Jan Švejnar se představil v Plzni

Česko-americký profesor ekonomie Jan Švejnar, kandidát na prezidenta republiky, se v pátek představil v Plzni. Do posluchárny Fakulty elektrotechnické si ho přišlo poslechnout několik stovek lidí. Profesora Švejnara přivítal rektor ZČU Josef Průša a připomněl, že ZČU udělila Švejnarovi v roce 2005 čestný doktorát. Švejnar ve své úvodní řeči posluchačům sdělil, že titul Doctor honoris causa ze ZČU je jeho jediným českým vysokoškolským titulem.

Jan Švejnar se představil v Plzni

Česko-americký profesor ekonomie Jan Švejnar, kandidát na prezidenta republiky, se v pátek představil v Plzni. Do posluchárny Fakulty elektrotechnické si ho přišlo poslechnout několik stovek lidí – zejména studenti a muži v důchodovém věku. Profesora Švejnara přivítal rektor ZČU Josef Průša a připomněl, že ZČU udělila Švejnarovi v roce 2005 čestný doktorát. Švejnar ve své úvodní řeči posluchačům sdělil, že titul Doctor honoris causa ze ZČU je jeho jediným českým vysokoškolským titulem. První část svého vystoupení se pak Jan Švejnar věnoval přednášce s názvem Česká ekonomika v globální perspektivě. Zároveň vyzval posluchače, aby mu kdykoliv během přednášky pokládali dotazy.

Vzhledem k našemu zaměření, nemá smysl zacházet příliš do podrobností Švejnarovy přednášky. Zpočátku definoval, co si představuje pod termínem globalizace a dodal jaké jsou z obavy z globálního světa: „Je zde velký strach z Číny, Indie a obecně z regionů, které se rychle vyvíjejí. Je proto třeba se zaměřit na to, aby naše ekonomika byla konkurenceschopná,“ upozornil Švejnar. Podle něj se vyplatí dělat měně věcí, ale zato dobře a efektivně. Nosnou myšlenkou jeho přednášky bylo doporučení pro Českou republiku, aby v ekonomice následovala Irsko, které se v posledních letech dostalo mezi nejlépe ekonomicky fungující země v Evropské unii. „Je jen na nás, zda-li se rozhodneme pro Irsko, nebo pro Portugalsko, které mělo dobrou výchozí pozici, ale dnes je v dolní skupině zemí Evropské unie,“ zdůraznil možnou cestu pro českou ekonomiku Jan Švejnar.

Po dvaceti minutách přednášky, kterou Jan Švejnar doplňoval statistikami a grafy, přišel první dotaz, který směřoval na energetickou bezpečnost současné Evropy. Tazatelka chtěla od Švejnara vědět, jak vyřešit otázku závislosti zemí východní a střední Evropy na energiích z Ruska. Švejnarova odpověď by se však dala nazvat odpovědí, neodpovědí: „Je dobré se poohlédnout po zdrojích například z Afriky a pak třeba vyjednávat spolu s Evropskou unií s Ruskem… Jsou to klíčové otázky, správně,“ pochválil Švejnar tazatelku, jasná odpověď však nepřišla. Porofesor Švejnar pak pokračoval ve své přednášce, kde mimo jiné vyzdvihl, že Česká republika je na tom zatím velmi dobře, co se týče otázky přílivu zahraničních investic. Dále se pak věnoval počtu uživatelů internetu na celém světě a výši vzdělání. Po zhruba pětačtyřicetiminutové přednášce odpovídal Jan Švejnar na dotazy posluchačů ze všech oblastí, tedy ne jen z ekonomiky.

První dotaz se týkal názoru prezidentského kandidáta na to, zda-li by neměla vzniknout nová ústava naší republiky, namísto přijímání stále nových ústavních zákonů. (Zde nebylo patrné, na co posluchačka narážela… Dotaz se zdál poněkud zmatený.) „Při změnách ústavy musíme být opatrní, ale pokud by v národním diskursu převládl názor, tak není důvodu, proč se nebavit o zcela nové ústavě“ domnívá se Švejnar. Další dotaz se týkal názoru profesora Švejnara na americký radar v Brdech. „Můj názor je v principu stále stejný, tedy souhlas, ale dodávám k tomu další věci, tak jak se vyvíjí situace. Z hlediska našich státních zájmů je nespěchat a vyjednávat tuto obranu, tak aby byla účinná a koordinovaná s NATO,“ vysvětlil svůj pohled Švejnar.

V pořadí třetí dotaz opět zazněl od veřejnosti, tedy nikoliv od studentů. Tazatel chtěl vědět, jaký je rozdíl mezi kvalitou českých a zahraničních univerzit. Podle Švejnara jsou dvě oblasti, podle kterých se kvalita vysokých škol posuzuje a to je kvalita výuky – „Tu má naše republika v technických oborech dobrou, ale dá se zajisté zlepšit. Já to vidím v ekonomii, na centru CERGE, které jsem s kolegy v Praze založil, tam jedeme zcela dle amerických norem,“ pochválil Švejnar sám sebe a své kolegy. Druhým aspektem hodnocení je výzkumná činnost. „V této oblasti bohužel pokulháváme. Musíme dávat důraz na to, aby se naše univerzity staly špičkovými. Zatím jsme do této fáze nedospěli,“ konstatoval Švejnar.

Dále následovala již několikátá „historka“ z úst protikomunistického aktivisty Jana Šinágla, který v ní vychválil USA. Dále se ke slovu dostal, podle svých slov, zakladatel Občanského fóra a pozdější člen ODS na Plzeňsku. Švejnarovi v asi 10 minutovém monologu vytkl, že emigroval a nebojoval proti komunistické vládě před rokem 1989 a následně, že se nevrátil hned po revoluci a nezapojil se do politiky. Zde nastala si nejproblematičtější pasáž celé diskuze – nejdříve byl tazatel přerušen hlasitými výkřiky z úst Jana Šinágla ve smyslu, že profesor Švejnar bojoval v zahraničí, zatímco tazatel seděl doma. A podruhé a potřetí byl tazatel vyrušen ze svého monologu z úst krajských špiček ČSSD. Nejprve poslanec ČSSD Václav Šlajs okřikl tázajícího, aby stále neskákal Švejnarovi do jeho odpovědi a následně další člen ČSSD se rozkřikl na tazatele s tím, aby dal prostor studentům. Jan Švejnar se pak dostal k odpovědi, ve které tazateli vysvětlil, že se vrátil ihned po revoluci a založil zde již zmiňovaný institut CERGE a dále byl ředitelem Národohospodářského ústavu. „Z mého hlediska je pro mne důležité to, že mám podprou u několika stran a tudíž budu nezaujatý a férový,“ vyzdvihl své přednosti Švejnar.

Další dotaz se týkal přijetí Eura, přesněji tedy, kdy má Česká republika vstoupit do Eurozóny. „Jsme v období, kdybychom mohli vstoupit do Eurozóny. Je zde však hodně pro i proti. Podle mého je naše ekonomika reálně připravena vstoupit, ale naše otevřená ekonomika je hodně zranitelná. Ale zkušenost Slovinců nám ukazuje, že s Eurem není problém. Mimochodem považuji za nešťastné, že členové Bankovní rady, tedy nezávislého orgánu, se vyslovují proti zavedení Eura. A to tedy, že tímto útočí na kandidáta na prezidenta (tedy na Švejnara osobně, pozn. autora) považuji za velmi nešťastné a to čistě z toho důvodu, že se angažují v politice,“ sdělil své výtky proti Bankovní radě Švejnar.

Na závěr opět promluvil rektor ZČU Josef Průša, který poděkoval profesorovi Švejnarovi a všem zúčastněným.

Autor: Mgr. Michal Klusák

[Nahoru ↑]

Přidat komentář

Další články autora

Místopředsedkyně Mladých konzervativců Litomiská: „Moc médií jsem pocítila osobně“

„Vezměte na sebe spoluzodpovědnost za podobu EU“ - společně vyzývají mladí Češi a Němci

Vliv náboženství na politiku v Polsku

Další články z rubriky

Zpět do Zátoky sviní aneb Patria ó muerte!

Odborníci z řad vědců a lékařů debatovali na téma očkování proti koronaviru – kdy nás vrátí k normálními životu?

Petr Fiala, Michael Romancov a Tomáš Pojar diskutovali o česko-ruských vztazích a ruském vlivu v České republice

Vložit komentář