Blízký východ ústy Západu aneb Co se z médií (ne)dozvíte - reportáž

15. duben 2011 Daniela Navrátilová komentáře

V rámci Festivalu arabské kultury v Plzni proběhla v pátek 8. dubna na půdě Katedry blízkovýchodních studií FF ZČU diskuze Blízký východ ústy Západu aneb Co se z médií (ne)dozvíte. Besedy se zúčastnila spisovatelka a publicistka Pavla Jazairiová, dále její syn podnikatel Nisan Jazairi a pozvání přijal také novinář a zahraniční zpravodaj Tomáš Rákos. Prostřednictvím Skypu byl virtuálně přítomný zahraniční dopisovatel Lukáš Goga.

Blízký východ ústy Západu aneb Co se z médií (ne)dozvíte - reportáž

V rámci Festivalu arabské kultury v Plzni proběhla v pátek 8. dubna na půdě Katedry blízkovýchodních studií FF ZČU diskuze Blízký východ ústy Západu aneb Co se z médií (ne)dozvíte. Besedy se zúčastnila spisovatelka a publicistka Pavla Jazairiová, dále její syn podnikatel Nisan Jazairi a pozvání přijal také novinář a zahraniční zpravodaj Tomáš Rákos. Prostřednictvím Skypu byl virtuálně přítomný zahraniční dopisovatel Lukáš Goga, pobývající v současné době v Damašku. Moderování diskuze se ujal pan doktor Přemysl Rosůlek z Katedry politologie FF ZČU.

Po krátkém úvodu organizátorky Festivalu Terezy Sváškové, kdy byli představeni účinkující, požádal moderátor diskuze Pavlu Jazairiovou o vyjádření se k současnému dění v arabském světě, zejména v Egyptě. Jazairiová popsala svou návštěvu této země, do které se vrátila po deseti letech, a nabídla srovnání situace, která se podle ní za tu dobu velmi zhoršila: země byla pod Mubárakovou vládou v dlouhodobém úpadku, obyvatelé žijí v bídě (40% Egypťanů se nachází pod hranicí chudoby a Egypt je hned po Izraeli druhým příjemcem americké pomoci). Následovalo také pár slov o situaci v Sýrii, kde podle Jazairiové stejně jako v Egyptě nefunguje princip vládnutí dle politického klíče, ale spíše pod heslem „rozděl a panuj“.

Moderátor následně představil Tomáše Rákose a požádal ho o zodpovězení dotazu z publika týkajícího se toho, zdali mohou česká média změnit negativní mediální obraz Blízkého východu. Rákos připustil, že častá zkreslenost či jednostrannost informací je dána tím, že vysoké posty v médiích zastávají lidé většinou nepříliš informovaní o dané problematice, a novináři jsou navíc nuceni vyprodukovat velké množství článků denně, což může vést k uvádění nepravdivých informací z nepozornosti. Rákos se nicméně staví k současné mediální situaci optimisticky, podle něj dochází k příchodu nových odborníků do českých médií, a doporučil, aby byli občané více vedeni k pečlivějšímu výběru média, z něhož čerpají informace.

Následně byl vyzván Nisan Jazairi, aby řekl pár slov o Iráku, z něhož se před pár dny vrátil, a jako podnikatel (nikoli tedy novinář) nabídl „pohled odjinud“. Nisan Jazairi potvrdil, že bezpečnostní situace v zemi je dobrá, Iráčané sledují televizi a zajímají se o aktuální dění, a islamistické strany v zemi ztrácejí vliv. Na druhou stranu připustil, že v Iráku je stále velkým problémem korupce, nezaměstnanost, bída a minimální ekonomické pokroky, což vytváří nespokojenost obyvatelstva. Závěrem Nisan Jazairi zodpověděl několik dotazů z publika, které se týkaly míry zničení památek válkou, ekologické situace Iráku, křesťansko-muslimských vztahů, postavení Kurdů a ropy.

Závěr první části diskuze se stočil opět k Pavle Jazairiové, která byla dotázána mimo jiné na to, jak vidí budoucnost Egypta – Egypťané podle ní mají spíše nereálná očekávání a naděje na okamžité zlepšení, které však bude pravděpodobně spíše pozvolné.

Po patnáctiminutové přestávce se k účinkujícím přidal Lukáš Goga prostřednictvím Skypu. Ten se v úvodu představil nikoli jako novinář-zaměstnanec, ale jako nepravidelný přispěvatel českých a slovenských deníků jako je například Právo, či Tatry. To s sebou přináší mnohé obtížnosti, zejména pak přístupu k pravdivým, nezkresleným informacím. V Damašku kromě něj jako zahraniční dopisovatelé působí již jen jeden Brit, několik Turků a Íránců. Následoval dotaz z publika na současnou situaci v Sýrii, která je podle Gogy relativně klidná, lidé se většinou vydávají protestovat do ulic po páteční modlitbě. Na otázku, zda je obraz syrských protestů podávaný českými médií pravdivý, poukázal Goga na fakt, že česká média jsou hodně ovlivněna tiskovými agenturami a západními médii, a například častá fráze „celá Sýrie protestuje“ není pravdivá, neboť demonstrace se odehrávají jen v některých městech. Navíc v ulicích Damašku se vyskytují spíše podporovatelé prezidenta než jeho odpůrci. Informace jsou i syrskými médii často zveličovány – například jistá oslava Syřanů, jenž vyšli do ulic, byla v médiích prezentována jako pouliční demonstrace. Bezpečnostní situace pro cizince je podle Gogy v Sýrii stejná jako před protesty, pouze si člověk musí dát pozor na to, co a kdy fotí, jinak mu hrozí zabavení fotoaparátu. V ulicích Damašku se vyskytuje více bezpečnostních složek připravených kdykoli zasáhnout.

Moderátor následně předal slovo Tomáši Rákosovi, který se nejprve vyjádřil ke slovům Lukáše Gogy. Potvrdil obtížnost Gogovy práce dopisovatele ze země s jedním z nejtvrdších režimů světa. Rákos se dále věnoval problematice mediální situace v Izraeli. Lidé podle něj nebudou protestovat, neboť jde o jedinou zemi Blízkého východu, v níž jsou skutečně uplatňovány demokratické principy; novinářské články sice podléhají kontrole tzv. Institutu nejvyššího cenzora, který dohlíží na to, aby nebyla ohrožena státní bezpečnost, ovšem za posledních šest let tento Institut zakázal zveřejnění pouze dvou článků. Rákos dále zdůraznil propracovanost izraelské investigativní žurnalistiky, která má dlouhou tradici a je umožněna díky odborné fundovanosti tamějších novinářů vzdělaných většinou na Západě. Závěrem byl Rákos dotázán, jak vidí budoucnost vztahu Izraele a Palestiny a jakou roli sehrál a sehraje Hamás. Izraelsko-palestinský konflikt má nejasné řešení, protože ani jedna strana se některých svých požadavků (například Východního Jeruzaléma) za žádných podmínek nevzdá. Důvodem popularity Hamásu v oblasti Gazy je podle Rákose rozsáhlá charitativní činnost Hamásu, který dlouhodobě suploval státní správu. Obyvatelům Gazy je zkrátka bližší než gangy v kožených bundách a drahých autech, které měly oblast pod kontrolou dříve.

O úspěchu této akce svědčí fakt, že zasedací místnost Katedry blízkovýchodních studií, kde se beseda odehrála, byla zcela zaplněna návštěvníky z řad studentů i veřejnosti. Ti svými otázkami projevili aktivní zájem o probíranou tematiku.

Závěrem nezbývá než vyjádřit přání, aby se podobných akcí, jež prohloubí informovanost občanů o blízkovýchodní problematice, uskutečnilo v budoucnosti více.

Jak citovat tento text?

Navrátilová, Daniela. Blízký východ ústy Západu aneb Co se z médií (ne)dozvíte - reportáž [online]. E-polis.cz, 15. duben 2011. [cit. 2023-09-25]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/blizky-vychod-usty-zapadu-aneb-co-se-z-medii-nedozvite-reportaz.html>. ISSN 1801-1438.