Janice Morphet: Modern Local Government (Recenze)
1. listopad 2014 Martin Petlach komentářeDalší ze série recenzí se tentokrát zaměřuje na knihu, která se zabývá tématem lokální a regionální politiky. Martin Petlach si vzal na paškál publikaci Modern Local Government britské profesorky Janice Morphet, která se tomuto tématu dlouhodobě věnuje.
Profesorka Janice Morphet, působící na londýnské UCL, se profesionálně věnuje britské otázce devoluce, lokální infrastruktuře a jejímu plánování, lokální a regionální politice
a rovněž jejímu kontextu v britském prostředí, a to i s ohledem na působení Evropské unie.
Kniha Modern Local Government je členěná do 14 kapitol, z nichž první a poslední představují autorčino zamyšlení; ponejprve jako úvodní ke studiu lokální politiky jako takové, zatímco v uzavírajícím se věnuje polemice o dalším směřování tematického celku. S přihlédnutím k faktu, že dělení na zmíněné celky při počtu cca 200 stran působí
na čtenáře rychleji ubíhajícím tempem, je to taktéž jeden z vedví dělených silných limitů publikace. Otázkou jest, kdo má být oním cílovým čtenářem, následně, zda je vůbec možné považovat autorkou zvolené členění za vhodné?
Morphet si stanovuje hned v počátku dvě hypothesy, jimž se chce věnovat. A to, vyvrácení tvrzení, že reformy lokální politiky v Británii z roku 1997 je nutné v současné perspektivě vnímat namísto „instrumentálních“ jako naopak propojený celek s již dříve existující strukturou služeb, a že lokální politika v rámci státu se v anglickém případě posouvá k „internacionalizaci norem“ (Pp. 2). Dále implicitně autorka problematiku pojímá ve třech rovinách. První je historický exkurs, avšak pouze v počátečních kapitolách, ač krátce, jde až do roku 1880. Rychle se skrze systém „sousedizace“ (‚neighbourhoodisation‘) 80. let dvacátého století dostává k 90. letům plným „nejistoty“ (Pp. 4). Druhou rovinu tvoří komparativnost. Přestože autorka deklaruje často svá tvrzení s ohledem na „zbytek Evropy“ (například Pp. 7; 13), v knize jmenovitě pracuje pouze s anglofonní Austrálií či Novým Zélandem (například Pp. 75; 162). Třetí rovinou je samotná jedinečnost Anglie, kterou spatřuje autorka v tom, že lokální politika se utváří v anglickém prostředí velmi složitě,[1] poněvadž samotný proces je ztěžován neexistencí ústavy (Pp. 37), přestože předtím (Pp. 22) teoretička tvrdí, že lokální politika je vedena ke „kompletní změně režimu“ (‚kind of regime to be removed‘) s ohledem na vrcholnou sféru politiky. Takměř od počátku knihy se projevuje jeden z hlavních nedostatků, jímž je povrchnost, po níž se Morphet pohybuje, a neschopnost své postřehy vyargumentovat důkazy nebo je alespoň konfrontovat s pracemi a názory jiných politologů. Ti jsou autorkou primárně citováni jen pro podložení si fundamentálních sousloví, což v daných částech působí až nadbytečností (kupříkladu Pp. 7; 19; 24; 84).
Problematičnost není pouze ve zmíněných oddílech, nýbrž i v samotné podstatě,
když autorka během publikace postupně více přechází k pouhému vložení bodů z různých oficiálních bílých knih, tzv. white papers. Zejména od první třetiny knihy (Pp. 54–64) narůstá množství, kdy více absentuje komentovaných postřehů Janice Morphet a publikace postrádá nejen interpretaci dat, ale i hlubší analýzu, jíž autorka deklarovala v počátku jako svůj záměr. Na základě toho vyvstává otázka, proč by si někdo měl koupit knihu, která obsahuje data, jež je možné získat několika prostými kliknutími do internetového vyhledávače.
Až v kapitole E-Government se autorka vrací důkladněji k labouristické modernizaci lokální politiky. Třebaže Morphet snahu o projekty s novými technologiemi vnímá více než kladně (Pp. 74; 78), když se objevilo „větší (‚greater‘) rozpětí služeb pro občany“ (Pp. 78), nedochází z autorčiny strany k jakékoli zpětné vazbě či případné kritice labouristické vlády. Skutečnost, že „jakýkoli člověk si bude moci vybrat kanál či způsob dodání (‚delivery‘) informací“ dle vlastních požadavků (Pp. 84), zní poté, s ohledem na předchozí výroky Morphet, až přehnaně idealisticky. Zároveň mezi nadcházející kapitoly spadá jediná obsahující negativně vnímaný jev, korupci. Tato část přesto zmiňuje především to,
že „až éra po roce 1997 se teprve klíčově korupci věnuje,“ (Pp. 86) jako kdyby předešlá vládní zkušenost byla výhradně negativistická k jejímu řešení. Rovněž za „srdce všech debat“ (Pp. 94) autorka považuje financování lokální politiky jako dvou dimenzionální se vztahy mezi „místní samosprávou a státem, a místní samosprávou s občany“ (Pp. 94).
Rokem 2002 se etabluje pojem „nový lokalismus“ (‚New Localism‘) (Pp. 106),
čímž je označována soudobá a komplexnější varianta Putnamova sociálního kapitálu. Současně autorka pozoruje s rokem 1997 „výrazné zdokonalení“ ve výkonu místních samospráv (Pp. 153), což pozoruje s tím, jak se do procesu vládnutí zapojuje nejen privátní sféra, avšak i třetí sektor reprezentovaný charitami a sociálními ústavy. Na základě čeho takto autorka opět usuzuje, není nijak specifikováno. Nadále je zřejmé, že se nejedná o kvantitativní ani kvalitativní výzkum, ale o výběr jednotlivých oficiálních zpráv a nařízení,
konkrétně jejich bodů, z nichž jediných Morphet většinou vychází pro své úsudky.
Ačkoli by nezahrnutí seznamu zkratek v knize mohlo vyznít jako přehnaně zbytečná kritika, v okamžiku, kdy autorka užívá jejich nadměrného množství zároveň, působí její práce jazykově nevyváženě i nečitelně, nadto s nemožností okamžitého dohledání významovosti.
Při opomenutí strohosti hypothes samotných, nelze přehlédnout neschopnost, až snad nezájem, z pozice autorky své názory a výstupy v knize faktičtěji obhájit a plnohodnotně verifikovat, nebo falsifikovat. Mimoto politické prostředí není zkoumáno do větší hloubky, protože usuzování toliko z oficiálních zpráv je identické s promýšlením pouhé poloviny příběhu. Při zpětné reflexi, komu je publikace primárně určena, není snadné najít odpověď. Student britského politického systému se nedozví více než je bodový obsah oficialit, zájemce o britskou zkušenost modernizace místních samospráv a lokální politiky zůstane zklamaný naprostou rigiditou zkoumaných jevů i střízlivostí nabízených výstupů.
A tak zřejmě jedině nadšenému laikovi lze knihu Janice Morphet doporučit.
Není totiž zcela zřejmé, zda se autorka nakonec snažila o akademicko-naučný, anebo více popularizační styl.
Odpovědný redaktor: Bc. Kamil Beneš
Text neprošel jazykovou korekturou
[1] Odděleně se autorka věnuje částečně i specifikům v případech Walesu a Skotska (Pp. 33). Zcela zvlášť
je vyčleněná sekce pro „centrální vládu” představovanou Londýnem (Pp. 34; 148).
Jak citovat tento text?
Petlach, Martin. Janice Morphet: Modern Local Government (Recenze) [online]. E-polis.cz, 1. listopad 2014. [cit. 2024-10-03]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/janice-morphet-modern-local-government-recenze.html>. ISSN 1801-1438.
Autor: Martin Petlach
Mgr. Martin Petlach je studentem oboru Politologie na Katedře politologie a evropských studií Univerzity Palackého v Olomouci.
[Nahoru ↑]
Hodnocení
Hodnocení: 5 hvězdiček / Hodnoceno: 1x