ČNB napravuje, nač sama zadělala
13. červen 2017 Lukáš Kovanda komentářeCeny nemovitostí rostou v Česku nejrychleji v Evropské unii a jsou nadhodnocené. Hypotéky jsou tak v současnosti podle ČNB hlavním rizikem bankovního sektoru. Centrální bankéři proto rozšířili svá doporučení na všechny poskytovatele na trhu. V řadě míst ČR jsou ceny nemovitostí opravdu nadhodnocené. Jde o výslednici dvou zásadních příčin.
Zaprvé, stavební řízení v ČR je neúnosné dlouhé a nabídka bydlení tak nemůže pružně reagovat na poptávku po něm. Ta přitom nyní sílí, neboť makroekonomická situace ČR je solidní, stejně jako situace na trhu práce, která se projevuje znatelným růstem reálných mezd.
Zadruhé, extrémně uvolněná měnová politika České národní banky přispěla v nedávné době ke stlačení úrokových sazeb u hypoték na historicky nejnižší úroveň. Zároveň přispěla k redukci výnosnosti dluhopisů české vlády. Oboje rovněž přispělo k zesílení poptávky po nemovitostech, ať už z důvodu relativně vysoké dostupnosti jejich financování nebo relativně vysoké výnosnosti.
ČNB se tak současnými kroky, jako je doporučení pro zpřísnění poskytování hypoték nebo zvýšení proticyklické kapitálové rezervy, snaží napravovat situaci, ke které sama přispěla, a to zejména svým otálením s ukončením intervenčního režimu. Potenciálně je nadhodnocení cen nemovitostí nebezpečné, neboť splasknutí nemovitostní bubliny by mohlo destabilizovat celý tuzemský bankovní systém. Komerční banky však toto riziko berou nepochybně na zřetel a jednají poměrně odpovědně. V tuto chvíli není nutné, aby do situace svými dalšími, výše zmíněnými zásahy vstupovala ČNB. Měla by ponechat bankovní systém, aby si sám nalezl svoji přirozenou tržní rovnováhu. Opatření typu omezování dostupnosti hypoték nebo zvyšování kapitálové rezervy jej pokřivují, stejně jako jej pokřivoval intervenční režim. Navíc jmenovaná opatření částečně snímají odpovědnost za úvěrovou politiku z jednotlivých komerčních bank, což může dlouhodobě vyústit v nezamýšlené negativní důsledky.
Dané kroky nejsou vhodné v tom smyslu, že je iniciuje netržní subjekt, tj. centrální banka. Komerční banky mají lepší povědomí o reálné situaci nejen na nemovitostním trhu a v minulých letech se při vyhodnocování rizika osvědčily. Český bankovní systém zůstal odolný i v době vrcholící globální finanční krize, což se nedá říci o převážné většině bankovních systémů jednotlivých zemí EU.
Opatření ČNB v podobě zvýšení sazby proticyklické kapitálové rezervy nedává příliš smysl ani při zohlednění její vlastní metodiky. ČNB sazbu stanovuje od roku 2014 a dlouhou dobu při jejím stanovování vycházela z časové řady poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu začínající rokem 2004. Použití této poměrné krátké časové řady zdůvodňovala snahou „eliminovat zkreslení spojené s dopadem propadu objemu úvěrů ke konci 90. let“. Své aktuální rozhodnutí o navýšení sazby proticyklické kapitálové rezervy na jednoprocentní hodnotu však paradoxně nově opírá o časovou řadu začínající rokem 2001, která tedy je pravděpodobněji dotčena vývojem z konce 90. letech. Ve světle předchozích zdůvodnění pro použití časové řady začínající rokem 2004 tak popsaná změna metodiky nedává příliš smysl a spíše může signalizovat snahu o upravení metodiky tak, aby ta už jen poskytla oporu závěru, o němž je rozhodnuto předem.
Kladnou sazbu proticyklické kapitálové rezervy může stanovit každá země EU, aktuálně tak však v EU kromě ČR činí už jen Švédsko. Jeho bankovní sektor je však potenciální destabilizací ohrožen výrazně citelněji než bankovní sektor ČR.
Jak citovat tento text?
Kovanda, Lukáš. ČNB napravuje, nač sama zadělala [online]. E-polis.cz, 13. červen 2017. [cit. 2024-12-03]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/cnb-napravuje-nac-sama-zadelala.html>. ISSN 1801-1438.
Autor: Lukáš Kovanda
[Nahoru ↑]
Hodnocení
Hodnocení: 5 hvězdiček / Hodnoceno: 1x