Nobelova cena míru udělená čínskému disidentovi očima německého tisku
10. listopad 2010 Ondřej Hájek komentářeUdělení Nobelovy ceny míru disidentovi Liu Xiabo vyvolalo u čínské vlády značnou nevoli. Německy psaný tisk se mimo jiné pokusil popsat rozhořčení, které tato událost v Číně způsobila. V následujícím textu je pozornost věnována zejména tomuto tématu, popsány jsou nicméně i aktivity samotného Liu Xiabo a jeho obraz v zahraničí.
Udělení Nobelovy ceny míru disidentovi Liu Xiabo vyvolalo u čínské vlády značnou nevoli. Německy psaný tisk se mimo jiné pokusil popsat rozhořčení, které tato událost v Číně způsobila. V následujícím textu je pozornost věnována zejména tomuto tématu, popsány jsou nicméně i aktivity samotného Liu Xiabo a jeho obraz v zahraničí.
Süddeutsche Zeitung píše o tom, že komise pro udělování Nobelových cen se nesklonila před tlakem ze strany Číny a navzdory různým varováním udělila Nobelovu cenu míru čínskému disidentovi Liu Xiabo. Výbor ocenil jeho „dlouhý a nenásilný boj za základní lidská práva v Číně“, kde „je právo na svobodu jednoznačně omezováno“. Když byl zatčen, stal se symbolem angažovanosti za lidská práva a svobodu. To ovšem čínskou vládu pobouřilo a její reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Peking prohlásil, že oceněním „kriminálníka“ se výbor prohřešil proti svým principům. Tvrdí, že „Liu Xiabo byl shledán justicí vinným za porušování čínských zákonů a byl odsouzen k odnětí svobody“, přičemž „Nobelova cena je udělována těm, kteří usilují o etnickou harmonii, mezinárodní přátelství a odzbrojování“. Toto ocenění však jen poškodí vztahy mezi Čínou a Norskem1.
Berliner Zeitung informuje, že bojovnice za občanská práva Liu Xia zpravila svého muže Liu Xiabo o Nobelově ceně a byla zatčena. Udělení Nobelovy ceny míru tomuto disidentovi způsobilo čínské vládě velké mrzutosti. „Nechce, aby se o tom dozvěděli lidé“, řekl obhájce lidských práv Teng Biao. Čínská média toto ocenění sotva zmínila a tamní noviny Huanqiu Shibao ho označily za bezmála arogantní projev západní ideologie2.
Focus píše, že Čína ostře kritizovala Spojené státy kvůli udělení Nobelovy ceny míru čínskému disidentovi Liu Xiabo. Šéf generálního štábu lidové osvobozenecké armády Chen Bingde při setkání s německým spolkovým ministrem obrany Karlem-Theodorem zu Guttenbergem v Pekingu předhazoval Spojeným státům nátlak norské vlády na členy komise pro udělování Nobelových cen. „Když je člověk proti americké vládě, je definován jako terorista. Když je někdo proti čínské vládě, pak je to nositel ceny,“ prohlásil Chen Bingde. Guttenberg reagoval klidně a ohodnotil ostrá slova jako novou čínskou otevřenost v otázce lidských práv. „Dobrá zpráva je, že se otevřeně – také vůči médiím – mluvilo o ocenění za lidská práva,“ řekl Guttenberg po rozhovoru. Zároveň prohlásil: „Je to vesměs krok kupředu.“ Guttenberg se domnívá, že dialog o lidských právech musí být veden „konečně také v duchu otevřenosti“3.
Frankfurter Allgemine Zeitung přinesl článek s názvem „Čínský Havel“. Píše se v něm, že se dřívější občanský aktivista a bývalý český prezident Václav Havel silně zasazoval o to, aby byla Nobelova cena míru udělena právě čínskému disidentovi Liu Xiaobo. Rozhodnutí z Osla lze chápat jako jednoznačnou obhajobu svobody smýšlení v zemi, která si jí nepřeje. Liu Xiabo je mezi čínskými disidenty považován za vyčnívající a výjimečnou osobnost. Sotva lze nalézt někoho jiného, kdo tak dlouho a vytrvale usiluje o politické reformy, demokratizaci, zavedení právního státu a respektování občanských práv v Číně jako tento 54letý bývalý univerzitní docent a dřívější prezident nezávislého čínského PEN-centra. Když byl v prosinci 2008 zatčen, počet jeho příznivců v Číně výrazně stoupl. „Chartu 08“, kterou spoluvytvářel a kvůli níž byl tenkrát zatčen, podepsalo více než 10 000 lidí. V této chartě je mimo jiné požadováno ukončení mocenského monopolu vládnoucí komunistické strany a dodržování lidských práv. Liu Xiabo byl odsouzen k 11 letům vězení kvůli „podněcování ke svržení státní moci“. Politické vedení v Pekingu vidí v jeho osobě možného „čínského Havla“ a obává se, že by „Charta 08“ mohla po vzoru československé Charty 77 najít mezi obyvatelstvem hodně příznivců. Dřívější československý lidsko-právní aktivista Václav Havel napsal ve svém článku pro noviny „Internatinal Herald Tribune“, ve kterém volal právě po udělení Nobelovy ceny míru Liu Xiabo, že se „Chartě 08“ podařilo dosáhnout mezi jednotlivými čínskými skupinami dříve neexistujícího spojení4.
Zeit přispěchal s článkem, kde je představen nositel Nobelovy ceny za mír. Píše se v něm, že publicista a literární vědec Liu Xiabo není žádným radikálním kritikem čínského režimu, požaduje pomalé reformy a jeho vzorem je Bonhoeffer. Zatímco celý svět slavil, že mu byla udělena Nobelova cena za mír, on seděl ve vězeňské cele o velikosti zhruba 30 čtverečních metrů. Liu je po Carlu von Ossietzkym druhým nositelem Nobelovy ceny, který byl vyznamenán, když seděl ve vězení. Liu Xiabo je považován za stavitele mostů mezi odlišnými sociálními skupinami v Číně, byl ovšem kritizován některými čínskými opozičníky v zahraničí. Ti mu vyčítali, že je ochoten činit kompromisy vůči komunistické moci a nepodpořil stoupence v Číně zakázaného hnutí Falun-Gong5.
Domnívám se, že německý tisk přinesl k danému tématu poměrně zajímavé články, které čtenáři mohou pomoci utvořit si obrázek o reakci Pekingu na udělení Nobelovy ceny míru čínskému disidentovi. V budoucnu snad uvidíme, jak se bude nadále vyvíjet situace kolem nositele tohoto ocenění Liu Xiabo.
Seznam zdrojů:
1) Süddeutche Zeitung: (2010). Friedensnobelpreis für Liu Xiaobo - Peking empört. Süddeutsche Zeitung 8.10.2010, dostupné na: http://www.sueddeutsche.de/politik/nobelpreise-friedensnobelpreis-geht-an-1.1009687, 5.11.2010.
2) Bartsch, Bernhard: (2010). Empfang im Gefängnis. Berliner Zeitung 11.10.2010, dostupné na: http://www.berlinonline.de/berliner-zeitung/archiv/.bin/dump.fcgi/2010/1011/politik/0026/index.html, 5.11.2010.
3) Focus: (2010). Verteidigung: China attackiert USA wegen Friedensnobelpreis. Focus 3.11.2010, dostupné na: http://www.focus.de/politik/ausland/verteidigung-china-attackiert-usa-wegen-friedensnobelpreis_aid_568388.html, 5.11.2010.
4) Fähnders, Till: (2010). Ein „chinesischer Havel“. Frankfurter Allgemeine Zeitung 8.10.2010, dostupné na: http://www.faz.net/s/Rub594835B672714A1DB1A121534F010EE1/Doc~E3CFE761B9B2A4257814A357E466D0812~ATpl~Ecommon~Scontent.html, 5.11.2010.
5) Kupfer, Kristin: (2010). Liu Xiaobo – Intellektueller, Vermittler, Häftling. Zeit 8.10.2010, dostupné na: http://www.zeit.de/politik/2010-10/portrait-liu-xiaobo, 5.11.2010.
Internetové zdroje:
- Bartsch, Bernhard: (2010). Empfang im Gefängnis. Berliner Zeitung 11.10.2010, dostupné na: http://www.berlinonline.de/berliner-zeitung/archiv/.bin/dump.fcgi/2010/1011/politik/0026/index.html
- Fähnders, Till: (2010). Ein „chinesischer Havel“. Frankfurter Allgemeine Zeitung 8.10.2010, dostupné na: http://www.faz.net/s/Rub594835B672714A1DB1A121534F010EE1/Doc~E3CFE761B9B2A4257814A357E466D0812~ATpl~Ecommon~Scontent.html
- Focus: (2010). Verteidigung: China attackiert USA wegen Friedensnobelpreis. Focus 3.11.2010, dostupné na: http://www.focus.de/politik/ausland/verteidigung-china-attackiert-usa-wegen-friedensnobelpreis_aid_568388.html
- Kupfer, Kristin: (2010). Liu Xiaobo – Intellektueller, Vermittler, Häftling. Zeit 8.10.2010, dostupné na: http://www.zeit.de/politik/2010-10/portrait-liu-xiaobo
- Süddeutche Zeitung: (2010). Friedensnobelpreis für Liu Xiaobo - Peking empört. Süddeutsche Zeitung 8.10.2010, dostupné na: http://www.sueddeutsche.de/politik/nobelpreise-friedensnobelpreis-geht-an-1.1009687
Odpovědný redaktor: Bc. Martin Fedina
Odpovědná korektorka: Jana Nováková
Titulní obrázek převzat z: http://www.afriscoop.net/journal/IMG/arton793.jpg
Jak citovat tento text?
Hájek, Ondřej. Nobelova cena míru udělená čínskému disidentovi očima německého tisku [online]. E-polis.cz, 10. listopad 2010. [cit. 2025-02-18]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/nobelova-cena-miru-udelena-cinskemu-disidentovi-ocima-nemeckeho-tisku.html>. ISSN 1801-1438.
[Nahoru ↑]
Vložit komentář
FM
pátek, 12. listopad 201022:27
Přijde mi úsměvné, že v Evropě se o tom psalo a hovořilo úplně všude, zatímco drtivé většině Číňanů je to úplně šumák. Tady srovnání s Havlem neobstojí. Číňané mají narozdíl od našich tehdejších komunistů relativně velmi efektivní meritokratickou byrokracii, která je schopná zlepšovat materiální podmínky země a lidí. Demokracie by tohle dost možná zničila.
Napsal: FM [Odpovědět]