Omamná země Afghánistán
27. červenec 2009 Pavel P. Kopecký komentářeAfghánistán je entita skutečně milionová. Ve více významech slova. Velká část obyvatel v počtu kolem jednatřiceti milionů vážně počítá s miliony a miliony amerických dolarů za narkotika. Přirozeně jde o peníze rozprostřené mezi lid velmi nerovnoměrně…
Afghánistán je entita skutečně milionová. Ve více významech slova. Velká část obyvatel v počtu kolem jednatřiceti milionů vážně počítá s miliony a miliony amerických dolarů za narkotika. Přirozeně jde o peníze rozprostřené mezi lid velmi nerovnoměrně… Na úkor chudičkých zemědělců, kteří živoří a jsou proto – kvůli nedostatku ekonomických alternativ – nuceni pěstovat suroviny pro výnosný narkobyznys, profitují drogoví baroni. Propojení s místními i mezinárodními podvratnými organizacemi a terorismem. Podle odhadu uveřejněného na serveru natoaktual.cz získává hnutí Talibán prostřednictvím tohoto druhu „podnikaní“ ročně asi 300 milionů dolarů… Odstřihnout jej od tohoto zároveň životodárného i smrtonosného pramene patří proto k prioritám současné protipovstalecké strategie. Je to svým způsobem absurdní. Svržení militantního hnutí při Operaci Trvalá svoboda populaci možná ulehčilo, ovšem rozhodně neosvobodilo Afghánce od pěstování, prodeje či užívání těchto toxinů. Přesně naopak, jelikož islamisté pěstování drogy dosti tvrdě potírali od chvíle, kdy roku 1999 dosáhlo na hrozivých 4565 tun opia. Dnes jde údajně o největší finanční zdroj náboženských extremistů…
Hornatý, léta takzvaně zhroucený stát suverénně dominuje globální produkci omamných jedů. Přičemž světu, včetně Evropy, jich v průběhu každých dvanácti měsíců nabízí mnoho milionů kilogramů. Trh přímo přezásobuje. Zatímco po zavedení přísných zákazů (r. 2000) pokleslo množství vyzískaného opia o 85 procent, o dvě léta později od vyhlášení restrikcí se vyhouplo ke 3400 tunám. S křesťanským letopočtem 2006 přivedla plodná země Koránu na světlo boží nebývalých 5644, dle jiných zdrojů dokonce 6100 tun, což značilo asi 92 procentních bodů planetárního objemu. Nejaktuálnější situace není bohužel lepší, spíše horší. O hodně tak vlast mudžahedínů takříkajíc utekla Barmě, s níž se do počátku devadesátých let „střídala“ ve vedení pochybného žebříčku států nejvíce zneužívajících mák setý. Pověstný Zlatý půlměsíc, kam patří Afghánistán, se proto stal, řekněme, „dynamickým vzorem“ slavnějšímu Zlatému trojúhelníku. Úřad OSN pro drogy a zločinnost (UNODC) bije na poplach.
Boj s tímto zlem tvoří začarovaný kruh a pro centrální vládu se stává stále obtížnější. Američany dosazený prezident Hamíd Karzáí se z vítaného prezidenta změnil ve fakticky jen starostu Kábulu a dokonce místní tisk jej karikuje, kterak s rýčem uprostřed lánu máku osobně „přikládá ruku k dílu“. Ironie je plně na místě. Američany plánované letecké zásahy vůči souvislým plochám makovic narazily na nesouhlas tvrdých hlav místní exekutivy. Chráněnců Washingtonu, světě, div se! Neboť ti si na prstech spočítali, že by šlo o výbušné téma, omamný prostředek, jímž by protivládní síly mohli účinně agitovat mezi rolníky. Oficiální zdůvodnění říkalo ovšem něco o neekologičnosti projektu…
Skutečná příčina je zřejmá: chudoba. Mocensky i etnicky naprosto nejednotné území patří k nejubožejším státům vůbec. Populace trpí chorobami v našem prostředí naštěstí již prakticky neznámými, v soudobých dějinách zažívá opakované vlny hladu. Postrádá základní životní potřeby, o moderním systému vzdělávání či sociální péči nemluvě. Ekonomika je pravidelně podkopávána buď boji s cizími okupanty, anebo mezikmenovými válkami, případně obojím současně. Jeden z hospodářsky nejslabších celků na mezinárodním poli nemá prakticky žádný průmysl, jediné výrobní sféry jsou pastevectví – a agrikultura. Opakovaná sucha i nestabilita oba pilíře v podstatě permanentně podlamují, což vede k oblibě zoufalých (leč v podstatě tradičních) řešení, jež jsou též při malé produkci relativně výnosná.
Uplatnění místní antidrogové politiky dále ztěžuje se zmíněnými důvody propojená všeobecná korupce státní správy či policie a armády. – Je vlastně nesmírně zvláštní náhodou, že stávající vedení, jež bylo dosazeno Západem, který triumfoval nad Talibánem, uznalo jako první na světě (dokonce před samotnými USA) krajně podivnou existenci Kosova. Stěžejní byla nesporně potřeba vyjít vstříc chlebodárci. Jenže koho by nenapadlo, že tu může nějakou skrytou roli sehrávat pikantní skutečnost největšího zázemí pro pěstitele opia, s jehož odvozeninou, heroinem, na starém kontinentu špičkově obchodují „elity“ z balkánské Prištiny a okolí.
Vývoj ve strategicky klíčovém Afghánistánu sousedícím také s Pákistánem a Íránem není dobrý. Nicméně je velikou otázkou, jestli se mezinárodní intervenci zdaří pacifikovat podvratné skupiny financované nelegálními cestami pašeráků. Sovětská okupace, kterou rozvrátila rovněž všeobecná každodenní dostupnost narkotik, naznačuje neúspěch paradoxně vyznívající mise. V omamném prostředí řady mezistátních přesahů.
Tento článek byl publikován v časopisu EKONOM.
Jak citovat tento text?
P., Pavel. Omamná země Afghánistán [online]. E-polis.cz, 27. červenec 2009. [cit. 2024-12-10]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/omamna-zeme-afghanistan.html>. ISSN 1801-1438.
Autor: Pavel P. Kopecký
[Nahoru ↑]
Hodnocení
Hodnocení: 4.25 hvězdiček / Hodnoceno: 108x
Vložit komentář
Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!