Budu znovu kandidovat na předsedu KDU-ČSL, prohlašuje Bělobrádek
3. leden 2015 Soňa Krpálková komentářeMinistr Pavel Bělobrádek se zúčastnil odhalení busty a lavičky Václava Havla. V rozhovoru Soni Krpálkové se dozvíte něco o jeho postoji k nedávnému dění, ale také o jeho činnosti ve vládě a Radě pro vědu, výzkum a inovace.
Jako předseda KDU-ČSL jste dostal tuto stranu zpět do „velké politiky“. Cítíte podporu i pro své další setrvání v jejím čele? Neuvažoval jste, v důsledku své nemoci, o odchodu z české politické scény?
Žádný politik nemá svou funkci navěky. Samozřejmě si neustále kladu otázku - i vzhledem k mé rodině - jak dlouho mám ve vysoké politice setrvat. Rozhodně to není věc zdraví. Nyní se kloním spíše k tomu, že příští rok budu ještě kandidovat na předsedu KDU-ČSL. Důležitá je samozřejmě i podpora ve straně. My ale na rozdíl od jiných stran nemáme žádné rozpory a necítím, že by na mě někdo vyvíjel nějaký tlak.
Ve vládě ČR působíte jako místopředseda vlády pro vědu a výzkum. V úřadu jste od ledna letošního roku. Jak hodnotíte Vaše dosavadní působení v resortu a co byste rád zlepšil?
Tak toto období bylo časem nastavování systému. Obměnili jsme Radu pro vědu, výzkum a inovace a následně i vedení Grantové a Technologické agentury. Nyní jsme v Izraeli uzavřeli velice významnou dohodu o spolupráci ve vědě a výzkumu. S kolegy ministry školství a průmyslu jsme řešili podporu inovací, včetně využití evropských fondů. Je třeba vědět, že kromě RVVI, nemám jako vicepremiér v oblasti vědy a výzkumu prakticky žádné kompetence. Nicméně musím říci, že komunikace se zmíněnými ministerstvy je dobrá. Do budoucna mám jako svou hlavní prioritu vybudovat úřad pro vědu, který by právě dostal pod jednu střechu dosud roztříštěnou podporu vědy, výzkumu a inovací. Připravujeme nový zákon, takže je odvedeno mnoho práce, stovky jednání se stovkami lidmi a institucemi.
Zároveň působíte jako předseda Rady pro vědu, výzkum a inovace. Můžete objasnit, co přesně je úkolem této rady?
RVVI jednak rozhoduje o rozdělení rozpočtových prostředků pro výzkumné instituce, jednak tvoří koncepce, včetně sytému podpory a hodnocení výsledků vědy a výzkumu. Do budoucna bych chtěl, aby se Rada zabývala koncepční prací, zatímco exekutivní řízení by přešlo na onen nově zřízený úřad.
Na začátku listopadu jste se účastnil slavnostního odhalení lavičky Václava Havla na univerzitě v Oxfordu. Řekl jste, že komunistický režim v Československu potlačoval lidská práva. Jak tedy hodnotíte zahraniční prezentaci Miloše Zemana, ze které se lidská práva, dalo by se říct na základě jeho některých výroků na cestě v Číně, vytrácí?
O lidských právech se nemlčí. Jsou univerzálně platná v různých kulturách a zemích. Sám mám v úmyslu podpořit spolupráci s Čínou na výzkumných projektech. Ale to přece neznamená, že když chceme obchodovat a spolupracovat, nemáme mluvit o lidských právech. Ale není to tak, že by ČR opustila koncept obrany lidských práv, vláda tento typický rys české zahraniční politiky neopouští, včetně finanční podpory a účasti na zahraničních misích. Jen je o lidských právech trochu méně slyšet. A to je škoda.
V poslední době se veřejnost zabývá také nedávnými slovy Miloše Zemana o Pussy Riot či o zásahu na Národní třídě 17. listopadu 1989. Co si o tom myslíte Vy?
Pussy Riot nijak neadoruji. Naopak, jejich vystoupení, a ne jedno, bylo nevkusné. Ale jejich trest byl zcela jistě nepřiměřeně vysoký a politicky motivovaný a to by se nemělo zlehčovat, či dokonce zesměšňovat poukazem na jejich chování. Na Národní třídě jsem vzhledem ke svému věku a bydlišti nebyl. Ale zcela jistě šlo o masakr, který vykazoval zcela nové a brutálnější prvky oproti předešlým represím.
V projevu na slavnostním shromáždění k 25. výročí 17. listopadu 1989 jste mimo jiné zmínil fakt, že pro demokracii jsou nutná svobodná média. Jak hodnotíte situaci v České republice, kdy Váš kolega ve vládě vlastní některá média?
Tuto situaci nepovažuji za ideální. Je na Andreji Babišovi, aby tento a další své potenciální střety zájmů zvážil. Ostatně kvůli vlastnictví médií čelí velké kritice. Je to výzva i pro ostatní média, hlavně veřejnoprávní.
Během návštěvy v USA, při příležitosti odhalení busty Václava Havla, jste navštívil vědecká centra v USA a domlouval vzájemnou spolupráci. Můžete o tom říci něco bližšího?
Navázali jsme spolupráci a prohloubili kontakty s univerzitami a dalšími institucemi. Např. Úřadu pro námořní výzkum, Národní institut pro zdraví, setkal jsem se také s týmem expertů z iniciativy Smart and Connected Health, kteří zkoumají použití bezdrátových technologií ve zdravotnictví či bioinženýrství. Jednali jsme na George Washington University, Johns Hopkins University a University of Maryland. Setkal jsem se také s ředitelem programu inovací a podnikání Národní akademie věd v USA Charlesem Wessnerem. Je zde obrovský potenciál, který je využíván jen z části. Také jsme zkontaktovali české a slovenské špičkové vědce, kteří jsou připraveni nám pomoci jako externí poradní sbor čistě z vlasteneckých důvodů. Naše mise byla velmi úspěšná a zásadním způsobem může posunout i náš systém vpřed.
S Vaším jménem je spojen také Nadační fond Bělobrádek. Můžete říci, o co přesně se jedná a co fond podporuje?
Ten fond existuje pár týdnů. Hodláme podporovat výzkum a vzdělávání pro lidi s roztroušenou sklerózou, ale i podporu dalších zdravotních, sociálních, sportovních a kulturních aktivit v regionu i v ČR.
Pavel Bělobrádek vystudoval veterinární lékařství v Brně a následně působil na Krajské veterinární správě pro Královehradecký kraj. V roce 2004 vstoupil do KDU-ČSL a roku 2010 byl na mimořádném sjezdu zvolen jejím předsedou. V roce 2013 se mu jako předsedovi podařilo vrátit KDU-ČSL zpět na půdu Parlamentu. Od ledna 2014 je místopředsedou vlády Bohuslava Sobotky.
Jak citovat tento text?
Krpálková, Soňa. Budu znovu kandidovat na předsedu KDU-ČSL, prohlašuje Bělobrádek [online]. E-polis.cz, 3. leden 2015. [cit. 2025-04-25]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/budu-znovu-kandidovat-na-predsedu-kdu-csl-prohlasuje-belobradek.html>. ISSN 1801-1438.
[Nahoru ↑]
Hodnocení
Hodnocení: 3 hvězdiček / Hodnoceno: 1x