Společenskovědní časopis

Antikampaň proti Hudečkovi nebyla nijak zvlášť nápaditá

1. prosinec 2014 Soňa Krpálková komentáře

V době, kdy se po dlouhém volebním jednání mění obsazení Pražského magistratu, se E-polisu podařilo získat k rozhovoru PR poradce bývalého primátora Tomáše Hudečka. Odpovídal na otázky Soni Krpálkové.

Antikampaň proti Hudečkovi nebyla nijak zvlášť nápaditá

Práce pro primátora hlavního města Prahy je poměrně prestižní zaměstnání, můžete přiblížit, jak jste se k tomu dostal? Myslíte si, že je v dnešní době důležité mít kontakty na správných místech?

S Tomášem Hudečkem jsem se poznal ještě v době, kdy byl 1. náměstkem pražského primátora. Já jsem tehdy v rámci magistrátu zastával post sekretáře předsedy finančního výboru, kterým byl tenkrát Zdeněk Tůma. S Tomášem jsme si od samého počátku perfektně rozuměli jak po odborné, tak i po lidské stránce. Sdílel jsem, a i nadále sdílím, jeho dlouhodobou vizi optimálního rozvoje Prahy jako města západoevropského formátu; města vstřícného k životu a otevřeného konstruktivnímu dialogu s předními odborníky i nejširší zainteresovanou veřejností.

Jak se změnilo fungování na magistrátu hlavního města Prahy s nástupem Tomáše Hudečka? A co si myslíte o období, kdy jako primátor vedl Prahu?

Zcela otevřeně mohu konstatovat, že oproti stavu, ve kterém se město nacházelo v roce 2010, se městské radě v čele s Tomášem Hudečkem podařilo vykonat záslužný kus vpravdě městotvorné práce. Bohužel bylo celé funkční období do značné míry poznamenáno též neblahými důsledky politických rozhodnutí zděděných ještě po předchozím vedení radnice (neslavně proslulá kauza Opencard, problematická dostavba tunelového komplexu Blanka apod.). Nejvýznamnější změnu osobně spatřuji právě v důsledném zamezení vlivu nejroztodivnějších zákulisních skupin na faktické politické rozhodování a příklon k dlouhodobému plánování rozvoje města dle strategických cílů vtělených do navzájem smysluplně provázaných stěžejních koncepčních dokumentů (např. aktualizovaný strategický plán, nový metropolitní plán, Pražské stavební předpisy, zásady územního rozvoje, Manuál tvorby veřejných prostranství, Koncepce rozvoje pražských břehů).

Co považujete za největší úspěch?

To jsem myslím částečně naznačil již v předchozí odpovědi. Za jeden z dalších pamětihodných momentů subjektivně považuji naši pracovní cestu do Kyjeva, kam Tomáše Hudečka pozval premiér Arsenij Jaceňuk na mezinárodní konferenci o bezpečnosti. Rada hl. m. Prahy krátce před naším odletem jednomyslně odsouhlasila udělení částky ve výši 500 000 Kč na vládní projekt MEDEVAC, díky kterému bylo možné hospitalizovat v pražských nemocnicích nejvážněji raněné účastníky z kyjevského Majdanu. Tomáš Hudeček se navíc jako jeden z vůbec prvních vysokých evropských politických činitelů jednoznačně veřejně distancoval od plánované návštěvy tehdejšího (silně prorusky orientovaného) ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče v našem hlavním městě. Zatímco tuzemskými sdělovacími prostředky proběhly tyto informace bez větší odezvy, v Kyjevě by právě v době naší návštěvy bylo velmi obtížné setkat se s někým, kdo o tom nebyl informován. Vystoupení i samotný příspěvek Tomáše Hudečka na zmíněné konferenci byl proto odměněn dechberoucím aplausem. Ještě teď mi běhá mráz po zádech, když si vzpomenu, jak na Tomášovo závěrečné provolání „sláva Ukrajině“ odpověděla celá aula sborově „sláva hrdinům“.

Tomáš Hudeček neobhájil svůj primátorský post možná i díky negativní kampani, která proti němu byla vedena Svazem provozovatelů venkovní reklamy. Co si o této kampani, jako PR asistent myslíte?

V první řadě bylo naprosto zjevné, že takto masivní negativní kampaň musí být podepřena finančními prostředky řádově srovnatelnými pouze s náklady na předvolební outdoorovou kampaň pražské buňky hnutí ANO. Kampani obecně nelze upřít, že do určité míry svůj základní účel (tj. umenšit volební preference vládnoucí radě) technicky vzato splnila. Jsem ovšem přesvědčen, že se svou přespřílišnou vehemencí dosáhla dokonce efektu, který bývá někdy označován anglickým termínem overkill. Po vizuální stránce pak nebylo provedení antikampaně „Praha podle Hudečka“ dle mého soudu nikterak zvlášť nápadité. Někteří lidé její ústřední sdělení dokonce pochopili jako explicitní podporu primátorovi. Za co si naopak myslím, že zaslouží tým kreativců z hlediska PR pochvalu, byl otevřený dopis předsedovi TOP 09 Karlu Schwarzenbergovi. Skutečnost, že celá antikampaň byla založena na lživých postulátech, ponechávám úmyslně stranou.

Studoval jste na univerzitě v zahraničí, konkrétně na Aalborg Univerzity v Dánsku. Co si myslíte o úrovni českého vysokého školství?

Úroveň českého vysokého školství považuji za poměrně velmi vysokou. To však neznamená, že vůči němu nejsem zdravě kritický. Ve srovnání s Univerzitou Karlovou v Praze byla konkrétně výuka na Aalborg University daleko interaktivnější a výrazně méně založena na memorování velkého množství faktických informací bez apelu na hlubší porozumění širším interdisciplinárním souvislostem.

Pracoval jste na velvyslanectví České republiky v Indii. Předpokládám, že práce v takto jazykově rozmanité zemi je velmi složitá. Jak jste se s tím vyrovnal?

Analytická práce v rámci politické sekce Velvyslanectví ČR v Indii pro mne byla vskutku zajímavou profesní výzvou. Po odborné stránce jsem byl na některá její specifika připraven díky zaměření mého vysokoškolského studia na problematiku rozvojových zemí. Zbytek jsem byl nucen se učit takříkajíc za pochodu. Veškerá celostátní indická tištěná (jakož i mnohá on-line) média byla publikována v angličtině. Vpravit se ovšem do kontextu tamních komplexních společensko-politicko-ekonomicko-duchovních reálií vyžadovalo jisté úsilí a praxi. Ačkoliv jsem se snažil osvojit si i základy hindštiny, nikdy jsem bohužel nedokázal proniknout k ryze lokálním pramenům psaným zpravidla písmem dévanágarí.

Z různých zdrojů jsem zjistila, že působíte jako dobrovolník v některých českých nadacích, jako je třeba Boj proti chudobě či Nadace Olgy Havlové. Můžete tuto práci nějak přiblížit?

Pro iniciativu Boj proti chudobě čas od času překládám odborné texty z českého do anglického jazyka a naopak. V Nadaci Olgy Havlové pak vypomáhám především s organizací rozličných společenských akcí. Tou nejbližší bude 2. prosince beseda s bývalým eurokomisařem Štefanem Füle na téma EU a soudobá krize na Ukrajině.

Martin Churavý, cand. soc studoval na UK v Praze a následně na Aalborg Univerzity v Dánsku. Mezi jeho pracovní pozice patřila také analytická práce na velvyslanectví České republiky v Indii. Později působil jako sekretář předsedy finančního výboru a po nástupu Tomáše Hudečka do čele magistrátu působil jako jeho PR poradce. Působí jako dobrovolník v mnoha dobročinných organizacích.

Zdroj: https://cz.linkedin.com/pub/martin-churavy/37/105/bb7

Jak citovat tento text?

Krpálková, Soňa. Antikampaň proti Hudečkovi nebyla nijak zvlášť nápaditá [online]. E-polis.cz, 1. prosinec 2014. [cit. 2024-12-10]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/antikampan-proti-hudeckovi-nebyla-nijak-zvlast-napadita.html>. ISSN 1801-1438.