Hospodářská a sociální soudržnost EU

 11. květen 2011  Aneta Doljaková   komentáře

Tato práce se zabývá politikou Hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie. Protože se jedná a obsahově dosti široké téma, je práce konkrétně zaměřena na program politiky soudržnosti v aktuálním programovém období, tedy 2007-2013. . V úvodní kapitole je nastíněn pojem a podstata Hospodářské a sociální soudržnosti. Následující část ve zkratce zachycuje hlavní historické mezníky vývoje politiky soudržnosti.

Zdroj: all-free-download.comZdroj: all-free-download.com

Následující část ve zkratce zachycuje hlavní historické mezníky vývoje politiky soudržnosti. Ve čtvrté části, která je členěna do tří podkapitol, je již konkrétně popsán program kohezní politiky v letech 2007-2013 a způsoby jejího financování. Pátá kapitola, taktéž rozdělená do tří podkapitol, se zabývá aktuálními cíly Hospodářské a sociální politiky v letech 2007-2013, jimž jsou Konvergence, Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a Evropská územní soudržnost.   Závěr pak shrnuje hlavní teze práce.

1. Pojem Hospodářská a sociální soudržnost EU

Pojmem Hospodářská a sociální soudržnost je chápána regionální politika, v rámci které bohatší části společenství přispívají na rozvoj těch chudších. Přestože se totiž EU nachází na předních příčkách žebříčků ekonomicky nejúspěšnějších zemí, mezi jednotlivými členskými státy nebo jejich regiony existují v tomto ohledu značné rozdíly. Asi nejmarkantnější je to na příkladu nově přistoupivších států, Rumunska a Bulharska, jejichž průměrný HDP dosahuje pouze šestiny průměrného HDP nejbohatšího Lucemburska.[1]

2. Historický vývoj

Myšlenky pomoci ekonomicky slabším složkám společenství se objevují již v Římských smlouvách podepsaných v roce 1957. V preambuli Smlouvy o Evropském hospodářském společenství se zástupci zakládajících států zavazují ke snaze posílit jednotu hospodářství svých zemí a zajistit jejich hospodářský rozvoj zmenšováním rozdílů mezi jednotlivými regiony a odstraněním zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů.[2]

Výraznější rozvoj však nastal až po jižním rozšíření Evropského společenství o Řecko (1981) a Španělsko a Portugalsko (1986) (Schrötter, 2002:xx). Do Zakládajících smluv o Evropském společenství byla Hospodářská a sociální soudržnost zakotvena Jednotným evropským aktem v roce 1986. Maastrichtská smlouva klade regionální politiku téměř na stejnou úroveň jako hospodářskou a měnovou unii a jednotný vnitřní trh. Amsterodamská smlouva členské státy definitivně zavazuje ke snaze eliminovat rozdíly mezi nejchudšími regiony a pomoci nejméně rozvinutým oblastem (Veber, 2004:xx). Ve stejném duchu by měla pokračovat i nově přijatá Lisabonská smlouva.

3. Politika Hospodářské a sociální soudržnosti EU 2007-2013

Velkou výzvu pro politiku hospodářské a sociální soudržnosti EU představuje přijetí dvanácti nových členů v letech 2004 a 2007. Deset z nich bylo v minulosti součástí východního bloku a jejich ekonomika je zatížena desetiletími centrálně plánovaného hospodářství. Právě do těchto oblastí plánuje EU investovat 51% finančních prostředků kohezní politiky za účelem rozvoje zaměstnanosti, schopností přizpůsobit se hospodářským a sociálním změnám, zvýšení výkonnosti státní správy a zlepšení kvality životního prostředí.[3]

Jako hlavní cíle tohoto programovacího období si EU určila tyto tři: Konvergenci, Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a Evropskou územní soudržnost. Na jejich splnění bylo vyčleněno přibližně 350 mld. EUR tedy necelých 36% evropského rozpočtu. Vzhledem k finanční náročnosti programu je Evropská komise povinna každoročně vydávat tzv. Kohezní zprávu. Tato zpráva informuje Evropský parlament, Radu EU, Hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů o pokroku zaznamenaném v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti[4]. Správným přerozdělováním financí byly pověřeny dva strukturální fondy: Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF) a Fond soudržnosti.[5] Strukturální fondy nefinancují jednotlivé projekty, ale rozvojové programy založené na víceleté spolupráci daných regionů, členských zemí a Evropské komise (Veber, 2004:52).

3.1. EVROPSKÝ FOND REGIONÁLNÍHO ROZVOJE

Evropský fond regionálního rozvoje vznikl v roce 1975 a v současné době je co do objemu peněz největším a tudíž i nejvýznamnějším ze strukturálních fondů. Z jeho prostředků jsou financovány všechny tři cíle programu politiky soudržnosti 2007-2013. EFRR pokrývá přerozdělování peněz do infrastruktury, projektů místního rozvoje a podpory menších podniků a ochrany životního prostředí.[6] Konkrétně podporuje vznik dlouhodobě udržitelných pracovních míst, spolupráci mezi městy a regiony a investice do projektů spojených s výzkumem a inovacemi.[7]

3.2. EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND

Evropský sociální fond má sloužit k odbourávání sociálních a ekonomických rozdílů mezi jednotlivými regiony EU. Jeho posláním je rozvoj zaměstnanosti a lidských zdrojů (Munklová a kol., 2004: 61-62).  To činí prostřednictvím finanční pomoci členským státům především v oblasti vzdělávacích systémů, včetně snahy zajistit programy celoživotního vzdělávání či rekvalifikační kursy pro dlouhodobě nezaměstnané a problémové skupiny. Podporuje rovné příležitosti na trhu práce a zajišťuje mobilitu pracovních sil v rámci EU. ESF financuje první dva cíle politiky soudržnosti, tedy Konvergenci a Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost.  [8]

3.3. FOND SOUDRŽNOSTI

Fond soudržnosti, nazývaný také Kohezní, již mezi strukturální fondy nepatří. Jeho prostřednictvím jsou financovány projekty v rámci cíle Konvergence se zaměřením na zlepšení životního prostředí, dopravních struktur a v poslední době také na rozvoj energie z obnovitelných zdrojů. Nárok na podporu z Kohezního fondu mají ty členské státy, jejich průměrný HDP nedosahuje 90% průměrného HDP EU. V současné době se jedná o dvanáct nově přistoupivších států plus Portugalsko a Řecko.[9] Dříve do této kategorie spadalo i Španělsko, to ale dnes spadá do režimu tzv. phasing-out. Jedná se přechodný režim s klesající podporou Fondu soudržnosti, kterou pobírají země, jejichž průměrný HDP nedosahuje 90% průměrného HDP států EU před rozšířením v roce 2004.[10]

4. Cíle politiky Hospodářské a sociální soudržnosti EU 2007-2013

4.1. CÍL KONVERGENCE

Pojem konvergence znamená proces přibližování se nějaké úrovni. V rámci Evropské unie je hlavní náplní programu Konvergence podpora zaměstnanosti v nejméně rozvinutých oblastech Unie. Tedy v regionech, jejichž průměrný HDP v letech 2000-2002 nepřesáhl hranici 75% průměrného HDP EU-25 ve stejném období. [11] Částka poskytnutá na tento cíl z rozpočtu EU činí 251, 16 miliard EUR[12] (81,5% sumy určené na regionální politiku[13] ). Tento cíl se týká 84 regionů v 18 členských zemích, dalších 16 regionů se nachází v tzv. fázi phasing-out. To jsou oblasti, které převyšují hranici 75% průměrného HDP EU jen díky statistickému efektu nově přistoupivších států v letech 2004 a 2007.[14] Cílem konvergence je pozdvihnout tyto oblasti na úroveň srovnatelnou s ostatními členy Evropské unie.

4.2. CÍL REGIONÁLNÍ KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST

Druhý z cílů Hospodářské a sociální spolupráce se pokrývá všechny oblasti, které nespadají pod cíl Konvergence. Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost se snaží v reakci na hospodářské i sociální změny udržovat konstantní zaměstnanost, vytvářet kvalitní pracovní místa, zajistit obyvatelům informovanost a dostupnost moderních technologií a rozvíjet tak lidský kapitál[15]. Přechodný režim tzv. phasing-in platí pro oblasti, které sice spadají pod cíl Konvergence, ale jejich HDP přesahuje 75% průměrného HDP EU-15. Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost je financována z Evropského fondu pro regionální rozvoj a z Evropského sociálního fondu.[16] Na tento cíl bylo vyčleněno 49, 13 mld. EUR (tj. 16% z celkové sumy).[17]

4.3. EVROPSKÁ ÚZEMNÍ SPOLUPRÁCE

Poslední z cílů Hospodářské a sociální soudržnosti usiluje o posílení spolupráce na příhraniční, nadnárodní a mezinárodní úrovni. K předchozím cílům je doplňkový, protože pokrývá oblasti začleněné buď do prvního, nebo do druhého cíle. [18] Smyslem Evropské územní spolupráce je posilovat příhraniční kooperaci členských států prostřednictvím společných nebo regionálních iniciativ.[19] Program se týká členských zemí EU a nečlenských zemí, které nepobírají finanční pomoc Unie (Lichtenštejnsko, Norsko, Švýcarsko, atd.).[20] Tento cíl je financován Evropským fondem pro regionální rozvoj a v tomto období bylo na Evropskou územní spolupráci přiděleno 7,75 mld. EUR (tj. 2,5% celkové sumy).[21]

Pro účely příhraniční spolupráce jsou vhodné regiony vzdálené maximálně 150 km. Spadají pod správu místních orgánů a usilují o zlepšení infrastruktury v hraniční oblasti a jejich napojení na hlavní dopravní tepny, technický, sociální i kulturní rozvoj atd.[22]. Kooperace probíhá na úrovni jednotek NUTS III, které odpovídají českým krajům.[23]

Operační program Nadnárodní spolupráce je určen pro všechny státy Unie a probíhá mezi dvěma a více státy na úrovni třinácti regionů stanovených Evropskou komisí[24] V rámci nadnárodní spolupráce by si měly členské státy vyměňovat technologické zkušenosti. Pro program mezinárodní spolupráce jsou pak vhodné všechny oblasti EU.[25]

5. Závěr

Evropská unie je tvořena sedmadvaceti státy, jejichž ekonomika se nachází na různých úrovních vývoje. Politika hospodářské a sociální soudržnosti se snaží tyto rozdíly eliminovat prostřednictvím investic s dlouhodobou perspektivou, které poskytuje znevýhodněným regionům. Jedná se především o finanční pomoc v oblasti zaměstnanosti, infrastruktury, ochrany životního prostředí a rozvoje alternativních energetických zdrojů. Současně, v ekonomicky vyspělejších zemích, podporuje schopnost přizpůsobit se výraznějším hospodářským a sociálním změnám. Dále se snaží o zefektivnění spolupráce mezi hraničními regiony jednotlivých členských států. Ta by měla vylepšit jejich dopravní dostupnost a usnadnit výměnu technologických poznatků i lidských zdrojů. Tyto požadavky jsou shrnuty ve třech hlavních cílích Hospodářské a sociální soudržnosti pro roky 2007-2013, jimiž jsou Konvergence, Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a Evropská územní spolupráce. Kohezní politika by měla EU napomoci snáze a rychleji reagovat na požadavky moderní společnosti jako je potřeba sociální jistoty, ochrana životního prostředí, rovnost všech občanů a technologická vyspělost.

Odpovědná redaktorka: Selma Hamdi

Prameny a literatura

Literatura

  • Munklová, G. a kol.:2004. Sociální politika v evropských zemích. Nakladatelství Karolinum: Praha.
  • Schrötter, H. J.:2002. Aktuální slovník Evropské unie: Politika, hospodářství, dějiny a kultura. Brána: Praha.
  • Veber, V.:2004. Dějiny sjednocené Evropy: Od antických počátků do současnosti. Lidové noviny: Praha.

Prameny

  • Eurocentrum: 2008. Strukturální fondy EU.
  • Evropská komise: 2007. Politika soudržnosti 2007-2013: Poznámky a úřední texty. Úřad pro tisk úředních dokumentů Evropských společenství. Lucemburk.

Elektronické zdroje


[1] Europa.eu. Regionální politika (http://europa.eu/pol/reg/index_cs.htm, 23. 11. 2009).

[2] Smlouva je v celém znění dostupná na Euroskop.cz (http://www.euroskop.cz/gallery/2/754-smlouva_o_es.pdf, 20. 11. 2009).

[3] Evropská komise: 2007. Politika soudržnosti 2007-2013: Poznámky a úřední texty. Lucemburk.

[4] Euroskop.cz. EU OD A DO Z (http://www.euroskop.cz/281/sekce/g-h/, 20. 11. 2009).

[5] Europa.eu. Regionální politika (http://europa.eu/pol/reg/index_cs.htm, 23. 11. 2009).

[6] Eurocentrum: 2008. Strukturální fondy EU.

[7] Europa.eu. Regionální politika – Inforegio. Evropský fond pro regionální rozvoj (http://ec.europa.eu/ regional_policy/funds/feder/index_cs.htm, 23. 11. 2009).

[8] Europa.eu. Regionální politika – Inforegio. Evropský sociální fond (http://ec.europa.eu/ regional_policy/funds/fse/index_cs.htm, 23. 11. 2009).

[9] Europa.eu. Regionální politika (http://europa.eu/pol/reg/index_cs.htm, 23. 11. 2009).

[10] Evropská komise: 2007. Politika soudržnosti 2007-2013: Poznámky a úřední texty. Lucemburk.

[11] Fondy Evropské unie. Konvergence (http://www.strukturalni-fondy.cz/Glosar/K/Konvergence, 20. 11. 2009).

[12] Evropská komise: 2007. Politika soudržnosti 2007-2013: Poznámky a úřední texty. Lucemburk.

[13] Eurocentrum: 2008. Strukturální fondy EU.

[14] Europa.eu. Regionální politika – Inforegio. Hlavní cíle (http://ec.europa.eu/regional_policy /policy/object/index_cs.htm, 24. 11. 2009).

[15] Europa.eu. Regionální politika – Inforegio. Hlavní cíle (http://ec.europa.eu/regional_policy /policy/object/index_cs.htm, 24. 11. 2009).

[16] Evropská komise: 2007. Politika soudržnosti 2007-2013: Poznámky a úřední texty. Lucemburk.

[17] Eurocentrum: 2008. Strukturální fondy EU.

[18] Evropská komise: 2007. Politika soudržnosti 2007-2013: Poznámky a úřední texty. Lucemburk.

[19] Eurocentrum: 2008. Strukturální fondy EU.

[20] Evropská komise: 2007. Politika soudržnosti 2007-2013: Poznámky a úřední texty. Lucemburk.

[21] Eurocentrum: 2008. Strukturální fondy EU.

[22] Fondy Evropské unie. Evropská územní spolupráce (http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/59152886-c941-40c6-b290-ba1a36cd1733/Evropska-uzemni-spoluprace, 20. 11. 2009).

[23] Oblasti NUTS byly utvořeny pro potřeby Evropského statistického úřadu a umožňují mu porovnávat ekonomickou vyspělost jednotlivých regionů v rámci EU. viz Euroskop.cz. EU OD A DO Z (http://www.euroskop.cz/288/sekce/m-n/, 20. 11. 2009).

[24] Fondy Evropské unie. Evropská územní spolupráce (http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/59152886-c941-40c6-b290-ba1a36cd1733/Evropska-uzemni-spoluprace, 20. 11. 2009).

[25] Fondy Evropské unie. Evropská územní spolupráce (http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/59152886-c941-40c6-b290-ba1a36cd1733/Evropska-uzemni-spoluprace, 20. 11. 2009).

Jak citovat tento text?

Doljaková, Aneta. Hospodářská a sociální soudržnost EU [online]. E-polis.cz, 11. květen 2011. [cit. 2024-09-09]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/hospodarska-a-socialni-soudrznost-eu.html>. ISSN 1801-1438.

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 3 hvězdiček / Hodnoceno: 2x


Přidat komentář

Vložit komentář

Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!