Společenskovědní časopis

Navigace: Hlavní stránka » Politologie » Evropská unie

České předsednictví v Radě EU a agenda partnerství EU - Rusko

8. leden 2009 Lukáš Tichý komentáře

Česká republika na začátku letošního roku, tj. 2009, převzala po Francii předsednictví v Radě EU. Hlavním mottem předsednictví České republiky je „Evropa bez bariér\". Hlavní priority ČR byly shrnuty do sloganu „3E“ – ekonomika, energetika a Evropa a svět.

České předsednictví v Radě EU a agenda partnerství EU - Rusko

1 Úvod

Česká republika na začátku letošního roku, tj. 2009, převzala po Francii předsednictví v Radě EU. Hlavním mottem předsednictví České republiky je „Evropa bez bariér". [1] Hlavní priority ČR byly shrnuty do sloganu „3E“ – ekonomika, energetika a Evropa a svět. Oblast vnějších vztahů patří k největším výzvám pro každé předsednictví a Česká republika se hodlá angažovat především v rozvoji transatlantických vztahů, Evropské politiky sousedství a Evropské bezpečnostní a obranné politiky. [2] V rámci Evropské politiky sousedství se Česká republika jako předsednická země EU zaměří mj. na vztahy s Ruskou federací.

2 Současné vztahy mezi Evropskou unií a Ruskem

Vzájemné vztahy mezi Evropskou unií a Ruskou federací mají pro obě strany velký význam, a to jak v ekonomické rovině, tak na politické úrovni. Na druhou stranu jsou vztahy mezi Ruskem a EU v poslední době zatíženy řadou problémů a otázek, mezi které zejména patří:

a) Dohoda o partnerství - v současné době probíhají jednání mezi Evropskou unií a Ruskou federací o podobě nové Dohody o partnerství a spolupráci.

b) Energetika – Rusové tvrdí, že unie v oblasti vnitřního energetického trhu staví bariéry, které diskriminují jeho firmy. EU vadí ruské využívání energie jako politického nástroje a nerovný přístup evropských firem na ruský energetický trh.

c) Základna USA ve střední Evropě – ruská strana se staví zásadně proti rozmístění americké protiraketové základny v České republice a v Polsku. Jako odvetou vyhrožuje Moskva rozmístěním svých raket v Kaliningradu poblíž hranic Polska.

d) Srpnový konflikt v Gruzii – otázka postkonfliktního řešení situace v Gruzii a tzv. zamrzlých konfliktů v oblasti postsovětského prostoru je zatím posledním velkým problémem ve vzájemných vztazích. [3]

3 České předsednictví v Radě EU a nastávající otázky ve vztazích Evropská unie - Rusko

Česká republika se během svého šestiměsíčního předsednictví v Radě EU zaměří na některé tyto sporné otázky a na zlepšení partnerství mezi Evropskou unií a Ruskou federací.

3.1. Jednání o strategickém partnerství s Ruskem

Stávající vztahy mezi Evropskou unií a Ruskem se řídí Dohodou o partnerství a spolupráci z roku 1997 [4] , stanovenou na deset let tj. do roku 2007, s tím, že po uběhnutí této doby bude její platnost každoročně automaticky prodloužena, pokud ji jedna ze stran nevypoví. V současné době je Dohoda předmětem renegociace.

České republice, jako předsednické zemi v Radě EU, se pro intenzívní dialog s Ruskem o nové smlouvě naskytne řada příležitostí. V květnu nebo červnu letošního roku se v ruské Kazani uskuteční dvakrát ročně se opakující summit EU-Rusko, který je prostorem pro přímou konfrontaci a jednání mezi oběma stranami. Dále proběhnou zasedání Rady stálého partnerství v různých formacích.

Vyjednání o novém smluvním partnerství však nebude snadné, jednak kvůli nedávné rusko-gruzínské krizi a jednak kvůli rozdílným názorům Evropské unie i Ruska na obsah a podobu nové smlouvy. Na druhou stranu česká diplomacie má pozici pro oficiální jednání o strategickém partnerství usnadněnou závěry summitu EU-Rusko z Nice z listopadu 2008, který doporučil obnovení rozhovorů s ruskou stranou.

3.2. Energetická bezpečnost EU

V rámci diskusí o obsahu nové smlouvy s Ruskem je kladen hlavně důraz na otázku zlepšování energetického partnerství a na zajištění bezpečné, udržitelné a konkurenceschopné energetiky, která je pro Evropskou unii a její členské státy zásadním tématem. Rusko představuje nejdůležitějšího dodavatele fosilních paliv do členských zemí Evropské unie, které dováží z Ruska celkem 30% svých dovozů ropy a 50% svých dovozů zemního plynu. Celkově se podílí ruský plyn na spotřebě v zemích EU z 25% a ropa přibližně z 20%.

Energetická udržitelnost a bezpečnost a diverzifikace energetických dodávek byly stanoveny jako jedna z hlavních priorit českého předsednictví v EU a zároveň je energetika velmi důležité téma o kterém bude Praha jednat s Moskvou [5] . Bezpečné zajištění plynulých dodávek energie se také stalo prvním problémem, který musí Česká republika během svého předsednictví v Radě EU řešit v důsledku probíhající rusko-ukrajinské „plynové přestřelky“. [6]

Konfrontaci s Ruskem se česká diplomacie nevyhne při prosazování nedávno navrženého druhého energetického přezkumu EU. [7] Nový akční plán [8] mj. podporuje snížení energetické závislosti Evropské unie na Ruské federaci, zvyšování bezpečnosti a stabilnosti při zásobování zemí Evropské unie plynem a ropou a vybudovaní stabilních vztahů s dalšími dodavateli a tranzitéry energetických dodávek. Energetická politika Ruska je naopak zaměřena na zabránění takovýchto kroků vedoucích ke snížení ruského exportu fosilních paliv do EU.

Stejně tak ostřejší jednání s Ruskem lze očekávat ve snaze České republiky posílit energetický dialog se státy Kaspického moře a podporou jižního koridoru [9] , který znamená propojení plynovodů a ropovodů ze střední Asie do Evropy přes Blízký východ a Turecko. Letos na jaře by se měl v této souvislosti konat summit EU - země Kaspického moře, mimo Ruska. O ovládnutí jižního koridoru ovšem usiluje také Rusko, které připravuje konkurenční plynovod South Stream. [10]

I přes výše zmíněné rozdílné zájmy Ruské federace a Evropské unie stále platí, že v otázce energie existuje mezi oběma stranami vzájemná závislost, tzn. Evropská unií potřebuje bezpečné a plynulé zajištění dodávek ropy a zemního plynu z Ruska a Ruská federace naopak potřebuje evropské finance a investice.

Energie je také klíčovým faktorem v posilování vzájemných formálních a neformálních vztahů mezi EU a Ruskem. Ovšem stávající plynová krize mezi Moskvou a Kyjevem může spíše vést ke zhoršení vzájemných vztahů.

3.3. Východní dimenze Evropské politiky sousedství tzv. východní partnerství

Významnou roli při prosazování vnější energetické politiky bude hrát účinné provádění Evropské politiky sousedství. V tomto ohledu důležitý krok učinila koncem minulého roku Komise schválením nového plánu pro posílení vztahů k východním sousedům EU tzv. východní partnerství, [11] které se zaměřuje na šest zemí bývalého Sovětského svazu - Arménii, Ázerbájdžán, Gruzii, Moldávii, Ukrajinu a Bělorusko.

Česká republika nový unijní projekt považuje za jedno z hlavních témat v rámci programu svého předsednictví v EU a plně podporuje vzájemnou spolupráci mezi EU a východními sousedy. Během českého předsednictví se bude finalizovat podoba východní dimenze Evropské politiky sousedství a na jaře letošního roku by se měl uskutečnit summit EU a zemí východního partnerství.

Klíčovými oblastmi, na které se ČR během svého předsednictví hodlá zaměřit ve vztazích mezi EU a východními sousedy, jsou dalekosáhlá integrace do evropských ekonomik, posílení politické angažovanosti včetně vyhlídky na novou generaci asociačních dohod o přidružení, snazší cestování občanů do členských zemí EU atd. Česká diplomacie bude také usilovat o dokončení jednání o podobě Asociační dohody nové generace s Ukrajinou.

Asi největším problémem východního partnerství, který bude muset ČR jako předsednická země EU ve vztahu k Rusku řešit je fakt, že užším zapojením východoevropských a kavkazských sousedů do evropských struktur EU loví v „ruských vodách“.

Jak naznačuje koncept zahraniční politiky Ruské federace zveřejněný v polovině minulého roku, Rusko považuje tyto státy za bezprostřední oblast svého zahraničně-politického a ekonomického zájmu a nebude se chtít vzdát nebo se s někým dělit o sféru vlivu ve svém „blízkém příhraničí“.

Rusko také považuje východní partnerství za antiruské na základě prohlášení Evropské komise podle kterého k uspíšení vytvoření východního partnerství přispěla nedávná rusko-gruzínská válka.

Česká republika jako předsedající země v Radě EU se bude muset snažit přesvědčit Rusko o tom, že východní partnerství není namířené proti Rusku. Stejně tak bude nutné s Ruskem jednat o zlepšení spolupráce v oblasti bývalého postsovětského prostoru.

3.4. Postkonflitní řešení situace v Gruzii

V souvislosti s posilováním vztahů se zeměmi východní Evropy a státy kavkazského regionu bude nutné, aby se česká diplomacie změřila na problém postkonfliktní situace v Gruzii. Česká republika však bude muset intenzivně jednat s Ruskem nejen o situaci v Gruzii, ale také se povedou rozhovory v souvislosti se spoluprácí při řešení dalších tzv. zamrzlých konfliktů na Kavkaze.

4 Závěr

Velmi často se zdůrazňuje skutečnost, že Evropská unie musí vůči Rusku prosazovat svoje zájmy jako jednotný blok, protože, „když EU mluví jedním hlasem a jedná jako jeden celek, Rusko jí naslouchá“.

V tomto ohledu to však bude mít česká diplomacie poměrně složité, protože téma Rusko již delší dobu rozděluje členské státy Evropské unie na dvě skupiny na tzv. proruský tábor, v čele s Německem, Itálií, Francií a na protiruský tábor v čele s Velkou Británií, Pobaltskými státy a Polskem.

Stejně tak bude jednání české diplomacie v rámci vztahů EU-Rusko ztížené skutečností, že stále nebyla Evropskou unií ratifikována a uvedena v život Lisabonská smlouva, která mj. posiluje akceschopnost Evropské unie vystupovat a jednat navenek a zavádí nové zahraničněpolitické nástroje jako je Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

Na závěr si je třeba položit otázku, jaké jsou reálné možnosti české diplomacie ovlivnit stávající partnerství mezi Evropskou unií a Ruskem a jak se během šesti měsíců, kdy proběhne české předsednictví v Radě EU, mohou vztahy mezi oběma stranami změnit?

Na tuto otázku nelze zatím přesně odpovědět, nicméně asi nelze počítat s nějakým zásadním pokrokem ve vztazích mezi EU a Ruskou federací. S největší pravděpodobností během českého předsednictví v Radě EU nedojde k podepsání nové dohody o strategickém partnerství mezi Ruskou federací a Evropskou unií ani k ruskému ratifikování smlouvy o Energetické chartě a jejím Tranzitním protokolem.

Ve vztazích mezi Ruskem a Evropskou unií lze v průběhu českého předsednictví v Radě EU spíše počítat s dílčími úspěchy při řešení některých sporných otázek a očekávat pokračování ve stávající linii vzájemného partnerství. Velkým testem nejen pro českou diplomacii, ale i pro vztahy mezi EU a Ruskem, bude stávající „plynová přestřelka“ mezi Ukrajinou a Ruskem.

[1] K českému předsednictví v Radě EU podrobněji srov.: http://www.eu2009.cz/, 5.1.2009

[2] Podrobněji k prioritám českého předsednictví v Radě EU srov.: Prioritní oblasti předsednictví České republiky v Radě Evropské unie v prvním pololetí roku 2009 in: http://www.euroskop.cz /gallery/prioritn/oblasti_predsednictvi_v rade_eu 1.pdf5.1.2009 a ke konečné verzi priorit českého předsednictví v EU srov.: Pracovní program českého předsednictví Evropa bez bariér in: http://www.Eu2009.cz/news-and-documents/ceske-predsednictvi-predstavilo-sve-priority-a-pracovni-program-4808/, 6.1.2009

[3] Tichý, L.: Summit EU-Rusko v Nice: analýza vztahů EU a Ruska Euroskop, 25. listopadu 2008

[4] Dohoda o partnerství a spolupráci stanovila základní rámec pro vztahy Evropské unie s Ruskem a vymezila bohatou institucionální základnu a systém konzultací mezi oběma stranami. Hlavním orgánem je Stálá rada partnerství (Pernament Co-operation Council), kde se smluvní partneři podle potřeby scházejí na úrovni ministrů jednotlivých resortů. Dvakrát do roka se koná summit EU-Rusko na nejvyšší politické úrovni. Dohoda zahrnuje politický dialog, spolupráci v ekonomických oblastech, v oblasti justice a vnitra a kultury, a také finančně-technickou spolupráci.

V roce 2003 na summitu v Petrohradu byl schválený členskými státy EU a Ruskem nový koncept, který se přihlásil k budování čtyř společných prostor spolupráce (Four Common Spaces):

a) Společný ekonomický prostor b) Společný prostor svobody, bezpečnosti a soudnictví, c) Společný prostor vnější bezpečnosti a d) Společný prostor pro vědu a výzkum, vzdělávání a kulturu.

Tato rámcová dohoda byla podepsána oběma stranami na summitu EU-Rusko v Moskvě v květnu 2005. Čtyři společné prostory jsou implementovány prostřednictvím institucionálního rámce Dohody o partnerství a spolupráci. Zatímco Dohoda o partnerství a spolupráci ustavuje společné instituce, mechanismy jednání, a je pro obě strany právně závazná, v případě čtyř společných prostor se obě strany dohodly na oblastech spolupráce a vytyčených cílů, nejsou však stanovena závazná pravidla pro jejich provádění.

[5] Během summitu EU-Rusko v říjnu 2000 v Paříži byl na základě čl. 65 Dohody jako jeden z mechanismů pro spolupráci v oblasti energie, zahájen projekt Energetický dialog mezi EU a Ruskem, který má přispět ke zlepšení energetických vztahů obou stran. Energetický dialog mezi EU a Ruskem je založen na předpokladu vzájemné závislosti s tím, že Evropa potřebuje spolehlivé dodávky energie a Ruská federace potřebuje investice a spolehlivé exportní trhy.

[6] ČR jako předsednická země EU pozorně sleduje vývoj situace kolem rusko-ukrajinského sporu a již vydala prohlášení, v němž vyzývá obě strany, aby pokračovaly v jednáních a dospěly k rychlému vyřešení sporu. ČR již jednala s představiteli Gazpromu i ukrajinského Naftogazu.

[7] Za nejvyšší prioritu druhý strategický přezkum označuje přijetí a rychlou implementaci opatření k dosažení cílů energetické politiky pro Evropu, podle nichž se mají do roku 2020 o 20 % snížit emise skleníkových plynů, podíl obnovitelných zdrojů energie na konečné spotřebě energie má stoupnout na 20 % a úspory v budoucí poptávce po energii se mají rovněž zvýšit o 20 %. Dále srov.: http://ec.europa.eu/energy/strategies/2008/2008_11_ser2_en.htm, 4.1.2009

[8] V novém akčním plánu EU pro energetickou bezpečnost a solidaritu stanoví Komise pět oblastí: 1) Je třeba efektivněji podporovat projekty na vybudování potřebné infrastruktury; 2) EU musí lépe využívat své vlastní zdroje energie; 3) Více pozornosti je třeba věnovat solidaritě,; 4) Je třeba vyvíjet další a naléhavější kroky ke zlepšení energetické účinnosti. 5) Důkladnější zaměření na energetiku v mezinárodních vztazích EU.

[9] Jižní koridor pro přepravu plynu je jedním z klíčových priorit energetické bezpečnosti EU, stanovené akčním plánem EU pro energetickou bezpečnost a solidaritu. Jižní koridor počítá s rozvojem dodávek zemního plynu ze zdrojů z regionu Kaspického moře a Blízkého východu.

[10] Plynovod South Stream by měl vést zemní plyn z Ruska do Bulharska. V Bulharsku se pak plynovod rozdělí, jeho jižní větev půjde do Řecka a jižní Itálie, severní pak přes Rumunsko, Maďarsko, Rakouska do severní Itálie. South Stream, který by měl začít pracovat přibližně v roce 2013, kopíruje trasu plynovodu Nabucco.

[11] Podrobněji k východnímu partnerství srov.: http://europa.eu/rapid/pressReleases Action.do? Reference= IP/08/1858&format=HTML&aged=0&language=EN&guiLanguage=en, 4.1.2009

Seznam použité literatury (elektronické zdroje)

Jak citovat tento text?

Tichý, Lukáš. České předsednictví v Radě EU a agenda partnerství EU - Rusko [online]. E-polis.cz, 8. leden 2009. [cit. 2023-06-02]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/ceske-predsednictvi-v-rade-eu-a-agenda-partnerstvi-eu-rusko.html>. ISSN 1801-1438.