Krátká úvaha o environmentalismu

 27. říjen 2003  Bc. Jan Potůček   komentáře

Environmentalismus jako politická teorie se etablovala počátkem 60. let minulého století. Jedná se o marginální politickou ideologii, jejíž program je zaměřen na ekologii, tedy ochranu životního prostředí, které je devastováno současným Západním životním trendem blahobytu a nadbytku.

Krátká úvaha o environmentalismuKrátká úvaha o environmentalismu

Environmentalismus jako politická teorie se etablovala počátkem 60. let minulého století. Jedná se o marginální politickou ideologii, jejíž program je zaměřen na ekologii, tedy ochranu životního prostředí, které je devastováno současným Západním životním trendem blahobytu a nadbytku. V 60. letech se mnozí autoři začali věnovat problematice životního prostředí a poukazovali na nevyhnutelnost populační exploze, mezi nimi především ekolog Paul Ehrlich ve své knize The Population Bomb (1968) (Rosůlek 2002; s. 163). Někteří autoři hledají východisko v syntéze ekologie a východních náboženství (A. Naess, G. Snyder). Ekologie se tak dostává do širšího podvědomí lidí a stává se viditelným a často diskutovaným problémem. Objevují se ekologické nátlakové skupiny, jako Greenpeace, Earth First!, Friends of the Earth a v průběhu 80. let vnikají v mnoha evropských zemích strany zelených a s nezanedbatelným úspěchem se prosazují ve vládách (Rosůlek 2002; s. 164). Nejznámějšími představiteli environmentalismu jsou bezesporu manželé Meadowsovi, kteří již v 70. letech varovali před lidskou expanzí a „vykořisťováním“ přírody ve své knize Meze růstu (1972), a na ní navazující knihou Překročení mezí (1995), ve které naznačili, že lidstvo již meze rozvoje a růstu překročilo, nebo se k tomu bezprostředně blíží.

Environmentalismus má stejně jako jiné ideologie mnohé nevýhody i výhody. Zde bych rád poukázal na to, jaké má tato ideologie přednosti a jaké jsou její mezery. Na prahu 21. století je velmi důležité si uvědomit environmentální hodnoty, protože jsme dospěli do doby, kdy je toto téma velmi aktuální. Environmentalismus se objevil doslova na poslední chvíli, tedy v době, kdy již bylo patrné nešetrné zacházení s ekosystémem a my bychom se nyní měli vyvarovat chyb předešlých generací a společně hledat východiska z již nastalé situace. Že environmentalismus není nezanedbatelná ideologie je vidět na postkomunistických zemích, kde byla ekologie po dlouhou dobu opomíjena a ekologická krize je tam tak viditelnější. Při čemž komunistická ideologie je jenom jedním – byť asi nejhorším – výhonkem filosofického podhoubí západní civilizace, jejímž ovocem je vedle obdivovaných zázraků moderní techniky a vysokého životního standartu i světová ekologická krize (Moldan 1992, s. 10). Postkomunistické země, do nichž environmentalismu pronikl mnohem později, se obvykle potýkají s daleko většími ekologickými problémy, nicméně i tam, se dokázal po roce 1989 environmentalismus rychle uchytit. Bereme-li tuto ideologii pozitivně – a já rozhodně beru – je její výhodou, že se dokáže poměrně rychle včlenit do programů politických stran po boku jiných politických ideologií, a co víc, zdá se, že se stává v dnešní době pro programy politických stran zásadní.

Nesporně další výhodu je celkový pohled na budoucnost, snaha ošetřit přírodní zdroje pro budoucí generace. Rychlost technického vývoje v moderní společnosti přispívá k našemu individualismu a krátkozrakosti, takže nejsme schopni nějakého dlouhodobějšího a globálnějšího vhledu na zacházení s přírodou. Environmentalismus se nám snaží ukázat, jak je důležité šetřit s neobnovitelnými zdroji energie či co nejméně znečišťovat životní prostředí. Převládající názor, že jedinec nemůže nic změnit na celkovém stavu Země je zde neopodstatněný, protože každý svým dílem přispívá na celek. Environmentalismus počítá s budoucností. Jako jediná ideologie se zaměřuje na zlepšení podmínek životního prostředí, ochranu přírodních zdrojů a bohatství a přispívá k tomu jak v regionálním, tak globálním měřítku.

Z dlouhodobého ekonomického hlediska je environmentalismus rovněž výhodný, protože nynější investice do ochrany životního prostředí se dlouhodobě vyplatí. Hospodářský rozvoj není trvale udržitelný, proto se snaží dosáhnout zásadního obratu v dosavadním pojetí rozvoje a učinit hlavním kritériem rozvoje jeho trvalou udržitelnost (Moldan 1992, s. 18), což je opět ekonomicky dlouhodobě výhodné. Na druhou stranu je ekologie krátkodobě krajně nevýhodná a to s prostého důvodu – ekologické materiály bývají obvykle těžko dostupnější a tedy také dražší než „běžné“, byť nakolik závadné materiály. Státní politika vedená v duchu environmentalismu bývá daleko náročnější na finance, než politika vedená bez ohledu na životní prostředí, což v mnohých případech nahrává proti environmentalismu. Vezme-li však v potaz dlouhodobé důsledky takové politiky, musíme bezesporu přiznat, že ta environmentální je nejen výhodná, ale také jediná možná a nezbytná cesta.

Nevýhodou také zůstává, že se environmentalismus zatím staví na úroveň pouhé politické ideologie, přičemž by měl být součástí svědomí každého člověka, protože každý jsme součástí celku, který nazýváme ekosystém planety Země. Ve všech zemích světa jsou více či méně začleňovány environmentální principy do společenských a hospodářských struktur a mechanismů, což nám poukazuje na důležitost environmentalismu nejen jako politické ideologie, ale i jako důležitého rodícího se společenského konsensu.

Životní prostředí se stává stále diskutovanějším tématem, především tím, jak je viditelné jeho znečištění a nerovnováho celého ekosystému. Environmentalismu nám nabízí cestu jeho ochrany, proto je velmi důležitý nejen pro státní politiku, ale i pro nás pro všechny. Jako politická ideologie je víceméně výhodný, uvědomíme-li si možné důsledky našeho jednání s životním prostředím a cestu k jedinému možnému východisku, které nám environmentalismus nabízí, a sice jeho ochranu.

Literatura :

  1. ROSŮLEK, Přemysl: Politické ideologie in: Cabada, L., Kubát, M. a kol.(2002): Úvod do studia politické vědy, Eurolex Bohemia (s. 132-178)
  2. MOLDAN, Bedřich (1992): Ekologie, demokracie, trh, Ministerstvo životního prostředí ČR
  3. EKOCENTRUM Brno – kol. autorů (1991): Naše společná budoucnost, Ministerstvo životního prostředí ČR
  4. ZELENÝ KRUH – kol. autorů (1995): Pověz mi kdo je nejkrásnější – Politické strany a životní prostředí, Zelený kruh
  5. MŽP (2001): Státní politika životního prostředí 2001, Ministerstvo životního prostředí ČR

Jak citovat tento text?

Potůček, Jan. Krátká úvaha o environmentalismu [online]. E-polis.cz, 27. říjen 2003. [cit. 2024-03-29]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/kratka-uvaha-o-environmentalismu.html>. ISSN 1801-1438.

Autor Bc. Jan Potůček

Autor:

Autor vystudoval právo a politologi v Plzni se zaměřením na masová média a mezinárodní vztahy. V současnosti působí jako specialista internetového marketingu ve společnosti ProSEO Media.


[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 3.2 hvězdiček / Hodnoceno: 5x


Přidat komentář

Vložit komentář

Blanka

čtvrtek, 20. listopad 2003
15:25

O zmiňovaném enviromentalismu sem se něco dozvěděla teprve nedávno, takže můj názor nebude mít velkou váhu, ale opravdu mně zaujalo autorovo poukázání na využití této ideologie v politice. Konečně někdo osvítil rozdíly mezi západem, kde je dost finančních prostředků na to, aby byla ekologie 100% vyžadována u všeho, a rozdíl v zemích, jak autor píše, postkomunistických, u kterých je ekonomika v dosti tragickém stavu. Stát, který se potýká s velkými sociálními problémy zkrátka nemůže použít stejnou strategii, kde je dokonalé životní prostředí prioritou, ale musí na to pěkně pomalu. Tedy nejdřív dostat svou ekonomiku na slušnou úroveň, a pak se soustředit na dohnání západu, co se ekologie týče. Myslím si, že než-li se k takové situaci dohrabe naše chudinká zem, mohli by přírodě v jejích trablích pomoci její obyvatelé ane se spoléhat na nějaké ty "injekce ze státníhorozpočtuů.
Článek je zajímavý.


Napsal: Blanka [Odpovědět]

Protagoras

sobota, 6. březen 2004
14:46

Martin.Svantner

"Při čemž komunistická ideologie je jenom jedním – byť asi nejhorším – výhonkem filosofického podhoubí západní civilizace(...)" To me vazne pobavilo. Zajimalo by me co je to "filosoficke podhoubi"... Evokuje to ve me predstavu nejake tajemne sekty, to bychom ale nemluvili o marxismu (nebo komunismu, marxismu-leninismu, vedeckem komunismu, nebo dialektickem materialismu etc.. co je presne ta tzv. "komunisticka ideologie?" - realny "statni kapitalismus", jak ho nazval E. Fromm s filosofickym podhoubim ma spolecneho tolik, co Nietzsche s fasismem), ale o pythagorejcich.


Napsal: Protagoras [Odpovědět]