KOMENTÁŘ: Znovusjednocení Německa

4. říjen 2020 Petr Pavlovský komentáře

Dne 3. října, jsme si připomněli 30 let od konečného znovusjednocení Německé demokratické republiky a Spolkové republiky Německo. 3. říjen je však dnem vyvrcholení událostí, které ke konečnému znovusjednocení Německa předcházely.

Znovusjednocení Německa. Zdroj: https://www.flickr.com/photos/93243867@N00/8509094623

Snahy o znovusjednocení Německa započaly již po válce, kdy hlavní západní vítězné mocnosti, tedy Spojené státy americké, Francie a Velká Británie, začaly sjednocovat svá okupovaná území. 23. května 1949 tak vznikla Spolková republika Německo, jejíž vládnoucí představitelé měli vizi o připojení i Sovětské okupační zóny k nově vytvořenému státu. S touto vizí však Sovětský svaz nesouhlasil, a reagoval tak vytvořením Německé demokratické republiky. Ve světě již čerstvě probíhala studená válka a panovalo politické i vojenské napětí mezi státy východního a západního bloku. Německá demokratická republika i Spolková republika Německo byly ve středu tohoto nového konfliktu, a tak na dlouhá léta byla myšlenka sjednocení Německa nereálná.

V polovině osmdesátých let docházelo k patrnému zlepšování komunikace mezi oběma republikami a nástup Michaila Gorbačova do funkce generálního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu, tak otevíral znovu diskusi o jednotném Německu. Gorbačov se však k otázce sjednocení Německa stavěl odmítavě. Nicméně odmítl Brežněvovu doktrínu zahraniční politiky a uznal, že východoevropské země mají de facto právo určovat svůj politický vývoj sami.

V roce 1989 došlo v Německé demokratické republice k zásadnímu zvratu. Generální tajemník sjednocené socialistické strany Německa Erich Honecker po vyhrocených protestech,za dodržování lidských práv a otevření hranic, oficiálně ze zdravotních důvodů abdikoval. Na jeho místo byl zvolen Egon Krenz. Po jeho nástupu do funkce se dostal do popředí i přední politik Sjednocené socialistické strany Německa Günter Schabowski. Ten dne 9. listopadu 1989 oznámil otevření hranic se Spolkovou republikou Německo a došlo k pádu Berlínské zdi. Hned na to došlo k rozsáhlé emigraci z Německé demokratické republiky.

Po pádu Berlínské zdi deklaroval kancléř Spolkové republiky Německo Helmut Kohl svůj záměr o znovusjednocení Německa, který představil v desetibodovém plánu, jenž měl dovést Německo ke znovusjednocení. Věděl však, že bez legitimních voleb nebude znovusjednocení Německa možné.

Dne 3. prosince 1989 se komunistická vláda vzdala svého monopolu na moc a 6. prosince včele s generálním tajemníkem Egonem Krenzem rezignovala. Lídrem Německé demokratické republiky se de facto stal Hans Modrow, který se scházel s opozičními stranami. Ty požadovaly svobodné volby, které Modrow zpočátku odmítal, ale nakonec opoziční požadavky přijal. Svobodné volby se uskutečnili 13. března. Zvítězila v nich východoněmecká CDU se ziskem 40 % hlasů. Včele státu stanul Lothar de Maizière. Ten chtěl urychlit snahy o znovusjednocení Německa, a tak došlo k jednání mezi lídry obou států a vítěznými mocnostmi. Tyto snahy vyústili v podpis Smlouvy o konečném uspořádání ve vztahu k Německu, známou spíše pod názvem „Smlouva 2 + 4“. Tato smlouva vydláždila cestu pro znovusjednocení Německa, a tak se dne 3. října Německo po 40 letech opět sjednotilo.

Sjednocené Německo stanulo po boku demokratických států a čelilo novým výzvám, které se týkaly jak vnitřní, tak zahraniční politiky. Postupně se Německo dostalo do čela demokratických národů, a stalo se tak váženým regionálním partnerem (ať už v regionálním Evropském měřítku, tak i ve světě) a my můžeme s nadšením sledovat další politický vývoj u našich znovusjednocených západních sousedů.

Jak citovat tento text?

Pavlovský, Petr. KOMENTÁŘ: Znovusjednocení Německa [online]. E-polis.cz, 4. říjen 2020. [cit. 2024-10-10]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/komentar-znovusjednoceni-nemecka.html>. ISSN 1801-1438.