Nepokoje v Tibetu a volby v Tchajwanu

První stránky čínských novin plní zprávy z Tibetu. Stejně tak jsou reportáže z Tibetu „otvírákem“ zpravodajských relací státní televize. O této západočínské provincii, která si 10. března připomněla devětačtyřicáté výročí krvavě potlačeného povstání Tibeťanů proti čínské armádě, se nyní v Říši středu mluví více než kdy předtím. Stejně emotivně jako na Západě, jen obsah rozprav je poněkud jiný.

Nepokoje v Tibetu a volby v Tchajwanu

První stránky čínských novin plní zprávy z Tibetu. Stejně tak jsou reportáže z Tibetu „otvírákem“ zpravodajských relací státní televize. O této západočínské provincii, která si 10. března připomněla devětačtyřicáté výročí krvavě potlačeného povstání Tibeťanů proti čínské armádě, se nyní v Říši středu mluví více než kdy předtím. Stejně emotivně jako na Západě, jen obsah rozprav je poněkud jiný.

„Ti lidé jsou kriminálníci. Napadali na ulicích bezdůvodně civilisty, ničili všechno kolem,“ zapáleně pronáší šestadvacetiletý muž z centrální Číny, který žije už několik let v Pekingu, a dodává: „výtržnosti páchali hlavně mniši v chrámech na základě plánu provokací, za kterým stojí dalajlámova klika.“ Podobný názor má většina Číňanů, neboť informace z jiného úhlu pohledu se k jejich uším nedostanou. To si oficiální místa pohlídala, když minulý týden vyhostila z Tibetu zahraniční novináře.

První tři dny nepokojů ve Lhase vláda úzkostlivě celou událost tajila a doufala, že se ji podaří ututlat, zatímco články a fotografie z Tibetu plnily první stránky zahraničních novin. Nakonec ale musela připustit, že oblast stíhají největší nepokoje za posledních bezmála padesát let. Obyvatelům servíruje zprávy, ve kterých líčí demonstrující Tibeťany jako kriminální živly.

„Gangsteři se scházeli v ulicích, vykřikovali separatistická hesla, napadali kolemjdoucí, rabovali a vypalovali domy. Zločinci útočili na obchody, školy, nemocnice, banky, elektrická a komunikační zařízení a sdělovací prostředky,“ popisuje ředitel jedné ze škol ve Lhase Nyima Tsering, který se stal vděčným respondentem pro mikrofony a televizní kamery. „Tito gangsteři se chovali jako blázni, zaútočili na budovu a učebny naší školy, vážně ohrozili bezpečnost studentů a učitelů a také majetek školy. Po incidentu jsme vyčíslili materiální škodu na 1. [4] milionu jüanů a naši žáci utrpěli psychický šok,“ emotivně líčí situaci ředitel.

Číňané se ve valné většině spokojili s oficiální verzí o průběhu celé události, která jen prohlubuje averze místních vůči etnickým Tibeťanům a Dalajlámovi. Ten je označován (a Číňanům prezentován) za strůjce nepokojů a organizátora plánů na odtržení Tibetu. Potvrzují to i slova postarší ženy: „Za násilím stojí Dalajlámova klika, která spolupracuje s čínskými a zahraničními živly. Jejich cílem je poškodit Čínu před olympijskými hrami. Ale to se jim nepodaří.“

Nepokoje v Tibetu zastínily další událost, která se v posledních dnech stala ve východní Asii – prezidentské volby na Tchajwanu. Přestože byly událostmi v Tibetu jednoznačně ovlivněny, čínská média o nich referovala jen okrajově. Obyvatelé na čínské pevnině o nich vědí minimum, stejně jako o dalších politických a ekonomických procesech na ostrově. „Tchajwan je integrální součástí Číny, která odmítá jakékoli snahy o odtržení,“ shodují se všichni oslovení.

Ivana Gášková

Autorka pracuje v Číně jako novinářka

Autor: Mgr. Ivana Gášková

Studentka magisterského oboru Politologie na Fakultě filosofické ZČU, orientuje se na problematiku nedemokratických režimů a přechodů k demokracii v Latinské Americe.

[Nahoru ↑]

Přidat komentář

Další články autora

Hitem vědců se stala práce v Číně

Cenzura čeká i na uživatele mobilů

Rodinné právo po čínsku: dítě patří vždycky otci

Další články z rubriky

Pracovní migrace do zemí Perského zálivu

Problematika ekonomického rozvoje národů SVE (2)

Problematika ekonomického rozvoje národů SVE (1)

Vložit komentář