rozptýlen.

A jaké ty úspěchy Cancúnu vlastně jsou? Tak za prvé se to týká schválení mechanismu financování pro chudé země a zachování jejich lesů, známé pod pojmem „snižování odlesňování a znehodnocování lesů (Redd+)“. Odlesňování je následkem 15-20% emisí, to není malé číslo. Přesto není jasné, jestli finanční prostředky budou přidělovány přímo jednotlivým zemím, nebo dle individuálních projektů, kde je horší míra kontroly přidělovaných financí. Druhý pozitivní výsledek vidí Frassiová v závazku na zřízení fondu na pomoc chudým zemím ke snižování emisí. Průmyslové země už v Kodani potvrdily pomoc 30 miliard dolarů do roku 2012 a 100 miliard dolarů ročně mezi lety 2012 a 2020. Bohužel tato čísla nejsou zahrnuta v konečné dohodě z Cancúnu, a tím nejsou přímo potvrzena. Fondy budou založeny prostřednictvím Světové banky. Jako třetí pozitivní zprávu můžeme vnímat souhlas s prováděním účelových inspekcí za účelem ověřování snížení emisí v jednotlivých zemích. Důležitým faktem je též postoj Číny, která zpočátku negovala inspekce pod rouškou porušování národní suverenity. Na závěr svého příspěvku Frassiová kritizuje italskou vládu vůči neangažovanosti Itálie a připomíná, že opravdový křest ohněm přijde na letošní konferenci v Durbanu.

Konference v Cancúnu byla italskými médii hojně popisována. Bohužel pro hlubší analýzu zde není prostor, proto si musíme vystačit s několika novinovými výtažky. Je to potvrzení trendu posledních let, že téma globálního oteplování je tématem, jemuž se věnuje veliká pozornost. Není od věci si myslet, že za „zelenou politikou“ leží politické cíle. Na druhou stranu nesmíme opomenout fakt, že lidstvo je pro matičku Zemi velikou zátěží. Sám nejsem zastáncem poplašných zpráv o dnech zúčtování apod., přesto by se každý jedinec měl zamyslet nad základním vychováním, jímž je úcta k přírodě.

Odpovědný redaktor: Adam Jelínek

Odpovědná korektorka: Jana Nováková

Titulní obrázek převzat z: http://www.afriscoop.net/journal/IMG/arton793.jpg

Zdroje:

AffarInternazionali: 2010. Italia al palo nella lotta ai cambiamenti climatici, AffaInternazionali. 22.12.2010, dostupné na: http://www.affarinternazionali.it/articolo.asp?ID=1628, 23.1.2011.
Corriere della serra: 2010. Cancun, corsa per trovare un accordo, Corriere della sera. 8.12.2010, dostupné na: http://www.corriere.it/scienze_e_tecnologie/energia_e_ambiente/10_dicembre_08/arachi-cancun-conferenza-clima_8972d3c2-029d-11e0-83ab-00144f02aabc.shtml, 22.1.2011.
La Repubblica: 2010. Clima, la svolta della cina. „Si al taglio dei gas serra“, La Repubblica. 6.12.2010, dostupné na: http://www.repubblica.it/ambiente/2010/12/06/news/clima_la_svolta_della_cina_s_al_taglio_dei_gas_serra-9905922/index.html?ref=search, 23.1.2011.
Panorama: 2010. Appuntamento a cancun: istruzioni per salvare la terra, Panorama. 26.11.2010, dostupné na: http://blog.panorama.it/hitechescienza/2010/11/26/appuntamento-a-cancun-istruzioni-per-salvare-la-terra/, 22.1.2011.

Zajímavé odkazy:

[1] Corriere della serra: 2010. Cancun, corsa per trovare un accordo, Corriere della sera. 8.12.2010, dostupné na:

http://www.corriere.it/scienze_e_tecnologie/energia_e_ambiente/10_dicembre_08/arachi-cancun-conferenza-clima_8972d3c2-029d-11e0-83ab-00144f02aabc.shtml, 22.1.2011.

[2] Panorama: 2010. Appuntamento a cancun: istruzioni per salvare la terra, Panorama. 26.11.2010, dostupné na:

http://blog.panorama.it/hitechescienza/2010/11/26/appuntamento-a-cancun-istruzioni-per-salvare-la-terra/, 22.1.2011.

[3] http://unfccc.int/2860.php

[4] http://www.unep.org/

[5] http://www.iamp-online.org/

[6] La Repubblica: 2010. Clima, la svolta della cina. „Si al taglio dei gas serra“, La Repubblica. 6.12.2010, dostupné na:

http://www.repubblica.it/ambiente/2010/12/06/news/clima_la_svolta_della_cina_s_al_taglio_dei_gas_serra-9905922/index.html?ref=search, 23.1.2011.

[7] AffarInternazionali: 2010. Italia al palo nella lotta ai cambiamenti climatici, AffaInternazionali. 22.12.2010, dostupné na:

http://www.affarinternazionali.it/articolo.asp?ID=1628, 23.1.2011.

Jak citovat tento text?

Šesták, Jan. OSN a konference v Cancúnu tak, jak byla zaregistrována italskými médii [online]. E-polis.cz, 26. leden 2011. [cit. 2025-04-25]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/osn-a-konference-v-cancunu-tak-jak-byla-zaregistrovana-italskymi-medii.html>. ISSN 1801-1438.