Europoslanci debatovali na Západočeské univerzitě o předsednictví ČR v Radě EU

 16. listopad 2008  O. Stulík   komentáře

Dne 10. listopadu 2008 pořádal AS CPSSU besedu s europoslanci Dr. Liborem Roučkem a Doc. Jaroslavem Zvěřinou. Na úvod se svým projevem vystoupil děkan Fakulty filozofické ZČU v Plzni Doc. Ladislav Cabada. Celou besedou provázel student politologie a člen Rady AS CPSSU Milan Severa.

Europoslanci debatovali na Západočeské univerzitě o předsednictví ČR v Radě EUEuroposlanci debatovali na Západočeské univerzitě o předsednictví ČR v Radě EU

Dne 10. listopadu 2008 pořádal AS CPSSU besedu s europoslanci Dr. Liborem Roučkem a Doc. Jaroslavem Zvěřinou. Na úvod se svým projevem vystoupil děkan Fakulty filozofické ZČU v Plzni Doc. Ladislav Cabada. Celou besedou provázel student politologie a člen Rady AS CPSSU Milan Severa.

V úvodu besedy Doc. Cabada přivítal europoslance na akademické půdě FF ZČU v Plzni. Následně nastínil obsah svého příspěvku, který rozdělil do několika bodů – možných priorit pro předsednictví ČR v Radě EU.

úvodní slovo děkana FF Ladislava Cabady
úvodní slovo děkana FF Ladislava Cabady

Za první a zároveň zastřešující prioritu označil pan docent Cabada posílení legitimity EU. Legitimita EU dle jeho slov souvisí s otázkou politické reprezentace, přičemž Evropský parlament se těší menší míře legitimity než jednotlivé národní parlamenty států EU – tento předpoklad je však do jisté míry negován průzkumy veřejného mínění, kde EP stojí v preferencích českých občanů výše než parlament národní [1] . Průzkumům veřejného mínění však není možné, dle pana docenta, přikládat větší důležitost, protože u občanů ČR panuje zkreslená představa o institucích EU obecně, což je dáno mnohdy špatnou interpretací činností institucí EU českými médii. Nízká míra legitimity je dle Doc. Cabady taktéž dána deficitem 4 základních svobod EU, tedy volným pohybem zboží, osob, služeb a kapitálu.

Druhou prioritou, kterou pan docent představil, bylo zaměření na další rozšiřování EU. Otázka dalšího rozšíření s sebou nese jisté problémy, zejména pokud je deklarovanou prioritou ČR jednání s Chorvatskem. Při jednání s Chorvatskem o možném přistoupení do EU, bychom neměli opomíjet otázky týkající se celého Balkánského poloostrova – zejména otázku Kosova a s ním spojených vztahů se Srbskem. Dále je nutné se v souvislosti s rozšiřováním EU připravit na jednání s Tureckem, jež zřejmě bude chtít vyjasnit stanovisko EU k jeho případnému začlenění do soustavy EU.

Třetí prioritou pro ČR by mohla být otázka Evropské politiky sousedství. Zde by se ČR měla zaměřit na prohlubování vztahů s Ukrajinou a Moldávií. Pro efektivní jednání je ale nutné precizovat obsah Evropské politiky sousedství. Pokud stát patří do konceptu Evropské politiky sousedství – co to pro daný stát znamená? Je „sousedství“ jen předstupněm k řádnému členství v EU nebo ne? A pokud ano, platil by takovýto princip univerzálně nebo jen pro některé státy?

Čtvrtou prioritou by mohl být vztah EU-Rusko v reflexi energetické politiky, přičemž by bylo nutné nejdříve vyřešit problém energetické strategie v samotné ČR.

Pátá případná priorita, ekologie a klimatické změny, je obdobně podmíněna jako priorita číslo čtyři. I zde je nutné přijmout vlastní strategii a až následně by bylo možné jednat o příslušných pro-ekologických opatřeních. Tímto konstatováním byl i zakončen úvodní příspěvek Doc. Cabady.

Jako druhý řečník byl Milanem Severou uveden Doc. Jaroslav Zvěřina [2].

Beseda o Předsednictví ČR v Radě EU
Beseda o Předsednictví ČR v Radě EU

Doc. Zvěřina na úvod zmínil současnou finanční krizi poukazem na situaci v Japonsku. Japonsko, dle pana docenta, finanční krize postihla podobně jako EU. S ohledem na geografickou vzdálenost EU a Japonska je tedy patrný efekt „globálního přelévání“ finanční krize – jako důsledku globalizace. Globalizace je však, jak dodal pan docent, i motorem evropské integrace. Dnes by již nebylo pro jakýkoliv evropský stát výhodné jednat zcela samostatně. Vstup do EU je jedním z možných řešení, jak se zapojit do vyššího celku a jednat pod hlavičkou silného globálního aktéra.

Dále ve své řeči Doc. Zvěřina označil Evropský parlament spíše za diskusní fórum, které není příliš schopno řešit relevantní otázky. Důvodem je až příliš velký tématický záběr projednávaných problémů a nutnost neustálého konsensu.

Za problém EU označil pan docent demokratický deficit v reflexi již zmíněných čtyř základních svobod EU. Dále je dle jeho slov nutná shoda v základních tématických okruzích EU (např. Společná zahraniční a bezpečností politika), protože jen institucionální změny, typu Lisabonské smlouvy, jsou pro naplnění základních svobod nedostatečné.

Dalším problémy, tak jak je nastínil pan docent, zde uvedu pouze telegraficky: Přebujelý byrokratický aparát, který se nedaří regulovat; diskontinuita legislativy EP, kdy projednávaná agenda mezi volebními obdobími EP nenavazuje; problém vytváření kolektivní identity „evropanství“, jež je otázkou času – přibližně tří generací; Společná zemědělská politika EU, která více myslí na velké zemědělské podniky, méně již na podniky střední velikosti a malé podnikatele v zemědělství; posledním problematickým bodem EU je neefektivní Lisabonská strategie, která se týká mj. terciárního vzdělávání.

Dle pana docenta by předsednictví ČR v Radě EU mohlo být úspěšné. Jisté obtíže ČR mohou činit změny agendy z důvodů rozličných neočekávaných událostí na mezinárodním poli a případné vnitropolitické problémy.

Třetím řečníkem, který na besedě vystoupil, byl Dr. Libor Rouček [3] .

Dr. Libor Rouček
Dr. Libor Rouček

Pan doktor na úvod upozornil na zastřešující deklarované téma předsednictví ČR v Radě EU, sice „Evropa bez bariér“. Priority plynoucí z tohoto hlavního tématu dle jeho slov musí odrážet již zmíněné čtyři základní svobody EU. Základní čtyři svobody nejsou však dodržovány, a to nejen ve vztahu „starých členských zemí“ vůči „novým členským zemím“ [4] , ale i v původní evropské patnáctce.

Předsednictví jako takové znamená dle Dr. Roučka hledání kompromisu, a to jak mezi předsednickým státem a zbytkem EU, tak i mezi EU a „vnějším světem“.

Pan doktor se ve svém dalším výkladu zaměřil zejména na druhý výše jmenovaný vztah, tedy vztah EU a „vnějšího světa“. Z této oblasti byla zmíněna otázka dalšího rozšiřování EU, na němž dle pana Dr. Roučka panuje v ČR, ale i v EU, shoda. Konkrétněji s Tureckem je dle jeho slov třeba dále jednat, stejně tak je nutné pokračovat ve vyjednávání se Srbskem. ČR by se však měla připravit i na to, že o členství budou žádat další země, jako například Albánie.

V otázce postavení EP Dr. Rouček zareagoval na svého předřečníka Doc. Zvěřinu s tím, že dle jeho názoru je taktéž EP spíše diskusním fórem, ale řeší otázky relevantní a často podobné těm, jež řeší národní parlamenty jednotlivých států.

Dle pana doktora má ČR při svém předsednictví dobrou příležitost na sebe pozitivně upozornit, a to zejména na summitu v Kodani, kde se budou nastolovat nová globální pravidla po příchodu nové exekutivní moci v USA. Tato šance dle jeho slov nebude zřejmě využita a je dosti možné, že pro ČR dopadne celé předsednictví spíše negativně – bráno z pohledu prestiže ČR ve světě. Prognózou výsledku Předsednictví České republiky v Radě EU Dr. Rouček zakončil svůj příspěvek.

V následné diskuzi byla poněkud konkrétněji řešena nastolená témata.

Minimálně jedním pozitivním výstupem besedy bylo, že studenti ZČU v Plzni měli příležitost poznat názory a postoje dvou europoslanců, kteří zastupují ČR na poli Evropského parlamentu, a to v předvečer Předsednictví České republiky v Radě EU.


Poznámky pod čarou

[1] Pro potvrzení dokládám i výzkumy veřejného mínění společnosti STEM, přístupné na: http://www.stem.cz/clanek/787 a http://www.stem.cz/clanek/1617

[2] Člen skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů (EPP-ED). Člen Výboru EP pro právní záležitosti a Výboru EP pro kulturu a vzdělávání. Místopředseda Delegace EP pro vztahy s Japonskem (on-line na: http://www.zverina.cz/1/cz/normal/zivotopis/ ).

[3] 1. místopředseda Zahraničního výboru; náhradník Rozpočtového výboru; člen Delegace pro vztahy s Íránem a Delegace pro vztahy s Čínskou lidovou republikou (on-line na: http://www.liborroucek.cz/article.php?show=3 ).

[4] Za nové členské země jsou zde brány ty, které vstoupily do EU v r. 2004 a v r. 2007

Jak citovat tento text?

Stulík, O.. Europoslanci debatovali na Západočeské univerzitě o předsednictví ČR v Radě EU [online]. E-polis.cz, 16. listopad 2008. [cit. 2024-03-28]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/europoslanci-debatovali-na-zapadoceske-univerzite-o-predsednictvi-cr-v-rade-eu.html>. ISSN 1801-1438.

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 3.8 hvězdiček / Hodnoceno: 5x


Přidat komentář

Vložit komentář

Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!