Volební účast a stranická identifikace českých občanů

Znakem vyspělé politické kultury je vyspělá občanská společnost. A znakem vyspělé občanské společnosti je vysoká míra i chuť občanů participovat na veřejném politickém životě. V poslední době jsme svědky poklesu zájmu českých občanů o věci veřejné. A to nejen odmítáním členství ve stranách a snižující se volební účasti, ale i celkovým zmenšeným zájmem o politiku. Číst dále...

Solidarita (Polský boj za nezávislost)

Během čtyřicetiletého období komunistického panství ve Východní Evropě řada států pokusila o liberalizaci toho kterého sytému. Nesporně největšího úspěchu však bylo dosaženo v Polsku, kde v roce 1980 vznikl úplně první nezávislý odborový svaz v celém Východním bloku – Solidarita. Číst dále...

Mají, nebo nemají městské obvody občany?

Čas od času vznikají mezi právníky a politology spory. Někdy badatelé a myslitelé zabývající se politickou vědou musejí čelit tradičnímu kontinentálnímu pozitivistickému přístupu v právu. Takový spor mezi právníky a politology může vzniknout tehdy, pokud se pokusíme nahlédnout a popsat komunální politický systém českého statutárního města, třeba Plzně. Číst dále...

Ruský federalismus

Počátek konstitučního vývoje Ruské federace lze datovat k období vypuknutí bolševické revoluce, před tím totiž byl stát absolutistickou monarchií. Panovník v sobě soustřeďoval veškerou moc, oporu měl v armádě, navíc byl podporován pravoslavnou církví. Státní duma, která vznikla 1906, nebyla standardním parlamentem... Číst dále...

Význam výsledků konference v Locarnu

V říjnu roku 1925 se ve švýcarském Locarnu setkali bývalí nepřátelé z 1. světové války. Měli zde dosáhnout svobodné shody a překonat velmi hluboko zakořeněné bariéry, které je dovedly ke vzájemnému konfliktu. Výsledkem setkání byl podpis 9 dokumentů, mezi nimiž nechyběl ani tzv. Rýnský pakt, úpravy arbitrážních smluv... Číst dále...

Německý federalismus

Rok 1942 lze považovat za jakýsi bod zvratu druhé světové války a tehdy, jak se vítězství Spojenců zdálo být čím dál reálnější, začaly sílit úvahy o budoucím novém ústavním uspořádání Německa. Objevovaly se návrhy na jeho úplné rozdělení, jiné počítaly se zachováním jednoty státního celku a v neposlední řadě též existovaly myšlenky na decentralizaci země. Číst dále...

[Nahoru ↑]