[1] http://www.e-polis.cz/view.php?id=120&catid=9
[2] Zahraničně-politická koncepce některých států byla v popisovaném období právě výrazně ovlivňována merkantilistickými tendencemi.
[3] Pro ilustraci je možné uvést např. Zákon o povzbuzení a řízení obchodu (1650) a Plavební zákon (1651). Plavební zákon byl typickou ukázkou merkantilistických tendencí – povzbuzoval anglickou námořní dopravu a rybolov, ale hlavně byl namířen proti nizozemské konkurenci (Balík: 2005, 176).
[4] Podobné názory v jeho době např. zastával i Josiah Child, v 18. století třeba James Steuart, který přišel s dělením zisku na pozitivní (pro nikoho neznamená ztrátu) a relativní (pro někoho může znamenat ztrátu) ( http://skas.law.muni.cz/materialy/dejiny_ekonomickych_teorii.doc+vliv+merkantilismu+na+politiku+st%C3%A1tu&hl=cs&ct=clnk&cd=3&gl=cz ).
[5] O kritice Adama Smithe jako jednoho z nejvýznamnějších představitelů klasické politické ekonomie se v krátkosti zmíním ještě později.
[6] Status mocnosti ztratila kromě Švédska také Nizozemí a finančně velmi zadlužené Španělsko, které se špatnou válečnou strategii samo odsunulo na mocenský okraj.
[7] Francie uzavírala mezi svými vazaly a spojenci celní unie a naopak na ostatní zboží z jiných zemí uvalovala vysoké celní tarify na zboží, což bylo namířeno zejména proti Anglii a vyplývalo to z francouzsko-britského soupeření v 17. a na sklonku 18. a 19. století. (Duby: 448-449).
[8] http://www.freshmagazine.cz/clanek-99-colbert-8211-vic-nez-napoleon.
[9] Ve Francii shromažďovaly peníze daňoví pachtýři, vykonávali dohled na královskými monopoly a peníze vládě půjčovaly s vysokými úroky. Charakteristickým znakem francouzského systému byla jednoznační korupce.
[10] http://www.kap.zcu.cz/opory/studijni_texty/kniha_stat_prostor/kap-Sedivy.doc.
[11] Dnes tyto „názory rozvíjí hypotéza „demokratického míru“ – empirickým studiem historie doložená teze, že liberálně demokratické státy spolu neválčí (Doyle 1994, 105-107). Zatímco liberální a demokratické republiky mají být ze své podstaty mírumilovné“ (tamtéž).
[12] Protekcionismus se používá pro označení politické linie vlády, kdy dochází ke zvyšování cen nebo snižování možnosti dovozu výrobků, čímž se snaží ochránit domácí produkci (Krieger: 2000, 683).
[13] http://www.e-polis.cz/view.php?id=147&catid=25.
Wagnerová, Gabriela. Merkantilismus a jeho vliv na vývoj státu a vedení války [online]. E-polis.cz, 21. březen 2008. [cit. 2023-06-02]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/merkantilismus-a-jeho-vliv-na-vyvoj-statu-a-vedeni-valky.html>. ISSN 1801-1438.
[Nahoru ↑]
Hodnocení: 4.14 hvězdiček / Hodnoceno: 7x
Jen bych si dovolil poznamenat, že finanční problémy monarchie hrály jako spoušť Velké revoluce jen malou roli. Podle nejnovějších výzkumů byly finanční obtíže fr. koruny za velmi dobře zvládnutelné - k jistému zlepšení situace došlo za Turgota a Neckera. Oba však naráželi na vnitřní opozici, kterou představovali především generální výběrčí daní... Jinak hezké
Napsal: Chytrá horákyně [Odpovědět]
Samozřejmě ve své době naprosto progresivní a ojedinělý přístup řízení ekonomiky , ale velmi protekcionářský a proexportní . Jinak jsem samozřejmě ochoten diskutovat s tvůrcem této práce .Pavel Rybák .
Napsal: gino [Odpovědět]
E-polis.cz hledá autory!
[28. leden 2019]
Časopis hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na emailovou adresu: reda…