Nová média - případová studie Facebook

Dne 28. ledna proběhla evropskými, ale i světovými médii zpráva, která informovala o tom, že Evropská komise (EK) varuje evropské občany před komunikačními internetovými portály. Podle této zprávy prostřednictvím nich riskují mladí Evropané ztrátu soukromí, neboť existují mnohá rizika zneužití sociálních sítí. Víceprezident Komise Jacques Barrot konkrétně zmínil portál Facebook. Varování přišlo v den, který Evropská unie (EU) vyhlásila jako Den ochrany dat.

Zdroj: pixabay.com

1 Úvod

Zatímco v zahraničí je Facebook velmi rozšířenou záležitostí, v České republice (ČR) se jedná o poměrně nový fenomén, který v současné době zažívá boom. V posledních měsících se v českých tištěných i elektronických médiích objevily nejrůznější články, komentáře a studie věnující se tomuto tématu. Rozebírají se klady portálu Facebook a také rizika, která vyplývají z jeho využívání. Pozornost je věnována jeho aplikacím a možnostem, které svým uživatelům nabízí. Debata se samozřejmě netočí pouze kolem portálu Facebook, ale i kolem dalších, často využívaných, komunikačních portálů (např. MySpace, Hi5, Orkut, Friendster apod). Vzhledem k rostoucí popularitě Facebooku je nicméně hlavní pozornost věnována právě této sociální síti.

Pomocí výše zmíněných moderních komunikačních portálů dochází v oblasti webu 2.0 k vytváření nových sociálních sítí. Tato práce se zabývá případovou studií Facebooku a snaží se ukázat, jak v rámci tohoto komunitního portálu vznikají nové vazby mezi lidmi, jaké dopady to má na soukromí jednotlivců a jaká pozitiva, popřípadě negativa, využívání portálu Facebook pro své uživatele má.

2 Nová média a web 2.0

Termín nová média poprvé použil v šedesátých letech Marshall McLuhan a označoval jím elektronická média a jejich obsah (Pavlíček 2007: 9). Ačkoli v této době ještě nedošlo ke komerčnímu rozšíření počítačů a internet neexistoval, McLuhan předznamenal mnohé z myšlenek, které od osmdesátých let dvacátého století začali rozvíjet futurologové. Už u něj se setkáváme s pojmem „globální vesnice“. McLuhan ve své knize Jak rozumět médiím hovořil o tom, že elektronická média civilizaci mění. Dochází k okamžitému přenosu informací a ruší se tak literární distance mezi akcí a reakcí, obnovuje se na novém základě všeobecná „vtaženost člověka do životů ostatních lidí“ (Komárek 2004). Prostřednictvím elektronických médií se dle McLuhana svět promění na globální vesnici a člověk díky nim dostane novou šanci nabýt celistvost, kterou ztratil při rozpadu kmenového společenství. Díky elektronickým médiím se lidé opět stanou „vesnickými sousedy, ale v globálním měřítku“ (Meyrowitz 2006: 27).

McLuhan formuloval některé teze, které se díky internetu opravdu naplňují. Moderní komunikační prostředky odbourávají geografické, politické a další bariéry a lidé po celém světě mohou být nyní v kontaktu, sdílet a vyměňovat si navzájem informace.

V současné době není tak jednoduché říci, co to nová média vlastně jsou. Žádná jednotná definice, na které by se všichni shodli, neexistuje. Antonín Pavlíček (2007: 10) shrnuje rysy a principy nových médií, na kterých se většina odborné veřejnosti shodne: nová média „jsou založena na elektronické/digitální platformě, využívají výpočetní výkon (procesor), jsou interaktivní (reagují na podněty uživatele), podporují komunikaci, nebo přinejmenším přímou zpětnou vazbu.“ Nicméně i klasická média (tisk, film, rozhlas, televize atd.) mnohdy díky technologických změnám nabývají některých charakteristik nových médií.

Poměrně výstižně dokázal ve svém článku shrnout rozdíly nových (digitálních, internetových) a původních „papírových“ médií Štěpán Kotrba (2004). Nová média dle něj stírají časová a lokální omezení a vytvářejí ze světa McLuhanovu „globální vesnici“. Oproti původním médiím jsou charakterizována interaktivitou, multimedialitou, asociativností, víceúrovňovostí a vícesměrností komunikace a distribuce informací. Dále globalitou, kolaborativností a virtualitou, jež umožňuje vytvářet vlastní či sdílený abstraktní prostor. A poté ještě internacionalizací, distribuovaností, diverzifikací a mobilitou a informační a komunikační vstřícností a otevřeností (Kotrba 2004).

Hlavní platformou nových médií je v současné době internet, o kterém můžeme hovořit jako o prvním masovém médiu. Navíc se jedná o první médium, které je „zároveň trvalé a aktuální“ (Pavlíček 2007: 30). Internet disponuje oproti předchozím médiím výhodou, že může reagovat na aktuální dění a přitom to uchovat v čase. K jeho rozšíření přispěla především inovace technologií a nárůst uživatelů internetu (Hazdra 2008).

V posledních čtyřech, pěti letech probíhá v této oblasti revoluce. Vedle klasického webu se objevuje web druhé generace (tzv. web 2.0), který umožňuje lidem navzájem více spolupracovat. Umožňuje jim, aby našli další osoby, s kterými si mají co říci a dává jim k dispozici nástroje, jak mezi sebou komunikovat. Web 2.0 „vytváří prostředí pro spolupráci, interakci a tvorbu, editaci a sdílení obsahu“ (Hazdra 2008) – například prostřednictvím sociálních sítí, blogů, wiki systémů, komunikačních nástrojů, programů na sdílení apod. Konkrétně se jedná například o Google, Wikipedii, Facebook, MySpace, YouTube, Amazon či Flickr.

2.1. Sociální sítě

Jednou z nejznámějších aplikací webu 2.0 jsou tzv. sociální sítě, které můžeme definovat jako každý systém, který „umožňuje vytvářet a udržovat seznam vzájemně propojených kontaktů“ (Bednář 2005). Sociální sítě umožňují snadný způsob sebeprezentace. Uživatelé zde uvádí své osobní údaje, zájmy, vlastnosti atd. a tyto informace se stanou veřejně dostupnými pro další uživatele. Lidé se mohou v rámci sítě navzájem vyhledávat, navázat kontakty a vytvářet tímto způsobem virtuální „komunitu“. Sociální sítě umožňují svým uživatelům zjistit, zda osoby, které znají, neznají někoho, koho by také rádi poznali. Tímto způsobem lze nalézt své stávající, ale i nové přátele, partnera, zaměstnání i zákazníky.

Sociální sítě nabízejí mnoho služeb – vytváření vlastních fotoalb, videoalb, deníčků apod. V posledních letech se webové portály, které se specializují na vytváření sociálních sítí, zaměřily na podporu doplňkových služeb, které přimějí uživatele trávit ve virtuálním světě více času. Jedná se například o možnost hodnotit filmy, vytvářet seznam navštívených zemí, sepisovat deklarace podpory oblíbenému hokejovému týmu apod. Nicméně stále se jedná o doplňkové služby, hlavním důvodem, proč uživatelé do těchto sítí vstupují a zůstávají zde, jsou jejich přátelé, s kterými danou síť utváří.

Mezi nejznámější servery, jež se zaměřují na vytváření sociálních sítí, patří Facebook (viz kapitola 3) a portál MySpace, zaměřující se spíše na hudbu a videa, který byl až do nástupu Facebooku absolutní jedničkou mezi sociálními sítěmi na světě. Známá je také komunitní služba Orkut, která je založena na pozvánkách, čímž získává tato služba „punc exkluzivity“ (Bednář 2005). Tím, že patří Orkut pod projekt Google, má zajištěný dostatečný počet uživatelů. Dále služba Friendster, jež je založena na vytváření malé sítě přátel a specializuje se na hledání ztracených kolegů, a služba LinkedIn, která se zaměřuje na kariéru, pracovní místa a vzdělání. Pro mnoho uživatelů se stalo praxí, že svým potenciálním zaměstnavatelům nezasílají životopisy, ale vystačí si s odkazem na svůj profil na LindkedIn (Handl 2008). Mezi další oblíbené sociální sítě patří například Hi5 či Classmates (obdoba české služby Spolužáci.cz). Zajímavou sociální síť představuje Blackplanet, která sdružuje Afroameričany a jejich přátele a je využívána také ke hledání krajanů mezi emigranty (Handl 2008).

V českém prostředí patří mezi oblíbené domácí komunikační servery například portály Lidé (lide.cz), Spolužáci.cz (spoluzaci.cz) či portál Líbím se ti (www.libimseti.cz). Češi se ovšem čím dál tím více zapojují i do globálních komunitních sítí, na oblibě získává především Facebook, dále MySpace a LinkedIn.

Podle studie Wave3 agentury McCann, která byla zveřejněna v březnu 2008, je na celém světě 272 milionů uživatelů sociálních sítí. Nejvíce se jich nachází na Filipínách (83,1 %), dále v Maďarsku (79,9 %), Polsku (76,8 %) a Mexiku (76,3 %). V České republice aktivně využívá těchto služeb 35,5 % uživatelů (viz příloha 1). Podle národnosti je na sociálních sítích nejvíce Američanů (43 mil.) a Číňanů (39 mil.). Nejvíce využívanou službou v rámci sociálních sítí je posílání vzkazů (74 %), dále nahrávání fotek (55,1 %), poslech hudby (33,6 %) a psaní blogů (30,8 %). Mezi nejoblíbenější sociální sítě mezi uživateli ve věku 16-54 let patří MySpace (32,3 %), Facebook (22,5 %), Blogger (15,7 %) a Baidu (15 %) (viz příloha 2). Studie uvádí, že portál Facebook je na mnoha trzích číslem jedna, internacionalizuje se a počet jeho uživatelů neustále roste. V některých oblastech světa přesto zůstávají dominantní domovské portály (např. v Asii portály QQ, Cyworld, Mixi) a globálně rozšířené sociální sítě sem pronikají jen velmi obtížně. V Brazílii je nedostižným číslem jedna sociální síť Orkut (86 % uživatelů).

Počet uživatelů využívajících služeb jednotlivých sociálních sítí udaný v %

Rozmach portálů zaměřujících se na vytváření sociálních sítí s sebou přináší i mnohá rizika. Hlavní problém tkví především v poskytování osobních informací. Uživatel si nemůže být jist zabezpečením stránek. Nikdy nemá jistotu, že jeho osobní údaje a informace, které o sobě na stránkách uvede, nebudou nechtěně zveřejněny, nebo je někdo nezneužije, případně dokonce nepřijde o svou identitu.

Další problém vyvstal v souvislosti s vytvářením některých skupin na těchto portálech (např. rasistické skupiny). Komunikační servery poskytují poměrně volný prostor pro své uživatele. Ti mohou vytvářet své vlastní skupiny, fankluby apod. Málokdy se stane, že by byly některé skupiny zrušeny. Sociální sítě tak mohou poskytnout prostor pro virtuální sdružování členů nejrůznějších extremistických a kontroverzních skupin, mohou se navíc stát jejich mobilizačním nástrojem.

3 Facebook

Komunitní server Facebook byl založen v únoru 2004 a jeho ústředním mottem se stalo „Facebook vám pomáhá spojit se a sdílet s lidmi ve vašem životě“. Původně byl Facebook založen za účelem sdružení studentů Harvardské univerzity. Tvůrcem byl tehdejší student Mark Zuckerberg, jehož snem bylo vytvořit největší společenský web na světě a propojit přes internet miliony lidí. Zpočátku sloužil Facebook jen pro účely studentů Harvardu, později byl rozšířen na další univerzity a později také na některé střední školy a firmy. V roce 2006 byl portál zpřístupněn pro všechny osoby starší 13 let a následoval raketový vzestup počtu uživatelů. Na konci roku 2007 měl Facebook přes 57 milionů aktivních členů. V létě 2008 ohlásili správci Facebooku prolomení hranice 100 milionů a na počátku roku 2009 již 150 milionů. V současné době, pět let po založení, má Facebook přes 200 milionů aktivních uživatelů po celém světě. Nejrychlejší nárůst byl v posledních 12 týdnech (26. 1. – 19. 4. 2009) zaznamenán na africkém (86,9 %) a asijském (73,7 %) kontinentu (viz příloha 5). V Evropě zaznamenala největší nárůst v počtu uživatelů v tom samém období Česká republika, která překročila v dubnu 2009 hranici půl milionů uživatelů a zaregistrovala 191,5 % nárůst, následovaná Slovenskou republikou s nárůstem 131,5 % (viz příloha 6).

Nárůst počtu uživatelů Facebooku v posledních 12 týdnech v jednotlivých evropských zemích

Tato sociální síť se od mnoha dalších liší především v tom, že není založena na hledání nových přátel a kontaktů, ale na provázání již existujících přátel, kolegů z práce apod. Zuckerberger si při vytváření komunikačního serveru zakládal na důvěryhodnosti jednotlivých uživatelů, tak aby nedocházelo k vytváření falešných identit, jako je tomu u mnoha jiných portálů. Zároveň prezentoval zcela novou funkci, která ostatním uživatelům oznamovala veškerou aktivitu dané osoby (např. přihlášení, přidání nového přítele, fotek, videa apod.). Ačkoli se z počátku tato funkce setkala spíše s kritikou, dnes patří mezi ty nejoblíbenější. V roce 2007 se portál otevřel dalším vývojářům, kteří začali vytvářet vlastní aplikace. Tímto krokem došlo k rozšíření serveru o mnoho nových funkcí a jeho provázání s dalšími internetovými projekty v důsledku znamenalo další markantní nárůst počtu uživatelů.

Sociální síť Facebook vynesla svému tvůrci značné jmění. V roce 2007 koupil Microsoft 1,6 % podíl za neuvěřitelnou cenu 240 milionů dolarů. V roce 2008 se Mark Zuckerberger ve svých 23 letech umístil na žebříčku nejbohatších lidí, který každoročně sestavuje časopis Forbes. Stal se tak nejmladším podnikatelem, který se na tento seznam dostal. Jeho majetek byl odhadován na půldruhé miliardy dolarů. V důsledku finanční krize, která dolehla i na internetové portály (méně reklamy), Zuckerberger v roce 2009 ze seznamu časopisu Forbes vypadl (Beránek 2009). Nicméně jeho majetek je stále obrovský a příjem Facebooku je odhadován na 250 až 400 milionů dolarů ročně (Wolf 2009). Hodnota společnosti je diskutabilní, Microsoft ji odhadl na 15 miliard dolarů, podle mnohých ovšem odhad přehnal. Odhady z loňského roku hovoří o 5 miliardách dolarů (Kasík 2008).

3.1. Spojení s přáteli a aplikace Facebooku

Jak již bylo zmíněno, cílem Facebooku je umožnit lidem spojit se, sdílet informace a učinit svět otevřenějším a propojenějším. Jeho těžiště je ve vytváření seznamu přátel. Registrace na serveru je velmi jednoduchá. Stačí zadat pouze jméno, heslo, pohlaví a datum narození. Facebook požaduje po všech uživatelích skutečné datum narození, jež slouží jako bezpečnostní opatření a současně jako způsob zachování důvěryhodnosti serveru.

Jedním z klíčů úspěchu Facebooku je snadnost, s jakou lze nalézt a přidat přátele. V případě, že uživatel využívá služby některého z hlavních emailových poskytovatelů, jako je např. Gmail, Yahoo!, AOL či MSN, stačí pouze zadat danou emailovou adresu a heslo a Facebook začne automaticky prohledávat síť a zjistí, které kontakty se zde vyskytují. Pokud má uživatel email u jiných poskytovatelů, nevadí, i tak Facebook nabízí spoustu možností, jak své přátele na síti najít. Je možné nahrát stávající seznam adres přímo z pevného disku počítače, případně je možné soubor vytvořit přímo na samotném portálu. Facebook umožňuje nalézt přátele, na které již kontakt nemáme. Stačí zadat jejich jméno do vyhledavače portálu a vzhledem k tomu, že téměř naprostá většina uživatelů uvádí své reálné jméno, je velká pravděpodobnost, že danou osobu nalezneme. Mnoho uživatelů hledá známé přes již přidané kontakty. Například máme kontakt na spolužáka ze základní školy a prostřednictvím jeho adresáře přátel, ke kterému máme přístup, můžeme objevit další bývalé spolužáky atd. Vytváří se tak provázaná síť kontaktů. Podle statistik zveřejněných na Facebooku má průměrný uživatel 120 přátel.

V rámci Facebooku je možné se svými přáteli komunikovat několika způsoby. Existuje zde služba, v rámci níž si uživatelé mezi sebou mohou posílat zprávy podobné emailům, chat a také psaní vzkazů na virtuální zeď. Vzkazy na zdi jsou viditelné i pro další kontakty v seznamu uživatele.

Facebook umožňuje svým uživatelům navzájem sdílet fotografie a videa. Navíc je možné přidat popisky fotografií a označit jednotlivé osoby, které se na dané fotografii nachází, a které jsou zároveň uživateli Facebooku. Uživatelé mohou přidávat i odkazy na videa ze serveru YouTube, případně odkazy na zajímavé články, portály na webu a publikovat vlastní texty. Kromě těchto základních aplikací je možné nainstalovat i mnohé další, díky tomu, že Facebook poskytl své rozhraní pro programování aplikací (tzv. API) třetím stranám a zajistil si tak neustálý rozvoj platformy (Oliver 2008: 70). Mezi často využívané aplikace patří Města, která jsem navštívil, kterou vyvinula firma TripAdvisor, a jež umožňuje sdělit přátelům, kde všude daný uživatel byl. Na obdobný způsob funguje aplikace Books iRead, která umožňuje ostatním ukázat, co konkrétní člověk četl, nebo co by si chtěl přečíst. Aplikace Flixter umožňuje uživatelům ohodnotit jednotlivé filmy, případně k nim napsat recenzi. Přátelé mají možnost tuto činnost sledovat. Často využívaný je také přídavný modul iLike od iTunes, který dovoluje sledovat informace o tom, kdo poslouchá stejnou hudbu, kdo koncertuje apod. Ačkoli má Facebook mnoho užitečných aplikací, existuje i velký počet naprosto nepotřebných. Je proto důležité vybírat z nabízených aplikací opatrně.

Prostřednictvím kanálů novinek jsou informace o mnoha operacích, které uživatel provádí, odesílány přátelům v seznamu. Je možné prostřednictvím nastavení omezit množství informací, které jim jsou odesílány. Mnoho uživatelů nicméně tyto nastavení nemění, a tak se jejich přátelé dozvídají o tom, že si zrovna přidali nového přítele, okomentovali něčí fotku, byli označeni na určité fotce, přidali někomu vzkaz na zeď, případně se přidali do nějaké skupiny či si udělali kvíz. Velmi oblíbenou záležitostí se stalo psaní stavu na vlastní zeď o tom, co daný uživatel právě dělá.

3.2. Vytváření sítí a skupin

Facebook se skládá z mnoha sítí, jež jsou utvářeny na základě regionu, pracoviště nebo školy. Být členem sítě poskytuje uživateli oprávnění vidět většinu profilů v dané síti a zapojovat se do nejrůznějších skupin. Často se jedná opravdu o sítě s poměrně velkým počtem uživatelů, např. síť Czech republic, Uni Tuebingen či Univerzita Karlova 2008. Napříč jednotlivými sítěmi vznikají nejrůznější virtuální skupiny. V současně době jich existuje nespočet a každý den jich mnoho dalších přibývá. Může se jednat o fanklub známého fotbalisty, herce, zpěváka, politika či například vysokoškolského profesora. Vznikají skupiny typu Praha, Humpolec, ZČU, Katedra politologie a mezinárodních vztahů ZČU v Plzni či Koleje Borská 53 atd. Uživatelé přidáním se do těchto skupin dávají najevo, kam patří, případně která města a lokality mají rádi. Mnohdy se naopak jedná o naprosto bezvýznamná uskupení s žádným explicitním názorem, jako je např. Špulení, nebo Tebe taky pojistim!!!!!. Některé skupiny mají naopak jasný názor, např. Zpravodajství TV Nova se mi hnusí či Kvízy dobrý…ale stačí!!!. Členové těchto skupin tím dávají jasně najevo, co si o některých věcech myslí. Zajímavé jsou skupiny, které se staví např. za Kaplického knihovnu, Entropu, nebo bojují za zákaz kouření na veřejných místech. Tento typ skupiny může mít mobilizační potenciál (viz níže). Některé skupiny mají informativní charakter, např. skupina Kolik Čechů je na Facebooku?. Virtuálních skupin s rozdílnými záměry vzniká opravdu velmi mnoho a každý den se jejich počet navyšuje. Buď se může jednat o otevřené skupiny, kam se může připojit kdokoli, nebo uzavřené, u nichž je třeba získat pozvání, případně být schválen administrátorem skupiny. Dle statistik Facebooku momentálně existuje na 25 milionů aktivních uživatelských skupin. Často se jedná o skupiny globální, do kterých se zapojují lidé z celého světa, bez rozdílu národnosti.

Lidé, kteří mají vytvořený účet na Facebooku, se mohou k těmto skupinám libovolně přidávat a navazovat tak kontakt s dalšími lidmi. Informace, které o sobě členům skupiny poskytnou, záleží na nastavení profilu. Tímto zařazováním do skupin o sobě poskytují informace o tom, kde žijí, co mají rádi, co naopak ne. Lze vysledovat, jaké mají názory a záliby. Jejich přátelé jsou informováni o tom, ke které skupině se přidali, případně do jaké sítě se zapojili. Někteří uživatelé jsou velmi aktivní v tomto směru a prostřednictvím Facebooku na sebe prozrazují mnoho věcí, aniž by si uvědomili, že se tím vystavují mnohým nebezpečím.

3.3. Facebook jako mobilizační nástroj 21. století?

Díky možnostem, které Facebook nabízí, se v 21. století objevuje nová forma mobilizace lidí. Začaly vznikat nejrůznější virtuální skupiny, které podporují rozdílné věci – např. Entropu Davida Černého, stránky Jana Kaplického, kde uživatelé vyjadřují podporu jeho osobě a plánu nové Národní knihovny ČR. Existuje např. skupina Chceme rekonstrukci české politiky. Mnohem více napříč jednotlivé sítě jde např. skupina NO SMOKING in public places. Některé skupiny mají přímý mobilizační potenciál, např. skupina Najde se milion Čechů, kteří podepíší petici proti komunistům? a Petition Against the „New Facebook“. Těchto skupin existuje bezpočet.

Pokud existuje skupina, každý člen může vytvořit událost skupiny a pozvánku zaslat všem jejím členům. Pozvánku na akci je možné vytvořit i samostatně (mimo rámec skupiny) a pak rozeslat přátelům ve svém seznamu. Nicméně mnohem efektivnější je činit tak v rámci skupiny, kde existuje nějaký společný zájem. Každý z členů obdrží pozvánku a k té má možnost se vyjádřit – účastní se, možná se zúčastní, nezúčastní se. Tato informace umožňuje organizátorům odhadnout počet osob, které na plánovanou akci dorazí. Každý měsíc je na Facebooku vytvořeno více než 2,5 milionu událostí.

V České republice jsme mohli během posledních několika měsíců zaznamenat několik shromáždění, jejichž mobilizace se uskutečnila právě prostřednictvím Facebooku. Dne 5. února 2009 se na Staroměstském náměstí v Praze od 18:30 konala manifestace na podporu knihovny Jana Kaplického, jež nesla název Postavme se ke knihovně čelem. Manifestaci uspořádala facebooková skupina Vzdávám hold Mistrovi Kaplickému a chci, aby v Praze stála jeho knihovna, která vznikla krátce po jeho smrti. Transformací z facebookové skupiny vznikla dokonce občanská iniciativa Demokracie staví (Piroch 2009). Podle odhadu organizátorů se manifestace nakonec zúčastnilo 3 až 5 tisíc lidí. Připojili se samozřejmě i občané, kteří nemají účet na Facebooku, nicméně se o veřejně proklamované akci dozvěděli a přišli její záměry podpořit. Tato manifestace prokázala, jak silný mobilizační potenciál Facebook má.

Další akcí, uspořádanou prostřednictvím mobilizace virtuální skupiny na Facebooku, byla defenestrace za odvolání Klause, jež se uskutečnila 28. února 2009. Akce měla spíše recesivní charakter: figurínu prezidenta účastníci symbolicky prohodili oknem. Účast byla něco kolem 70 lidí, přičemž podle informací portálu iDnes.cz se jednalo spíše o cizince a kolemjdoucí. Akce přesto vzbudila jistou pozornost českých médií a opět se začalo hovořit o síle komunitní sítě Facebook.

Problém vyvstává v souvislosti s volností ve virtuálním prostoru. Mohou vznikat zájmové skupiny nejrůznějšího zaměření a hájící odlišné zájmy. Je jen otázkou času, kdy začnou jako prostředek své mobilizace využívat Facebook a mnohé další sociální sítě extremistické a radikální skupiny.

Známý český komentátor Miloš Čermák, často se vyjadřující k Facebooku, se v jednom ze svých článků vyjadřuje k manifestacím na tomto komunitním serveru. Oproti minulosti, kdy měl podpis petice, nebo vyjádření podpory nějakému hnutí váhu lidského osudu, nynější „snadnost bojovat ve virtuálních sítích s kýmkoliv za cokoliv zbavuje naše hlasy váhy a důležitosti“ (Čermák 2009b). Po pádu komunistického režimu petic ubylo a teď s nástupem Facebooku „slaví něco jako comeback“ (Čermák 2009b). Šíří se to jako lavina, uživatelé jsou každý den zasypáváni nabídkami, aby vstoupili do nějaké virtuální skupiny, která s něčím, případně někým bojuje, nebo naopak něco podporuje. Některé tyto skupiny jsou později schopné přejít z virtuálního světa do reálného (viz boj za Kaplického knihovnu). Miloš Čermák (2008) dokonce hovoří o tom, že „angažmá na webu představuje nový typ občanské společnosti“. Facebook představuje prostor, kde je možné vyjádřit názor a zahájit diskusi o věcech veřejných. Navíc umožňuje mobilizovat a zároveň získávat zpětnou vazbu.

3.4. Využití Facebooku pro politické, komerční a jiné účely

Potenciál internetu, a konkrétně sociálních sítí, objevili už i politici. Americký prezident Barack Obama má na svém profilu na Facebooku již 6 238 754 příznivců z celého světa a využívá jej ke své politické práci. Internet a nová média představují prostor, který Obama ovládl již před samotnými volbami a mobilizoval prostřednictvím nich své příznivce. Barack Obama je označován za člověka, který si Facebook přímo podmanil. Známý liberální europoslanec Graham Watson před volbami 2009 poznamenal, že „Facebook je výborný způsob jak udržet kontakt s podpůrci a s přáteli“ a aktivně tento komunikační server využívá. Z českých politiků má na Facebooku vytvořený veřejný profil např. bývalý ministr školství Ondřej Liška, který zde informuje o svých postojích, dává argumenty pro a proti apod. V rozhovoru pro Vedlejší efekty poznamenal, že tento způsob komunikace využívá stejně jako např. emailové služby – snaží se odpovědět tak, jako by odpověděl na jakýkoli jiný email. Facebook mu poskytuje další prostor, jak politicky pracovat.

Vědoma si počtu uživatelů Facebooku a oblíbenosti tohoto globálního komunitního serveru, se zde britská tajná služba MI6 rozhodla zveřejnit náborové inzeráty. K propagaci své činnosti si založilo svůj profil na Facebooku i Velvyslanectví USA v Praze, nebo také Evropský parlament.

Facebook se rozhodl využít také svého reklamního potenciálu. Možnost prezentovat se zde mají firmy a dokonce i produkty, značky a organizace. Díky tomu, že Facebook ví, co má který uživatel rád, může daleko lépe zacílit placenou inzerci (Kasík 2008). Je možné zobrazit jinou reklamu mužům a ženám, jiným věkovým kategoriím a zaměřit se na uživatele např. podle výše vzdělání. Toho začínají někteří obchodníci využívat, neboť v tom vidí „nový způsob, jak levně oslovit cílovou skupinu, která na jiné formy reklamy příliš nereaguje“ (Malý 2009). Díky Facebooku se rozšiřují nové možnosti komunikace mezi zákazníky a značkou, navíc jde o obousměrnou komunikaci. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že převážná část uživatelů patří do nižší věkové kategorie, většinou se jedná o středoškoláky a vysokoškoláky, případně čerstvě zaměstnané absolventy, prostor pro úspěšnou propagaci se zde nachází jen pro některé produkty a firmy. Reklamu na Facebook umísťují především mobilní operátoři, pojišťovny, banky, prodejci elektroniky a cestovní agentury.

Existují zde možnosti zneužití, kdy některá data mohou být např. odcizena, nebo dokonce prodána. Některé komerční subjekty si mohou na portálu vytipovávat své klienty a pak jim rozesílat nabídky. Facebook představuje prostor, ve kterém se nachází velmi mnoho informací, které mají váhu jak pro soukromé podnikatelské subjekty, tak i pro politické strany. Je otázkou, jak sociální síť zabezpečit, aby nedocházelo k úniku důležitých a osobních informací, které by mohly být zneužity.

3.5. Bezpečnostní rizika

Uživatelé o sobě prozrazují ve virtuálním světě Facebooku mnohdy velmi mnoho, aniž by si uvědomovali, jaké důsledky to pro jejich osobní a pracovní životy může mít. Veřejně známé osobnosti s tím určitým způsobem musí počítat. Jsou zvyklé a připravené na to být veřejně vidět. Nicméně běžní uživatelé na tuto skutečnost připraveni nejsou. Není problém vysledovat, ve kterých skupinách konkrétní uživatel figuruje, co má rád a jaké názory hájí. Existují skupiny typu I love coffee, Točená kofola atd. Tyto informace se dají velmi dobře využít (zneužít) pro komerční účely. Danému uživateli pak mohou být na uvedený kontaktní mail doručovány reklamy apod.

Uživatelé se mohou stát obětí kriminálního zneužití. Ať už se jedná o zmíněné zneužití dat pro komerční účely, nebo např. o situaci, kdy si nějaký zločinec vyhlédne svou oběť a prostřednictvím informací na Facebooku o ní zjistí podrobnosti - o tom, kde bydlí, kam chodí do školy či práce, kam se večer chystá, jaké má záliby apod.

V souvislosti s nárůstem počtu uživatelů lze očekávat nárůst útoků hackerů, což potvrzují i případy posledních měsíců. V prosinci 2008 se prostřednictvím interních komunikačních mechanismů serveru Facebook šířil červ Koobface, který zavirovával počítače uživatelů (Pohl 2008). V minulosti se tento vir, v obměněné podobě, zaměřoval na krádež přihlašovacích údajů do sítě, v březnu 2009 se opět objevil a kradl hesla uložená v počítačích uživatelů v souborech cookies (Houser 2009). Navíc se objevuje mnoho spamů, jež život uživatelů obtěžují.

Alarmující je především otevřenost převážné většiny uživatelů. Často si do seznamu přátel nepřidávají jen své nejbližší, ale i kolegy z práce a osoby, s kterými mluvili např. dvakrát v životě. Tyto osoby pak ale získávají přístup do jejich osobních složek a jsou detailně informováni o tom, co daný uživatel zažil, cítí, co si o čem myslí a co právě dělá (pokud si tedy nenastaví jiná bezpečnostní opatření). Mnoho osob mění své stavy několikrát denně, a tak je možné se dozvědět, co daná osoba dělá po ránu, v poledne, večer a v noci. Aniž by si to uživatel uvědomoval, dostává se tak pod drobnohled mnoha dalších osob a jeho reálný život se prostřednictvím virtuality otevírá veřejnosti. Díky enormnímu množství aplikací třetích stran se už mnohdy ani nedá kontrolovat a mít přehled, které údaje komu byly poskytnuty. Nejnovější zpráva, která proběhla v médiích a potvrzuje tuto skutečnost, informuje, že zaměstnankyně švýcarské pojišťovny Nationale Suisse byla propuštěna poté, co bylo zjištěno, že místo odpočinku v neosvětlené místnosti z důvodu migrény trávila čas na Facebooku. Těchto příkladů je bezpočet. Je znám případ, kdy zaměstnanec odešel na nemocenskou, ale šéf z jeho profilu na Facebooku zjistil, že odjel na hory. Nejsmutnější je často opakovaný příběh z Velké Británie, kdy manžel zabil svou ženu za to, že si změnila svůj status na „svobodná“. Je nutné si uvědomit, že Facebook je „pevnou a nedílnou součástí reality“ (Čermák 2009a).

Uživatelé, kteří se zaregistrovali na Facebooku před pěti lety, kdy portál začínal, vytvořili profil v době svých studentských let a zveřejňovali zde fotografie z nejrůznějších studentských akcí apod. V současné době se stalo častou praxí, že zaměstnavatelé zjišťují informace o žadatelích práce právě na Facebooku. Pokud tam má daný uživatel fotografie a informace, které vkládal před pěti, čtyřmi lety, nemusí se mu to vyplatit. Ještě do nedávna v podstatě neexistovala možnost, aby mohli původní uživatelé svůj profil zrušit a informace, které sdíleli pouze se svými přáteli (např. z univerzity), se dostaly na veřejnost. A zde můžeme potvrdit to, co bylo zmíněno výše - podstatou internetu je, že se jedná o médium trvalé. Informace, které do digitální reality vložíme, nelze často vzít zpátky a mohou nás pronásledovat až do konce života. To se týká i Facebooku.

Z mnoha těchto důvodů Evropská komise na počátku letošního roku vydala varování před komunikačními portály typu Facebook, směřující k mladým lidem. Na její popud pak došlo 10. února 2009 k podepsání evropské dohody o zvýšení bezpečnosti nezletilých mladých lidí, kteří využívají webové portály pro vytváření sociálních sítí. Mezi sedmnácti internetovými firmami, které tuto dohodu podepsaly, byl i Facebook. Provozovatelé sociálních sítí v Evropě „uznali svou odpovědnost a určili rizika, která jejich stránky představují pro nezletilé.“ Jedná se o internetovou šikanu, grooming a rizikové chování, jako je např. odhalování osobních informací. Bylo stanoveno několik opatření, která by měla tato rizika eliminovat. Patří mezi ně vytvoření tlačítka „nahlásit zneužívání“, které by umožnilo uživatelům nahlásit nepatřičné chování jiného uživatele apod. Dále zajistit, aby výchozí nastavení profilů nezletilých osob byla soukromá, a aby soukromé profily uživatelů nebylo možné za pomoci internetových stránek nebo vyhledavačů vyhledat. Domluven byl zákaz využívání sociálních sítí osobám mladším 13 let a poté byla ještě poskytnuta záruka ze strany internetových serverů, že „možnost soukromého nastavení bude vždy viditelná a dostupná.“

4 Závěr

Facebook představuje fenomén dnešní doby. Obrovskou rychlostí se šíří do všech koutů světa a v současné době má přes 200 milionů aktivních uživatelů, z nichž až 70 % se nachází mimo Spojené státy americké, kde vznikl, což lze považovat za obrovský úspěch. Jeho cílem je učinit svět otevřenějším, spojovat přátele a umožnit jim sdílet nejrůznější informace. Facebook svůj cíl opravdu plní, ačkoli můžeme vyjádřit určité pochyby nad termínem „přátelé“. Málokterý uživatel se ve virtuální realitě obklopí pouze svými nejbližšími přáteli, často svůj okruh kontaktů rozšiřuje o známé, kolegy z práce, dovolené a o osoby, které v reálném životě pouze zdraví. Jak upozorňuje Miloš Čermák (2009a), každý může dát termínu „přátelé“ takový obsah, jaký potřebuje. Politici či herci mohou mít stovky i tisíce takovýchto „přátel“. Lze vysledovat, že okruh přátel se i u běžných uživatelů neustále rozšiřuje a neoficiálně můžeme hovořit o určité soutěživosti mezi některými uživateli o to, „kdo má více přátel na Facebooku“. S přibývajícím počtem „přátel“ se uživatel více otevírá okolnímu světu.

Uživatelé jsou často velmi otevření a zveřejňují zde velmi intimní a soukromé informace, které by jinde, např. v dotaznících, neuvedli. Mnohdy si neuvědomí, že virtuální svět se s reálným propojuje, a že informace, které o sobě poskytnou, mohou mít dříve nebo později pro jejich skutečný život nedozírné následky. Informace se navíc shromažďují na portálu, a pokud to dovedeme do důsledku, „Facebook ví, kdo jste, kde jste, s kým máte jaké vztahy, co na kdy plánujete, kde jste kdy byli a s kým, jaké knihy nebo hudba se vám líbí…“ (Kasík 2008). Tyto informace se dají mnoha způsoby zneužít, a proto by měl být každý uživatel opatrný na to, které informace o sobě poskytne. Zrušení účtu na Facebooku je obtížné a vyžaduje poměrně velké úsilí. 4. února 2009 se objevily nové podmínky užívání sociální sítě, které stanovily, že k prakticky veškerým „materiálům získává Facebook nárok na jejich používání „na stránce Facebooku nebo ve spojení s ní“, a to včetně sdílení s třetími stranami“ (Kasík 2009b). To vzbudilo velkou odezvu a kritiku ze strany uživatelů, na což Facebook po několika dnech reagoval stažením nových podmínek, s tím že je bude revidovat (Kasík 2009a).

Facebook začaly ke svým účelům používat veřejně činné osoby a komerční subjekty. Stal se také prostředkem k mobilizaci občanů. Do budoucna lze jen očekávat, že akcí typu manifestace za Národní knihovnu Kaplického bude přibývat. Na jednu stranu je dobré, že lidé mají možnost vyjádřit se k mnoha věcem a sdílet také zájem o věci veřejné, nicméně na druhou stranu je virtuální prostředí nepředvídatelné a málo kontrolovatelné. Problém by mohl vyvstat, pokud by se prostřednictvím Facebooku či jakékoli jiné sociální sítě zmobilizovala extremistická hnutí.

Jedno je nicméně jisté. Sociální sítě typu Facebook představují nový způsob komunikace mezi lidmi a umožňují svým uživatelům snáz se spojit se svými přáteli. Vytváří nové prostředí, především pro mladé lidi, které má svá vlastní pravidla a funguje na jiných principech, než dosavadní komunikační prostředky.

Srovnání vývoje počtu uživatelů sociálních sítí Facebook a My Space (březen 2008 - březen 2009

Poznámky pod čarou

Cílem této práce není popsat celou McLuhanovu teorii, zabývá se jen tezemi, které jsou pro její účely podstatné.

Více k jednotlivým charakteristikám viz: Kotrba, Š. (2004). Jaká budou „nová“ média a jací budou „noví“ lidé. Britské listy, 29. leden 2004.

Podle údajů Internet World Stats vzrostl počet uživatelů internetu od roku 2000 do 2008 o 342,2 %, přičemž největší nárůst lze pozorovat na Blízkém východě (+ 1296,2 %) a dále v Africe (+ 1100 %). Na konci března 2009 měl internet 1 596 270 108 uživatelů ( http://www.internetworldstats.com/stats.htm, 20. 4. 2009).

Autorství tohoto termínu je připisováno Timovi O’Reillymu. Více k rozdílům mezi klasickým webem a webem druhé generace viz: O’Reilly, T. (2005). What is Web 2.0, Portál O’Reilly, 30. září 2005; O’Reilly, T. (2006). Web 2.0 Compact definition: Trying Again, Portál O’Reilly, 12. říjen 2006.

Studie byla provedena mezi aktivními uživateli internetu ve věku 16-54 let. Na výzkumu se podílelo 17 000 respondentů z 29 zemí světa, včetně České republiky. Jedná se o v pořadí již třetí studii sociálních médií.

Podle statistik návštěvnosti z prosince 2008 vyplývá, že Facebook měl v tu dobu téměř dvojnásobný počet uživatelů oproti konkurenčnímu serveru MySpace (Šoltys 2009). Další studie agentury McCann, která by změnu v oblíbenosti jednotlivých sociálních sítí reflektovala, bohužel zatím nevyšla. Nárůst počtu uživatelů Facebooku viz přílohy 3,4.

Studie Wave 3. Universal McCann, Marz 2008.

Ve Spojených státech amerických znamená slovo facebook „knihu, ve které jsou fotografie a jména studentů ročníku a která pomáhá studentům se navzájem poznat“ (Oliver 2008: 62).

Na Marka Zuckerberga bylo podáno několik žalob, které ho viní z porušení autorských práv. Jeho bývalí spolužáci Divya Narendra, Cameron Winklevoss a Tyler Winklevoss jej obvinili z krádeže nápadu a porušení autorských práv. Soud zatím veškerá jejich obvinění zamítl ( http://technet.idnes.cz/jak-nejmladsi-miliardar-k-napadu-a-bohatstvi-prisel-fxd-/sw_internet.asp?c=A080314_122117_sw_internet_pka, 22. 4. 2009).

http://technet.idnes.cz/tec_technika.asp?c=A071203_152903_tec_denik_pka, 22. 4. 2009.

http://www.facebook.com/press/info.php?statistics # /press/info.php?timeline, 24. 4. 2009.

http://www.facebook.com/press/info.php?factsheet , 22. 4. 2009.

http://www.dreamlife.cz/mark-zuckerberg-facebook-mu-vynesl-miliony/article.html?id=733, 22. 4. 2009.

http://socialnisite.cz/zpravy/zuckerberg-je-na-seznamu-Forbes, 22. 4. 2009; http://www.forbes.com/lists/2008/10/billionaires08_Mark-Zuckerberg_I9UB.html, 22. 4. 2009.

http://www.forbes.com/lists/2008/10/billionaires08_Mark-Zuckerberg_I9UB.html, 22. 4. 2009; Wolf, K. (2009). Až příliš rychle rostoucí Facebook. Server o českém internetu Lupa, 1. duben 2009.

Nicméně není možné zjistit, zda uživatelé zadali své skutečné datum narození.

http://www.facebook.com/press/info.php?statistics , 22. 4. 2009.

Application Programming Interface.

http://www.facebook.com/press/info.php?statistics # /press/product.php

Počet členů jednotlivých skupin se značně liší. Například skupina Kolik Čechů je na Facebooku? má 69 194 členů a Entropa 16 462 členů. Dále například skupina ZČU má 861 členů, Katedra politologie a mezinárodních vztahů ZČU v Plzni 157 členů a skupina Koleje Borská 53 jich má 82 (data ke dni 28. 4. 2009). Tato čísla se ale každým dnem navyšují.

http://www.facebook.com/press/info.php?statistics , 22. 4. 2009.

http://www.facebook.com/press/info.php?statistics , 24. 4. 2009.

Ke dni 28. 4. 2009 měla skupina Vzdávám hold mistru Kaplickému a chci, aby v Praze stála jeho knihovna 26 673 členů ( http://www.facebook.com/group.php?gid=45563793678, 28. 4. 2009). Převážně se jedná o mladé lidi, členy se staly i známé osobnosti jako je např. bývalý ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek nebo fotograf Robert Vano. Účast na manifestaci potvrdilo na Facebooku 3156 uživatelů, možnou účast přislíbilo 3672 uživatelů

( http://www.facebook.com/s.php?sid=2572f5103a6f646e4cdf950ff032e201&init=q&sf=r&k=400000000010&n=-1&q=Jan%20Kaplicky#/event.php?eid=60078391421, 23. 4. 2009).

http://zpravy.idnes.cz/aktiviste-za-odvolani-klause-prezidenta-symbolicky-defenestrovali-11w-/domaci.asp?c=A090227_131506_domaci_nel, 24. 2. 2009.

http://www.facebook.com/s.php?sid=2572f5103a6f646e4cdf950ff032e201&init=q&sf=r&k =

400000000010&n=-1&q=Jan%20Kaplicky#/barackobama?v=wall&viewas=1365997356, 28. 4. 2009.

Více viz článek: Sullivan, A. (2008). Barack Obama is master of the new Facebook politics. Times Online, 25. květen 2008.

http://www.europarl.europa.eu/news/public/story_page/039-48545-040-02-07-906-20090205STO48542-2009-09-02-2009/default_cs.htm, 25. 4. 2009.

http://www.msmt.cz/ministerstvo/ct-24-vedlejsi-efekty, 24. 4. 2009.

http://www.lidovky.cz/mi6-hleda-agenty-na-facebooku-d1s-/ln_zahranici.asp?c=A080929_115820_ln_zahranici_mtr, 25. 4. 2009.

http://czech.prague.usembassy.gov/ambasada_spustila_svou_stranku_na_facebooku.html, 25. 4. 2009.

http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/167575-evropsky-parlament-si-zalozil-profily-na-facebooku-a-myspace.html, 28. 4. 2009

Známé osobnosti si často vedle veřejného profilu, který je přístupný všem uživatelům, vytváří ještě osobní profil. I přesto by si měli dát pozor na to, co za informace na osobním profilu poskytují, neboť i prostřednictvím něho se mohou některé intimní informace, sdělené pouze v rámci sdílených přátel, dostat na veřejnost. Příkladem může být fotografie uruguayské ministryně Daisy Tourneové, která měla na své soukromé stránce fotku ze sprchy, a která se brzy poté objevila na internetu a způsobila rozruch ( http://www.novinky.cz/koktejl/158910-uruguayska-ministryne-si-dala-na-facebook-fotku-ze-sprchy.html, 24. 4. 2009).

Více ke konkrétním spamům, s kterými se sociální sítě, jako je Facebook, potýkají viz:Kreuziger, P.; Cringely, R. X. (2009). Facebook, MySpace a další sociální patologie. PC World, 28. únor 2009.

http://www.novinky.cz/internet-a-pc/167440-zenu-vyhodili-z-prace-protoze-nemocenskou-travila-na-facebooku.html, 27. 4. 2009.

http://www.magazin.cz/lifestyle/3314-facebook-neni-tak-dokonaly?SID, 25. 4. 2009.

http://ec.europa.eu/ceskarepublika/press/press_releases/09232_cs.htm, 25. 4. 2009.

http://ec.europa.eu/ceskarepublika/press/press_releases/09232_cs.htm, 25. 4. 2009.

Přílohy k článku k nahlédnutí v galerii: http://www.e-polis.cz/galerie/27-nova-media-pripadova-studie-facebook.html

Použitá literatura

Publikace a články

• Bednář, V. (2005). Jak dnes fungují sociální sítě? Server o českém internetu Lupa, 11. srpen 2005 ( http://www.lupa.cz/clanky/jak-dnes-funguji-socialni-site, 20. 4. 2009).
• Beránek, J. (2009). Krize sebrala zakladateli Facebook titul nejmladšího miliardáře. Zpravodajský portál Hospodářských novin, 13. březen 2009 ( http://ekonomika.ihned.cz/c1-35685570-krize-sebrala-zuckerbergovi-titul, 22. 4. 2009).
• Čermák, M. (2009a). Proč mít rád Facebook a proč se ho bát. Lidové noviny, 9.  únor 2009.
• Čermák, M. (2009b). Proč nemanifestuji na Facebooku? Portál Extra, blog http://extra.cz/blog/2009/01/proc-nemanifestuji-na-facebooku.html , 23. 4. 2009).
• Čermák, M. (2008). Jsou „tam“ na facebooku i jinde. Prostě na webu. Proč je nikdo nechce? Portál Extra, blog ( http://extra.cz/blog/2008/11/jsou-tam-na-facebooku-i-jinde-prost-na.html , 23. 4. 2009).
• Handl, J. (2008). Sociální sítě, to není jenom Facebook. Server o českém internetu Lupa, 31. březen 2008 ( http://www.lupa.cz/clanky/socialni-site-to-neni-jenom-facebook/, 20. 4. 2009).
• Hazdra, A. (2008). Nová média: Část první – Obsah. Portál Inovace, 6. listopad 2008 ( http://www.inovace.cz/for-business/inovace-v-oborech/clanek/nova-media--cast-prvni----obsah, 20. 4. 2009).
• Houser, P. (2009). Další rána pro Facebook: návrat červa Koobface. Security World, 4. březen 2009 ( http://securityworld.cz/securityworld/Dalsi-rana-pro-Facebook-navrat-cerva-Koobface-1465, 24. 4. 2009).
• Kasík, P. (2009a). Facebook se zalekl negativních ohlasů – nové podmínky poslal k ledu. Technet, 18. únor 2009 ( http://technet.idnes.cz/tec_technika.asp?c=A090218_103348_tec_denik_pka, 25. 4. 2009).
• Kasík, P. (2009b). Facebook změnil podmínky: Končíte u nás? Vaše data si necháme dál. Je to běžná praxe. Technet, 17. únor 2009 ( http://technet.idnes.cz/facebook-zmenil-podminky-koncite-u-nas-vase-data-si-nechame-dal-je-to-bezna-praxe-g0c-/sw_internet.asp?c=A090217_110148_tec_denik_pka, 25. 4. 2009).
• Kasík, P. (2008). Jak nejmladší miliardář k nápadu a bohatství přišel. Technet,18. březen 2008 ( http://technet.idnes.cz/jak-nejmladsi-miliardar-k-napadu-a-bohatstvi-prisel-fxd-/sw_internet.asp?c=A080314_122117_sw_internet_pka, 22. 4. 2009).
• Komárek, M. (2004). Marshall McLuhan. Reflex 50/2004, 16. prosinec 2004( http://www.reflex.cz/Clanek18175.html, 20. 4. 2009).
• Kotrba, Š. (2004). Jaká budou „nová“ média a jací budou „noví“ lidé. Britské listy, 29. leden 2004 ( http://blisty.cz/art/16745.html, 20. 4. 2009).
• Kreuziger, P.; Cringely, R. X. (2009). Facebook, MySpace a další sociální patologie. PC World, 28. únor 2009 ( http://pcworld.cz/internet/Facebook-MySpace-a-dalsi-socialni-patologie-6770, 25. 4. 2009).
• Lorica, B. (2009). Active Facebook Users by Country. O’Reilly Radar, 19. duben 2009 ( http://radar.oreilly.com.cn/user/ben_lorica, 24. 4. 2009).
• Malý, O. (2009). Facebook přitahuje reklamu. Lidové noviny, 20. duben 2009.
• Meyrowitz, J. (2006). Všude a nikde. Vliv elektronických médií na sociální chování. Praha: Karolinum.
• Oliver, D. (2008). Internet. Pět set rad, tipů a technik. Praha: Slovart, s. r. o.
• O’Reilly, T. (2006). Web 2.0 Compact definition: Trying Again, Portál O’Reilly,12. říjen 2006 ( http://radar.oreilly.com/archives/2006/12/web-20-compact.html, 20. 2. 2009).
• O’Reilly, T. (2005). What is Web 2.0, Portál O’Reilly, 30. září 2005 ( http://www.oreillynet.com/pub/a/oreilly/tim/news/2005/09/30/what-is-web-20.html, 20. 4. 2009).
• Pavlíček, A. (20007). Nová média a web 2.0. Praha: VŠE, Fakulta informatiky a statistiky.
• Piroch, J. (2009). V Praze se bude demonstrovat za Národní knihovnu. Deník.cz http://www.denik.cz/z_domova/praha_demonstrace_knihovna20090204.html, 23. 4. 2009).
• Pohl, O. (2008). Uživatele Facebooku ohrožuje červ Koobface. Lidovky.cz, 17. prosinec 2008 ( http://www.lidovky.cz/uzivatele-facebooku-ohrozuje-cerv-koobface-fem-/ln-svet-techniky.asp?c=A081217_150537_ln-svet-techniky_poh, 24. 4. 2009).
• Sullivan, A. (2008). Barack Obama is master of the new Facebook politics. Times Online, 25. květen 2008 ( http://www.timesonline.co.uk/tol/comment/columnists/andrew_sullivan/article3997523.ece, 25. 4. 2009).
• Šoltys, A. (2009). Facebook má dvakrát více návštěvníků než MySpace. PCWorld, 26. leden 2009 ( http://pcworld.cz/novinky/facebook-ma-dvakrat-vice-navstevniku-nez-myspace-6523, 22. 4. 2009).
• Wolf, K. (2009). Až příliš rychle rostoucí Facebook. Server o českém internetu Lupa, 1. duben 2009 ( http://www.lupa.cz/clanky/az-prilis-rychle-rostouci-facebook, 22. 4. 2009).

Prameny

• Wave 3 (2008). Universal McCann, Marz 2008 ( http://www.universalmccann.com/Assets/2413%20-%20Wave%203%20complete%20document%20AW%203_20080418124523.pdf, 20. 4. 2009).

Elektronické zdroje

• Dreamlife (www.dreamlife.cz)
• Evropská komise ( http://ec.europa.eu )
• Evropský parlament ( http://www.europarl.europa.eu )
• Forbes (www.forbes.com)
• Internet World Stats ( http://www.internetworldstats.com )
• Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ( http://msmt.cz )
• Novinky.cz ( http://novinky.cz )
• Sociální sítě ( http://socialnisite.cz )
• Swik - A Sourcelabs Project ( http://swik.net )
• TechCrunch ( http://www.techcrunch.com )
• Technet ( http://technet.idnes.cz )
• Velvyslanectví Spojených států amerických – Praha ( http://czech.prague.usembassy.gov )

Autor: Mgr. Martina Nováková

[Nahoru ↑]

Přidat komentář

Další články autora

Congress as an institution that encourages parochialism on the part of its members

Slovenská republika - Analýza parlamentních voleb 1998

Haiti-failed state?

Další články z rubriky

Vliv sociálních sítí na americké prezidentské volby 2012

Chomsky, Propaganda, Media, and War

Vietnam, the First Television War

Vložit komentář