EUPOL Afghánistán: aktér číslo tři?

 23. červen 2011  Mgr. Petra Slavíková   komentáře

Válečné tažení a reformní snahy v Afghánistánu představují témata aktuální a často diskutované již celou řadu let. Za všeobecně známá fakta lze téměř s jistotou považovat aktivity USA a NATO v Afghánistánu. Položme si ale otázku, jakou roli má v této zemi EU prostřednictvím své mise EUPOL-Afghánistán a kde leží její hlavní slabiny?

EUPOL Afghánistán: aktér číslo tři?EUPOL Afghánistán: aktér číslo tři?

Válečné tažení a reformní snahy v Afghánistánu představují témata aktuální a často diskutované již celou řadu let. Za všeobecně známá fakta lze téměř s jistotou považovat aktivity USA a NATO v Afghánistánu. Položme si ale otázku, jakou roli má v této zemi EU prostřednictvím své mise EUPOL-Afghánistán a kde leží její hlavní slabiny?

EU stanovila Policejní misi EUPOL Afghánistán v polovině června roku 2007, přičemž 18. května 2010 byl mandát mise Radou prodloužen o tři roky, tedy do roku 2013.[1] Generálem mise je od 15. června 2010 Jukka Savolainen. Posláním EUPOLu je přispívat k vybudování a následné udržitelnosti afghánských policejních složek v souladu s mezinárodními standardy.[2] V konkrétnější perspektivě mise EUPOL usiluje o zlepšení afghánského soudního systému a o výcvik Afghánské národní policie (ANP), jmenovitě Afghánské civilní policie a Afghánské proti-zločinecké policie.[3] V tomto ohledu je nutné zmínit, že snaha o budování civilní policie odlišuje misi EUPOL od dalších reformních těles v zemi pod záštitou USA či NATO.[4] Zde je nutné si uvědomit, že vybudování soběstačných bezpečnostních sil v Afghánistánu je jedním ze stěžejních pilířů strategie mezinárodního společenství, která je založena na postupném předávání odpovědnosti za bezpečnost do rukou tamních bezpečnostních sil. Logicky tak lze předpokládat, že působení Policejní mise EU v Afghánistánu představuje komponent bezpochyby velmi důležitý.

Nicméně lze pozorovat sílící kritiku směřující na adresu mise EUPOL. Podle mnohých mise selhává, není schopná vytvořit schopnou civilní policii, byť tolik potřebnou.[5] Dle Zprávy parlamentní komise Velké Británie dokonce ohrožuje stanovený termín stažení jednotek z Afghánistánu, tedy rok 2014. Členové parlamentní komise odkazují zejména k nedostatečnému počtu výcvikových expertů. Mandát mise sice počítá s počtem 400 expertů, ten však nebyl zatím naplněn. V misi je v současné době 306 členů mezinárodního personálu.[6] Nízký počet pracovníků tak logicky příliš nepřispívá k řádnému plnění cílů mise. Sám velitel EUPOL se vyslovuje, že „nedostatečný počet lidí představuje stále významný problém.“[7] V této otázce je nutné mít na paměti, že vysílání expertů do mise je z valné většiny závislé na ochotě členských států.

Zaměříme-li se na manažerské schopnosti v misi, tak ani ty nejsou zcela bezproblémové. Je více než zřejmé, že nedostatek personálu a rychlý sled událostí v Afghánistánu znamená významné zatížení všech existujících vedoucích složek, které jsou navíc v neustálé rotaci. Lze proto intuitivně vytušit, že kvalitní manažerské kapacity v tomto prostředí nemohou adekvátně existovat. Pokud má být tedy udržena důvěryhodnost mise na odpovídající úrovni, musí být ustanoven dostatečný počet pracovníků, expertů, trenérů a vytvořen ucelený koncept tréninku ANP, který se po rozšíření mandátu mise také nezdá být příliš koherentní. O dostatečné délce doby výcviku také nelze hovořit. Šestitýdenní výcvikové období lze jen stěží považovat za uspokojivé. Netřeba v této oblasti připomínat vysokou negramotnost afghánských policistů, která dosahuje 70 %. Je logické, že příslušníci policie bez základní znalosti čtení a psaní mají přirozeně ztížené podmínky pro výkon základních administrativních policejních úkonů. V současné době sice neexistuje koherentní strategie zaměřující se na zvyšování gramotnosti afghánských policistů, nicméně do policejních složek jsou preferenčně rekrutováni obecně více vzdělaní Afghánci.[8]

Otázka rozdílných tendencí jednotlivých partnerů působících v zemi a jejich obtížná koordinace také příliš nepřispívala k úspěšnému plnění mandátu mise. Jednotlivé instituce pracují víceméně samostatně bez ohledu na aktivity a cíle ostatních orgánů. Je tak pravděpodobné, že některé aktivity se mohou duplovat a některé mohou být zase zcela opomíjené.[9] Navíc můžeme také pozorovat jisté diference mezi misí EUPOL, která se zaměřuje především na výcvik civilní policie, rozvoj vyšetřovacích schopností a soudního systému a mezi NTA-A (NATO Training Mission Afghanistan), největším aktérem v reformních snahách afghánské policie, který se naopak zaměřuje na vojenský výcvik.[10] Zde je ale zásadní zdůraznit, že problém špatné koordinace a nepříliš jasné vztahy mezi EU a NATO v Afghánistánu se s nástupem nového velitele zdají být překonány. Podepsaná dohoda mezi Ministerstvem vnitra, EUPOL, NTA-A a German Police Programme Team (GPPT) v únoru 2011 týkající se metodiky policejního výcviku totiž představuje důležitý krok směrem k vytvoření standardizovaného rámce pro výcvik ANP společný pro všechny reformní instituce v zemi.[11] Sám současný velitel mise Savolainen se vyslovil, že „koordinační aktivity jsou od té doby na mnohem lepší úrovni“. [12]

Je evidentní, že do kvality dosažených výsledků se také negativně promítá nepříznivá bezpečnostní situace, která často neumožňuje dostatečný prostor pro pohyb členů mise nutný k provádění svých úkolů, dále geografické podmínky této středoasijské země, nedostatek technického vybavení či nedostatečný přístup k informacím ze strany provinčních týmů. Je důležité připomenout, že každá oblast disponuje rozdílným počtem pracovníků a odlišnou bezpečnostní situací, proto tak zákonitě jsou i jiné predispozice k plnění strategických cílů v jednotlivých provinciích.

Na obranu EUPOL je také nutné zmínit zásadní události před rokem 2007. Klíčovou zemí odpovídající za policejní reformu v Afghánistánu od roku 2002 bylo Německo prostřednictvím svého bilaterálního projektu – German police project Team (GPPT). Primární odpovědnost Německa za výcvik ANP byla následně potvrzena i na Londýnské konferenci 2006.[13] Důležité ale je, že nedosáhlo v žádném případě valných výsledků, spíše naopak. ANP byla v polovině roku 2007 ve srovnání s Afghánskou národní armádou zásadně opožděná. Odpovědnost proto převzala v polovině roku 2007 EU v rámci své mise EUPOL. Je tedy jasné, že EU nepřevzala velení v příliš příznivých podmínkách.

Závěrem lze říci, že i přes výše popsané problémy, se  kterými se mise EU/EUPOL Afghánistán potýká a kterým s ohledem na problémy spojené s ANP je nucena čelit, její smysl není bezvýznamný. Ačkoli v porovnání s NTA-A je misí malou, disponující omezenými zdroji, má zásadní význam především v ohledu zkušeností ve výcviku civilní policie, na kterou se ostatní složky příliš nesoustředí. Dalo by se tak říci, že přispívá ke komplexnímu přístupu v rámci reformy ANP. A konečně, netřeba připomínat,  že s nástupem nového vedení mise se situace v mnoha ohledech vyprofilovala k lepšímu. Doufejme proto, že se v tomto trendu bude nadále pokračovat i v dalších oblastech.  

Použité prameny: 

Odpovědný redaktor: Petr Vrchota

Odpovědná korektorka: Bc. Hana Stýblová

Titulní obrázek převzat z: http://www.sxc.hu/photo/987739  


[1] EUPOL Afghanistan, dostupné na: http://www.consilium.europa.eu/showpage.aspx?id=1268⟨=EN, (8.6.2011)

[2] EUPOL Afghanistan, European Union Police Mission in Afghanistan, dostupne na: http://www.eupol-afg.eu/, (1.6.2011)

[3] EUPOL Afghanistan, dostupne na:  http://www.consilium.europa.eu/showpage.aspx?id=1268⟨=EN, (8.6.2011)

[4] EUPOL Afghanistan helps Afghan police to train, dostupne na:  http://www.europa-eu-un.org/articles/en/article_10269_en.htm (1.6.2011)

[5] EU's Afghan police mission 'failing' - UK Lords report, dostupne: http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-12484754, (25.5.2011)

[6] 8th Report of Session 2010–11, The EU’s Afghan Police Mission Report with Evidence
Ordered to be printed 1 February 2011 and published 16 February 2011, dostupné na: http://www.publications.parliament.uk/pa/ld201011/ldselect/ldeucom/87/87.pdf, (28.5.2011)

[7] A Rare Voice Against Plan to Leave Afghanistan, dostupné na: http://www.nytimes.com/2011/02/16/world/europe/16iht-germany16.html?_r=1, (10.6.2011)

[8] 8th Report of Session 2010–11, The EU’s Afghan Police Mission Report with Evidence
Ordered to be printed 1 February 2011 and published 16 February 2011, dostupné na: http://www.publications.parliament.uk/pa/ld201011/ldselect/ldeucom/87/87.pdf, (28.5.2011)

[9] A Rare Voice Against Plan to Leave Afghanistan, dostupné na: http://www.nytimes.com/2011/02/16/world/europe/16iht-germany16.html?_r=1, (10.6.2011)

[10] Anthony H. Cordesman (2009): AFGHAN NATIONAL SECURITY
FORCES:SHAPING HOST COUNTRY FORCES AS PART OF ARMED NATION BUILDING, dostupné na: http://csis.org/files/publication/091104_ansf_review_draft.pdf (1.6.2011)

[11] CSDP Mission Update on EUPOL Afghanistan, dostupné na: http://www.isis-europe.org/pdf/April2011EUPOLAFGHANISTAN.pdf, (28.5.2011)

[12] A Rare Voice Against Plan to Leave Afghanistan, dostupné na:  http://www.nytimes.com/2011/02/16/world/europe/16iht-germany16.html?_r=1, (10.6.2011)  

[13] German Experiences in Police Building in Afghanistan, dostupné na: http://www3.grips.ac.jp/~pinc/data/10-02.pdf, (10.6.2011)

 

Jak citovat tento text?

Slavíková, Petra. EUPOL Afghánistán: aktér číslo tři? [online]. E-polis.cz, 23. červen 2011. [cit. 2024-09-12]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/eupol-afghanistan-akter-cislo-tri.html>. ISSN 1801-1438.

Autor Mgr. Petra Slavíková

Autor:

Redaktorka rubriky Ze zahraničního dění v současné době končí magisterský studijní program Mezinárodní vztahy na Karlově Univerzitě v Praze. Bakalářské studium Politologie a mezinárodní vztahy absolvovala na ZČU v Plzni. Její studijní profil na domácí půdě je doplněn o jedno-semestrální zahraniční studium na Universita Autonoma de Barcelona ve Španělsku. V průběhu studijních let ve svém volném čase působila jako stážista na Ministerstvu zahraničních věcí ČR na Odboru bezpečnostní politiky a Odboru společné zahraniční a bezpečností politiky či jako stážista Blízkovýchodního programu v Asociaci pro mezinárodní otázky a absolvovala několik odborných tématických konferencí. Do jejího výsostního zájmu patří oblast bezpečností politiky, mezinárodního terorismu, boje proti terorismu, regionálně pak území Afghánistánu, Iráku. Mezi její koníčky patří sport, fitness, cestování, jazyky a kultura. V rámci e-Polis působí od května 2011.


[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 3.67 hvězdiček / Hodnoceno: 3x


Přidat komentář

Vložit komentář

Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!