AS CPSSU Plzeň

Bělorusko v proměnách času

Ve své stati Bělorusko – obraz postkoloniální země sleduje Břetislav Dančák obraz země, jež se postupně zbavuje své nezávislosti v důsledku dlouhodobého vlivu ruského a sovětského impéria. Nelze, než mu dát za pravdu. Ostatně již od 17. století běloruští pravoslavní šlechtici a duchovní podporovali politiku vměšování a snažili se legitimizovat nároky moskevských panovníků na východní teritoria. Ruský car Alexej Romanov, původem běloruský šlechtic, se prohlásil za cara Velké, Malé a Bílé Rusi a vnímal připojení Běloruska jako své hlavní politické poslání.

Transformace politického systému ve Slovinsku

Úvodem bych ráda uvedla několik poznámek k obecné rovině problému transformace v Evropě. Tranzitologie, tedy věda o systémové transformaci od diktatury či autoritářského režimu k demokracii, nachází na evropském kontinentu živnou půdu zejména v regionu „středovýchodní Evropy“. Tento region zahrnuje širokou škálu zemí. Od zemí pobaltských, přes Polsko, Českou republiku, Rumunsko až po jih Evropy - státy bývalé Jugoslávie. Nalézáme zde uskupení zemí, které před několika málo lety ukončily dlouho etapu komunistické vlády, a které se od zlomového roku 1989 bez výjimky pokoušely o etablování demokracie.

Max Weber: Sociologie náboženství

This article analyses discusses about Max Weber which has bean taken resolute position in the social sciences end of 19 cent and begining of the 20 century, concentering the genesis and character capitalism of modern Europeans. The Book Sociology of religion includes ideas about culture a evolution of religion. In article I concentrate on Weber`s creation in compare with opponents and in conclusion I interprete valuable opinions from of point of view comtemporary spirituality, incl. global processes in social sciences. I will add my commentary to some Weber`s considerations.

Analýza komunálních voleb

Cílem této krátké analýzy je zaměřit pozornost na jedny z pěti druhů voleb v českém politickém systému (uvažujeme-li včetně voleb do Evropského parlamentu), na komunální volby na konkrétním teritoriu. Komunální volby jsou po těch sněmovních asi druhé nejdůležitější, jednak v důsledku negativního vymezení autonomie obecní samosprávy v ústavním pořádku České republiky (ÚZ ČR 1/1993Sb.), jednak z psychologického důvodu, kdy vnímání krajů jako přirozené součásti života obyvatel se zatím u občanské veřejnosti příliš neprosadilo, a jednak také proto, že pro politology představují zajímavý druh voleb, jenž jako jediný je v praxi modifikovatelný aniž by si to vyžadovalo systémové opatření formou změn ve volební legislativě.

Korporativismus

„Společnost na prahu 21. století je výslednicí sil individualistické (Adam Smith) a kolektivistické (J. J. Rousseau, A. Comte, E. Durkheim) tradice,“ říká Přemysl Rosůlek, a tím naznačuje jistý společensko politický proces odstartovaný industriální revolucí před cca 200 lety, z něhož se zformovaly moderní politické systémy států západoevropského střihu a v nich také moderní společnosti zakotvené buď na občanském principu, národním principu či na principu třídním.

Stranický systém Maďarska

Historie současného stranického systému se datuje do období roku 1987, kdy se poprvé začínají formovat a organizovat jednotlivé proudy opozice proti tehdejšímu režimu. K legalizaci politických stran dochází v rámci novely ústavy v říjnu roku 1989. Tímto krokem také dochází k ukončení první etapy vývoje stranického systému (Fiala 2002, 224), kdy vznikají převážně dodnes působící stranické subjekty.