AS CPSSU Plzeň

Metody výběru rozhodného práva a jejich uplatnění v americké praxi mezinárodního práva soukromého

V teorii mezinárodního práva soukromého se pro úpravu soukromoprávních vztahů s mezinárodním prvkem setkáváme s několika metodami výběru rozhodného práva. Předmětem této práce je nastínit vliv jednotlivých metod na rozhodovací praxi amerických soudů.

TZ - Kurz o lobbingu na MU zakončil Pavel Telička

Brno, 14. 5. 2007 - Na půdě Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity se ve čtvrtek 10. května představil bývalý český vyjednavač v Bruselu Pavel Telička. Jeho návštěva završila semestrální kurz o lobbingu, na jehož realizaci se podíleli přední čeští diplomaté a aktéři vyjednávacího procesu v Evropské unii, a který je zároveň jedním ze tří kurzů vyučovaných v rámci projektu Studium pro praxi.

Filosofie ekonomického práva

Podle mého názoru cílem ideálního státu, resp. ideálního či přirozeného práva jako společenského potažmo právního vztahu má být přiblížit se soukromému právu tedy právu, kde výlučnou roli hraje dohoda rovných subjektů. Ideální stát se tak dle mého názoru shoduje společenskou smlouvou jako soukromoprávním institutem, který předpokládá vyřešení všech společenských vztahů v ideální společnosti na základě svobodné a skutečné dohody všech zúčastněných právních subjektů. Takováto jednotná a svobodná vůle ve skutečném státě však představuje nedostižný ideál, jemuž se můžeme ve skutečnosti pouze přiblížit.

Demokracie jako vláda většiny

Výraz demokracie bývá ve společnosti a v běžné politice presentován nejčastěji prostřednictvím dvou dosti nepřesných významů. A to „demokracie jako vláda lidu“ a „demokracie jako vláda většiny.“ Vágní, nejasný význam těchto pojmů vede často k nespokojenosti s reálnou demokracií jako takovou a rozčarováním nad tím, že nevládne onen „lid“ v pravém slova smyslu, ale v podstatě skupina zvolených politiků.

Sokromá a veřejná smlouva a donucení

Soukromá smlouva (dohoda) je z hlediska práva vícestranný právní úkon. Jej tvořící jednostranné právní úkony, tzn. návrhy (oferty) a přijetí (akceptace), pak musí splňovat náležitosti právních úkonů tak, jak je stanoví § 34 a násl. zák. č. 64/1964 Sb. Občanského zákoníku. Právní úkon je projev vůle směřující zejména ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují. Projev vůle může být učiněn jednáním nebo opomenutím; může se stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit.

Úvod do problematiky mezinárodního práva soukromého v USA

Mezinárodní právo soukromé (private international law) je v USA označováno termínem conflict of laws. Obě označení jsou širokou právnickou veřejností natolik známá, že jsou de facto vykládána jako synonyma, neboť se týkají téže problematiky, tedy vymezením rozdílnosti vnitrostátního práva alespoň dvou států.