Elektronická evidence tržeb – technika, kontrola a politika

21. únor 2016 Hana Svobodová komentáře

Nakonec přes veškerou méně či více opodstatněnou oponenturu, opoziční obstrukce, vládní návrh zákona o EET prošel. Poté, co projde senátem a podepíše ho prezident, nastoupí sedmiměsíční lhůta, v rámci které proběhne technický test celého systému. S ohledem na tyto a některé případné úpravy by měl zákon nabýt účinnosti do konce roku 2016.

Zdroj: flicker.com

Technická stránka věci

Ač jistě není jednoduchou záležitosti, má podle názorů odborníků na tuto problematiku řešení, ba dokonce se v rámci její realizace ušetří. Co to znamená? Zčásti totiž bude EET realizována přes dnes fungující automatizovaný daňový informační systém (ADIS). Na této úrovni se proto EET „potká“ s Daňovým portálem, Daňovými informačními schránkami, spisovou evidencí, evidencí kontrolních úkonů, tzn. důsledné využití možností ADISu. „Radost“ zastánců EET se tedy ještě posiluje o to, že původně plánovaných 1, 2 mld. Kč na vybudování a prvních pět let fungování se sníží údajně o 250 mil. Kč.[1] Uvažujeme-li proto v rámci obecných a technicky nezbytných předpokladech, s nimiž se tak či onak musí v zárodku „popasovat“ stát, neznamená to, že problémy nenastanou. Samozřejmě nastat mohou na úrovni „celostátního“ fungování systému a mohou i na některých jeho jednotlivých úrovních. Výpadky systému jako všeho, co je tzv. zasíťováno vyloučit nelze nikdy. S problémy se mohou potýkat také jednotlivci na úrovni funkčnosti a fungování zařízení, které jsou nezbytné pro připojení se do systému EET – od smartphonů po technicky náročnější elektronické pokladny. Jaká jsou v případě výpadku internetu řešení? I přes přerušení spojení s finanční správou bude možné i bez speciálního kódu účtenku vystavit. Po opětovném připojení bude muset podnikatel/živnostník o tržbě informovat do 48 hodin po její realizaci. Na první pohled téměř vše jasné a řešitelné. Min. tedy po technické stránce, snad …

P. S. zbytek se doladí.

Čemu vlastně EET slouží?

Stručně řečeno, k boji s nevykázanými příjmy. MF je odhaduje např. ve stavebnictví na 36, 96 mld. Kč, velkoobchodu a maloobchodu na 34, 14 mld. Kč, v ubytování, stravování a pohostinství na 20, 02 mld. Kč atd.[2] Částky jistě nezanedbatelné. Zda zavedení EET přinese nápravu v tuto chvíli, je možná ne zcela představitelné. Opravdu konkretizuje dlouhodobé snahy napříč politickým spektrem o kontrolní mechanismus…? Doufejme. Nad naplňováním realizace zákona by měla bdít Finanční správa ČR a Celní správa ČR. Prakticky se jedná o činnost asi 450 kontrolorů a zpětnou vazbu ze strany spotřebitelů. Ve hře je i úvaha o účtenkové loterii, která tak nadchla české politiky z pohledu slovenské zkušenosti. Dovolím si podotknout, že i bez „losovačky“ by nám mělo jít o to, že daně jsou tím, z čeho čerpáme všichni a všichni jsme jim na různých úrovních tak nějak podřízeni. Mají – li někteří z nás stále dokola nápady, jak daňové zákony dané země obejít, vždy je to v konečném účtování tak nějak na úkor „většiny“. Pravda, ti movitější to poznávají méně citelně než ti běžní až nemajetní. Daním se v celé historii lidstva vždy odporovalo různým způsobem. A i když si mnozí z nás jsou čas od času ochotni zahrát na „vlastence“ a stát hájit tzv. se zbraní v ruce, přijde-li řeč na daně, mnohý vlastenec se stává „zapadlým“. Nechci nyní rozpoutávat všemocné vášně. Ale žádný systém dosud nevytvořil takovou daňovou soustavu, nad níž by konzument plesal, rozum se nevzpouzel a státní ani rodinná pokladna nekvílely.

A tak snad ještě dejme řeč o politice?

Dvě strany téže mince – tedy, EET. Zastánci EET na úrovni námi volených politiků a odpůrci také z řad námi volených politiků. Jedněm se říká většina ve sněmovně – vládní koalice – druhým menšina – opozice. Ta se nyní ve sněmovně dělí na pravicovou (ODS a TOP 09) a levicově se tvářící (KSČM). Mezitím různě plynou odpadlí od hnutí Úsvit, jak se to prostě hodí.

Politika je to, co v zásadě „zdobí“, jak navrhovatele EET, protože např. ministr financí Babiš s prosazením EET spojil své další setrvání ve funkci, tak odpůrce – především z ODS a TOP 09, kteří se „perou“ o voliče z řad podnikatelů a živnostníků. Možná i tenhle koncept kapitalistického původu podnikání by stálo za to viditelně nabourat. KSČM se „nepere“. Ta jen deklamuje. Její návrh o majetkových přiznáních je již jakýmsi „koloritem“, s nímž tato strana vyjde vždy, pokud se na scéně o hlasování objeví něco podobně konkurenčního. „Něco“ tzv. za něco ale nezafunguje vždy, a tak tentokrát EET opět přehlušila komunistický návrh. Poslanci KSČM si však ústy předsedy svého klubu Kováčika neodpustili „ideologickou čtvrthodinku“ promluvu o tom, že EET nakonec, byť s těžkou rukou, podpořili. Bylo to školení části vlastního členského mužstva, protože veřejnost zřejmě o komunistický „majetkový“ návrh příliš nestála, ba dokonce ani nemusela. Na druhé straně, ale ve sněmovně je část hlasování pro ten či onen návrh zákona často předmětem „obchodovatelného“ kursu (tzv. něco za něco) a ani KSČM se nemůže zcela vyřadit ze hry Babišova vlivu, protože – volby co nevidět budou, koalice taky a místa na různých úrovních dozorčích rad a firem s veřejnou účastí kraje jakbysmet. Takže odříznout si větev přílišným „ideologizováním“ svého vlastního návrhu by budoucnost KSČM spíše ještě více zastřelo. Pravda, za cenu, že EET tím pádem překrývá další osud majetkového komunistického návrhu. Ale možná by stálo za to zauvažovat, zda s přiznáním svých majetkových dispozic politika na počátku jeho vstupu do politiky se tak nějak nepřekrývá působení některé, a ne malé, části politiků napříč spektrem, kteří si svou veřejnou službu nakonec přeci jen „popletou“ se slušným majetkovým posílením – tedy, jak vypadá jejich majetkový status poté, co v politice a díky politice tzv. končí a vlastně na podnikatelské čáře teprve začínají anebo z ní učiní princip svého existenčního smyslu v posledních 20 letech po listopadu 1989.

V KSČM u řady tzv. lídrů nic neobvyklého, přitom odůvodňovaného tvrzením – „členská základna dotyčného/dotyčnou přeci navrhla“. Ale tuhle „vnitrostranickou demokracii“ ponechme v tuto chvíli stranou. EET se totiž dotkne i bez rozdílu podnikatelsky činné populace v ČR. Stranická knížka v tom zřejmě nebude hrát roli. A jsme u „jádra pudla“ oponentury zprava. Ta se „zlobí“ – tedy, ODS, TOP 09 a část z hnutí Úsvit, že by měla být EET zavedena. Cílí proto svou stížnost na proceduru o přijetí zákona o EET ve sněmovně k Ústavnímu soudu. Předseda ODS Fiala přitom zdůrazňuje: „Nechceme napadnout obsah zákona, protože ÚS by neměl rozhodovat o politických záležitostech. Jde nám ale o proces, jak byl zákon přijat, o to, jak většina postupuje.“[3] Jenže o tu politiku vlastně jde. A rozhodnutí je jistě na ÚS. Za úvahu stojí, a ÚS to jistě vezme v potaz: nakolik ona menšina – ODS a TOP 09 především mohla skutečně vnést věcnou povahu argumentů v takové síle, aby zvrátila logiku daného návrhu zákona o EET. Pomyslná tenká čára mezi věcným návrhem, jeho oponenturou a politickou kreativitou opozice je více než tenká. Osobně si myslím, že je „žádná“. U zákonů, kterým vládnoucí mašinérie přikládá význam (a i současná část vládní koalice tehdy v opozičních lavicích v takové pozici v minulosti byla a obstruovala docela slušně), je ze strany opozice vždy na místě roztáčet divadlo obstrukcí, ideologických až srdceryvných hrátek, floskulí, které nemění podstatu návrhu, spíše jej povyšují na úroveň empirie „ANO-NE“, a že na jednom nebo druhém údajně závisí život. Politikův možná více. Ale podnikatelé a živnostníci v Česku vydrželi a vydrží ještě hodně. EET není a nebude pro většinu z nich smrtelnou ránu. Jistě nejen proto, že řada z nich takto funguje již delší dobu a kontroluje registračními pokladnami své vlastní zaměstnance. Ačkoliv…? Pravda, ptejme se na celospolečenský přínos tohoto zákona.

Již nyní je stanoveno: „Poslanecká sněmovna zároveň souhlasila s navrženou jednorázovou slevou na dani pro všechny poplatníky daně z příjmů fyzických osob ve výši 5000,- Kč, kterým v daném roce vznikla povinnost evidovat tržby podle zákona o evidenci tržeb, a to z důvodu kompenzace zvýšených nákladů, které jim nastanou v souvislosti s účinností zákona.“[4] Čili jakési odškodnění za námahu s aplikací EET. Zkušenost z Chorvatska dle některých odborných názorů vypovídá hlavně o tom, že „hlavně evidenci zavést co nejrychleji.“[5] No, zdá se Vám to málo, co očekávat od celé téhle transakce, kvůli níž např. i poslanec za Severočeši.cz B. Schwarz z Lomu celé hlasování stál a obhlížel jako Babišův osobní strážce poslanecké lavice volebního klubu ANO a spol.? Uvidíme… Co se mi jeví být již nyní jasné:

Babiš nebude muset odstoupit ze svého postu ministra financí, a to nikoliv kvůli EET, ale protože především pro ČSSD je setrvání v této vládní koalici „smrtelně“ důležité;
Babišův „Agrofert podle mluvčího společnosti Karla Hanzelky v roce 2014 zaplatil na dani z příjmů právnických osob v České republice 743 miliónů Kč.“[6] Přičemž „V cizině tedy Agrofert na daních odvedl více než v České republice – v přepočtu 762 miliónů korun.“[7] Stejně jako já, můžete i Vy vidět ten rozdíl, jak lze s daněmi cvičit, a nemyslím, že EET je tím „klackem“, aby tomu mohlo být jinak u podobných velkofirem;
· A to podstatné na celé věci: „Nejlepší projekt, který kdy Andrej Babiš vymyslel. Ale také projekt, který mu zadělal na značné problémy a zájem policie. Čapí hnízdo – reprezentativní farma u Olbramovic na Benešovsku, dokončená před čtyřmi lety. Otázka, která zajímá pražské kriminalisty, zní, zda by Babišovy firmy měly nárok na 50milionovou dotaci, kdyby v době jejího podání byly známy všechny okolnosti. Jinými slovy, zda nebyl spáchán dotační podvod.“[8]

A tak EET je opravdu více než nástroj politický, dostatečně manipulativní a především „mlha přede mnou, mlha za mnou“… A to už říkala Popelka, která to myslela vážně.

Zda i A. Babiš, ministr financí zůstává otázkou. Na přesném opaku se totiž jeví být A. Babiš závislý především jako podnikatel. Je ode mě jistě drzé, ptát se, jak je to s těmi ostatními podnikajícími v ČR…

[1] Srv. Informace o technické realizaci Elektronické evidence tržeb a zpřesnění nákladů. Finanční správa.cz [online]. Dostupné: http://www.financnisprava.cz/cs/financni-sprava/pro-media/tiskove-zpravy/2016/informace-o-technicke-realizaci-elektronicke-evidence-trzeb-a-zpresneni-nakladu-7120 [cit. 21. 02. 2016]

[2] Srv. VOKURKOVÁ, K., Evidence tržeb od A do Z. Ekonom, 2016, č. 6, s. 22 – 25. ISSN 1213-7693

[3] PRAVEC, J., Elektronická evidence skončí u Ústavního soudu. Ekonom, 2016, č. 6, s. 26 – 27. ISSN 1213-7693

[4] Poslanecká sněmovna schválila zákon o evidenci tržeb i snížení DPH v oblasti stravovacích služeb. MF ČR.cz [online]. Dostupné: http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2016/eet-schvalena-23957 [cit. 21. 02. 2016]
[6] Překvapení? Agrofert zaplatil na daních z příjmů víc v cizině než v Česku. Hlídacípes.org [online]. Dostupné: http://hlidacipes.org/prekvapeni-agrofert-zaplatil-na-danich-z-prijmu-vic-v-cizine-nez-v-cesku/?ct=t%28Newsletter_112_13_2014%29 [cit. 21. 02. 2016]
[8] Pavučiny byznysu: Jak šel čas s Čapím hnízdem, které přivedlo Andreje Babiše do problémů. Hlídacípes.org [online]. Dostupné: http://hlidacipes.org/pavuciny-byznysu-jak-sel-cas-s-capim-hnizdem-ktere-privedlo-andreje-babise-do-problemu/?ct=t%28Newsletter_112_13_2014%29 [cit. 21. 02. 2016]

[5] KLIMEŠ, D., Konec slavné evidence. Ekonom, 2015, č. 46, s. 43. ISSN 1213-7693

[7] Tamtéž.

Jak citovat tento text?

Svobodová, Hana. Elektronická evidence tržeb – technika, kontrola a politika [online]. E-polis.cz, 21. únor 2016. [cit. 2024-04-17]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/elektronicka-evidence-trzeb-technika-kontrola-a-politika.html>. ISSN 1801-1438.