Společenskovědní časopis

Konečné slovo ve výběru uprchlíků budou mít bezpečnostní složky

21. červenec 2015 Soňa Krpálková komentáře

Člen pracovní skupiny, která bude provádět výběr arabských uprchlíků, Tomáš Prouza se rozpovídal o kritériích jejich výběru. Zmínil se také o možných bezpečnostních hrozbách, která jsou s tím spojená a současné negativní kampani ze strany médií.

Zdroj: vlada.cz

Dle rozhodnutí vlády přijme Česká republika v horizontu dvou let 1500 uprchlíků, kteří projdou výběrem. Jsou již sestaveny pracovní skupiny, které budou výběr provádět?

V pátek 17. července zahájila svou činnost pracovní skupina, v níž jsou zástupci ministerstev, Asociace krajů, Svazu měst a obcí, zástupci církví, neziskového sektoru, zaměstnavatelů i odborů. Nicméně tato skupina samotná nebude provádět výběr, ten bude na bezpečnostních odbornících, kteří budou vysláni na místo, kde budou prověřovat ty, kteří mají do České republiky přijít. Úkolem této pracovní skupiny je pomoci s co nejrychlejší integrací do české společnosti těm, kteří projdou bezpečnostní kontrolou.

Hlavní kritéria výběru jsou neexistence bezpečnostní hrozby a integrovatelnost. Můžete popsat, jakým způsobem budou kritéria ověřována?

V této věci musíme jasně rozlišovat mezi přesídlováním (tedy příchodem lidí z uprchlických táborů mimo Evropu) a relokací (tedy přesunem uprchlíků z Itálie a Řecka a posouzením jejich žádosti o azyl). Pokud jde o přesídlování, Česká republika bude aplikovat standardní bezpečnostní mechanismy, především bezpečnostní screening se zapojením bezpečnostních a zpravodajských služeb; nedílnou součástí budou i pohovory s uchazeči. V případě relokací není podoba bezpečnostních procedur doposud známa, záležet bude na výsledcích jednání na úrovni Evropské unie, jež by měla přinést výsledek do konce července. Důležité ale je, že konečné slovo v tom, zdali daný člověk může vstoupit na české území, budou mít v obou případech české bezpečnostní složky.

Ověření neexistence bezpečnostní hrozby se zdá být reálné, ale jak testovat integrovatelnost?
To je velmi složitá otázka. Abychom byli při odhadu integrovatelnosti úspěšní, zaměříme se zejména na to, aby přijímaní lidé našli uplatnění na trhu práce, aby jejich vzdělání a profese byly pro Českou republiku užitečné. Kvalitnější integraci a koneckonců i snížení bezpečnostních rizik by mělo napomoci také to, že budeme preferovat přijímání celých rodin a skupin, které mezi sebou už mají sociální vazby, namísto jedinců bez vazeb.

Dle mnohých názorů prochází Evropská unie hlubokou krizí a nezvládá efektivně řešit své problémy. Nemyslíte si, že by mělo dojít k zásadním reformám EU?

Nemyslím si, že by Evropská unie prožívala krizi. Bohužel to, co je nejvíce vidět, jsou negativní témata, protože ty se veřejnosti skrz média komunikují lépe než úspěchy, aneb dobrá zpráva, žádná zpráva. Jsem přesvědčen, že nyní musíme maximálně využít potenciál stávajících pravidel, nikoliv řešit problémy tím, že budeme vytvářet nová. Nástrojů na řešení problémů máme hodně, jen musíme mít chuť je využívat.

Česká republika má v EU poměrně špatnou pověst kvůli zdlouhavým změnám v legislativě či nekvalitnímu čerpání evropských dotací. Podnikáte jako státní tajemník pro evropské záležitosti nějaké kroky, aby tomu tak nebylo?

Již od začátku svého mandátu vláda jasně věděla, že se chce vrátit do evropského integračního jádra. Chtěli jsme se vymanit ze škatulky problémového člena, která České republice kromě špatné reputace nic nepřinášela. Základem toho, abychom evropské partnery přesvědčili, že chceme komunikovat jinak, bylo rozvíjení vzájemných vztahů. To obnáší bilaterální schůzky, jak ze strany premiéra, tak z mé strany, stejně jako velmi aktivní komunikaci s Evropskou komisí či europoslanci. Pravidelné setkávání se zástupci ostatních členských států i nadále hraje významnou roli ve vládní agendě.

Dokážete odhadnout, jak se bude dále vyvíjet situace v Řecku?

Myslím, že to v tuto chvíli by si na další vývoj nikdo nevsadil. Spíš než odhad by mým přáním bylo, aby se situace v Řecku co nejrychleji stabilizovala, protože už teď je země na pokraji humanitární krize. K tomu je potřeba především spolupráce řeckých politiků, kteří musí bezprostředně provést reformy, na kterých se premiér Tsipras dohodl s lídry eurozóny. Jde o zlepšení výběru daní, výrazné zkvalitnění řecké administrativy, zásadní modernizaci řecké ekonomiky a privatizaci. To jsou naprosto základní předpoklady pro uzdravení řeckých financí. Jiný lék než důkladné reformy neexistuje.

Jako expert Světové banky jste se podílel na reformě dohledu nad finančním sektorem v Ázerbájdžádu, Estonsku, Mosambiku či na Ukrajině. Můžete popsat tuto pracovní zkušenost?

Nejdůležitější zkušeností je to, že neexistují řešení podle šablony. Každá země potřebuje trošku jiný přístup a jiný způsob prosazování změn. A druhou klíčovou zkušeností je, že nikdy nesmíte podcenit komunikaci. Dobře vysvětlit reformy je obtížné, protože vždycky si naděláte nepřátele – ale strčit hlavu do písku není strategie, která by měla naději na úspěch. A pak ještě jedna věc – když pracujete mimo Evropu, velmi dobře si uvědomíte, jak dobře se v Čechách máme, jaké štěstí jsme měli, že jsme se narodili uprostřed Evropy…

V listopadu 2014 jste, v reakce na návrh britské vlády o omezení imigrace, umístil na twitterový účet Davida Camerona fotografii československých letců s popiskem „Tito Češi 'pracovali' ve Spojeném království méně než čtyři roky. Pro ně tedy žádné výhody?“. Okamžitě jste se dostal do hledáčku médií ve Velké Británii. Přišla nějaké reakce od samotného Davida Camerona?
Je pravda, že mě samotného překvapilo, jakou vlnu reakcí tento tweet vyvolal. Rezonovalo to především v médiích, i když samozřejmě nebudu zastírat, že jsme se o tom bavili i s mými britskými kolegy. Napřímo od samotného ministerského předsedy žádná oficiální reakce nepřišla, i když vím, že toho sdělení si osobně všiml a jeho lidé dostali za úkol to řešit.

Byl jste jedním z prvních propagátorů přijetí eura v ČR. Je na to dnes česká společnosti připravena? Nebude řecká krize působit ještě více proti?

Přijetí jednotné měny je dlouhodobým cílem České republiky. Euro je jedním z hlavních symbolů evropské integrace. Samozřejmě, že eurozóna zažila již řadu vypjatých situací včetně současné řecké krize. Ale z každé takové události vychází Evropa silnější a více jednotná, což je základ celého evropského projektu. Ano, řecká krize je velmi vážná, ale nevidím důvod, proč by měla měnit náš závazek euro v dohledné době přijmout. Navíc v situaci, kdy by přijetí eura přineslo českým podnikům výrazné úspory nákladů.

V nedávné minulosti se mluvilo o tom, že máte být náhradníkem za ministra Mládka, což jste ale dementoval. Změnila se situace?

Toto je otázka na pana premiéra. Nicméně v minulosti mě média pasovala třeba do role budoucího velvyslance v Číně, což jak vidíte, nejsem. Takže i tato otázka je pouhou spekulací.

Ing. Tomáš Prouza, MBA vystudoval VŠE v Praze obor mezinárodní politika a diplomacie. Na Open University získal titul MBA. Mezi lety 2004 až 2006 působil ve funkci náměstka ministra financí. Mezi lety 2007 až 2011 byl členem představenstva společnosti Partners. Od roku 2007 rovněž fungoval jako finanční expert ve Světové bance. Od roku 2011 pracoval jako jednatel společnosti Partners media a jako vydavatel několika ekonomických serverů. V únoru 2014 byl premiérem Sobotkou jmenován státním tajemníkem pro evropské záležitosti a na Úřadu vlády řídí Sekci pro evropské záležitosti.

Jak citovat tento text?

Krpálková, Soňa. Konečné slovo ve výběru uprchlíků budou mít bezpečnostní složky [online]. E-polis.cz, 21. červenec 2015. [cit. 2024-10-03]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/konecne-slovo-ve-vyberu-uprchliku-budou-mit-bezpecnostni-slozky.html>. ISSN 1801-1438.