O pirátství státním a soukromém

28. únor 2009 Pavel P. Kopecký komentáře

O pirátství státním a soukromém

Když média poprvé po letech vzpomněla moderních pirátů, byla to informační bomba. Aktivity bukanýrů – především u břehů Somálska – oznámily sdělovací prostředky většinou velice trhově a někdy i trhovecky. Proč ne, divácká atraktivita kramářské písně je zaručena: obsahuje násilí, bohatý lup a výkupné za zajaté koráby, divochy i tajemství dálav. Zkrátka povrchnost dvouminutové relace postavené tak trochu na slávě Ostrova pokladů či Pirátů z Karibiku. Plytkost zpravodajství někdy velmi kanibalských médií, která je v příkrém rozporu s obligátní, ale lživou větou na konci hlavní veřejnoprávní relace – „Slyšeli jste vše podstatné“.

Pirátství našich dnů samozřejmě nemá mnoho společného s rekvizitami knížek o Johnu Silverovi, tudíž žádné zkřížené hnáty s lebkou na černém podkladu, nýbrž rychlé čluny, elektronika a automatické zbraně či raketomety. Ani místa působení se příliš nekryjí se starými zkazkami o přístavech na Jamaice a Kypru, byť třeba na Bahamách přebývá finančník Kožený alias „Pirát z Prahy“. Eldoráda námořních lotrů najdeme spíše ve členitém souostroví Indonésie, u indického subkontinentu, při pobřeží Somálska.

Tyto události, jakkoli to působí neuvěřitelně, dotýkají se také Středoevropanů. A nejde nutně jen o frekventanty speciálních oborů Univerzity obrany v Brně. Žijeme v propojeném prostředí, sceleném natolik, že skutečně vše souvisí se vším. Tudíž módní zájem Číňanů třeba o kravské mléko, aby se podobali blahobytným Američanům, způsobí v Evropě vzestup jeho hodnoty. Pekingský hlad po energii a surovinách má zas hluboký dopad na politiku asijské mocnosti v Africe, což připomíná Starý kontinent. Ale za starých dob, kdy praktikoval kolonialismus. Nejlidnatější země globalizované planety vyhledává přednostně chudé státy s velmi pochybnými, diktátorskými režimy, jimž garantuje „ochranu“.

Lidského neštěstí zhrouceného státu využily u Afrického rohu, tam, kde leží Somálsko, také firmy obchodující jedovatými odpady a bezohlední velkorybáři – začasté právě z Asie. Pozadu nezůstali místní soukromníci, dobře organizovaní piráti. Mnohaletá místní válka, kterou provázel hladomor, oslabila ústřední vládu v Mogadišu a jednotliví polní velitelé v čele soukromých armád nebrání, ba podporují organizovaný zločin. Za tučný profit. Nejlogičtější je pro ně blahosklonnost ke kaperství, přepadání vytipovaných civilních lodí. Včetně plavidel, jež dovážejí těžké zbraně. Speciálně za obecné hospodářské krize se stává podobné „podnikání“ velikou nepříjemností, jíž chválí teroristé z Al-kaidy, ale želí okradení obchodníci, zadlužené pojišťovací firmy a nakonec – zvýšenou cenou ztrápení zákazníci tisíce mil daleko.

Jak citovat tento text?

P., Pavel. O pirátství státním a soukromém [online]. E-polis.cz, 28. únor 2009. [cit. 2025-01-15]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/o-piratstvi-statnim-a-soukromem.html>. ISSN 1801-1438.