Konstruktivní vyslovení nedůvěry Vládě ČR - snížení pravomocí opozice, nebo snaha o posílení politické stability v zemi?

Téma, kterému se věnují čeští politici i představitelé médií už několik let, se stalo minulý týden předmětem návrhu na novelizaci Ústavy, který předložila vicepremiérka Karolína Peake. Jedná se o konstruktivní vyjádření nedůvěry Vládě České republiky. Princip je jednoduchý – ztížit opozici odvolávání vlád bez předložení vhodné alternativy, aneb jak v květnu minulého roku napsal doktor Marek Ženíšek „Způsobit pád vlády není až tak obtížné a původcům takového otřesu by to nemělo procházet tak lehce. “

Konstruktivní vyslovení nedůvěry Vládě ČR - snížení pravomocí opozice, nebo snaha o posílení politické stability v zemi?

Téma, jemuž se věnují čeští politici i představitelé médií už několik let, se stalo minulý týden předmětem návrhu na novelizaci Ústavy, který předložila vicepremiérka Karolína Peake. Jedná se o konstruktivní vyjádření nedůvěry Vládě České republiky. Princip je jednoduchý – ztížit opozici odvolávání vlád bez předložení vhodné alternativy, aneb jak v květnu minulého roku napsal doktor Marek Ženíšek „Způsobit pád vlády není až tak obtížné a původcům takového otřesu by to nemělo procházet tak lehce.[1] “

Státem, ve kterém byl nástroj konstruktivního vyjádření nedůvěry „vynalezen“, je Spolková republika Německo. Do německé ústavy byl tento instrument zařazen v letech 1948-1949 ve snaze zabránit opakování stavu z meziválečné Výmarské republiky. V té době totiž docházelo k častému odvolávání vlád nedisciplinovanou parlamentní většinou, což vyvolávalo politickou nestabilitu, jež umožnila nástup Adolfa Hitlera k moci[2]. Inspiraci v dobře fungujícím systému nalezlo Španělsko a po roce 1989 i Maďarsko, Polsko a Slovinsko[3].

Konstruktivní vyjádření nedůvěry má k sesazování vlády přistupovat konstruktivně, tedy mít připravenou alternativu, která by zabránila zdržení ve střídání jednotlivých vlád. Daná alternativa by měla být předložena dolní komorou ještě před tím, než by bylo samotné hlasování o nedůvěře vyvoláno a musela by být předmětem shody minimálně jedné čtvrtiny poslanecké sněmovny. V našich podmínkách, kde zákonodárná moc velmi obtížně nalézá konsenzus, možná proto, že to nejde, možná proto, že sama nechce - se tedy myšlenka na nalezení pro většinu přijatelného nástupce jeví býti nereálná. A tak se může zdát, že se jedná jen o nástroj, který se pokouší posílit pravomoci vlády, jež bude tím pádem „neodvolatelná“.

Jak je tomu doposud

Dle článku 72 Ústavy České republiky „Návrh na vyslovení nedůvěry vládě projedná Poslanecká sněmovna, jen je-li podán písemně nejméně padesáti poslanci. K přijetí návrhu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců (tzn. 101 poslanců – pozn. red.).“

Jak by to bylo nově

Princip podání návrhu vyslovení nedůvěry Vládě České republiky zůstává stejný – je třeba podpis minimálně padesáti poslanců. Schválení je platné, vyjádří-li se nadpoloviční většina všech poslanců proti vládě. Rozdíl však spočívá v tom, že by návrh pro vyslovení nedůvěry musel obsahovat i jméno kandidáta na nového předsedu vlády. A právě to dělá z běžného veta veto konstruktivní. Novinkou by bylo také to, že samotné hlasování by muselo být uskutečněno v časovém rozmezí od dvou do sedmi dnů od podání návrhu, což má zabránit unáhlenému rozhodnutí. Opakovatelné by pak mohlo být až po uplynutí doby šesti měsíců, dříve pouze v případě, podalo-li by návrh osmdesát místo padesáti poslanců[4].

Je tento instrument v českých podmínkách potřeba?

Zvážíme-li, že pokud bude vláda vědět, že k jejímu svržení je potřeba větší spolupráce poslanecké sněmovny, tudíž že jde o daleko těžší úkol, zvýší to pravděpodobně její efektivnost. Kritici často argumentují tím, že v České republice byla svržena jen jedna vláda za téměř dvacet let její existence. Ano, to je sice pravda, zapomíná se ale na fakt, že hlasování o nedůvěře bylo vyvoláno desetkrát[5] a v devíti případech vlády „přežily“ jen s rozdílem pár hlasů. A vládnout jen s poloviční podporou poslanecké sněmovny, to stabilitě příliš nepřidá. Možná jsem v tomto ohledu příliš konzervativní, ale efektivnost je dle mého názoru velmi důležitá a tak si myslím, že to, co ji posílí, je, až na výjimky, potřebné.

Dne 25. ledna byla jednání o změně způsobu vyjadřování nedůvěry Vládě České republiky na měsíc přerušena. Tento čas chce vláda vymezit na vyjednávání s opozičními stranami. Vládní koalice pro prosazení ústavní novely totiž potřebuje podporu alespoň několika opozičních zákonodárců. ČSSD ale považuje změnu za "zcela zbytečnou a účelovou" a rozhodně ji podle svého předsedy Bohuslava Sobotky nepodpoří. ČSSD má navíc většinu v Senátu a pro změnu Ústavy je nutný souhlas obou parlamentních komor[6]. Takže to vypadá, že tento návrh zůstane prozatím jen na papíře. Nemohu se ubránit dojmu, že se jedná pouze o další dětinskou hru opozice, která prostě jen z principu s vládní koalicí souhlasit nebude. Vždyť právě opoziční ČSSD má největší předpoklady k tomu, aby z tohoto rozhodnutí těžila. Styl, kterým v České republice dochází ke střídání vlád, by vzhledem k účinnosti novely v roce 2014 pravděpodobně posílil právě vládu opoziční ČSSD.

Závěrem

Kostruktivní vótum nedůvěry je nástroj, který na rozdíl od běžného veta přichází s již předem připraveným náhradníkem do čela budoucí vlády. Tento princip dle navrhovatelů má posloužit ke stabilizaci pozice vlády a tak i přispět ke stabilizaci politické scény ve státě jako takové. Opozice však s tímto instrumentem rozhodně nesouhlasí a podpořit jej v této fázi odmítla. A to i přesto, že by to pravděpodobně vedlo k posílení právě její vlády.

Osobně s tímto návrhem souhlasím. Přijde mi totiž spravedlivé, řeknu-li o někom, že je špatný v tom, co dělá, abych u tohoto nařčení nezůstala, ale nabídla vhodnou alternativu. Prostě někoho, kdo to udělá lépe, než ten stávající. Polovina poslanecké sněmovny musí říct, že současná vláda pracuje špatně, ale stačí polovina té poloviny k tomu, aby nalezla nástupce stávajícího předsedy vlády. To se mi nezdá nereálné. I když v našem prostředí …

Takže snížení pravomocí opozice, nebo snaha o posílení politické stability v zemi? Je těžké říct, za jakým účelem návrh novelizace Ústavy Karolína Peake předkládala, aniž bych se ubránila subjektivním pocitům, a tak to dělat nebudu. Nechám to tedy na uvážení každého z vás. Osobně ale, jak jsem již naznačila, sympatizuji s druhým názorem, tedy posílení politické stability.    

Odpovědný redaktor: Petr Vrchota

Odpovědná korektorka: Bc. Hana Stýblová

Titulní obrázek převzat z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Zasedac%C3%AD_s%C3%A1l_Poslaneck%C3%A9_sn%C4%9Bmovny.jpg?uselang=cs

[1] ŽENÍŠEK, M. (2011): Bourat a ničit bez předložení alternativy 9.5. 2011, dostupné na: http://zenisek.blog.idnes.cz/c/190874/Bourat-a-nicit-bez-predlozeni-alternativy.html, 30.1.2012.

[2] ŽENÍŠEK, M. (2011): Bourat a ničit bez předložení alternativy 9.5. 2011, dostupné na: http://zenisek.blog.idnes.cz/c/190874/Bourat-a-nicit-bez-predlozeni-alternativy.html, 30.1.2012.

[3] NOVÁČEK, P. (2012): Konstruktivní vyslovení nedůvěry vládě nepotřebujeme! Česká pozice 28.1.2012, dostupné na: http://www.ceskapozice.cz/domov/politika/konstruktivni-vysloveni-neduvery-vlade-nepotrebujeme, 29.1.2012.

[4] Vláda projedná změnu vyslovení nedůvěry vládě Vláda ČR 23. 1. 2012, dostupné na: http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vlada-projedna-zmenu-vysloveni-neduvery-vlade-92128/, 29.1.2012.

[5] Zdroje: www.epravo.cz; diplomová práce Jana Kohoutka: Instituty vyslovení důvěry a vyslovení nedůvěry vládě Poslaneckou sněmovnou v ústavním systému ČR, Právnická fakulta Masarykovy univerzity; www.lidovky.cz; www.novinky.cz

[6] ČTK: Koalice nezíská Paroubkovy poslance pro zpřísnění nedůvěry vládě České noviny 28.1.2012, dostupné na: http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/koalice-neziska-paroubkovy-poslance-pro-zprisneni-neduvery-vlade/747307, 30.1.2012.

Autor: Jana Rybářová

Studentka druhého ročníku bakalářského oboru Politologie na Západočeské univerzitě v Plzni. Zajímá se především o dění na české politické scéně. Od února 2012 je editorkou rubriky Na domácí půdě.

[Nahoru ↑]

Přidat komentář

Další články autora

Václav Havel - Pan Prezident

Přímá volba prezidenta - ANO či NE?

Další články z rubriky

Nové libanonské exploze?

Fenomén volebních preferencí v České republice

Kterak zkušenosti v politice potvrdí, že „král je nahý“

Vložit komentář