Fenomén volebních preferencí v České republice

13. červenec 2018 Redakce e-Polis komentáře

Před každými významnými volbami vyjdou desítky měření volebních preferencí kandidujících politických stran či samotných kandidátů. Drtivá většina voličů před tím než se v tajných volbách vysloví svým hlasem, spatří alespoň jeden průzkum či anketu. Tyto volební průzkumy či ankety většina voličů nějakým způsobem reflektuje a někteří podle nich také upravují svoji volební preferenci.

zdroj: autor

Hranice 5 %

Ve většinovém volebním systému jsou již z podstaty automaticky degradovány strany třetí, čtvrté. Tyto strany prostě nehrají důležitou roli před volbami a z vysokou pravděpodobností nebudou žádnou roli hrát ani po volbách. Menší strany jsou ve většinovém systému jako křečci běžící na kolečku.

Poměrný volební systém je v tomto o poznání benevolentnější. Degraduje jen politické strany, které dosahují volebních preferencí pod uzavírací klauzuli. V kontextu České republiky je tato červená čára se značkou STOP stanovená na 5 % hlasů. V posledních měsících se dokonce hovořilo ještě o snížení této hranice. Pirátská strana přišla s návrhem na 4 % volební klauzuli .

V České republice máme několik politických stran, které se dlouhodobě pohybují pod 5 %. Tyto strany běhají jak křeček v kolečku a jen málo křečkům se povede proběhnout až do vytoužené Poslanecké sněmovny. I křečci pod 5 % se však dají ještě z hlediska preferencí dělit. Jsou zde křečci objevující se ve volebních modelech a křečci, kteří nedosáhnou ani na tuto metu. Zelení či Svobodní jsou typickými příklady první skupiny. Občas nějaký křeček uteče svému osudu, což bylo ve volbách 2017 vidět na případu Pirátů.

Pro Pirátskou stranu bylo zásadní prolomení mentálního bloku u voličů. Voliči potřebovali impuls, že Pirátskou stranu má smysl volit. Pro voliče je velký rozdíl, pokud strana dosahuje 3 % nebo 6 %. Když Piráti překročili mentální hranici 5 % a začalo se s nimi do Poslanecké sněmovny počítat, tak nastal zásadní zlom v jejich kampani. Se stoupajícími preferencemi přišel vyšší zájem médií, která informují občany. Občané zajímající se o Piráty je poté díky médiím nazpět uvádějí jako možnou volbu do Poslanecké sněmovny. Tento spletenec ve spojení s výbornou a údernou kampaní Pirátů vytvořil z křečka motajícího se u 2 % třetí nejsilnější politickou stranu v dolní komoře Parlamentu České republiky.

Nejslabší máte padáka

Na jaře 2018 byl vidět další zajímavý aspekt preferenčních průzkumů a to balancování nad propastí. Tímto termínem jsem si dovolil označit politické strany, jenž jsou nyní v Poslanecké sněmovně, avšak jejich volební preference dosahují pod 5 % volební kvorum. Zjednodušeně tyto strany by se podle nedotknutelných průzkumů do Poslanecké sněmovny nedostali.

Mentální pád voličské podpory je stejně obtížné zastavit jako nastartovat progres. Několik špatných mediálních výstupů, jedna kauza a špatné volební průzkumy dokáží politickou stranu uvrhnout do spirály pádu. Některé strana díky silné základně zastaví pád nad uzavírací klauzulí, tak jako ČSSD. TOP 09 však toto štěstí neměla a díky podpoře pod 5 % ve všech krajích mimo Prahu je pod pomyslnou čarou.

Po volbách 2017 do Poslanecké sněmovny mají velice nejistou pozici. V červenci 2018 3 z 9 subjektů v této komoře Parlamentu. Síla předvolebních preferencí na ně silně dopadá. Naštěstí mají ještě mnoho času do řádných voleb svoji složitou situaci změnit.

Jak citovat tento text?

e-Polis, Redakce. Fenomén volebních preferencí v České republice [online]. E-polis.cz, 13. červenec 2018. [cit. 2024-09-12]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/fenomen-volebnich-preferenci-v-ceske-republice.html>. ISSN 1801-1438.