Co se děje za Velkou zdí

Čína čelí náporu celosvětového finančního kolapsu. Tamní vláda přijala několik balíčků opatření, jak zemi pomoci. Nejpočetnější populace na Zemi je dennodenně zásobována informacemi o světovém finančním kolapsu. Situaci se věnují všechna média tištěnými počínaje, internetem konče. Zprávy se týkají nejen toho, jak se s krizí vyrovnávají a jak jí čelí v zahraničí, ale i toho, jaká opatření přijala čínská vláda.

Co se děje za Velkou zdí

Nejpočetnější populace na Zemi je dennodenně zásobována informacemi o světovém finančním kolapsu. Situaci se věnují všechna média tištěnými počínaje, internetem konče. Zprávy se týkají nejen toho, jak se s krizí vyrovnávají a jak jí čelí v za hraničí, ale i toho, jaká opatření přijala čínská vláda.

Číňané se obávají, že reálná hodnota jejich příjmů se v důsledku krize sníží. Proto příliš neinvestují a nakupují pouze základní a levné zboží. To se denně potvrzuje jak v supermarketech, tak i v obchodech s oděvy, elektronikou a spotřebním zbožím.

Ceny základních potravin už od loňského roku postupně rostou. Před rokem například stálo půl kilogramu kuřecího masa kolem sedmi jüanů (zhruba 22,50 koruny). Dnes se jeho cena dosahuje dvanácti jüanů (přibližně 38,50 koruny). Ve stejném poměru se zvýšila cena čerstvé zeleniny, ovoce, oleje nebo drogistického zboží. Stejně tak povyskočila cena mléčných výrobků. Ty však v Číně nezaujímají v jídelníčku takové místo jako na Západě.

Vládní a stranické kruhy hovoří o tom, že finanční sféra nebyla v Číně ekonomickou krizí příliš zasažena. Údajně i proto, že větší část čínské devizové rezervy byla investována do amerických státních dluhů. A americká vláda mimo jiné odkoupila dluhopisy Fannie Mae a Freddie Mac, které patřily čínským finančním institucím.

Jak uvedl zástupce ředitele Čínské lidové banky I Kang, současná situace přináší domácí ekonomice velkou výzvu: "Finanční krize dala čínské ekonomice ve skutečnosti šanci transformovat se. Objeví-li se vhodné řešení, může Čína změnit své zaměření na zahraniční obchod a prostřednictvím zvýšení domácí poptávky dojde k rovnováze ekonomické struktury."

Podle prognóz čekají zemi nejhorší hospodářské výsledky za posledních devatenáct let. Čína prožívá propad exportní poptávky. Tato skutečnost se nejviditelněji odráží v oblasti Perlové řeky, průmyslového jádra země na jihu Číny. Současně jde o dopravní tepnu splavnou mezi Hongkongem a Macaem a využívanou k říční dopravě mezi provinciemi Kchuang-tchun a Kchuang-s'.

Obrovské továrny, které v nich sídlí, bojují s poklesem poptávky v zahraničí, mnohé z nich bankrotují a propouštějí zaměstnance, kteří nenacházejí novou práci.

Čínští analytici doufají, že se míra hospodářského růstu bude pohybovat alespoň na úrovni osmi až deseti procent. Kdyby totiž klesla na šest až sedm procent, je třeba se začít obávat skutečné krize spojené s obrovskou nezaměstnaností.

Podpora "ven" Co se děje za Velkou zdí

Export tvoří 40 procent HDP Číny. Vývoz zboží byl krizí zasažen nejvíce. K prvním opatřením, jež politici zavedli, proto patřilo zrušení nebo snížení vývozních cel na výrobky s vysokou přidanou hodnotou od 1. prosince. Vláda také nabízí podnikům, že jim při vývozu vrátí daně. Navíc podporuje čínské investice do zahraničí.

Čína na svém území nedisponuje významnými nalezišti surovin typu ropy, zemního plynu, rud a podobně, proto pomáhá podnikům, které chtějí tyto suroviny těžit v zahraničí. V poslední době se například hovoří o tom, že by čínské firmy měly těžit ropu v Barmě.

Ministerstvo obchodu připravilo pro rok 2009 novou strategii, která stimuluje růst dovozu a vývozu a zahrnuje mimo jiné vyhledávání nových trhů či zdokonalení struktury vývozního zboží. Předpokládá, že poptávka by mohla být po službách a obchodu se zbožím s přidanou hodnotou - konkrétně v oblasti telekomunikací, pojištění nebo finančnictví.

Na druhé straně svět má stále větší zájem proniknout na čínský trh a zajímá se rovněž o čínské investice.

Americký ministr financí Henry Paulson se na summitu G20 v prosinci 2008 zmínil, že americká strana uvítá čínské investice komerčního typu s využitím čínských valutových rezerv a dalších fondů.

Přesto existuje mezi USA a Čínou velké napětí týkající se otázky kurzu čínské měny. Podhodnocenou měnu Pekingu vyčítala už vláda George Bushe, která poukazovala na to, že uměle nízko drženým kurzem Čína získává v zahraničním obchodě výhodu. Na podhodnocený kurz jüanu poukázal koncem ledna i šéf MMF Dominique Strauss-Kahn.

Politika "dovnitř"

Vláda představila balíček opatření, který by měl zemi pomoci vyrovnat se s následky krize. Součástí je mimo jiné finanční podpora obyvatel s nízkým příjmem. Životní minimum sev Číně loni pohybovalo na hranici 208 jüanů (asi 622 korun), letos činí o 26 jüanů více.

Čínská vláda rozhodla, že v následujících dvou letech bude investovat celkem čtyři biliony jüanů (11,96 bilionu korun) do zrychlení výstavby infrastruktury, posílení ochrany životního prostředí, obnovy po zemětřesení a zvýšení důchodů.

Další úlevu, především pro podniky, představuje reforma daně z přidané hodnoty, která platí od začátku ledna 2009. Reforma se dotkne v podstatě všech podniků. Daň z přidané hodnoty nemusejí platit firmy vyvážející zboží. Reforma sice sníží příjmy centrální vlády o více než 120 miliard jüanů (338,8 miliardy korun), ale firmy musí tuto částku použít na podporu vývoje a ke stimulaci úpravy průmyslové struktury.

Hlavním cílem těchto makroekonomických kroků je povzbudit podniky a posílit jejich konkurenceschopnost na domácím i mezinárodním trhu.

Součástí balíčku jsou opatření, která mají zmírnit obtíže podniků a zároveň chránit práva zaměstnanců. Parlament schválil zákon o pracovních smlouvách, který požaduje po podnicích, aby uzavřely se svými zaměstnanci písemné pracovní smlouvy a prodloužily termíny jejich platnosti. Zmíněná norma obsahuje také ustanovení o snížení poplatku za základní zdravotní pojištění a pojištění proti úrazu. Zdravotní pojištění není v Číně samozřejmostí. Automaticky jsou pojištěni pouze státní zaměstnanci.

Chce-li se pojistit Číňan pracující v soukromém sektoru, platí jednu čtvrtinu pojistného. Stát mu přispívá třemi čtvrtinami částky. Ta je flexibilní podle finančních možností pojištěnce (začíná na 40 jüanech, pojištěnec tedy platí deset jüanů měsíčně).

Bez platů od jara 2008

Jedním z regionů, v nichž proběhla největší vlna bankrotů, je jižní Čína. Úpadky nejvíce zasáhly firmy vyrábějící hračky. O jejich výrobky klesl zájem v zahraničí. Důvody jsou dva - hračky jsou mnohdy nebezpečné a navíc se vesměs jedná o padělky světových značek.

Vlády provincií Kuan Tung, Če Ťiang a An Chuej musely uvolnit mimořádnou finanční částku na vyplacení dlužných mezd zaměstnancům, kteří pracovali ve zkrachovalých podnicích nebo ve firmách, jež dlužily svým zaměstnancům výplaty. V některých oblastech dluží firmy svým zaměstnancům platy už od jara loňského roku.

Nespokojení dělníci dokonce několikrát demonstrovali, aby upozornili na svoji situaci. Místní vlády proto vyplácejí jakési sociální dotace zaměstnancům bez prostředků.

Centrální vláda snížila daně (například návratka vývozního cla na textil a oděvy, na jejichž výrobu se většina malých a středních firem soustředí, se zvýšila zjedenácti na čtrnáct procent) a zvýšila podporu úvěrů malých a středních podniků.

Současně zrušila daně na nákup zařízení podniků. Firmy mají navíc snazší cestu k získání financí na nákup akcií. Vláda přijde kvůli snížení úroků z půjček podniků o patnáct miliard jüanů (44,85 miliardy korun).

V prvních třech čtvrtletích roku 2008 se úvěry malých a středních podniků u různých finančních institucí zvýšily na 3,66 bilionu jüanů (9,92 bilionu korun). Je to největší objem půjček firem v historii.

Do střední a západní Číny směřují nikoli vládní, ale zahraniční investice. Tyto regiony jsou ve srovnání s východním pobřežím stále silně nerozvinuté. Přesunu těžiště hospodářství však brání současná krize.

Vládní agentura připravuje rejstřík preferenčních odvětví, který bude zahraniční investory informovat o možnostech a rozsahu otevřenosti těchto oblastí.

Jedno z vládních opatření se týká zrychlení samostatné tvořivosti a úpravy ekonomické struktury. Finance o objemu šesti miliard jüanů (17,94 miliardy korun) by měly být uvolněny na konkrétní projekty. Mělo by jít především o investice do vývoje aplikované špičkové technologie.

Sociální napětí

Jedním z odvětví, které je krizí nejvíce zasaženo, je stavební průmysl. Dosud se ve velkých městech stavěly domy s byty o výměře až 150 metrů čtverečních. Mnohé z nich ale i několik měsíců po dokončení zejí prázdnotou, protože o jejich koupi není zájem. Vláda drží uměle ceny nemovitostí příliš vysoko a běžný Číňan si nákup nemůže dovolit.

V roce 2008 platilo, že pokud se jedná o koupi prvního bytu, musí být složena záloha ve výši 20 procent hodnoty nemovitosti. Kupuje-li se druhý byt, musí kupující složit jednorázově 40 procent z celé částky. V současnosti však vláda od tohoto pravidla ustupuje, aby nákup bytu zjednodušila.

V Číně není obvyklé brát si běžně hypotéky, leasing nebo půjčky v takové míře, jako jsou zvyklí spotřebitelé západního světa. Lidé si peníze spoří a zboží nakupují až v okamžiku, kdy mají částku nebo její většinu k dispozici v hotovosti.

S ohledem na tuto skutečnost se pekingská vláda rozhodla podporovat výstavbu "ekonomického bydlení", tedy menších bytů, jež by si mohli dovolit koupit i méně movití Číňané. Navíc při jejich výstavbě zaměstná dělníky, kteří přišli kvůli ekonomické krizi o práci.

Panují obavy, že v následujících týdnech a měsících poroste míra nezaměstnanosti, která činila na konci loňského roku podle oficiálních údajů čtyři procenta (zahrnuje pouze zaregistrované nezaměstnané - tedy převážně ve městech, skutečné číslo je velmi obtížné tipovat). Ministerstvo sociálního zabezpečení na konci ledna oznámilo, že se pokusí udržet míru nezaměstnanosti v roce 2009 pod hranicí 4,6 procenta. Podle některých neoficiálních předpokladů žije na čínském venkově dalších 150 milionů nezaměstnaných.

Velkou skupinu Číňanů bez práce tvoří 200 milionů rolníků najímaných ve městech na sezonní práce. V tomto směru se bude vláda pokoušet najít těmto lidem zaměstnání. Právě migrující dělníci z venkova představují nejzranitelnější skupinu obyvatelstva. Původním zaměstnáním rolníci odcházejí do měst hledat práci. Většinu výplaty posílají svým rodinám na venkov, kde se práce hledá obtížně nebo je špatně placená. V současnosti se tyto pracovní síly vracejí z měst, kde pro ně není práce, do svého bydliště, kde ale práci také neseženou.

Předpokládá se, že právě proto bude venkov nejvíce postižený. Ve městech již existuje stále sílící střední vrstva, která si udržuje koupěschopnost a pravděpodobně díky ní se Čína s finanční krizí dokáže poprat.

Ústřední banka bude v rámci plánu rozvoje venkova podporovat služby finančních institucí mimo velká města, upevňovat vytváření úvěrového systému a finanční infrastruktury a založí venkovský finanční systém. S tím souvisí také navýšení počtu poboček bank na venkově a posílení finančních služeb rolníkům.

Tři soutěsky

V současné situaci by čínské ekonomice mohly pomoci velké projekty podobné co do rozsáhlosti přehradě Tři soutěsky. Stavby tohoto typu zaměstnají nekvalifikované dělníky, kteří obtížně shánějí práci. Současně představují projekty, jenž mají strategický dlouhodobý význam. Výhledově se například počítá s dalším rozšiřováním tepelné elektrárny v Šen-tou, na kterém by se měla opět podílet česká firma ČKD Export.

Gigantické vodní dílo Tři soutěsky na řece Jang-c' s vodní plochou 1084 kilometrů čtverečních, které se začalo stavět v 90. letech minulého století, není stále dokončené. Přesto má obrovský energetický význam. Na rozdíl od menších elektráren, na něž se nevztahují tak přísné kontroly a představují silné bezpečnostní riziko, jsou Tři soutěsky pod drobnohledem místních orgánů i zahraničních organizací. I proto se Čína snaží co nejvíce napravit poškozené prostředí v okolí vodního díla. Na konci roku přestěhovala 170 vzácných druhů rostlin a stromů do botanické zahrady nedaleko rezervoárů.

Ve stejném období byla odstartována výstavba kontejnerového přístavu. Projekt vznikne na jižním břehu řeky Jang-c'. Podle plánu bude mít roční kapacitu milionu kontejnerů, zakotvit zde budou moci lodě s kapacitou 300 tun. Investice do celého projektu představuje 500 milionů jüanů (1,495 miliardy korun).

Čína se v poslední době zabývá ekologií a ochranou životního prostředí mnohem intenzivněji. Do jisté míry na to má vliv konání olympijských her. Díky přísným restrikcím a opatřením vláda pochopila, že je možné životní prostředí a zdraví obyvatel šetřit.

Ačkoli má před sebou ještě dlouhou cestu, už dnes je jasné, že zájem je skutečný. Elektrofiltry a odsiřovací zařízení jsou dnes naprosto samozřejmou součástí tepelných elektráren. Podniky se zajímají například o biostanice nebo čističky odpadních vod.

Ivana Gášková

Peking

Článek vyšel dne 12. 2. 2009 v časopise Ekonom.

Titulní obrázek převzat z: http://www.sxc.hu/photo/1053013

Autor: Mgr. Ivana Gášková

Studentka magisterského oboru Politologie na Fakultě filosofické ZČU, orientuje se na problematiku nedemokratických režimů a přechodů k demokracii v Latinské Americe.

[Nahoru ↑]

Přidat komentář

Další články autora

Hitem vědců se stala práce v Číně

Cenzura čeká i na uživatele mobilů

Rodinné právo po čínsku: dítě patří vždycky otci

Další články z rubriky

Zeměloďka jako změna společenské smlouvy?

Trestné činy z nenávisti v Slovenskej republike a Českej republike v období 2009 – 2015

Reštrukturalizácia a lokálna konfigurácia fínskej miestnej samosprávy

Vložit komentář