Josef Smolík: Úvod do studia mezinárodních vztahů (Recenze)

19. září 2014 Mgr. Irena Grillingerovà komentáře

Publikaci Úvod do studia mezinárodních vztahů, která vyšla v roce 2014, lze žánrově zařadit ke společenskovědní odborně naučné literatuře. Zároveň se jedná o jeden z nejnovějších učebnicových příspěvků věnujících se otázce mezinárodních vztahů. Autorem publikace je politolog Josef Smolík.

Zdroj: © knihysmilkova.cz

Publikaci Úvod do studia mezinárodních vztahů, která vyšla v roce 2014, lze žánrově zařadit ke společenskovědní odborně naučné literatuře. Zároveň se jedná o jeden z nejnovějších učebnicových příspěvků věnujících se otázce mezinárodních vztahů. Autorem publikace je politolog Josef Smolík, který působí jako odborný asistent Oddělení bezpečnostních a strategických studií Katedry politologie na Masarykově univerzitě a jako odborný asistent Ústavu sociálního rozvoje na Fakultě regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity. Zaměřuje se na mezinárodní vztahy, politologii, interkulturní psychologii a sociologická témata.[1]

Podle Smolíka jsou mezinárodní vztahy rychle se rozvíjejícím oborem, který začíná být mezi studenty společenských věd čím dál více populární. Publikace je tedy vhodným studijním textem pro budoucí zájemce o studium mezinárodních vztahů a politologie či pro studenty nižších bakalářských ročníků, kteří se potřebují v oboru mezinárodních vztahů rychle zorientovat a získat základní poznatky.

Jak název knihy napovídá, autor si za hlavní cíl klade představit čtenářům vybraná témata mezinárodních vztahů. V publikaci najdeme jak dějiny formování mezinárodních vztahů, tak i přehled základních teorií či principy zahraniční politiky. Kromě toho se Josef Smolík zabývá otázkou konfliktů v mezinárodních vztazích a naznačuje možnosti jejich řešení, dále mezinárodní politickou ekonomií, globalizací či vývojem evropské integrace.

Smolíkova publikace je napsána srozumitelným jazykem a vzhledem k jejímu objemnému obsahu je poměrně dobře strukturovaná. Okamžitě po otevření knihy je zřejmé, že struktura textu je v jednotlivých kapitolách velice přehledná a konzistentní.

Každá kapitola se skládá z představení tématu, shrnutí tématu, doporučené literatury k dalšímu studiu pro účely prohloubení znalostí a z kontrolních otázek. Nechybí ani doplňující aktivity k danému tématu, které by dle autora měly posloužit k ověření studované látky (Smolík, 2014: 9). Kniha obsahuje úvodní část, třináct tematických kapitol, závěr, podrobný seznam zkratek a obsáhlý seznam relevantních zdrojů. V celé knize najdeme také poznámky pod čarou, které slouží k vysvětlení doplňujících termínů, souvislostí či kontextu. Smolíkův text pracuje s důležitými zdroji včetně respektovaných zahraničních prací. Co se týká českých autorů, čerpá poznatky například z publikací Petra Druláka, Oskara Krejčího, Vladimíra Nálevky, Šárky Waisové či Petra Fialy a Markéty Pitrové.

Smolík se po úvodní části knihy zaměřuje na základní představení oboru mezinárodních vztahů a snaží se o detailní zmapování stavu tohoto transdisciplinárního vědního oboru v České republice. Poté autor představuje dvě dynamicky se rozvíjející vědní oblasti mezinárodních vztahů, a to bezpečnostní a rozvojová studia (Smolík, 2014: 13). Další kapitola je zaměřena především na základní představení historie oboru, vývoj systému mezinárodních vztahů a významné osobnosti a díla mezinárodních vztahů.

Jedním z nejdůležitějších témat představených v knize je dle mého názoru čtvrtá kapitola věnovaná hlavním aktérům světové politiky, přičemž představiteli podstatných aktérů mezinárodních vztahů jsou národní státy, mezinárodní organizace a sítě organizovaného zločinu. Neméně významnou je další kapitola, ve které Smolík představuje základní teorie mezinárodních vztahů i jednotlivé teoretické směry. V návaznosti na kapitolu vztahující se k teoriím mezinárodních vztahů se šestá kapitola zabývá tzv. velkými debatami.

V další kapitole se autor věnuje teoretickým poznatkům o zahraniční politice, kde se zaměřuje na definici národních zájmů a strategií i na prosazování zájmů států. Následně se Smolík zabývá otázkou moci v mezinárodním prostředí, kde poukazuje na vliv masových médií. Dále se můžeme dočíst o konfliktech v mezinárodních vztazích a možných přístupech k jejich řešení (Smolík, 2014: 127).

Poté jsou v knize selektivně popsány mezinárodní vztahy v průběhu 20. a na počátku 21. století a rozebrána problematika mezinárodní politické ekonomie a problematika globalizace i její vliv na oblast mezinárodních vztahů. Poslední kapitola popisuje specifickou mezinárodní organizaci, a sice Evropskou unii.

Domnívám se, že publikace je velice povedeným kompilátem, který je sice stručně, ale zato precizně zpracovaným přehledem nejdůležitějších podoborů a základních poznatků v oblasti mezinárodních vztahů. Kniha je psána čtivým jazykem, takže čtenář může snadno získat mnoho poznatků, díky kterým si může udělat poměrně komplexní představu o tom, co si pod daným společenskovědním oborem představit. Snad jedinou připomínku mám k tomu, že se nenašel prostor pro představení více významných mezinárodních organizací. Smolíkovu publikaci shledávám přínosnou zejména vzhledem k tomu, že čtenáři poskytuje slušný základ, na který může navázat dalšími podrobnějšími díly, například stejnojmennou knihou Úvod do studia mezinárodních vztahů od Šárky Waisové či Mezinárodní politikouOskara Krejčího.

Odpovědná korektorka: Zuzana Ledbová

Seznam literatury a zdrojů:

Smolík, Josef, 2014. Úvod do studia mezinárodních vztahů (Praha: Grada).
FSS MU (http://www.muni.cz/fss/people/42956, 31. 8. 214).

Jak citovat tento text?

Grillingerovà, Irena. Josef Smolík: Úvod do studia mezinárodních vztahů (Recenze) [online]. E-polis.cz, 19. září 2014. [cit. 2024-09-09]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/josef-smolik-uvod-do-studia-mezinarodnich-vztahu-recenze.html>. ISSN 1801-1438.