Nobelova cena za mír z pohledu anglicky píšících médií

 17. listopad 2010  Bc. Adam Jelínek   komentáře

Drazí čtenáři, udělení Nobelovy ceny čínskému disidentovi Liu Xiabo vyvolalo v anglicky píšících médiích mnoho zajímavých otázek a komentářů. V mém příspěvku se vám tedy pokusím ty nejzajímavější přiblížit.

Nobelova cena za mír z pohledu anglicky píšících médiíNobelova cena za mír z pohledu anglicky píšících médií

Drazí čtenáři, udělení Nobelovy ceny čínskému disidentovi Liu Xiabo vyvolalo v anglicky píšících médiích mnoho zajímavých otázek a komentářů. V mém příspěvku se vám tedy pokusím ty nejzajímavější přiblížit.

Pouze sedm frází, neboli 244 čínských znaků, stačí k tomu, aby si novinář zadělal na problémy. V Číně oněch sedm frází znamenalo 11 let vezení pro Liu Xiaba, laureáta Nobelovy ceny za mír. Liu Xiabo ovšem není jediný. V roce 1960 si albánský básník Musine Kokalari vysloužil 20 let a stal se nepřítelem lidu. Vietnamský básník Nguyen Chi Thien strávil ve vězení téměř 27 let za jeho politicky nekorektní poezii. A těchto případů je mnohem více, některé končí i rozsudkem smrti. Píše Guardian. [1]

Magazín Time píše o reakci čínských občanů. Většina Číňanů neví, kdo Liu Xiabo je a proč byl vlastně honorován Nobelovou cenou. Vláda uvalila na celou záležitost informační embargo. Na čínském internetu jsou fráze jako Nobelova cena, Liu Xia či Charta 08 blokovány. Samotné vyjádření čínské vlády bylo zpočátku velmi stručné: „Ocenění Liu Xiaba je rouhání“. Samozřejmostí je také zvýšení tlaku na čínské disidenty a posílení cenzury médií. Což vyvolává otázku, zdali udělení ceny, které mělo mimo jiné zatlačit na demokratizaci čínských médií, nedosáhlo pravého opaku v podobě zvýšených represí a cenzury.[2]

Times of India píší o kampani proti výboru pro udělení Nobelovy ceny (Nobel committee), kterou zahájila čínská vláda. Cílem kampaně je dosažení omluvy celému čínskému národu ze strany výboru. Výbor, který sídlí v Oslu, byl obviněn ze záměrného provokování nepokojů uvnitř Číny. Jedním z hlavních čínských argumentů je fakt, že udělení ceny bylo sice uznáno „západem“, ale nikdo se neptal „východu“, který je tvořen z velké části čínskými občany.[3]

O čínské reakci také píší New York Times. Čína udělení ceny neakceptovala a varovala všechny státy, které se rozhodly cenu uznat, že ponesou následky. Podle čelních čínských představitelů je cena jedním z nástrojů západu, jak ovlivňovat politický proces uvnitř Číny. Liu Xiabo byl v Číně řádně odsouzen, a je tedy kriminálník, který si nezaslouží ocenění takového významu, tvrdí Číňané. Nobelova cena již není cenou míru, zní z Číny.[4]

V New York Times se také objevil zajímavý článek, který se snaží o druhý úhel pohledu. Čína již třicet let prochází pomalým procesem demokratické transformace. Z 800 milionů Číňanů, kteří žili v absolutní chudobě, dnes žije v chudobě „pouze“ 200 milionů. Mnohým Číňanům je navíc dovoleno studovat na západních univerzitách. Problém vychází ovšem ze západní neschopnosti pochopit procesy uvnitř Číny. Čína se nesnaží o rapidní demokratizaci, ba naopak - zvolila cestu velmi pozvolného rozvíjení lidských svobod. Udělení Nobelovy ceny za mír člověku, který se snaží prosazovat západní chápání demokracie v čínském prostředí, by nemuselo být tím nejlepším tahem. Naopak může posunout čínskou pozvolně probíhající transformaci k demokracii o několik let nazpět.[5]

Udělení Nobelovy ceny Liu Xiabovi poukázalo na mnoho zajímavých faktů. Je opravdu tato cena nástrojem západu a je postavena na západním myšlení? Bylo udělení ceny čínskému disidentovi tím správným krokem k podpoře demokratizace Číny, nebo naopak způsobí, že se čínský režim uzavře více do sebe? A v neposlední řadě: Jaký čeká osud Liu Xiaba?  

Zdroje:

Rozšiřující, doplňující a zajímavé články:

Odpovědný redaktor: Bc. Martin Fedina

Odpovědná korektorka: Bc. Hanka Stýblová

Titulní obrázek převzat z: http://www.afriscoop.net/journal/IMG/arton793.jpg


[1] Botsford, Fraser, Marian: (2010). Fighting the global assault on freedom of expression. Guardian 15.10.2010. Dostupné na: http://www.guardian.co.uk/commentisfree/libertycentral/2010/nov/15/pen-day-of-the-imprisoned-writer, 13.11.2010

[2] Ramzy, Austin: (2010). In China, News About Nobel Winner Liu Xiaobo Is Scarce. TIME 11.10.2010. Dostupné na: http://www.time.com/time/world/article/0,8599,2024755,00.html, 13.11.2010

[3] Times of India staff: (2010). Chinese media seeks apology over Nobel Peace Prize to Liu Xiaobo. The Times of India 18.10.2010. Dostupné na: http://timesofindia.indiatimes.com/world/pakistan/Chinese-media-seeks-apology-over-Nobel-Peace-Prize-to-Liu-Xiaobo/articleshow/6767711.cms, 13.11.2010.

[4] Wines, Michael: (2010). China Assails Nobel Peace Prize as ‘Card’ of West. The New York Times 5.11.2010. Dostupné na: http://www.nytimes.com/2010/11/06/world/asia/06nobel.html?_r=1&ref=liu_xiaobo, 13.11.2010.

[5] Mahbubani, Kishore: (2010). Counterpoint: An Ignoble Nobel. The New York Times 11.11.2010. Dostupné na: http://www.nytimes.com/2010/11/12/opinion/12iht-edmahbubani.html?ref=liu_xiaobo, 13.11.2010.

Jak citovat tento text?

Jelínek, Adam. Nobelova cena za mír z pohledu anglicky píšících médií [online]. E-polis.cz, 17. listopad 2010. [cit. 2024-10-10]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/nobelova-cena-za-mir-z-pohledu-anglicky-pisicich-medii.html>. ISSN 1801-1438.

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 3 hvězdiček / Hodnoceno: 1x


Přidat komentář

Vložit komentář

Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!