„Diverzifikace ekonomik v Perském zálivu je příliš pomalá i kvůli arabskému jaru,“ rozhovor s doc. Maitahem

 13. duben 2013  Nikola Klímová   komentáře

Doc. Prof Ing. Mansoor Maitah, Ph.D. et Ph.D. se narodil v roce 1962 v Jordánsku. Je absolventem Českého vysokého učení technického v Praze. V roce 2004 dokončil doktorské studium na Fakultě mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze, obor mezinárodní ekonomické vztahy. V roce 2009 absolvoval doktorské studium na Institutu politických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, obor politologie. Byl host letošního ročníku Festivalu arabské kultury, kde vedl přednášku na téma Vnější ekonomická rovnováha zemí Blízkého východu: Případová studie Saúdské Arábie.

„Diverzifikace ekonomik v Perském zálivu je příliš pomalá i kvůli arabskému jaru,“ rozhovor s doc. Maitahem„Diverzifikace ekonomik v Perském zálivu je příliš pomalá i kvůli arabskému jaru,“ rozhovor s doc. Maitahem

Je známo, že Saúdská Arábie je výrazně závislá na vývozu ropy. Existují zde vůbec nějaké tendence k ekonomické diverzifikaci?

Samozřejmě. Saúdská Arábie se o diverzifikaci snaží velmi usilovně, neboť si uvědomuje, že jednoho dne jim ropa dojde. Zůstává však otázkou, jestli jsou skutečně schopní svou ekonomiku diverzifikovat. Podle mého názoru to tak není, alespoň ne příliš. Diverzifikace znamená rozvoj určitých sektorů, jako je například zemědělství. Zemědělství samozřejmě nejsou schopni rozvíjet vzhledem k velice problematickým klimatickým podmínkám. Tím pádem je jejich potenciál velmi slabý. V současné době podporuje Saúdská Arábie investice do zemědělství. Nikoliv domácího, ale cizího, například v Číně, Súdánu, Kazachstánu. Dnes již ví, že investovat do zemědělství Saúdské Arábie je prodělečné. Vláda tedy na území Saúdské Arábie snížila či zrušila všechny finanční podpory související se zemědělstvím. Druhým potenciálním sektorem by byl průmysl. Rozvoj průmyslu by byl dalším řešením v případě diverzifikace. Bohužel Saúdská Arábie nemá jakoukoliv tradici v průmyslovém sektoru, kvalifikovanou pracovní sílu potřebnou pro průmyslové odvětví dováží. Většinu pracovníků tak tvoří migranti z Pákistánu, Indie a z okolních zemí. Saúdská Arábie ví, že má tuto slabinu, a proto v současné době extenzivně podporuje vzdělání. Hodně investuje do základních, středních i vysokých škol s tím, že by měly pomoci vytvářet kvalifikovanou domácí pracovní sílu, která by byla schopna postavit nový sektor ekonomiky. Momentálně se průmysl soustředí pouze na petrochemii nebo jakýkoliv jiný průmysl úzce související s ropou.

A co bankovní sektor? Menší ropné státy jako Katar či SAE v něm objevily zlatý důl.

To samozřejmě také. I Saúdská Arábie rozvíjí bankovní sektor a chce přilákat vklady a finanční deriváty z okolních zemí. Bohužel v současné době arabské země, jako je Egypt, Jordánsko, Sýrie, mají jiné starosti týkající se spíše politiky. Dále je třeba si uvědomit, že Saúdská Arábie má velkou konkurenci především v Bahrajnu, SAE a Kataru, co se týče bankovního sektoru. Tyto země jsou menší a cizinci jsou zde zvyklí. Finanční sektor má daleko větší tradici právě v těchto zemích. Snaha zde ale existuje.

Ve své odpovědi jste zmínil finanční deriváty. Nebojí se s nimi islámské banky obchodovat, když vezmeme v úvahu ten fakt, že jsou to právě finanční deriváty (tzv. CDO), které vytvořily prostředí pro současnou ekonomickou krizi?

Islámské banky nyní zažívají zlaté časy. V důsledku finanční krize stáhli někteří arabští investoři své peníze z Evropy a USA a raději investovali v islámských bankách. V tomto ohledu je tedy aktuální vývoj pro ně výhodný. Je však třeba zmínit, že jakékoliv operace s finančními deriváty musejí být v souladu s islámskými tradicemi, což znamená, že zde žádná hrozba neexistuje. Důvod je ten, že by si islámské banky ani nedovolily chovat se tak, jako jejich americké protějšky.

Mluvil jste o problému kvalifikované pracovní síly. Obyvatelé bohatých ropných států, kteří mají též občanství, se do práce nehrnou a žijí ze státních „úplatků“, které mají zajistit vládám v těchto zemích stabilní pozice. To vytváří příznivé prostředí pro pracovní migraci, která ubírá peníze ekonomikám ropných států, neboť migranti zasílají téměř celé své výdělky do zemí svého původu. Snaží se to ropné státy v Perském zálivu nějak regulovat, například pomocí motivace vlastních občanů k práci?

Samozřejmě, že ano. Tendence zde jsou, ale v současné době nejsou vidět žádné pozitivní výsledky, což lze dávat do souvislosti s arabským jarem. Politické elity v těchto zemích o tomto problému samozřejmě vědí. Také si uvědomují, že by bylo správné, aby domácí občané chodili do práce stejně jako v Evropě či USA. Bohužel tlak na danou věc je nyní slabší kvůli tomu, aby nepropukly sociální nepokoje. Naneštěstí občané Saúdské Arábie neměli nikdy dobrou pracovní morálku a není to ani věc, která by jim byla blízká.

Jaké problémy způsobuje masivní pracovní migrace na Arabském poloostrově?

V současné době je většina pracovní síly cizí. Pracovníci pocházejí jak z asijských zemí, například z Filipín, Pákistánu, Bangladéše, tak i z okolních arabských států. Vzhledem k tomu, že zde chybí potřeba pracovat a občané navíc často nemají ani potřebnou kvalifikaci, jsou ekonomiky ropných států na pracovní migraci závislé. Jak jsem již ale řekl před chvílí, výraznější tendence k vyřešení tohoto palčivého problému neexistují, a to s ohledem na tíživou politickou situaci na Blízkém východě. Stát tak raději stále dotuje a podporuje i nepracující občany.

Ve své přednášce jste zmiňoval, že Saúdská Arábie si udržuje fixní měnový kurz na americký dolar. Z jakého důvodu se toho stále drží? Nebyl by pro ni vhodnější volný měnový kurz?

Rozhodující důvod je ten, že ropa se prodává na celém světě v dolarech. Ropa je pro Saúdskou Arábii hlavní a téměř jedinou exportní komoditou. Za druhé věří Saúdové více dolaru než euru. Navíc vývoj eura v posledních letech jim dává jednoznačně za pravdu, že sázka na americký dolar byla správná. Dolar je jednoduše silnější mezinárodní měnou. Vždyť i Čína či Japonsko mají obrovské množství devizových rezerv v amerických dolarech. Saúdská Arábie je tak následuje a zůstává dolaru věrná.

Pokud vezmeme v úvahu předpovědi o vyčerpání ropných ložisek a závislost ekonomiky na jedné exportní komoditě, existují nějaké snahy zvyšovat devizové rezervy potřebné pro dovoz?

Množství devizových rezerv závisí v Saúdské Arábii především na cenách ropy. V současné době má země devizové rezervy, které by stačily na dovoz po dobu 5 let. Samozřejmě zvyšování devizových rezerv není samospasitelným řešením, protože současné devizové rezervy může saúdská vláda v případě poklesu cen ropy na světových trzích použít na pokrytí tohoto výkyvu a tím výrazně snížit jejich množství. Predikce vývoje ekonomiky Saúdské Arábie je vždy velmi neznámá. Predikce navíc častokrát nesouvisí se Saúdskou Arábií jako samostatným státem, neboť rozhodující věcí je fluktuace dolaru na světových trzích a fluktuace ceny ropy. Poptávka po ropě a cena ropy jsou určovány spíše na jiných trzích, hlavně v Evropě, USA a Asii. Jinak řečeno, vývoj ekonomik v těchto částech světa výrazně ovlivňuje cenu ropy na trzích. Saúdská Arábie může tuto věc ovlivnit jen velmi málo, neboť hlavní faktory leží mimo saúdský trh.

Saúdská Arábie je členem OPEC. Organizace ve své dlouhodobé strategii upozornila na nebezpečí plynoucí z toho, že čím dál tím větší množství ropy dodávané na světové trhy pochází z nečlenských států OPEC. OPEC přitom výrazně promlouvá do výše ceny ropy na světových trzích pomocí těžebních kvót a množstevních limitů. Jak se s tím podle Vás mohou členové OPEC vyrovnat a jak to popřípadě může ovlivnit jejich ekonomiky?

Vliv na jejich ekonomiky by byl bezesporu značný. Čím více bude na světových trzích ropy, která nepochází z OPEC, tím je politika OPEC více ohrožena. OPEC jakožto organizace má svá pravidla, která musí členské státy dodržovat. Pokud se však na trh s ropou dostane nečlenský stát OPEC, nebude chtít dodržovat jimi stanovené podmínky. Nečlenské ropné státy v důsledku určité potřeby svých ekonomik nejsou ochotny, ale ani připraveny na respektování pravidel OPEC. Saúdská Arábie toto vnímala velmi negativně kvůli struktuře svého hospodářství. Ostatní státy OPEC, které však mají diverzifikovanou ekonomiku a nejsou tak závislé na ropě, se s tím vypořádají daleko snáz. Saúdská Arábie byla však na ropnou politiku velmi citlivá. Vždy se proto snažila v rámci organizace dělat maximum pro to, aby se předsedou organizace stal představitel Saúdské Arábie.

Odpovědný redaktor: Josef Holík

Odpovědná korektorka: Martina Koudová

 

Jak citovat tento text?

Klímová, Nikola. „Diverzifikace ekonomik v Perském zálivu je příliš pomalá i kvůli arabskému jaru,“ rozhovor s doc. Maitahem [online]. E-polis.cz, 13. duben 2013. [cit. 2025-02-18]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/diverzifikace-ekonomik-v-perskem-zalivu-je-prilis-pomala-i-kvuli-arabskemu-jaru-rozhovor-s-doc-maitahem.html>. ISSN 1801-1438.

Autor Nikola Klímová

Autor:

Šéfredaktorka zabývající se především oblastí mezinárodních vztahů, zahraniční politiky a mezinárodního práva. V e-Polis začínala v rubrice Ze zahraničního dění.


[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 3.86 hvězdiček / Hodnoceno: 7x


Přidat komentář

Vložit komentář